33 Nd 301/2024-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze 1 - Malá Strana, Letenská 121/8, PSČ 118 00 (identifikační číslo 27242617), zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Letenská 121/8, PSČ 118 00, proti povinnému M. V., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 413/2024, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 413/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Okresnímu soudu v Hodoníně byla dne 4. 4. 2024 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 24. 5. 2024, č. j. 51 EXE 413/2024-33, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok pod bodem I) a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné bude věc ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok pod bodem II). V odůvodnění usnesení uvedl, že povinný nemá v České republice místo trvalého pobytu ani místo pobytu cizince.
Oprávněná v exekučním návrhu uvedla jako adresu povinného XY, což však není jeho adresa trvalého pobytu. Povinný je občanem XY s hlášeným pobytem na ohlašovně ve XY. K výzvě soudu oprávněná nesdělila místo, kde by se měl nacházet majetek povinného v České republice. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.
11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Předkládajícímu soudu se nepodařilo zjistit místo pobytu povinného na území České republiky. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele).
Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Za dané situace je namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno (obdobně srov. například již výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, a ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Nd 453/2016). Nejvyšší soud tedy rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Okresní soud v Hodoníně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2024
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu