33 Cdo 2667/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve
věci žalobce Bc. L. R., proti žalovaným 1) GTS Czech s. r. o. se sídlem v Praze
3, Přemyslovská 2845/43, identifikační číslo 28492170, a 2) T-Mobile Czech
republic a. s. se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo
64949681, o 40.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C
154/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2.
2. 2015, č. j. 68 Co 39/2015-46, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žalobce podal 3. 6. 2015 dovolání proti shora uvedenému usnesení, jímž
Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále „soud
prvního stupně“) ze dne 8. 12. 2014, č. j. 38 C 154/2014-31, kterým soud
prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku a nevyhověl
jeho žádosti o ustanovení zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen
advokátem (§ 241 o. s. ř.), a opětovně požádal o ustanovení zástupce pro
dovolací řízení. Dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky
řízení (§ 243b ve spojení s § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“). Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C,
vložky 145533, dovolací soud zjistil, že první žalovaná GTS Czech s. r. o. zanikla dne 2. 1. 2015 bez likvidace fúzí sloučením, přičemž došlo k přechodu
jejího jmění na nástupnickou společnost „T-Mobile Czech Republic a. s.,
Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4, identifikační číslo 64949681,“
přičemž k tomuto dni byla společnost GTS Czech s. r. o. vymazána z obchodního
rejstříku. Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Z důvodu svého zániku první žalovaná způsobilost být účastníkem řízení
zjevně postrádá. Jelikož zanikla již před podáním dovolání, ba dokonce před
pravomocným skončením věci, nepřipadá v úvahu postup dovolacího soudu podle §
243b ve spojení s § 107 odst. 1 o. s. ř., který je namístě pouze v případech,
když ke ztrátě způsobilosti účastníka dojde v průběhu dovolacího řízení. Jelikož první žalovaná nebyla způsobilá být účastníkem řízení již při podání
dovolání (zahájení dovolacího řízení), jedná se o nedostatek podmínky řízení,
který nelze odstranit a jenž je důvodem pro zastavení řízení (srov. obdobně
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96, ze dne
30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod číslem 111, a č. 6, ročník 1997, pod číslem 47). Nejvyšší
soud proto vůči první žalované zastavil dovolací řízení podle § 243b ve spojení
s § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále
stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §
241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení
dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba,
která má právnické vzdělání. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241,
postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno
opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti
rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze
odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky
řízení odstranit, řízení zastaví. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na
jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O
tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle § 30 odst. 2 o. s. ř.
vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li
o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem
(notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce
z řad advokátů. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi
zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a
nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;
přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má
i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však
nevracejí. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015,
uveřejněném pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval
a odůvodnil závěr, podle kterého směřuje-li dovolání účastníka, jenž není
zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti
usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního
stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti
rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou
splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu
usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud k závěru, že jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny
předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce
dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li naopak k závěru, že nejsou splněny
předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím
řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto
nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241
a § 241b odst. 2 o. s. ř.). Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž
odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti
účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí
odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
21. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014; 26 Cdo 4831/2014; 26 Cdo 4832/2014,
nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015,
jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí, na webových
stránkách Nejvyššího soudu). Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor odvolacího soudu,
že dovolateli nemůže být přiznáno ani částečné osvobození od soudních poplatků
ve smyslu § 138 o. s. ř., neboť hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové
poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání
osvobození od soudních poplatků. Za této situace nelze u něj pokládat za
splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací
řízení ve smyslu § 30 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
30. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 2254/2014; 21 Cdo 2256/2014).
Jelikož dovolatel
ani přes výzvu dovolacího soudu (usnesení ze dne 7. 6. 2017, č. j. 33 Cdo
2667/2015-58), která mu byla doručena dne 14. 6. 2017, neodstranil nedostatek
povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a §
104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem
48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2017
JUDr. Václav Duda
předseda senátu