Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Nd 178/2023

ze dne 2023-04-26
ECLI:CZ:NS:2023:33.ND.178.2023.1

33 Nd 178/2023-44

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci navrhovatelky M. Š., bytem XY, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 UL 25/2021, o vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenka Grollová, JUDr. Lenka Broučková, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph. D., nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 35/2022.

Podání M. Š. ze dne 16. 6. 2022 je – posuzováno podle jeho obsahu [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] - námitkou podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenky Grollové, JUDr. Lenky Broučkové, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph. D. Námitku podjatosti navrhovatelka odůvodnila procesním postupem senátu Vrchního soudu tvořeného členkami JUDr. Lenkou Grollovou, JUDr. Lenkou Broučkovou a JUDr. Vladislavou Riegrovou, Ph. D.

K námitce podjatosti se vyjádřily všechny tři soudkyně Vrchního soudu v Praze tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nejsou v žádném vztahu, a nejsou nijak zainteresovány na výsledku řízení. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř., jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30.

10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem.

Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která - poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ - vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.

12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).

Z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčených soudkyň nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti; subjektivní pocity či úvahy nejsou objektivně způsobilé zpochybnit schopnost uvedených soudkyň nestranně ve věci jednat a rozhodnout. Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž navrhovatelka spatřuje důvod pro vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenky Grollové, JUDr. Lenky Broučkové, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph. D. z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. nejedná. Proto bylo rozhodnuto, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenka Grollová, JUDr. Lenka Broučková, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph. D., nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 35/2022.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 4. 2023

JUDr. Václav Duda předseda senátu