Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Nd 505/2025

ze dne 2025-10-29
ECLI:CZ:NS:2025:33.ND.505.2025.1

33 Nd 505/2025-26

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 5 - Stodůlky, náměstí Junkových 2808/2, identifikační číslo osoby 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému M. Š., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 11608/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 11608/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.

Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město, podal u Okresního soudu v Ostravě žádost o pověření a nařízení exekuce pro pohledávku ve výši 5 038 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného exekučního titulu – rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 28. 3. 2025, č. j. ČTÚ-48 881/2024-638/IX. vyř. - ZiD. Usnesením ze dne 4. 8. 2025, č. j. 94 EXE 11608/2025-20, Okresní soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti (výrok II).

Exekuční soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti exekučního soudu „chybí“. Podle jeho zjištění je v exekučním návrhu i v žádosti soudního exekutora uvedena adresa povinného XY. Na základě lustrace v informačním systému základních registrů (centrální evidenci obyvatel ČR) nebyla osoba povinného nalezena ani jako cizinec s povolením k pobytu. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, sdělilo, že povinný nemá a nikdy neměl na území ČR povolen dlouhodobý pobyt, je registrován jako jediná angažovaná osoba (jednatel) ve společnosti XY, místem pobytu jednatele je adresa XY.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.

11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.

Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn.

31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož byla žádost exekutora podána a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018, a ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. 23 Nd 79/2025). Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ostravě tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2025

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu