33 Nd 479/2024-131
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a Mgr. Ivy Krejčířové ve věci žalobce F. Z., zastoupeného JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, v řízení o žalobě pro zmatečnost, o dovolání proti usnesení Vrchního soudu ze dne 26. 4. 2024, č. j. 58 Cm 5/2023, 20 Cmo 1/2024-34, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Petr Gemmel a Mgr. Milan Polášek, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2411/2024.
V řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 1996, č. j. 4 Ko 352/96-86, a proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. 9. 1996, č. j. 92 K 96/95-65, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 4. 2024, č. j. 58 Cm 5/2023, 20 Cmo 1/2024-34, rozhodl tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2024, č. j. 58 Cm 5/2023-27, se potvrzuje ve znění, že „se odmítá žaloba pro zmatečnost ze dne 10. 7. 2024, doručená dne 14. 7. 2023, ve znění doplnění ze dne 23. 2. 2024, doručeného dne 28. 2. 2024, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 1996, č. j. 4 Ko 352/96-86, a proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3. 9. 1996, č. j. 92 K 96/95-65“.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, o němž měl podle rozvrhu práce rozhodovat senát č. 29 Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2411/2024 ve složení Mgr. Hynek Zoubek, JUDr. Petr Gemmel a Mgr. Milan Polášek. Proti dvěma naposledy jmenovaným soudcům, JUDr. Petru Gemmelovi a Mgr. Milanu Poláškovi, vznesl žalobce v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 16. 9. 2024 námitku podjatosti. Podjatost soudců podle žalobce spočívá v tom, že tito soudci „se účastnili projednávání dovolání sp. zn. 29 Cdo 4652/2015-1141 ze dne 31.
10. 2017 a sp. zn. 29 Cdo 3196/2021-1512 ze dne 21. 12. 2021, kterými bylo v rozporu se zákonem odmítnuto podané dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze 7. 8. 2015 č. j. 1 Ko 3/2015-1040“. Podle žalobce byla v řízení „zjištěna řada nezákonných skutků“. Žalobce je přesvědčen, že o jeho dovolání mají rozhodovat soudci „nerespektující judikaturu Nejvyššího soudu, kteří nedokázali posoudit nezákonnost prohlášení konkurzu, absolutní neplatnost kupní smlouvy o prodeji nemovitostí, způsob provedení přezkumného řízení bez účasti úpadce, nezákonné ustavení věřitelského výboru, neexistující soupis majetku před jeho zpeněžením, … a další zákonu odporující skutky, které jsou společně předmětem trestního řízení, vedeného vůči zúčastněným soudcům, včetně Mgr.
Poláška.“ Uvedená prohlášení žalobce sice nespecifikuje, ani nedokládá, má však za to, soudci, jejichž podjatost namítl, se nebudou schopni oprostit od některých nabytých poznatků z konkurzního řízení, v rámci něhož již rozhodovali o věcech souvisejících. Soudce JUDr. Petr Gemmel se k námitce vyjádřil tak, že k projednávané věci a žalobci a jeho zástupci nemá žádný vztah. Zároveň potvrdil, že byl členem senátu Nejvyššího soudu, který vydal v konkursní věci žalobce usnesení sp. zn. 29 Cdo 4652/2015 a sp. zn. 29 Cdo 3196/2021.
Soudce Mgr. Milan Polášek se k námitce vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k věci, k žalobci, ani k jeho zástupci a nejsou mu známy skutečnosti, které by mohly založit pochybnost o jeho nepodjatosti. Takovými nejsou ani žalobcovy výhrady k rozhodnutím, které vydal Nejvyšší soud v konkursní věci žalobce (usnesení ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4652/2015, usnesení ze dne 21. 12. 2021, sp. zn. 29 Cdo 3196/2021). Pokud se žalobce zmiňuje o „trestním řízení vůči zúčastněným soudcům“, pak o žádném takovém řízení mu není nic známo.
Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2).
Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3).
Důvodem k
vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Ustanovení § 14 odst. 2 o. s. ř. vymezuje jako důvod pro vyloučení soudce pouze případ, kdy věc projednával či rozhodoval u soudu nižšího nebo vyššího stupně, tedy nikoli pokud tak činil na stejném stupni soustavy soudů (k tomu srov. například Bílková, J. Komentář k § 14. in Lavický, P. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l): Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016). Důvod vyloučení založený na tom, že soudci JUDr. Gemmel a Mgr. Polášek rozhodovali již v přechozím dovolacím řízení, vylučuje jako způsobilou námitku
přímo dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018). Důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nejsou podle výslovné dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. také výhrady proti jeho postupu v řízení, ani námitky obsahově se dotýkající soudcovy rozhodovací činnosti. Povědomost o věci jmenovaní soudci přitom nezískali mimoprocesními prostředky, ale v rámci postupu, jenž je spojen s výkonem jeho funkce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
5. 2018, sp. zn. 29 NSCR 81/2018). Jako důvod podjatosti podle § 14 o. z. nelze uplatnit ani skutečnost, že průběh civilního procesu neodpovídá představě účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 30 Nd 11/2007), neboť náprava vad řízení či soudcovského rozhodování je zajišťována zákonnými opravnými prostředky (viz také Bílková, J. Komentář k § 14. in Lavický, P. Občanský soudní řád /§ 1 až 250l/: Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016).
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení, popřípadě k jejich zástupcům, ani o existenci jiné skutečnosti, jež by vedla k jejich vyloučení z rozhodování věci. Spekulace, že při změně v obsazení senátu žalobce „spíše přijme rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání“, nemůže být v žádném případě důvodem pro zásah do rozhodování zákonným soudcem. Protože v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr.
Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška, Nejvyšší soud proto podle § 16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2411/2024.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 11. 2024
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu