Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 2979/2024

ze dne 2024-10-29
ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.2979.2024.1

33 Cdo 2979/2024-51

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci oprávněného města Lomnice nad Popelkou, se sídlem Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí 6, Lomnice nad Popelkou, identifikační číslo osoby 00275905, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o exekuční vymožení částky 99 139 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. 3 Co 11/2020-118, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 3/2024, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 6. 2024, č. j. 4Cmo 136/2024-40, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

1. Krajský soud v Hradci Králové („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 5. 2024, č. j. 16 C 3/2024-32, odmítl žalobu pro zmatečnost ze dne 14. 1. 2022 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. 3 Co 11/2020-118, neboť povinní i přes výzvu k odstranění vad žaloby a poučení o následcích nesplnění této výzvy vady žaloby neodstranili.

2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze („odvolací soud“) usnesením ze dne 24. 6. 2024, č. j. 4 Cmo 136/2024-40, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání; současně žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení. Namítli také podjatost soudců rozhodujícího senátu Vrchního soudu v Praze a navrhli přikázání věci jinému soudu. Rovněž navrhli odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

4. Soud prvního stupně předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž vyzval povinné k zaplacení soudního poplatku za dovolání a k odstranění nedostatku povinného zastoupení. K tomuto postupu ho vedla okolnost, že povinní podávají proti všem rozhodnutím odvolacího soudu (mimo jiné) dovolání, a pokud je soudem prvního stupně rozhodováno, na veškerá rozhodnutí vydaná v rámci dovolacího řízení reagují vždy po rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení. Takto postupují povinní dlouhodobě. V případě rozhodnutí soudem prvního stupně by tak mohlo dojít k dalšímu řetězení opravných prostředků.

5. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).

6. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by povinní byli jako dovolatelé právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.

7. Přestože dovolatelé nebyli soudem prvního stupně v projednávaném případě vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), v obdobných sporech byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni. Své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni si tudíž musí být vědomi již z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2145/2023, nebo ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1408/2012, dostupná na webových stránkách www.nsoud.cz, stejně jako další uváděná rozhodnutí tohoto soudu). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, dostupná na webových stránkách www.usoud.cz, stejně jako další uváděná rozhodnutí tohoto soudu). Práva dovolatelů tedy nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.

8. Dovolatelé neuhradili soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, ročník 2012), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zcela zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.

9. Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, nebo ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016).

10. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.

11. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním vznesli námitku podjatosti soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (§ 14 odst. 4 o. s. ř.), jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2, ročník 2009, nebo ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017).

12. Dovolání povinných obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu nerozhodoval, neboť sdílí osud samotného dovolání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16) a zastavením dovolacího řízení se tento návrh (navíc nijak neodůvodněný) stal bezpředmětným.

13. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2024

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu