135/19, Hradec Králové, proti žalované ORLEN Unipetrol RPA s.r.o., se sídlem Litvínov - Záluží 1, identifikační číslo osoby 27597075, o vydání účetních dokladů, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 46 C 141/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2024, č. j. 17 Co 135/2023-148, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)
1. Okresní soud v Mostě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 24. 5. 2023, č. j. 46 C 141/2022-93, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vydání účetních dokladů – „povinnost denního odvodu Benzině“, „přehled denních tržeb s rozkladem, co bylo hrazeno v hotovosti, co platebními kartami a tankovacími kartami“, vydanými v době od 1. 1. 2017 do 31. 7. 2020 v souvislosti s provozem čerpací stanice č. 410 ve Dvoře Králové, konkrétně označených variabilními
symboly, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
2. Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a o. s. ř.) a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
4. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
5. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.
6. Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
8. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda je dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
9. Správnost skutkového stavu věci zjištěného soudy nižších stupňů nelze v dovolacím řízení zpochybnit. Dovolací přezkum je podle § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním. Námitky skutkové povahy tudíž nemohou přivodit ani závěr o přípustnosti dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 33 Cdo 843/2014, ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 32 Cdo 4566/2014, a ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 12/2015).
10. Odvolací soud žalobou uplatněný nárok neshledal důvodným proto, že povinnost žalované vydat účetní doklady nevyplýval z uzavřené smlouvy o provozování čerpací stanice, ani z jejího příslibu v souvislosti s předáním čerpací stanice po ukončení smlouvy, ani ze zákona.
11. Dovolatel k dovolacímu přezkumu předkládá otázky, u nichž má za to, že doposud nebyly řešeny a otázky, u nichž má za to, že se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od ustálené judikatury.
12. Při řešení otázek, za jakých podmínek lze požadovat kopie účetních dokladů, dovolatel sice zpochybňuje právní závěr o neexistenci právního důvodu pro vydání požadovaných účetních dokladů, argumentačně však nevyložil, v čem
tato nesprávnost spočívá a jaké právní posouzení uvedené otázky považuje za správné a proč. Tím nedostál požadavku vyplývajícímu z § 241a odst. 3 o. s. ř. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 553/16). 13. Řešení zbylých otázek (zda lze účetní doklad považovat za movitou věc a předmět vlastnického práva) přípustnost dovolání nezakládá, neboť jejich řešení odvolacím soudem není v kontradikci s tím, co tvrdí sám dovolatel. Odvolací soud připustil, že doklady (soubory pdf) lze považovat za věci v právním smyslu a žalobce za jejich vlastníka, který vlastnické právo k nim nabyl jejich vytvořením. K tomu však doplnil, že jejich nehmotná povaha vylučuje domáhat se jejich vydání podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Posledně uvedené přitom dovolatel nezpochybnil. 14. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2024
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu