U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce JUDr. J. M., advokáta se sídlem v Karlových Varech, Chebská 355/49, zastoupeného Mgr. MUDr. Pavlem Strejcem, advokátem se sídlem v Sokolově, 5. května 655, proti žalovanému J. H., zastoupenému JUDr. Karlem Kolářem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Klaudiánova 135/1, o 98.652,19 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 7 C 41/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2011, č.j. 11 Co 23/2011-50, takto :
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 27. 10. 2010, č.j. 7 C 41/2010-32, jímž Okresní soud v Sokolově uložil žalovanému zaplatit žalobci 98.652,19 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o.s.ř.“, a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., protože hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Zásadní právní význam je spjat zejména s právními otázkami, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly dosud vyřešeny nebo které soudy posuzují rozdílně, anebo hodlá-li dovolací soud již vyřešenou právní otázku posoudit jinak (srov. § 237 odst. 3 o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že dovolacím důvodem, který je žalovanému k dispozici, je pouze důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Jeho prostřednictvím vyjádřil nesouhlas s tím, že žalobcovo právo na odměnu a na náhradu hotových výdajů a za promeškaný čas není promlčeno.
Proti názoru odvolacího soudu, že zastupování na základě plné moci pro celé řízení skončilo až po ukončení řízení a teprve tehdy vznikl žalobci nárok na odměnu i náhradu nákladů za všechny úkony právní služby provedené zmocněncem podle smlouvy o poskytování právních služeb, v níž se účastníci na splatnosti nedohodli, prosazuje, že právo na odměnu a náhradu nákladů vzniká provedením každého jednotlivého úkonu právní služby, takže ohledně každého z těchto nároků běží samostatná promlčecí doba. Odvolací soud otázku promlčení práva vyřešil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, od níž se dovolací soud nehodlá odchýlit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.
12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1475/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 33 Cdo 1963/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011).
Pro úplnost je třeba uvést, že právní závěr týkající se rozložení důkazního břemene, které ohledně průkazu obranného tvrzení, že účastníci ústní formou
sjednali smluvní odměnu, zatěžovalo žalovaného, dovolatel nenapadl. Ostatní dovolací argumenty, které jsou podřaditelné dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., jsou bezcenné (srov. § 237 odst. 3, část věty za středníkem, o.s.ř.). Podáním z 16. 1. 2012, které Nejvyššímu soudu došlo 19. 1. 2012, žalovaný uvedl, že „otázkou zásadního právního významu … jsou i skutková zjištění odvolacího soudu, k němuž podané dovolání nesměřovalo, a proto ho následovně doplňuje.“ Takové doplnění dovolání po uplynutí dovolací lhůty zakazuje ustanovení § 242 odst. 4, věta první, o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2001, sp. zn. 20 Cdo 738/2001); dovolací soud proto k němu nepřihlížel. Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.). O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (žalobci, který by měl právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. března 2013
JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu