Je-li s podnikem spjato určité veřejné subjektivní právo, jehož ochrany se původní vlastník podniku dovolával u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví,
musí být nabyvateli podniku umožněno vstoupit do takového řízení namísto dosavadního vlastníka podniku podle § 107a o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.
Je-li s podnikem spjato určité veřejné subjektivní právo, jehož ochrany se původní vlastník podniku dovolával u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví,
musí být nabyvateli podniku umožněno vstoupit do takového řízení namísto dosavadního vlastníka podniku podle § 107a o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.
Dokud totiž není ověřena soudní pravomoc,
je předčasné zabývat se otázkou příslušnosti,
tím spíše místní příslušnosti, která přichází
do hry až v rámci volby konkrétního soudu ze
všech soudů věcně a funkčně příslušných.
Městský úřad Jablonec nad Nisou vydal
dne 17. 5. 2011 platební výměr na místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
nebo jiné technické zařízení povolené Ministerstvem financí v částce 240 252 Kč za období od 9. 7. 2010 do 31. 12. 2010.
Dne 4. 8. 2011 žalovaný zamítl odvolání
žalobkyně a citovaný platební výměr potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci. V průběhu řízení
o žalobě podala žalobkyně návrh na změnu
v osobě žalobce tak, aby na její místo vstoupila společnost SAZKA sázková kancelář, a. s.,
IČ: 26493993, se sídlem K Žižkovu 851/4, Praha 9. Návrh odůvodnila uzavřením smlouvy
o prodeji podniku při zpeněžování majetkové
podstaty podle § 290 zákona č. 182/2006 Sb.,
o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), která nabyla účinnosti dne
1. 11. 2011. Společnost SAZKA sázková kancelář se vstupem do řízení na straně žalobkyně
souhlasila.
Krajský soud usnesením ze dne 24. 9. 2012,
čj. 59 A 72/2011-265, návrh žalobkyně na
A pokud je zjištěno, že určitá věc nenáleží do
pravomoci soudů ve správním soudnictví, je
namístě, aby soud návrh v oné věci odmítl, nikoliv aby rozhodoval o své místní nepříslušnosti a věc postupoval jinému správnímu soudu.
změnu v osobě žalobce zamítl. V odůvodnění
citoval usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 9. 2. 2005, čj. 1 Afs 38/2004-140, podle
kterého singulární sukcese nemá v řízení
před správním soudem žádné účinky, protože nemůže zasáhnout do stavu existujícího
v době rozhodování správního orgánu a soukromoprávním úkonem nelze měnit obsah veřejnoprávního vztahu ani jeho subjekty. Kdyby bylo žalobou napadené
rozhodnutí
zrušeno, je na vůli žalobkyně, jak naloží s vrácenou částkou; do té doby však s výjimkou univerzální sukcese nemůže soud na straně žalující jednat s jinou osobou než se žalobkyní.
V kasační stížnosti žalobkyně (stěžovatelka) konstatovala, že smlouvou o prodeji podniku bylo s účinností od 1. 11. 2011 na společnost SAZKA sázková kancelář, a. s., převedeno
vlastnické právo k podniku SAZKA, a. s., jehož
součástí jsou i veškeré pohledávky spojené
s podnikem včetně nároků na vydání bezdůvodného obohacení a vrácení příslušných daňových přeplatků, a to zcela v souladu s § 290
insolvenčního zákona. Podle stěžovatelky je
zřejmé, že po zahájení řízení nastala okolnost, s níž právní předpisy spojují převod ne-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 8 / 2 013
11. 2011 na společnost SAZKA sázková kancelář, a. s., převedeno
vlastnické právo k podniku SAZKA, a. s., jehož
součástí jsou i veškeré pohledávky spojené
s podnikem včetně nároků na vydání bezdůvodného obohacení a vrácení příslušných daňových přeplatků, a to zcela v souladu s § 290
insolvenčního zákona. Podle stěžovatelky je
zřejmé, že po zahájení řízení nastala okolnost, s níž právní předpisy spojují převod ne-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 8 / 2 013
bo přechod práva nebo povinnosti účastníka
řízení. Soud pochybil, pokud zkoumal jiné
právní skutečnosti, než které vyžaduje § 107a
o. s. ř. Závěry uvedené v citovaném usnesení
Nejvyššího správního soudu jsou pro danou
věc vzhledem k odlišné procesní situaci
účastníků a odlišnému předmětu řízení naprosto nepoužitelné, což potvrdil Nejvyšší
správní soud v rozsudku ze dne 12. 8. 2010,
čj. 7 As 9/2010-261. Práva k podniku jsou na
základě smlouvy o prodeji podniku bezpochyby samostatně převoditelná na jiné osoby.
Stěžovatelka podotkla, že komplexní převod
všech práv a povinností na základě smlouvy
o prodeji podniku by mohl odůvodnit závěr
o univerzální sukcesi. Zdůraznila zásadu hospodárnosti a rychlosti vyřešení (ukončení)
insolvenčního řízení; bylo by absurdní, pokud by musela nadále vést tento soudní spor
a následně se složitě vypořádávat s příslušným nabyvatelem (společností SAZKA sázková kancelář). Stížnost uzavřela výčtem rozhodnutí
jiných krajských soudů, která
procesní nástupnictví připustila. Napadené
usnesení označila za nezákonné a navrhla,
aby jej Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval
právní otázkou, zda převod podniku provedený na základě smlouvy o prodeji podniku
představuje univerzální sukcesi, či nikoliv.
Úvaze stěžovatelky však nepřisvědčil. Univerzální sukcese totiž znamená přenesení veškerých práv a povinností určitého subjektu na
subjekt jiný a bývá zásadně spjata se smrtí nebo zánikem původního subjektu. Prodej podniku stěžovatelky však sám o sobě není přenesením veškerých jejích práv a povinností
na nový subjekt, ale toliko přenesením práv
a povinností souvisejících s podnikem stěžovatelky. Jakkoliv se jedná o komplexní a rozsáhlý převod práv a povinností, nelze prodej
podniku ztotožňovat s univerzální sukcesí.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 8 / 2 013
Zbývá proto posoudit, zda byly splněny
podmínky pro to, aby soud vyhověl návrhu
stěžovatelky na změnu v osobě žalobce z důvodu singulární sukcese. Vzhledem k tomu, že
změnu v osobě žalobce soudní řád správní neupravuje, aplikují se v souladu s § 64 s. ř. s. příslušná ustanovení občanského soudního řádu.
á o komplexní a rozsáhlý převod práv a povinností, nelze prodej
podniku ztotožňovat s univerzální sukcesí.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 8 / 2 013
Zbývá proto posoudit, zda byly splněny
podmínky pro to, aby soud vyhověl návrhu
stěžovatelky na změnu v osobě žalobce z důvodu singulární sukcese. Vzhledem k tomu, že
změnu v osobě žalobce soudní řád správní neupravuje, aplikují se v souladu s § 64 s. ř. s. příslušná ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 107a odst. 1 o. s. ř., „[m]á-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují
převod nebo přechod práva nebo povinnosti
účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby
nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do
řízení na místo dosavadního účastníka; to
neplatí v případech uvedených v § 107“.
Podle odstavce 2
téhož ustanovení
„[s]oud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se
prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže
s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo
žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo
má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje.
Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.“
Výkladem citovaných ustanovení se Nejvyšší správní soud zabýval především ve
dvou rozhodnutích, z nichž jedno převzal do
odůvodnění napadeného usnesení krajský
soud a druhým argumentuje v kasační stížnosti stěžovatelka.
V usnesení ze dne 9. 2. 2005, čj. 1 Afs
38/2004-140, č. 559/2005 Sb. NSS, Nejvyšší
správní soud vyslovil, že procesní nástupnictví podle § 107a odst. 1 o. s. ř. při singulární
sukcesi založené soukromoprávním postoupením veřejnoprávní pohledávky je v řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
před správním soudem pojmově vyloučeno.
Tento závěr je ovšem nutno vnímat v kontextu daného případu, kdy předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí o vyměření
celního dluhu, který účastník řízení zaplatil
a svou budoucí pohledávku odpovídající tomuto dluhu samostatně postoupil jiné osobě.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že je
nutné rozlišovat případy, kdy účastník řízení
samostatně převádí veřejnoprávní pohledáv-
ku na jiný subjekt (tehdy bude namístě vycházet z citovaného usnesení), od případů,
kdy převádí např. vlastnické právo k nemovitosti, se kterou je spjata aktivní legitimace
v soudním řízení ve správním soudnictví, nebo kdy je důsledkem převodu vlastnického
práva přechod jiných práv nebo povinností na
nového vlastníka (např. při prodeji podniku).
Podle § 290 odst. 1 insolvenčního zákona
insolvenční
„[d]lužníkův podnik může
správce zpeněžit jedinou smlouvou“.
Podle § 291 odst. 2 téhož zákona,
„[n]estanoví-li tento zákon jinak, použijí se
na smlouvu podle § 290 obdobně příslušná
ustanovení obchodního zákoníku o prodeji
podniku; za splnění závazků, které přešly na
nabyvatele, prodávající neručí“.
Podle § 477 odst. 1 obchodního zákoníku
„[n]a kupujícího přecházejí všechna práva
a závazky, na které se prodej vztahuje“. Podle odst. 2 téhož ustanovení „[p]řechod pohledávek se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek“.
Podle § 291 odst. 2 téhož zákona,
„[n]estanoví-li tento zákon jinak, použijí se
na smlouvu podle § 290 obdobně příslušná
ustanovení obchodního zákoníku o prodeji
podniku; za splnění závazků, které přešly na
nabyvatele, prodávající neručí“.
Podle § 477 odst. 1 obchodního zákoníku
„[n]a kupujícího přecházejí všechna práva
a závazky, na které se prodej vztahuje“. Podle odst. 2 téhož ustanovení „[p]řechod pohledávek se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek“.
Z citovaných ustanovení je zřejmé, že prodej podniku je nerozlučně spjat s přechodem
veškerých práv, pohledávek a závazků, které
s tímto podnikem souvisejí. V projednávané
věci tedy nešlo o samostatné postoupení veřejnoprávní pohledávky; odkaz krajského soudu
na zmíněné usnesení je tudíž zcela nepřípadný.
Přechod práv týkajících se místního poplatku
za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické zařízení byl totiž důsledkem převodu vlastnického práva k podniku.
V tomto ohledu je daná věc srovnatelná
s převodem vlastnického práva k nemovitosti, k němuž došlo v průběhu řízení o žalobě
proti rozhodnutí o opravě chyb v katastrálním operátu. Tento případ byl řešen v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
12. 8. 2010, čj. 7 As 9/2010-255, č. 2377/2011
Sb. NSS, na nějž poukázala stěžovatelka v kasační stížnosti. V něm Nejvyšší správní soud
dovodil možnost připuštění vstupu nového
vlastníka nemovitosti do řízení ve správním
soudnictví namísto dosavadního vlastníka
podle § 107a o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.
Podobně jako při převodu nemovitosti na
základě kupní či darovací smlouvy dochází
i při zpeněžení dlužníkova podniku insolvenčním správcem jedinou smlouvou podle
§ 290 a násl. insolvenčního zákona ke změně
vlastnického práva k podniku jakožto hromadné věci (5 odst. 2 obchodního zákoníku),
a nikoliv k pouhému postoupení veřejnoprávní pohledávky. Je-li tedy s podnikem
spjato určité veřejné subjektivní právo, jehož
ochrany se původní vlastník podniku dovolával u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, musí být nabyvateli podniku umožněno vstoupit do takového řízení namísto jeho
dosavadního vlastníka podle § 107a o. s. ř. za
použití § 64 s. ř. s. Opačný výklad by popíral
smysl prodeje podniku jako celku se všemi
právy a závazky, které se k podniku vážou,
a značně by prodlužoval a komplikoval insolvenční řízení, jde-li o prodej podniku v režimu podle § 290 a násl. insolvenčního zákona.
Stěžovatelka podala návrh na změnu
v osobě žalobce, prokázala, že došlo k prodeji
podniku, a doložila souhlas společnosti SAZKA sázková kancelář, a. s., se vstupem do řízení na místo žalobce. Tím byly splněny podmínky uvedené v § 107a odst. 2 o. s. ř., krajský
soud byl tudíž povinen návrhu stěžovatelky
vyhovět a změnu v osobě žalobce připustit.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 8 / 2 013
Akciová společnost SAZKA proti Krajskému úřadu Libereckého kraje o poplatek za provo- zovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické zařízení, o kasační stížnosti žalobkyně.