Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Nd 687/2025

ze dne 2026-01-27
ECLI:CZ:NS:2026:33.ND.687.2025.1

33 Nd 687/2025-572

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Rudolfa Maštálka, se sídlem Rychnov u Jablonce nad Nisou, Lipová 625, identifikační číslo osoby 10422005, zastoupeného JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem Liberec, U Soudu 363/10, proti žalovanému V. S., o návrhu žalovaného na vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Praze z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Cmo 23/2025, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Gabriela Kučerová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cmo 23/2025.

Podáním ze dne 13. 11. 2025 (datovaným 8. 11. 2025) – posuzováno podle jeho obsahu [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] – vznesl žalovaný námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Gabriely Kučerové v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cmo 23/2025 pro její poměr k účastníkům řízení (žalovanému). JUDr. Gabriela Kučerová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení, ani zájem na výsledku řízení a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o její nepodjatosti.

Námitku podjatosti má za nedůvodnou, neboť jediným důvodem pochybností o její nepodjatosti je údajné nevyhovění žádosti žalovaného o nahlížení do spisu (viz bod 5 referátu ze dne 8. 9. 2025 na č.l. 560 spisu) a tvrzený negativní vztah k němu spočívající v tom, že mu jsou „od samého počátku řízení odpírána zásadní zákonná práva“. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř., jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nejsou podle výslovné dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. výhrady proti jeho postupu v řízení, ani námitky obsahově se dotýkající soudcovy rozhodovací činnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 29 NSCR 81/2018). Jako důvod podjatosti podle § 14 o. s. ř. nelze uplatnit ani skutečnost, že průběh civilního procesu neodpovídá představě účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 30 Nd 11/2007), neboť náprava vad řízení či soudcovského rozhodování je zajišťována zákonnými opravnými prostředky [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.

11. 2024, sp. zn. 33 Nd 479/2024; viz také Bílková, J. Komentář k § 14. in Lavický, P. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016]. V projednávané věci nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně, o jejíž vyloučení jde, měla poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení, popřípadě k jejich zástupcům.

Žalovaný ve vztahu k ní

neuvedl žádné relevantní skutečnosti, jeho námitky jsou dílem zcela nekonkrétní, dílem se týkají jejího postupu (či dalších soudních osob) v řízení o projednávané věci (např. že má „pohrdavý vztah k jeho právům“, což spatřuje zejména v tom, že nahlížení do spisu „podmínila nezákonnou podmínkou vlastnit telekomunikační zařízení“). Zde je vhodné poznamenat, že za „nezákonnou podmínku vlastnit telekomunikační zařízení“ k nahlížení do spisu žalovaný považuje – jím výslovně uvedené – sdělení soudu ze dne 9.

9. 2025 (učiněné na základě soudkyní zmíněného bodu 5 referátu ze dne 8. 9. 2025 na č.l. 560 spisu), že k nahlédnutí do spisu se může objednat u vedoucí kanceláře na uvedeném telefonním čísle. Protože nebyly zjištěny objektivně žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Gabriely Kučerové, Nejvyšší soud jako nadřízený soud rozhodl podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že tato soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cmo 23/2025.

O námitce podjatosti bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť nebylo prováděno dokazování (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2026

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu