lání a o změně dalších zákonů Je-li ve výroku napadeného rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kterým bylo shledáno spáchání jiného správního deliktu podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, označen pouze odvysílaný pořad, neobsahuje popis skutku veškeré zákonné znaky uvedené skutkové podstaty jiného správního deliktu. Popis skutku totiž v takovém případě postrádá jakákoli skutková zjištění týkající se potenciálního ohrožení zákonem chráněných objektů (tj. veřejného zájmu na fyzickém, psychickém či mravním vý- voji dětí a mladistvých), které je zákonným znakem skutkové podstaty jiného správ- ního deliktu podle $ 60 odst. 3 písm. d) citovaného zákona.
lání a o změně dalších zákonů Je-li ve výroku napadeného rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kterým bylo shledáno spáchání jiného správního deliktu podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, označen pouze odvysílaný pořad, neobsahuje popis skutku veškeré zákonné znaky uvedené skutkové podstaty jiného správního deliktu. Popis skutku totiž v takovém případě postrádá jakákoli skutková zjištění týkající se potenciálního ohrožení zákonem chráněných objektů (tj. veřejného zájmu na fyzickém, psychickém či mravním vý- voji dětí a mladistvých), které je zákonným znakem skutkové podstaty jiného správ- ního deliktu podle $ 60 odst. 3 písm. d) citovaného zákona.
C.) Nejvyšší správní soud nejprve posou- dil, zda je napadený rozsudek městského sou- du přezkoumatelný, proti čemuž brojila stě- žovatelka. Podle Nejvyššího správního soudu se lze ztotožnit se stěžovatelčinými výtkami ohledně nedostatků v odůvodnění napadené- ho rozsudku spočívající jednak v tom, že městský soud uvedl, že ve výroku napadené- ho rozhodnutí byly definovány závadné for- my jednání pouze obecně, a jednak v tom, že v otázce za jaké jednání naplňující skutkovou podstatu správního deliktu byla žalobkyni uložena pokuta, bylo odkázáno na odůvodně- ní rozhodnutí. Z příslušné části výroku napa- deného rozhodnutí, podle nějž byla žalobky- ni uložena pokuta podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., protože „dne 12. II. 2006 od 19.30 hod. na programu Nova od- vysílala anonci na pořad Střepiny v pořadu Televizní noviny“ totiž vyplývá, že ve výroku nejsou definovány závadné formy jednání ani obecně a že ani v otázce popisu jednání ne- odkazuje na odůvodnění rozhodnutí. Nejvyš- ší správní soud však přes tyto stěžovatelkou vytýkané nedostatky rozsudku městského soudu shledal, že nezpůsobují nepřezkouma- telnost rozhodnutí ve vztahu k jeho rozhodo- vacím důvodům. Uvedené nedostatky by to- tiž způsobily nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu jen tehdy, pokud by měly vliv na právní posouzení věci a výsledek roz- hodnutí městského soudu. Tak tomu však v uvedené věci nebylo, neboť městský soud dospěl k závěru, že výrok napadeného roz- hodnutí stěžovatelky je nepřezkoumatelný, neboť je příliš obecný, když neobsahuje po- pis jednání naplňující skutkovou podstatu správního deliktu. Z kontextu rozhodnutí je zřejmé, že městský soud nepovažoval za do- statečnou ani obecnou definici jednání či pouhý odkaz na odůvodnění rozhodnutí. Po- kud však ve výroku napadeného rozhodnutí absentovaly i tyto skutečnosti, je zcela zřej- mé, že městský soud by tím spíše dospěl k zá- věru o nedostatečnému popisu skutku způ- sobující nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Na výsledné posouzení věci tedy zmíněné vady rozsudku městského soudu ne- měly žádný vliv. Nedůvodná je tak zjevně i výtka stěžovatelky, že městský soud nedosta- tečně uvedl, co neobsahoval výrok napadené- ho rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nepřisvědčil výtce, že městský soud o věci rozhodl bez jednání a neprovedl důkaz audiovizuálním zázna- mem pořadu, neboť to je plně v souladu s $ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., které je zvláštním ustanovením upravujícím možnost rozhod- nout v řízení o žalobě proti rozhodnutí správ- ního orgánu bez jednání, jeli rozhodnutí správního orgánu nepřezkoumatelné. Ohled- ně kasační námitky, že žalobkyně nevznesla v žalobě námitku, že ve výroku napadeného rozhodnutí chybí popis skutku, a městský soud tak neměl tuto otázku v rámci přezku- mu napadeného rozhodnutí vůbec posuzo- vat, Nejvyšší správní soud uvádí, že není dů- vodná, neboť žalobkyně v žalobě namítala 77 1975 vnitřní rozpornost výroku stěžovatelčina na- padeného rozhodnutí právě s poukazem na to, že závadné formy chování jsou označeny různě, z čehož lze dovodit, že žalobkyně broji- la - byť nikoliv expressis verbis - proti absen- ci přesného popisu skutku ve výroku rozhod- nutí, kterou následně shledal městský soud. Rozhodovacím důvodem městského soudu byl závěr, že ve výroku napadeného rozhod- nutí stěžovatelka uvedla zákonné ustanovení, na jehož základě pokutu uložila, vymezila ča- sově a místně skutek samotný, avšak vlastní jednání, které naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu, bylo obsaženo pouze v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V da- né věci je tedy spornou právní otázkou způ- sob a míra podrobnosti popisu skutku obsa- ženého ve výroku správního rozhodnutí o uložení pokuty za spáchání jiného správní- ho deliktu, jímž došlo k naplnění formálních znaků správního deliktu vymezených v záko- ně. Nejvyšší správní soud podotýká, že náleži- tosti výroku správního rozhodnutí jsou upra- veny v $ 68 odst. 2 správního řádu (ve správním řádu z roku 1967, účinném do 31. 12. 2005, mu odpovídala úprava obsažená v 647 odst. 2), podle kterého „se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmě- tem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků po- dle f 27 odst. 1 spr. ř Účastníci, kteří jsou fy- zickými osobami, se označují údaji umož- ňujícími jejich identifikaci (f 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané po- vinnosti, popřípadě též jihé údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (f 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsaho- vat vedlejší ustanovení“ Městský soud vychá- zel při aplikaci tohoto ustanovení z právního názoru vyjádřeného v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, čj. 2 As 34/2006-73, podle nějž „výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením mís- ta, času a způsobu spáchání, popřípadě 78 i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným. Neuvede-li správní orgán takové náležitosti do výroku svého rozhodnutí, podstatně po- ruší ustanovení o řízení [f 76 odst. 1 písm. c) s. ř s.]. Zjistíli soud k námitce účastníka ří- zení existencí této vady, správní rozhodnutí z tohoto důvodu zruší“ Dále dodal, že „řádně formulovaný výrok, v něm na prvním místě konkrétní popis skutku, je nezastupitelnou částí rozhodnutí; toliko z něj lze zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena a jaké opat- ření či sankce byla uložena, pouze porovná- ním výroku lze usuzovat na existenci překážky věcí rozhodnuté, jen výrok rozhod- nutí (a nikoliv odůvodnění) může být vynu- cen správní exekucí apod.“. Je přitom nutné odmítnout stěžovatelčinu námitku, že názor uvedený v citovaném usnesení Nejvyššího správního soudu nemohl být na napadená rozhodnutí aplikován, neboť byl judikován teprve po jejich vydání. Ostatně tu nešlo o si- tuaci, kdy by předmětný právní názor neexis- toval v době vydání napadeného rozhodnutí. Jak je dobře patrné z argumentace uvedené v citovaném usnesení rozšířeného senátu, na tuto otázku panovaly v judikatuře správních soudů odlišné právní názory. Citovaný právní názor rozšířeného senátu tedy nepředstavuje zcela novou interpretaci zákonných náleži- tostí výroku rozhodnutí o jiném správním de- liktu, ale pouze sjednocení odlišné rozhodo- vací praxe za účelem odstranění nežádoucí nejednotnosti judikatury a zároveň je aktuál- ně zdejším soudem zastávanou interpretací předmětných otázek (k tomu srovnej rozsu- dek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1.2009, čj. 1 Afs 140/2008-77, přístupný na www.nssoud.cz). Městský soud veden právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v citovaném usnesení rozšířeného senátu do- spěl k závěru, že je nezbytné, aby výrok roz- hodnutí vydaného ve správním trestání ob- stál vůči účastníkům řízení i třetím osobám sám o sobě, nikoliv pouze společně s odů- vodněním rozhodnutí. Při posouzení výroku napadeného rozhodnutí však městský soud shledal, že neobsahoval veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení věci takovým způ- sobem, aby bylo možné určit, zda jsou napil- něny zákonné znaky skutkové podstaty jiného správního deliktu podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., tj. zda jsou splněny zá- konné předpoklady pro vydání rozhodnutí o uložení pokuty. Vzhledem k absenci někte- rých zákonných znaků citované skutkové podstaty ve výroku napadeného rozhodnutí nebylo podle něj možné posoudit věc po právní stránce. Posouzení stěžovatelčiny námitky, že ni pokuta, byl ve výroku napadeného rozhod- nutí popsán nezaměnitelně s jiným deliktem a vlastní popis skutku byl dostatečně vyjá- dřen v odůvodnění napadených rozhodnutí, je závislé na výkladu pojmů „skutek“ a „popis skutku“, což jsou dvě odlišné kategorie. Sku- tek je to, co se ve vnějším světě objektivně stalo, přičemž správní orgán vede správní ří- zení právě ohledně samotného skutku. Na- proti tomu popis skutku je jen slovní formou, jímž prostřednictvím se skutek odráží ve vy- jadřovacích projevech lidské komunikace. Popisem skutku je tedy zapotřebí rozumět ja- zykový popis těch jednání či skutkových okolností, které lze kvalifikovat (tj. podřadit) formálním znakům správního deliktu uvede- ným v zákoně. Popis skutku tak musí obsaho- vat ty skutkové okolnosti, které jsou právně významné z hlediska naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty správního deliktu, který je předmětem řízení, tj. za nějž byla ža- lobkyně v dané věci pokutována. Jde o správ- ní delikt podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., spočívající v zařazení v do- bě od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořadu či upoutávky, které by mohly ohrozit fy- zický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Tato skutková podstata vynu- cuje po provozovateli vysílání pod hrozbou uložení peněžité sankce, aby jednal v souladu s $ 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., tj. aby nezařazoval v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by moh- ly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Tato skutková podstata obsahuje tři for- mální zákonné znaky: 1) odvysílání pořa- du či upoutávky, 2) doba jeho vysílání, © ) potencialita ohrožení chráněných ve- řejných zájmů - fyzického, psychického či mravního vývoje dětí a mladistvých. Tyto formální znaky vyjadřují tzv. objektivní stránku deliktu (jednání a jeho protiprávní následek), jakož i objekt deliktu, tedy ochra- nu specifikovaných veřejných zájmů (viz k to- mu blíže rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 5. 2008, čj. 6 As 43/2007-72, přístupný na www.nssoud.cz). Popis skutku musí obsaho- vat tyto zákonné znaky skutkové podstaty ji- ného správního deliktu uvedeného v citova- ném ustanovení $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., a to natolik zřetelně a srozu- mitelně, aby z tohoto popisu mohl nejen účastník řízení, ale i soud jednoznačně iden- tifikovat, o jaký skutek se jednalo. Účelem po- pisu skutku, který musí být obsažen ve výro- ku rozhodnutí o správním deliktu, je tedy identifikace protiprávního jednání delikven- ta, které naplnilo skutkovou podstatu deliktu vymezenou v zákoně (viz k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2005, čj. 2 As 44/2004-62, přístupný na www.nssoud.cz). Podle výroku napadeného rozhodnutí mě- la žalobkyně spáchat jiný správní delikt podle S 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. tím, že provozovatel CET 21, spol. s r. 0. „dne 12. 11. 2006 od 19.30 hod. na programu No- va odvysílala anonci na pořad Střepiny v po- řadu Televizní noviny“. Z tohoto popisu skutku jednoznačně vyplývá, že delikvent CGspolečnost CET 21, spol. s r. 0.“) odvysílal upoutávku, která je náležitě označena jako . anonce (na pořad Střepiny “). Tato upoutáv- ka je dále identifikována dnem (, 12. 11. 2006) a časem vysílání (,oď 19.30 hoď.“) - byť zcela přesné vymezení je uvedeno až v odůvodnění (19:52:35 - 19:53:00), přestože by takovou ča- sovou konkretizaci vysílání bylo vhodnější uvádět napříště přímo ve výroku rozhodnutí - a také programem a pořadem, v rámci ně- hož byla vysílána (na programu Nova v po- řadu Televizní noviny“). Popis skutku tak nepochybně obsahuje jak zákonný znak předmětné skutkové podstaty, že provozova- tel vysílání odvysílání pořadu či upoutávky, tak i znak doby vysílání. Popis skutku však 79 1975 postrádá jakákoli skutková zjištění týkající se potenciálního ohrožení zákonem chráně- ných objektů (tj. veřejného zájmu na fyzic- kém, psychickém či mravním vývoji dětí a mladistvých), který je zákonným znakem předmětné skutkové podstaty. A to navzdory tomu, že z odůvodnění na- padeného rozhodnutí je patrné, že naplnění skutkové podstaty předmětného správního deliktu zjevně nespočívalo pouze v tom, že byla odvysílána upoutávka na pořad Střepiny před 22.00 hod., ale teprve v jejím konkrét- ním obsahu. Stěžovatelka sama v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že anonce měla „drastický obsah“, včetně „otřesných policejních záběrů či záběru na lidské hlavy ve skleněné nádobě“. Nevhodnost záběrů, které obsahovala upoutávka, spatřovala stě- žovatelka v tom, že „záběry z anatomického pracoviště, ač snad nikoli prvoplánově, ale přesto primárně obsahují záběry na stůl se skleněnou nádobou obsahující lidskou hla- vu v konzervační kapalině. Hlava je v zábě- ru v rámci sekvence trvající od 00:06 do 00:12 po dobu od 00:06 do 00:11, zdá se být tedy důležitou částí této sekvence. Je třeba chápat upoutávku ve svém celkovém vyzně- ní a kontextu — předchází-li této sekvencí zá- běry na sudy zřejmě s ostatky lidských těl a následuje policejní rekonstrukce trestného činu ... je taková upoutávka nevhodná.“ Právě tyto pasáže odůvodnění považuje Nejvyšší správní soud nejen za ratio deciden- di napadeného rozhodnutí, ale i za samotný popis předmětného skutku. Za porušení $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. by bylo možné považovat drastický obsah posuzova- né upoutávky, spočívající zejména v nevhod- ných záběrech na lidské ostatky, přičemž tyto záběry jsou blíže popsány v odůvodnění na- padeného rozhodnutí. Takové skutkové okol- nosti však popis skutkového děje uvedený ve výroku napadeného rozhodnutí neobsahuje. Povinností stěžovatelky bylo zahrnout do vý- roku napadeného rozhodnutí, v souladu s vý- še citovaným názorem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, popis skutko- vých okolností, které jsou zásadní z hlediska kvalifikace jednání stěžovatelky jako jiného správního deliktu dle $ 60 odst. 3 písm. d) zá- kona č. 231/2001 Sb. Míra podrobnosti, s níž 80 tak stěžovatelka měla učinit, je samozřejmě záležitostí jejího uvážení, avšak musí se jed- nat alespoň o natolik podrobný popis, aby by- ly naplněny požadavky jednoznačné identifi- kace skutku a srozumitelnosti tak, aby v popisu skutku byly uvedeny veškeré jeho zákonné znaky příslušné skutkové podstaty a aby již z výroku napadeného rozhodnutí vy- plývalo, jakým jednáním byl předmětný de- liktu spáchán. Nejvyšší správní soud zde při- pomíná svůj závěr uvedený v odůvodnění citovaného usnesení rozšířeného senátu, že . řádně formulovaný výrok, v něm na prv- ním místě konkrétní popis skulku je neza- stupitelnou částí rozhodnutí; toliko z něj lze zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena a jaké opatření čí sankce byla uložena“ Nel- ze souhlasit s názorem stěžovatelky, která chápe názor městského soudu tak, že by ve výroku měly být obsaženy přepisy zvukové složky předmětných reportáží či snaha o re- produkci obrazového děje slovy. Ve výroku napadených rozhodnutí by však popis skut- ku měl být vyjádřen především srozumitelně, a to i ve významově zhuštěné formě tak, aby z dikce popisu skutku obsaženého ve výroku rozhodnutí bylo zřetelné podřazení těchto skutkových okolností pod formální znaky de- liktu uvedené v zákoně. Pro detailní popis, příp. přepis obrazového či zvukového děje je místo v odůvodnění rozhodnutí, což přispívá k lepší srozumitelnosti rozhodnutí i rámcové- mu vymezení obsahu pořadu. Z výše uvede- ného je tedy zřejmé, že nepostačí, pokud stě- žovatelka ve výroku napadeného rozhodnutí pouze označila odvysílaný pořad. V takovém případě totiž skutková zjištění uvedená ve vý- roku napadeného rozhodnutí nenaplňují veš- keré zákonné znaky skutkové podstaty jiného správního deliktu podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., protože popis skutku postrádal jakékoli okolnosti, a to ani v nejo- becnější rovině, vztahující se k zákonnému znaku potenciálního ohrožení zákonem chrá- něných objektů. Stěžovatelka tedy uložila ža- lobkyni pokutu za jednání, které není delikt- ní, a zatížila tak rozhodnutí vadou. Nejvyšší správní soud proto dospěl ke stejnému závě- ru jako městský soud, že popis skutku obsa- žený ve výroku napadeného rozhodnutí ne- splňoval zákonné předpoklady pro vydání rozhodnutí o uložení pokuty. 1976 Rozhlasové a televizní vysílání: k pojmu „pořad“; ohrožení vývoje u dětí a mladistvých Správní trestání: provozování rozhlasového a televizního vysílání k $ 2 odst. 1 písm. D) a n) a $ 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhla- sového a televizního vysílání o změně dalších zákonů, ve znění zákonů č. 341/2004 Sb. a č. 235/2006 Sb. Reklamu [$ 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání] nelze považovat za „pořad“ [$ 2 odst. 1 písm. 1) citovaného zá- konaj, ačkoli i ona představuje v jistém smyslu souvislou a časově ohraničenou část vysílání, ani za „upoutávku“, i když i ona slouží k propagaci výrobků či služeb. Podle $ 32 odst. 1 písm. g) citovaného zákona tedy není možno trestat provozovatele za vy- sílání reklamy, která by podle názoru regulačního orgánu mohla ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, neboť toto ustanovení dopadá pou- ze na pořady a upoutávky; výklad per analogiam legis, který by citované ustanovení vztahoval i na reklamu, je v oblasti správního trestání nepřípustný.
Společnost s ručením omezeným CET 21 proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalované.