33 Nd 555/2025-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v exekuční věci oprávněné Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému P. K., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1951/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1951/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 11. 8. 2025 doručena žádost soudní exekutorky Mgr. Simony Kiselové o pověření a nařízení exekuce. Usnesením ze dne 18. 8. 2025, č. j. 36 EXE 1951/2025-13, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný neprochází registrem obyvatel ani registrem osob podnikajících dle živnostenského zákona (provozování živnosti má přerušené), z ISZR se podává, že povinný, který je české národnosti, má ukončený trvalý pobyt k datu 29. 5. 2023. Exekučnímu soudu není znám případný majetek povinného umístěný v jeho obvodu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele).
Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož byla žádost exekutora podána a jenž již v dané věci činil prvotní úkony (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018, a ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. 23 Nd 79/2025).
Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 10. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu