U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. dubna 2014
o dovolání obviněných 1) J. V., 2) Mgr. A. V., 3) V. V., proti usnesení
Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, v trestní
věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 7/2009, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. V. o d
m í t á .
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Mgr. A. V.
o d m í t á .
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. V. o
d m í t á .
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 46 T
7/2009, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2013 a ze dne
6. 12. 2013, sp. zn. 46 T 7/2009, byli obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V.
uznáni vinnými ze spáchání:
- obviněný J. V. zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 tr.
zákoníku (body 1 a 2 rozsudku), pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, §
209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku) a organizátorství
pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. a), § 209 odst.
1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku),
- obviněný Mgr. A. V. pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1,
5 písm. a) tr. zákoníku a pomoci k pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, §
24 odst. 1 písm. c), § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku,
- obviněný V. V. pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 5
písm. a) tr. zákoníku.
Uvedeného jednání se obvinění podle skutkové věty výroku o vině uvedeného
rozsudku dopustili tím, že:
1. obviněný J. V. jako jediný jednatel společnosti SWISSPORT, s.r.o., se sídlem
Brno, Dobrovského 867/42, IČO: 60721847 (dále jen SWISSPORT), jednající od
počátku se záměrem vylákat od poškozené společnosti GE Money Bank, a.s., se
sídlem Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, IČ: 25672720 (dále jen GE Money Bank),
financování formou revolvingového úvěru, a to prostřednictvím deklarování
nepravdivých skutečností týkajících se zajištění úvěru, předložením
neexistujících pohledávek společnosti SWISSPORT za účelem jejich zastavení,
následně úvěrové prostředky vyčerpat a tyto ve sjednaných termínech ani později
nevrátit,
dne 28.1.2005 v B., v budově pobočky G. M. B. v B. na L. ulici jako statutární
zástupce společnosti SWISSPORT, podal žádost o poskytnutí revolvingového úvěru
za účelem profinancovávání existujících pohledávek společnosti SWISSPORT za
jejími obchodními partnery a následně dne 21.2.2005 v B. uzavřel se společností
GE Money Bank Smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které banka jako úvěrový
věřitel poskytla společnosti SWISSPORT úvěr ve výši maximální nepřekročitelné
částky pro opakované čerpání do 54.000.000 Kč, který se společnost SWISSPORT
jako úvěrový dlužník zavázala splatit do 28.2.2006, přičemž úrokové období bylo
stanoveno jako měsíční a poskytnuté úvěrové prostředky měly být čerpány z účtu
a účet, ze kterého byl úvěr poskytnut a na který měl být úvěr formou zápočtu z
účtu splácen, je účet,
a současně uzavřel dne 21.2.2005 za účelem zajištění úvěru zástavním právem k
pohledávkám společnosti SWISSPORT se společností GE Money Bank Smlouvu o
zřízení zástavního práva k pohledávkám, na kterou následně navazovala Zástavní
smlouva k pohledávkám a ze dne 27.7.2006 uzavřená za společnost SHER-WOOD
hockey, s.r.o., se sídlem Brno, Střed, Příkop 843/4, IČ: 60721847 (dále jen
SHER-WOOD hockey), dříve SWISSPORT, přičemž nedílnou součástí této smlouvy jsou
Přílohy č. 1 stanovící seznam pohledávek, podle kterých obžalovaný předkládal
na základě zástavních smluv k zástavě úvěrovému věřiteli pohledávky vůči
dlužníkům: Tesco Stores ČR, a.s., se sídlem Praha 10, Vršovická 1527/68b, IČ:
45308314 (dále TESCO), AHOLD Czech Republic, a.s., se sídlem Brno, Slavíčkova
1a, IČ: 44012373 (dále AHOLD), SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., se
sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČ: 45023093 (dále SPAR), MAKRO Cash&Carry ČR,
s.r.o., se sídlem Praha 5, Jeremiášova 1249/7, IČ: 26450691 (dále MAKRO),
A.P.S. SPORT, s.r.o., se sídlem Brno, Dusíkova 1, IČ: 26927683 (dále A.P.S.
SPORT), FREETIMEX AG, Mgr. P. V. s místem podnikání Brno, Jírovcova 46, IČ:
14627108 (dále Mgr. V.), AHOLD Retail SK, IČO 35818913 (dále AHOLD Retail SK),
GARPTIMEX, a.s., se sídlem Brno, Mečířova 2242/40, IČ: 26975351 (dále
GARPTIMEX), METRO Cash&Carry Slovakia, s.r.o., IČO 35772841 (dále METRO),
COOPER Establishment, se sídlem Am Schragen Weg 14, Postfach 1618, Fl-9490,
Vaduz (dále COOPER), STAR SPORT, s.r.o., se sídlem Horná 20, Šaĺa, Slovenská
republika, IČO 36537730 (dále STAR SPORT), AHOLD PL (dále AHOLD PL), JVT TRADE,
s.r.o., se sídlem Brno, Nerudova 2, IČ: 26905469 (dále JVT TRADE), dle
následujících seznamů:
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 3. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. TESCO STORES ČR 02.11.2004 985,-Kč
2. TESCO STORES ČR 03.11.2004 1 245 780,-Kč
3. TESCO STORES ČR 04.11.2004 1 920 580,-Kč
4. TESCO STORES ČR 08.11.2004 1 730 240,-Kč
5. TESCO STORES ČR 10.11.2004 1 130 256,-Kč
6. TESCO STORES SR 20.12.2004 1 140 590,-Kč
7. TESCO STORES SR 21.12.2004 840 860,-Kč
8. TESCO STORES SR 22.12.2004 805 320,-Kč
9. TESCO STORES ČR 10.11.2004 675 280,-Kč
10. TESCO STORES ČR 10.11.2004 1 130 420,-Kč
11. TESCO STORES ČR 11.11.2004 1 010 340,-Kč
12. TESCO STORES ČR 12.11.2004 1 095 900,-Kč
13. TESCO STORES ČR 10.12.2004 936 850,-Kč
14. AHOLD ČR 29.12.2004 440 235,-Kč
15. AHOLD ČR 29.12.2004 470 280,-Kč
16. AHOLD ČR 29.12.2004 464 780,-Kč
17. TESCO STORES ČR 13.12.2004 672 110,-Kč
18. TESCO STORES ČR 13.12.2004 1 052 340,-Kč
19. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 005 320,-Kč
20. TESCO STORES ČR 13.12.2004 475 640,-Kč
21. SPAR 23.11.2004 1 424 256,-Kč
22. SPAR 29.11.2004 2 506 850,-Kč
23. SPAR 30.11.2004 375 860,-Kč
24. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 140 580,-Kč
25. SPAR 02.12.2004 482 920,-Kč
26. SPAR 03.12.2004 1 112 310,-Kč
27. SPAR 03.12.2004 852 680,-Kč
28. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 590 420,-Kč
29. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 498 565,-Kč
30. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 710 111,-Kč
31. TESCO STORES SR 17.01.2005 1 295 350,-Kč
32. TESCO STORES SR 19.01.2005 1 770 680,-Kč
33. AHOLD ČR 13.01.2005 1 110 450,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 390 360,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 580 320,-Kč
36. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 230 450,-Kč
37. SPAR 09.12.2004 569 280,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 4. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 25.02.2005 650 150,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 10.11.2004 1 130 256,-Kč
6. TESCO STORES SR 20.12.2004 1 140 590,-Kč
7. TESCO STORES SR 21.12.2004 840 860,-Kč
8. TESCO STORES SR 22.12.2004 805 320,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 10.12.2004 936 850,-Kč
14. AHOLD ČR 29.12.2004 440 235,-Kč
15. AHOLD ČR 29.12.2004 470 280,-Kč
16. AHOLD ČR 29.12.2004 464 780,-Kč
17. TESCO STORES ČR 13.12.2004 672 110,-Kč
18. TESCO STORES ČR 13.12.2004 1 052 340,-Kč
19. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 005 320,-Kč
20. TESCO STORES ČR 13.12.2004 475 640,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 450 200,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 150 860,-Kč
23. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 720 540,-Kč
24. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 140 580,-Kč
25. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 220 400,-Kč
26. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 300 450,-Kč
27. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 115 000,-Kč
28. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 590 420,-Kč
29. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 498 565,-Kč
30. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 710 111,-Kč
31. TESCO STORES SR 17.01.2005 1 295 350,-Kč
32. TESCO STORES SR 19.01.2005 1 770 680,-Kč
33. AHOLD ČR 13.01.2005 1 110 450,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 390 360,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 580 320,-Kč
36. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 230 450,-Kč
37. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 200 790,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 5. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 25.02.2005 650 150,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 450 200,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 150 860,-Kč
23. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 720 540,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 220 400,-Kč
26. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 300 450,-Kč
27. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 115 000,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
32. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
33. AHOLD ČR 13.01.2005 1 110 450,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
36. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
37. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 200 790,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 6. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 25.02.2005 650 150,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 29. 6. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 29. 7. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
41. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 9. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
14. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
15. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
16. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
17. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
18. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
20. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
28. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
29. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
30. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
31. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
34. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
35. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
41. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
42. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
43. MAKRO CaC 29.08.2005 607 179,-Kč
44. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
45. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
46. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
47. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
48. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
49. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
50. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
51. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
52. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
53. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
54. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
55. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
56. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 3. 10. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
14. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
15. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
16. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
17. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
18. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
20. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
21. A.P.S. SPORT 03.10.2005 2 102 968,-Kč
22. A.P.S. SPORT 03.10.2005 2 139 620,-Kč
23. A.P.S. SPORT 03.10.2005 1 349 460,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
25. A.P.S. SPORT 03.10.2005 1 845 095,-Kč
26. A.P.S. SPORT 03.10.2005 1 428 595,-Kč
27. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
28. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
29. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
30. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
31. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
32. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
33. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
34. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
35. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
41. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
42. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
43. MAKRO CaC 29.08.2005 601 179,-Kč
44. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
45. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
46. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
47. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
48. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
49. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
50. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
51. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
52. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
53. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
54. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
55. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
56. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
57. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
58. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
59. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
60. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
61. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
62. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 11. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
14. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
15. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
16. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
17. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
18. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
20. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
21. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
22. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
23. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
25. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
26. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
27. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
28. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
29. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
30. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
31. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
32. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
33. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
34. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
35. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
36. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
37. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
38. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
39. MAKRO CaC 29.08.2005 607 179,-Kč
40. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
41. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
42. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
43. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
44. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
45. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
46. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
47. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
48. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
49. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
50. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
51. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
52. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
53. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
54. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
55. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
56. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
57. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
58. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 12. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
9. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
10. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
11. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
12. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
14. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
15. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
16. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
17. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
18. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
20. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
21. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
22. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
23. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
25. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
26. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
27. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
28. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
29. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
30. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
31. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
32. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
33. MAKRO CaC 29.08.2005 607 179,-Kč
34. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
35. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
36. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
37. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
38. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
39. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
40. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
41. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
42. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
43. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
44. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
45. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
46. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
47. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
48. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
49. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
50. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
51. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
52. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 28. 12. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
5. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
6. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
7. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
8. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
9. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
10. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
11. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
12. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
13. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
14. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
15. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
16. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
17. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
18. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
19. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
20. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
21. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
22. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
23. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
24. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
25. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
26. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
27. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
28. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
29. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
30. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
31. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
32. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
33. SPAR 29.11.2005 33 737 743,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 27. 1. 2006:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
5. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
6. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
7. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
8. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
9. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
10. STAR SPORT 01.12.2005 5 855 900,-Kč
11. COOPER ESTAB. 12.01.2006 3 648 980,-Kč
12. STAR SPORT 02.01.2006 9 838 575,-Kč
13. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
14. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
15. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
16. AHOLD ČR 30.09.2005 2 259 561,-Kč
17. GARPTIMEX 12.01.2006 985 460,-Kč
18. GARPTIMEX 13.01.2006 1 605 890,-Kč
19. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
20. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
21. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
22. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
23. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
24. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
25. GARPTIMEX 13.01.2006 1 342 920,-Kč
26. GARPTIMEX 13.01.2006 1 780 940,-Kč
27. GARPTIMEX 13.01.2006 1 220 080,-Kč
28. AHOLD PL 20.12.2005 747 896 ,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 27. 2. 2006:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. Mgr. V. 20.02.2006 403 886,-Kč
2. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. GARPTIMEX 23.02.2006 2 050 560,-Kč
5. GARPTIMEX 23.02.2006 2 235 425,-Kč
6. GARPTIMEX 23.02.2006 1 324 560,-Kč
7. GARPTIMEX 23.02.2006 1 745 650,-Kč
8. GARPTIMEX 23.02.2006 1 528 250,-Kč
9. JVT TRADE 22.02.2006 1 835 650,-Kč
10. STAR SPORT 01.12.2005 5 855 900,-Kč
11. COOPER ESTAB. 12.01.2006 3 648 980,-Kč
12. STAR SPORT 02.01.2006 9 838 575,-Kč
13. Mgr. V. 25.02.2006 2 290 455,-Kč
14. COOPER ESTAB. 21.02.2006 2 650410,-Kč
15. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 280 450,-Kč
16. COOPER ESTAB. 21.02.2006 1 980 250,-Kč
17. GARPTIMEX 12.01.2006 985 460,-Kč
18. GARPTIMEX 13.01.2006 1 605 890,-Kč
19. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 890 250,-Kč
20. JVT TRADE 22.02.2006 1 185 260,-Kč
21. JVT TRADE 22.02.2006 1 125 450,-Kč
22. JVT TRADE 22.06.2006 2 460 050,-Kč
23. GARPTIMEX 13.01.2006 1 342 920,-Kč
24. GARPTIMEX 13.01.2006 1 780 940,-Kč
25. GARPTIMEX 13.01.2006 1 220 080,-Kč
26. AHOLD PL 20.12.2005 747 896,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 6. 4. 2006:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. FREETIMEX AG 05.04.2006 3 280 420,-Kč
2. GARPTIMEX 23.02.2006 2 050 560,-Kč
3. GARPTIMEX 23.02.2006 2 235 425,-Kč
4. GARPTIMEX 23.02.2006 1 324 560,-Kč
5. GARPTIMEX 23.02.2006 1 745 650,-Kč
6. GARPTIMEX 23.02.2006 1 528 250,-Kč
7. COOPER ESTAB. 12.01.2006 3 648 980,-Kč
8. STAR SPORT 05.04.2006 4 680 245,-Kč
9. COOPER ESTAB. 21.02.2006 2 650 410,-Kč
10. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 280 450,-Kč
11. COOPER ESTAB. 21.02.2006 1 980 250,-Kč
12. GARPTIMEX 12.01.2006 985 460,-Kč
13. GARPTIMEX 13.01.2006 1 605 890,-Kč
14. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 890 250,-Kč
15. GARPTIMEX 13.01.2006 1 342 920,-Kč
16. GARPTIMEX 13.01.2006 1 780 940,-Kč
17. GARPTIMEX 13.01.2006 1 220 080,-Kč
18. FREETIMEX AG 05.04.2006 1 140 250,-Kč
19. FREETIMEX AG 05.04.2006 2 840 260,-Kč
20. FREETIMEX AG 05.04.2006 2 250 424,-Kč
21. FREETIMEX AG 05.04.2006 3 389 560,-Kč
22. STAR SPORT 05.04.2006 1 165 425,-Kč
23. STAR SPORT 05.04.2006 2 917 850,-Kč
24. STAR SPORT 05.04.2006 2 545 652,-Kč
25. STAR SPORT 05.04.2006 1 495 980,-Kč
26. JVT TRADE 22.02.2006 1 185 260,-Kč
27. JVT TRADE 22.02.2006 1 125 450,-Kč
28. JVT TRADE 22.02.2006 2 460 050,-Kč
29. JVT TRADE 22.02.2006 1 835 650,-Kč
a to s vědomím, že se nejméně v případě pohledávek za subjekty TESCO, AHOLD,
SPAR, MAKRO, A.P.S. SPORT, Mgr. V., GARPTIMEX, METRO a JVT TRADE jedná v době
předložení o neexistující pohledávky, které společnosti SWISSPORT buď nikdy
nevznikly, případně byly již předtím zcela vyrovnány, a současně s vědomím, že
výše k čerpání uvolněných úvěrových prostředků je dle úvěrové smlouvy přímo
odvislá od hodnoty zastavených pohledávek, jež však nesměly překročit výši
poskytnutého úvěrového rámce, přičemž platby za zastavené pohledávky měly být
jednotlivými dlužníky poukazovány na účet s variabilním symbolem odpovídajícím
variabilním symbolům jednotlivých zastavených pohledávek dle seznamů
zastavených pohledávek a z těchto měly být hrazeny měsíční závazky dluhové
služby, k čemuž pro neexistenci těchto pohledávek nedocházelo;
dne 12.7.2006 uzavřel za účelem zajištění úvěru zástavním právem za společnost
SHER-WOOD hockey se společností GE Money Bank zástavní smlouvu formou
notářského zápisu, sepsaného notářkou JUDr. Danuší Hyprovou, sídlem Brno,
Šumavská 31, přičemž předmětem zástavy byla hromadná věc – zásoby, které se
nacházejí ve skladových prostorách společnost SHER-WOOD hockey na adrese Brno,
Dusíkova 1, kdy společnost SHER-WOOD hockey je výlučným vlastníkem uvedených
věcí, kdy hodnota zastavených věcí je dle vypracovaného znaleckého posudku ze
dne 30.3.2006 ve výši 52.255.492 Kč, s podmínkou, že na část zboží v celkové
hodnotě cca 26 mil. Kč byla společností SWISSPORT uzavřena Kupní smlouva se
společností SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o., ze dne 11.10.2005, přičemž
společnosti GE Money Bank zatajil, že již dne 19.5.2006 uzavřel na totožný
předmět zástavy se společností Slovenská sporitelňa, a.s., se sídlem Suché mýto
4, Bratislava, Slovenská republika, IČO: 00151653 (dále Slovenská spořitelna),
Smlouvu o zastavení movité věci a pohledávek formou notářského zápisu
sepsaného notářem JUDr. Jiříkem Fleischerem, se sídlem Brno, Dvořákova 10 (za
účelem zajištění pohledávky společnosti Slovenská spořitelna ze smlouvy o
úvěru ze dne 19.5.2006), se sjednaným předmětem zástavy – souborem movitých
věcí tvořícím zásoby sportovního oblečení a sportovního náčiní ve vlastnictví
společnost SWISSPORT, které se nacházejí ke dni vzniku zástavního práva v
jakémkoli skladovém prostoru, který společnost SWISSPORT používá v rámci své
činnosti, zásoby, které jsou ke dni podpisu této listiny ve skladových
prostorách v Brně na ul. Dusíkova 1;
a následně z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpal celkovou částku 54.000.000
Kč, a to nejméně v části 29.609.079,92 Kč spolu s bratrem Mgr. A. V., v době od
března 2005 do května 2006 prostřednictvím 116 hotovostních výběrů v bankovních
automatech a hotovostních výběrů na pobočkách GE Money Bank, dne 24.2.2006 byl
uzavřen Dodatek č. 1, kterým byla posunuta splatnost jistiny úvěru ke dni
30.6.2006 a následně ze stejného důvodu byl dne 30.6.2006 uzavřen Dodatek č. 2,
kterým byla opětovně posunuta splatnost úvěru ke dni 27.12.2006, přičemž ani v
jednom z těchto termínů, případně později, úvěr nesplatil, čímž způsobil
společnosti GE Money Bank, a.s., škodu odpovídající výši vyčerpaných úvěrových
prostředků, celkem ve výši 54.000.000 Kč;
2. obviněný J. V. jako jediný jednatel společnosti SWISSPORT, s.r.o., sídlem
Brno, Dobrovského 867/42, IČ: 60721847 (dále SWISSPORT), jednající od počátku
se záměrem vylákat od poškozené společnosti Slovenská sporitelňa, a.s., sídlem
Suché mýto 4, Bratislava, Slovenská republika, IČO 00151653 (dále Slovenská
spořitelna), financování formou úvěru, následně úvěrové prostředky vyčerpat a
tyto ve sjednaných termínech ani později nevrátit,
dne 19.5.2006 v B. na blíže neurčeném místě jako statutární zástupce
společnosti SWISSPORT uzavřel se společností Slovenská spořitelna Smlouvu o
úvěru, dle které společnost Slovenská spořitelna poskytla společnosti SWISSPORT
úvěrový rámec ve výši 15.000.000 Sk jako kontokorent a k tomu účelu byl zřízen
účet, přičemž společnost SWISSPORT se zavázala k tomu, že splatnost úvěrového
rámce použitého ve formě kontokorentu bude splácet postupně z plateb došlých na
běžný účet nejpozději do 30.4.2007, současně téhož dne tj. 19.5.2006 byla k
zajištění pohledávky společnosti Slovenská spořitelna uzavřena mezi společností
SWISSPORT zastoupenou obžalovaným J. V. a společností Slovenská spořitelna
Smlouva o zastavení movité věci a pohledávek, kdy tato smlouva byla uzavřena
formou notářského zápisu s předmětem zástavy – souborem movitých věcí tvořící
zásoby sportovního oblečení a sportovního náčiní ve vlastnictví společnost
SWISSPORT, které se nacházejí ke dni vzniku zástavního práva v jakémkoli
skladovém prostoru, který společnost SWISSPORT používá v rámci své činnosti,
přičemž zástavní právo vzniklo dne 19.5.2006 zápisem do rejstříku zástav
vedeném Notářskou komorou České republiky, číslo zápisu, číslo rejstříku NZ,
následně obžalovaný dne 24.5.2006 převedl ze shora uvedeného kontokorentního
účtu částku ve výši 9.000.000 Sk a 5.700.000 Sk na jiné účty a taktéž provedl
hotovostní výběry dne 22.5.2006 ve výši 130.000 Sk a dne 14.6.2006 ve výši
65.000 Sk a takto získané finanční prostředky použil k blíže nezjištěnému
účelu, následně úvěr nebyl splácen a taktéž nebyly spláceny řádně sjednané
úroky, neboť na výše uvedený účet nepřišly žádné platby, přičemž obžalovaný již
v době, kdy uzavíral shora uvedenou Smlouvu o úvěru, věděl, vzhledem k
finančním možnostem společnost SWISSPORT, že poskytnutý úvěr nebude schopen za
sjednávaných podmínek splatit, neboť ke dni 28.2.2006 měl splatit revolvingový
úvěr poskytnutý společností GE Money Bank (viz bod 1), přičemž v žádosti o
poskytnutí úvěru společnosti SWISSPORT ze dne 25.4.2006 v přehledu úvěrů,
půjček od bankovních a nebankovních subjektů uvedl pouze půjčku – profi úvěr od
Komerční banky, a.s., ve výši 3.900.000 Kč, čerpaný od dne 31.10.2004 a splatný
k 31.8.2009, avšak v tomto přehledu úmyslně neuvedl revolvingový úvěr
poskytnutý společnost GE Money Bank ve výši 54.000.000 Kč splatný ke dni
28.2.2006, který také nebyl splácen a z důvodu neschopnosti ze strany
společnost SWISSPORT tento úvěr splácet byla posunuta splatnost úvěru, neboť
věděl, že by úvěr od společnosti Slovenská spořitelna nezískal, čímž způsobil
společnosti Slovenská spořitelna škodu odpovídající výši vyčerpaných úvěrových
prostředků, celkem ve výši 14.895.000 Sk;
3. obvinění J. V. a Mgr. A. V. po předchozí vzájemné domluvě vedeni společným
záměrem podvodně vylákat od společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o.,
se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČ: 27207048 (do 24.10.2005 SPAR
Beteiligungsgesellschaft, s.r.o.) (dále jen SPAR), plnění ve formě náhrady
škody a smluvní pokuty získaného formou žaloby k rozhodčímu soudu, v přesně
nezjištěném období roku 2005 vyhotovili Kupní smlouvu s datem 20.9.2005 v
Praze, dle které obviněný J. V., jako statutární zástupce společnost SWISSPORT,
s.r.o., sídlem Brno, Dobrovského 867/42, IČ: 60721847 (dodavatel; dále jen
SWISSPORT), uzavřel se společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., se
sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČ: 45023093 (od 20.9.2009 SPAR Invest CZ,
s.r.o.; odběratel) tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního
zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim-zima 2005-2006,
jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 30.952.381,47 Kč s
DPH a dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30.10.2005 po předchozí
písemné výzvě dodavatele, přičemž tato smlouva měla být zrušena a následně, v
přesně nezjištěném období, vyhotovili novou Kupní smlouvu s datem 11.10.2005,
dle které obviněný J. V. jako statutární zástupce společnost SWISSPORT
(dodavatel) uzavřel se společnost SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o., sídlem
Praha 10, Nákupní 389/1, IČO: 27207048 (od 24.10.2005 SPAR Česká obchodní
společnost, s.r.o.) tuto novou Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání
sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima
2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce
30.883.010,90 Kč s DPH a dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do
12.12.2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, která měla být učiněna
nejméně 7 dní před dodávkou zboží, přičemž obě shora uvedené kupní smlouvy
vypracoval Mgr. A. V., přičemž u obou smluv uzavřených jednak mezi společností
SWISSPORT a společností SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., a jednak mezi
společnost SWISSPORT a společností SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o.,
obvinění zajistili jejich podepsání a opatření razítkem za společnost SPAR
Česká obchodní společnost, s.r.o., M. K., přičemž však od počátku věděli, že
tato jako nákupčí společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., nemá
oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s dodavateli,
neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnost SPAR Česká
obchodní společnost, s.r.o., navíc obviněný J. V. již z dřívějšího obchodního
vztahu s tímto odběratelem věděl, že oprávnění za společnost podepisovat mají
pouze statutární zástupci a tedy musel v době podpisu shora uvedených kupních
smluv vědět, že M. K.
vzhledem k tomu, že není statutární zástupce společnosti
SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., ale pouze nákupčí, není oprávněna
podepisovat kupní smlouvy za shora uvedené společnosti a tedy musel vědět, že
uvedené smlouvy jsou neplatné a dále musel vědět, vzhledem k minulým obchodním
vztahům, že uvedené společnosti mají vlastní rámcové smlouvy pro dodavatele a
používají pouze tyto, následně dne 6.12.2005 společnost SWISSPORT
prostřednictvím elektronické pošty zaslala společnosti SPAR Česká obchodní
společnost, s.r.o., výzvu k zaslání dílčích objednávek pro odběr zboží na
základě kupní smlouvy ze dne 11.10.2005, přičemž tato výzva byla zaslána jménem
jednatele společnosti SWISSPORT Mgr. A. V. a poté následovaly výzvy k odběru
zboží ze dne 9.12.2005, 14.12.2005, 19.12.2005 a 23.12.2005, přičemž dne
13.12.2005 se společnost SWISSPORT pokusila za účasti notáře dodat zboží do OD
SPAR v Brně na ulici Vídeňská, který o tomto sepsal notářský zápis, kdy
společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., na toto nereagovala a zboží
neodebrala, neboť předmětnou kupní smlouvu nepodepsal nikdo za společnost
oprávněný a objednávka tedy nebyla zavedena v centrálním systému objednávek
společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., přičemž oba obvinění
věděli, že předmětné zboží, které je specifikováno v Závazné garantované
objednávce, nemají a nebudou mít k dispozici, neboť uvedené zboží měli nakoupit
jednak od společnosti MP wood, s.r.o., se sídlem Pod Hájom 952/1, Dubnica nad
Váhom, Slovenská republika, IČO: 36 327 701, a to na základě Kupní smlouvy ze
dne 28.10.2005, a jednak od společnosti SWISSPORT SLOVAKIA, s.r.o., sídlem
Horná 20, Šaĺa, Slovenská republika, IČO 36537730, na základě kupní smlouvy ze
dne 15.10.2005, přičemž zboží od těchto dvou společností tvořilo pouze malou
část zboží, kterou měl údajně dodat společnosti SPAR Česká obchodní společnost,
s.r.o., a následně dne 23.12.2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR
Česká obchodní společnost, s.r.o., předžalobní upomínku včetně faktury ze dne
23.12.2005 na částku 33.737.743,- Kč se splatností 29.12.2005
a dne 9.1.2006 podala společnost SWISSPORT rozhodčí žalobu k rozhodčímu soudci,
přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody společnosti SPAR Česká
obchodní společnost, s.r.o., ve výši nejméně 33.737.743,- Kč;
4. obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. vedeni společným záměrem vylákat od společnosti SPAR Česká obchodní
společnost s.r.o. se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČO: 27207048 (do
24.10.2005 SPAR Beteiligungsgesellschaft s.r.o.) plnění ve formě náhrady škody
získaného formou žaloby k rozhodčímu soudu, obžalovaný V. V. v přesně
nezjištěném období roku 2005 nechal vyhotovit Kupní smlouvu s datem 11.10.2005,
dle které jako statutární zástupce společnosti GARPTIMEX a.s., sídlem Brno,
Mečířova 40, IČ: 26975351 (dále jen GARPTIMEX) uzavřel se společností SPAR
Beteiligungsgesellschaft s.r.o. (od 24.10.2005 SPAR Česká obchodní společnost
s.r.o.) tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle
přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima 2005-2006, jež je
součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 28.269.432,- Kč s DPH a dle
smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30.11.2005 po předchozí písemné
výzvě dodavatele, která měla být učiněna nejméně 7 dní před dodávkou zboží,
přičemž s obžalovaným J. V. zajistili její podepsání a opatření razítkem za
společnost SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. M. K., přičemž však od počátku
věděli, že tato jako nákupčí společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o.
nemá oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s
dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnost
SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. a současně obžalovaný V. V. věděl, že
předmětné zboží, které je specifikováno v Závazné garantované objednávce
společnost GARPTIMEX nemá a nebude mít k dispozici, neboť uvedené zboží měl
nakoupit jednak od společnosti COOPER Establishment, se sídlem Am Schragen Weg
14, Postfach 1618, Fl-9490, Vaduz (dále jen COOPER Establishment) na základě
Kupní smlouvy ze dne 17.10.2005, dále od společnosti TATRASVIT SVIT-SOCKS
a.s., sídlem Mierova 1, Svit, Slovenská republika, IČO 31707289 (dále jen
TATRASVIT) na základě Kupní smlouvy ze dne 12.10.2005 a od společnosti
SWISSPORT s.r.o., sídlem Dobrovského 46, Brno (dále jen SWISSPORT) ze dne
15.10.2005, přičemž minimálně od společnosti COOPER Establishment a společnosti
TATRASVIT neměl zboží v době uzavření smlouvy ani následně k dispozici a nikdy
jej neodebral a neuhradil a tedy věděl, že nebude schopen zboží dodat dle
Závazné garantované objednávky, a proto nikdy nevyzval písemně společnost SPAR
Česká obchodní společnost s.r.o. k odběru zboží, a následně dne 23.12.2005
společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o.
předžalobní upomínku, včetně faktury ze dne 23.12.2005 na částku 30.882.572,50
Kč se splatností 29.12.2005 a dne 9.1.2006 podala společnost GARPTIMEX rozhodčí
žalobu k rozhodkyni JUDr. Veselé, kterou uvedli již do kupní smlouvy pro případ
sporu, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody společnosti SPAR
Česká obchodní společnost s.r.o. ve výši nejméně 30.882.572,50 Kč,
současně obžalovaný J. V. toto jednání obžalovaného V. V. zosnoval a řídil tím
způsobem, že jej sám inicioval, vymyslel jeho průběh ve shodě se skutkem
vedeným pod bodem 3., jednání obžalovaného V. usměrňoval a koordinoval se svým
pod bodem 3., neboť se sám účastnil schůzky, na které došlo k získání podpisu
M. K. a razítka společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o.,
Mgr. A. V. pak s vědomím podstatných okolností jednání obžalovaného V. V.
tomuto napomohl vypracováním předmětné kupní smlouvy mezi společnostmi
GARPTIMEX a SPAR Beteiligungsgesellschaft s.r.o. ;
Za uvedené jednání byl obviněnému J. V. podle § 209 odst. 5 tr.
zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody
v trvání 8 let a 6 měsíců, podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro
výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 73
odst. 1 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající
v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu,
prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, na dobu 8 let. Podle § 67
odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 50 denních sazeb po
2.000 Kč a podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku mu byl pro případ, že by peněžitý
trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody
v trvání 1 roku.
Za uvedené jednání byl obviněnému Mgr. A. V. podle § 209 odst. 5 tr.
zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v
trvání 7 let, podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého
trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Za uvedené jednání byl obviněnému V. V. podle § 209 odst. 5 tr.
zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 let, podle § 56 odst. 2 písm.
c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti
spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního
orgánu, prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, na dobu 5 let.
Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti:
1) Slovenská sporitelňa, a.s., se sídlem Tomáškova 48, Bratislava,
Slovenská republika, IČO: 00151653,
2) GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4 Michle, Vyskočilova 1422/1a,
PSČ: 14028 IČ: 25672720,
3) SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní
389/1, PSČ 10200, IČ: 27207048,
odkázány se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 46 T 7/2009,
podali obhájci obviněných J. V. a Mgr. A. V., obviněný V. V. a státní zástupce
Krajského státního zastupitelství v Brně odvolání, o kterých rozhodl Vrchní
soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, tak, že je
podle § 256 tr. ř. zamítl.
Následně podali obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. proti usnesení
Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013,
prostřednictvím svých obhájců dovolání, ve kterých každý z nich uplatnil
dovolací důvod vymezený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že
napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na
nesprávném hmotně právním posouzení.
Obviněný J. V. ve svém dovolání nejprve poukázal na usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, kterým byla zrušena rozhodnutí
vydaná již dříve v dané věci soudy obou stupňů a věc jim byla přikázána k
novému projednání a rozhodnutí. Obviněný dovozuje, že Nejvyšší soud vyslovil
jednoznačné právní názory, kterými se však nižší soudy následně neřídily. K
bodům 1 a 2 výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně obviněný uvedl, že
stran nich nedošlo k žádné změně, pouze byly přidány tabulky s přehledem
zastavených pohledávek. Napadená rozhodnutí dle názoru obviněného neodůvodňují
závěr o jeho úmyslu vylákat od poškozené společnosti GE Money bank, a. s.,
financování formou revolvingového úvěru prostřednictvím tvrzení nepravdivých
skutečností. Obviněný dále namítl, že nikdy neuvedl GE Money Bank žádné
nepravdivé údaje, nemohl tak naplnit objektivní stránku zločinu úvěrového
podvodu. Dále uvedl, že soudy bylo vzato za prokázané, že obviněný před
společností Slovenská sporiteľna zatajil revolvingový úvěr od GE Money Bank,
přestože úvěrová dokumentace obsahuje bilanční výkaz společnosti SWISSPORT v
podobě rozvahy, přičemž z ní je jasně vidět podíl cizích zdrojů, dle názoru
obviněného tedy nelze vyvodit závěr, že obviněný úvěr u GE Money Bank zatajil.
Ze znaleckého posudku znalkyně Ing. Markéty Volkmerové vyplývá, že společnost
SWISSPORT měla k dispozici zboží v hodnotě 100 milionů Kč, z čehož je zřejmé,
že obviněný nemohl jednat s podvodným úmyslem a nenaplnil tedy subjektivní
stránku skutkové podstaty zločinu úvěrového podvodu.
Pokud se týká zločinu podvodu (body 3 a 4 výroku), obviněný J. V.
uvedl, že bylo prokázáno, že podpisy M. K. na listinách jsou pravé, stejně jako
otisky razítek, přičemž jmenovaná jednala za celý úsek nákupu nepotravinového
zboží. Obviněný namítl, že nemohl nijak vědět, že smlouvy jsou neplatné, resp.
že společnost SPAR Česká obchodní společnost, s. r. o., (dále jen „SPAR“)
používá vlastní rámcové smlouvy. Obviněný rovněž dodává, že teprve poté, co
bylo ze strany společnosti SPAR odmítnuto převzetí zboží, byla věc předána
JUDr. K. S., jenž podle svého uvážení zvolil domáhání se pohledávek v rozhodčím
řízení, tedy zcela nesmyslný je závěr soudů obou stupňů, že smlouvy byly
nachystány na rozhodčí řízení a k vylákání peněžního plnění. Obviněný rovněž
namítl, že společnost SWISSPORT, s. r. o., disponovala se zbožím, které se
zavázala dodat společnosti SPAR, tedy jeho jednání směřovalo k naplnění
sjednaných smluv. Obviněný také zpochybnil závěry soudů stran osoby, která měla
být v daném případě uvedena v omyl, když podle napadených rozhodnutí jí měli
být M. K., následně skladník společnosti SPAR a poté statutární zástupci
společnosti SPAR. Nakonec obviněný tvrdí postup soudů v rozporu s § 2 odst. 5
tr. ř.
Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil
rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v předmětné věci včetně všech dalších
rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke
změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle ustanovení § 265m
odst. 1 tr. ř. sám rozhodl tak, že se obviněný J. V. zprošťuje obžaloby ve
všech bodech, příp. aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému
soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí, a to podle § 265l odst. 3
trestního řádu v jiném složení senátu.
Obviněný Mgr. A. V. ve svém dovolání poukázal na usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, kterým byla zrušena
rozhodnutí vydaná již dříve v dané věci soudy obou stupňů a věc jim byla
přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Obviněný uvedl, že Nejvyšší soud
zde vyslovil jednoznačné právní názory, kterými se však nižší soudy následně
neřídily. K bodu 3 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně obviněný namítl,
že nebyla prokázána jeho dohoda s bratrem J. V., naopak bylo podle názoru
obviněného prokázáno, že podpisy M. K. na listinách jsou pravé, stejně jako
otisky razítek, přičemž jmenovaná jednala za celý úsek nákupu nepotravinového
zboží. Obviněný tak má za to, že nemohl nijak vědět, že smlouvy jsou neplatné,
resp. že společnost SPAR používá vlastní rámcové smlouvy pro dodavatele a
používá pouze tyto smlouvy. Obviněný rovněž uvedl, že nebyl proveden žádný
důkaz, který by prokazoval jeho vědomost o tom, že svědkyně M. K. nebyla
oprávněna za společnost SPAR podepisovat smlouvy. Teprve poté, co bylo ze
strany společnosti SPAR odmítnuto převzetí zboží dle závazných garantovaných
objednávek, byla věc předána JUDr. K. S., jenž podle svého uvážení zvolil
domáhání se pohledávek v rozhodčím řízení, tedy zcela nesmyslný je závěr soudů
obou stupňů, že smlouvy byly nachystány na rozhodčí řízení. Uzavřené kupní
smlouvy byly ze strany soudů označeny za fiktivní a sloužící pouze k vylákání
peněžního plnění, avšak fiktivnost uzavřených smluv nebyla nijak prokázána.
Jediné aktivní jednání obviněného, které připustil, přitom byly úkony
spočívající ve výzvách zaslaných společnosti SPAR k odběru zboží, tedy jednání
směřující k řádnému dodání zboží. Obviněný dále v dovolání zpochybnil závěry
soudů stran osoby, která měla být v daném případě uvedena v omyl, když podle
napadených rozhodnutí jí měli být M. K., následně skladník společnosti SPAR a
poté statutární zástupci společnosti SPAR. Dovolatel dále uvedl, že postup
soudů byl v rozporu s § 2 odst. 5 tr. ř.
Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil
rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v předmětné věci včetně všech dalších
rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke
změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle ustanovení § 265m
odst. 1 tr. ř. sám rozhodl tak, že se obviněný Mgr. A. V. zprošťuje obžaloby ve
všech bodech, příp. aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému
soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí, a to podle § 265l odst. 3
trestního řádu v jiném složení senátu.
Obviněný V. V. ve svém dovolání namítl nesprávný postup soudů obou
stupňů při opravě rozsudku soudu prvního stupně podle § 131 odst. 1 tr. ř. a
dovozuje z toho jejich zaujatost. Dále obviněný poukázal na usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, kterým byla zrušena rozhodnutí
vydaná již dříve v dané věci soudy obou stupňů a věc jim byla přikázána k
novému projednání a rozhodnutí. Dle jeho názoru soudy obou stupňů rozhodující
ve věci pominuly zásadní námitky obhajoby a selektovaly důkazy tak, aby ty,
které při podpisu skutkového stavu věci použily, odpovídaly verzi prosazované
státním zástupcem v obžalobě. Přitom soudy ignorovaly značnou část důkazů
obsažených ve spise a před soudem provedených, čímž se hodnocení důkazů dostalo
do příkrého rozporu s principy formální logiky. Současně soudy nerespektovaly
zmíněné usnesení dovolacího soudu. Jako zásadní pochybení obviněný vytýká závěr
o údajném naplnění subjektivní stránky pokusu zločinu podvodu, když zejména v
rozhodnutích chybí specifikace nepravdivých či padělaných dokladů. Podpisy M.
K. na souvisejících smlouvách, jak obviněný dodává, přitom byly shledány
pravými. Obviněný navíc má za to, že v celé transakci vystupoval spíše
formálně, když byl obviněným J. V. požádán, zda by nemohl za společnost
GARPTIMEX uzavřít se společností SPAR smlouvu na dodávku zboží, neboť bylo
nezbytné rozdělit dodávku zboží, která již byla předjednána, na dvě menší
dodávky, a nemohl tedy vědět o neplatnosti zmíněných smluv. Smlouvy přitom byly
vypracovány obviněným Mgr. A. V. ve spolupráci s JUDr. K. S. a byly podle
názoru obviněného uzavřeny s vědomím
a souhlasem vedení společnosti SPAR. Obviněný rovněž zpochybňuje tvrzení soudů
činných dříve ve věci, podle něhož byla uzavřená kupní smlouvy označena za
fiktivní a sloužící pouze k vylákání peněžního plnění v souvislosti s
očekávaným nenaplněním smluvních povinností ze strany společnosti SPAR. přímo
na rozhodčí řízení, což však nebylo nijak prokázáno, stejně jako jejich
fiktivnost, když zejména zboží, které mělo být společnosti SPAR dodáno, bylo
připraveno. Fiktivnost uzavřené smlouvy nebyla nijak soudem prokázána a hovoří
proti ní rozsah zboží, které bylo ve skladech připraveno pro dodávku
společnosti SPAR. Množství a připravenost zboží na skladech zcela vylučuje
podvodný úmysl obviněného.
Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší
soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci i rozsudek Krajského
soudu v Brně, aby zrušil podle § 265k odst. 2 tr. ř. všechna další rozhodnutí
obsahově navazující, a dále aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. přikázal věc
Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí. Současně obviněný
navrhnul, aby podle § 265o odst. 1 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu
rozhodl o odkladu výkonu napadeného rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého
zákonného práva a k dovolání obviněných se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně
shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že s odkazem na dovolací
důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze úspěšně domáhat opravy
skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani přezkoumávání
správnosti jimi provedeného dokazování. Z dikce uplatněného dovolacího důvodu
totiž vyplývá, že jeho výchozím předpokladem je nesprávná aplikace hmotného
práva, nikoli nesprávnost v provádění důkazů, v jejich hodnocení či ve
vyvozování skutkových závěrů, jež jsou upraveny předpisy trestního práva
procesního. Při posuzování oprávněnosti tvrzení dovolatele o tom, zda existuje
dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je proto dovolací soud
vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a
druhého stupně. Zásah do skutkových zjištění je možné připustit v určitém
rozsahu i v rámci řízení o dovolání, avšak zejména tehdy, existuje-li extrémní
nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry
soudu na straně druhé, tzn. v případech, kdy zjištění soudů nemají vůbec žádnou
obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže zjištění soudů nevyplývají z
důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže zjištění soudů
jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. Taková situace však v
dané věci nenastala. Ve věci totiž bylo provedeno dostatečné dokazování,
doplněné podle pokynů vyslovených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.
2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, přičemž ve vztahu k těmto důkazům bylo důsledně
postupováno podle § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. V daném ohledu proto neshledal námitky
obviněných relevantními, tedy podřaditelnými pod uplatněný dovolací důvod.
Pokud jde potom o dovolací argumentaci, směřující proti bodům 1 a 2 výroku o
vině rozsudku soudu prvního stupně, uvedl, že z výtek, jež se podávají z
citovaného usnesení Nejvyššího soudu, vyplývá, že pochybením bylo shledáno
toliko neuvedení seznamu a vyčíslení fingovaných pohledávek ve výroku dříve
vydaného odsuzujícího rozsudku. Tato vada byla zcela napravena, proto nyní
rozhodnutí odpovídají vysloveným závazným pokynům a tudíž důvodnost dovolání
nelze v daném ohledu dovodit.
Ve vztahu k částem dovolání obviněných týkajícím se bodů 3 a 4 výroku o vině
rozsudku soudu prvního stupně, v nichž se obvinění v zásadě svými tvrzeními
překrývají, uvedl následující. Nejvyšší soud zde především uložil soudům
nižších stupňů doplnit dokazování ke zjištění vědomosti obviněných, zda byla M.
K. oprávněna jednat za společnost SPAR a dále k dostatku zboží, jímž obvinění
disponovali, resp. doplnit další důkazy (zejména výslech svědka JUDr. K. S.). K
tomu bylo konstatováno, že obvinění (mimo jiné vzhledem k další manipulaci s
listinami ve formě dotisku) o tom, že M. K. není k takovému úkonu oprávněna,
jistě věděli, přičemž ani neměli dostatek zboží (viz podrobně na s. 39 a 40
usnesení Vrchního soudu v Olomouci). Na základě popsaných zjištění potom byla
jednoznačně dovozena existence podvodného jednání všech obviněných, kterého se
dopustili společným jednáním, neboť vzhledem k jeho okolnostem, zejména
nedostatku zboží, nemohl nikdo z nich jednat v přesvědčení reálného obchodu.
Byly jim přitom zejména známy všechny rozhodné okolnosti (zcela běžné a
standardní), týkající se obchodních vztahů mezi dodavateli a společností SPAR,
a proto připravili poměrně sofistikovaný plán trestné činnosti, v konečném
důsledku ukončené ve stadiu pokusu, v jejímž rámci činili kroky k uvedení v
omyl M. K., zejména doplněním textu do příslušných listin, resp. činili kroky k
uvedení v omyl následně osob jednajících ve skladu společnosti SPAR předáním
části (s ohledem na obsah smluv nevratné) zboží, popř. nakonec i ve věci činné
rozhodkyně JUDr. Renaty Veselé tvrzením objektivně nepravdivých skutečností.
K uvedenému dodal, že jakékoli jiné vysvětlení postupu obviněných (zejména v
tom smyslu, že snad řádně jako ostatní dodavatelé vstoupili do jednání se
společností SPAR, za ni se zcela nesmyslně podepsala M. K. a nakonec společnost
SPAR, byť měla zájem o obchod – proto také podepsala smlouvy – a přestože tyto
smlouvy byly pro ni spíše nevýhodné, jejich plnění naprosto průhledně odmítla)
by zcela postrádalo logiku.
K problematice uvedení rozhodkyně v omyl uvedl, že již byť byla ustálena soudní
praxe, podle níž není možné v omyl uvést soud rozhodující v občanskoprávním
řízení, má za to, že se tyto závěry týkají výslovně pouze soudů. Soudy jsou
totiž nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem
je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a
veřejnost soudního jednání (srov. čl. 95 a 96 Ústavy České republiky). Soudy v
občanskoprávních věcech rozhodují v řízení ovládaném mimo jiné zásadou
projednací, veřejnosti, ústnosti, přímosti a materiální pravdy. K naplnění
svého poslání jsou soudy nadány autoritou, umožňující jim vynutit si k
úspěšnému provedení řízení součinnost stran a dalších subjektů, a to případně i
s trestněprávní ochranou. Tomu odpovídající nároky jsou stanoveny i pro soudce,
kteří musí splňovat náročné odborné, morální a další předpoklady vymezené v
Ústavě České republiky a v zákoně o soudech a soudcích. Nelze samozřejmě
přehlédnout ani zázemí, kterým disponují soudy. Naproti tomu pro rozhodčí
soudy, byť jejich činnost je nepochybně alternativou soudní moci a jejich
rozhodnutím jsou přiznávány obdobné účinky, zdaleka natolik vysoké požadavky a
oprávnění stanoveny nejsou. Rozhodčí soudy mohou být stálé, ale i vytvářeny ad
hoc pouze pro určitý účel. Rozhodčí řízení je zásadně neveřejné, ústní je pokud
není dohodnuto jinak. Rozhodci se nemohou domáhat aktivní účasti dalších
subjektů a jsou odkázáni na jejich dobrovolnost, což případnou aplikaci zásady
materiální pravdy přinejmenším omezuje. Výrazně nižší požadavky jsou stanoveny
i pro rozhodce, kterými mohou obecně vzato být občané České republiky, kteří
jsou zletilí a způsobilí k právním úkonům. Z popsaných okolností je podle jeho
názoru nutné dovodit, že byť i v případě rozhodčích řízení je namístě
předpokládat jistou profesionalitu rozhodců a správnost rozhodčích nálezů,
vyloučení možnosti uvedení rozhodců v omyl, zejména v případě cíleného a
plánovaného jednání některé strany řízení, nemá v postavení rozhodčích soudů
oporu. K jednání v omylu tedy mohlo dojít.
Další znaky skutkových podstat pokusů zločinů podvodu podle § 21 odst. 1, § 209
odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, případně v účastenství ve formě
organizátorství nebo pomoci podle § 21 odst. 1 písm. a) či c) tr. zákoníku,
které byly na předmětné jednání aplikovány, již potom nebyly Nejvyšším soudem v
jeho dříve vydaném kasačním rozhodnutí zpochybněny. V konečném důsledku
dovodil, že soudy obou stupňů plně respektovaly dříve v téže věci vydané
usnesení Nejvyššího soudu, podle jehož pokynů doplnily jednak dokazování a
jednak svoji argumentaci tak, aby bylo vyslovené hmotně právní posouzení
správné a bez vad.
Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního
zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných odmítl podle §
265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil za
podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že všechna
tři dovolání jsou přípustná [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], byla podána
obviněnými jako osobami oprávněnými prostřednictvím obhájců [§ 265d odst. 1
písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§
265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahují i obligatorní náležitosti stanovené
v § 265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále
nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnými naplňují jimi uplatněný zákonem
stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou
provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3
tr. ř.
Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným
prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních
vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého
stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je
totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může
doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném
opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno
základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve
smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen
„Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou
třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a
samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho
důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je
mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět
(srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr.
ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň
plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání
dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní
pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne
27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými
dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k
revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci
má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§ 265d
odst. 2 tr. ř.).
Obvinění ve svých dovoláních uplatnili dovolací důvod podle § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že
skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin,
třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní
kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině
popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit
od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a
protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat
činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov.
rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně
relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti
skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel
vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále
vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu.
Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu
soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle
svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností
případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění
skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení
nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle
§ 2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se
zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající
se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod.
nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že
obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. sice podali dovolání z důvodu podle
ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v části dovolání však ve skutečnosti
nenamítají nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadají soudy
učiněná skutková zjištění. Námitky obviněných, v jejichž rámci namítali
nesprávné hodnocení důkazů, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru
týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. Uvedenou skutečnost
však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr.
ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném
právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obvinění J. V. a Mgr. A. V. rovněž v této souvislosti soudům vytýkali porušení
zásady trestního řízení, která vyplývá z ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. Z toho
je zřejmé, že obvinění v této části dovolání ve skutečnosti poukazovali nikoli
na porušení hmotného práva, které je dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř., nýbrž na porušení procesního ustanovení, které pod tento
dovolací důvod nespadá, stejně jako namítané procesní pochybení, že Krajský
soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 46 T 7/2009 a o
odvolání proti tomuto rozsudku rozhodnul Vrchní soud v Olomouci usnesením ze
dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, když až po tomto usnesení Krajský soud v
Brně rozhodnul opravným usnesením ve dnech 15. 11. 2013 a 6. 12. 2013, kterými
změnil svůj rozsudek ze dne 19. 11. 2012. Zde je třeba poznamenat, že v dané
trestní věci bylo provedeno dostatečné dokazování, doplněné podle pokynů
vyslovených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo
46/2012, přičemž soudy obou stupňů jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily
svůj hodnotící postup, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak
nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř.
Na úvod je třeba uvést, že v dané trestní věci již bylo rozhodováno
rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 46 T 7/2009 a
rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 2 To 26/2011,
přičemž tato rozhodnutí byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp.
zn. 4 Tdo 46/2012, zrušena s tím, že Krajskému soudu v Brně bylo přikázáno věc
v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. V tomto usnesení Nejvyšší
soud ohledně trestné činnosti obviněného J. V. uvedené pod bodem 1. a 2. výroku
o vině rozsudku odvolacího soudu vytkl formální nedostatky tzv. skutkové věty
rozsudku odvolacího soudu, který byl napaden dovoláním obviněného, když uvedl,
že je pro úplný popis projednávaného skutku nezbytné, aby zahrnoval i seznam a
vyčíslení jednotlivých konkrétních fingovaných (neexistujících) pohledávek,
které měly sloužit k zajištění úvěru u GE Money Bank, neboť tyto neexistující
pohledávky totiž tvoří právě ty nepravdivé údaje, které obviněný při sjednávání
úvěrové smlouvy sděloval a které byly rozhodující pro rozhodnutí banky o
poskytnutí úvěru.
Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že ohledně
jednání kvalifikovaného jako zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6
písm. a) tr. zákoníku vzaly rozhodující soudy prvního i druhého stupně za
prokázané, že obviněný J. V. při uzavírání smlouvy o revolvingovém úvěru u GE
Money Bank uvedl nepravdivé údaje ohledně vlastní podnikatelské činnosti (v
rozsahu předložených seznamů pohledávek, které mohly být použity k úhradám),
kdy při znalosti reálné situace by ze strany GE Money Bank nedošlo k poskytnutí
tohoto úvěru s tím, že byla prokázána neexistence jednotlivých obviněným
deklarovaných pohledávek přinejmenším ve vztahu k odběratelům TESCO STORES,
AHOLD ČR, SPAR, MAKRO, A.P.S. SPORT, Mgr. V., GARPTIMEX, METRO CaC, JVT TRADE a
nepodloženost s nimi souvisejících dokladů (zejména faktur a dodacích listů)
reálným plněním. U části odběratelů bylo zjištěno, že vůbec se společností
SWISSPORT neobchodovali, u dalších byly předkládány pohledávky z obchodů, které
se neuskutečnily.
Co se týká jednání obviněného J. V. uvedeného pod bodem 1. a 2. výroku o vině
rozsudku soudu prvního stupně, Nejvyšší soud se ztotožnil se závěry nalézacího
i odvolacího soudu ohledně dostatečnosti dokazování k příslušnému skutku,
skutkovými závěry i s užitou právní kvalifikací. Pokud jde o dovolací
argumentaci obviněného J. V., která směřovala proti bodům 1 a 2 výroku o vině
rozsudku soudu prvního stupně, je třeba konstatovat, že nový výrok o vině,
který je obsahem napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně (pod bodem 1) výše
uvedenému požadavku Nejvyššího soudu vyhovuje. Při novém projednání soud
doplnil seznam a vyčíslení jednotlivých konkrétních fingovaných
(neexistujících) pohledávek do výroku rozsudku, proto je dovolání v tomto směru
nedůvodné.
Pokud jde o jednání kvalifikované jako pokus zločinu podvodu podle § 21
odst. 1, § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a organizátorství pokusu
zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. a), § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 5
písm. a) tr. zákoníku (tj. jednání pod bodem 3. a 4. výroku o vině rozsudku
odvolacího soudu), i zde dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání jsou zjevně
neopodstatněná.
V usnesení ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, ohledně trestné činnosti
uvedené pod body 3. a 4. výroku o vině rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud
vytkl, že soudy neprovedly důkaz výslechem svědka P. B., který se účastnil
schůzky obviněného J. V. a svědkyně M. K. ohledně podpisu smluv, a svědka JUDr.
K. S., tj. advokáta, který měl příslušné smlouvy připomínkovat a doplnit do
nich rozhodčí doložku. Dále v tomto usnesení uvedl, že by se soud měl zabývat
konkrétním podílem jednotlivých obviněných na spáchaném jednání, zaměřit
dokazování na prokázání subjektivní stránky zločinu podvodu, zjistit, zda a
případně kdo byl příslušným jednáním obviněných uveden v omyl, zaměřit
dokazování na zjištění vědomosti obviněných, že M. K. nebyla oprávněna uzavírat
smlouvy se společností SPAR, a rovněž vypracovat odborné vyjádření či znalecký
posudek k posouzení, zda obvinění měli dostatek zboží ve skladech (případně
nasmlouvaného zboží) k tomu, aby mohli splnit příslušné dodávky pro společnost
SPAR.
Jako pokus zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a)
tr. zákoníku (bod 3 rozsudku), a organizátorství pokusu zločinu podvodu podle §
21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. a), § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku
(bod 4 rozsudku) u obviněného J. V., pokus zločinu podvodu podle § 21 odst. 1,
§ 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku) a pomoc k pokusu
zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. c), § 209 odst. 1, 5
písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku) u obviněného Mgr. A. V. a pokus zločinu
podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4
rozsudku) u obviněného V. V. byly posouzeny skutky, které spočívaly v podstatě
v tom, že
Bod 3. rozsudku: obvinění J. V. a Mgr. A. V. po předchozí vzájemné domluvě vedeni společným záměrem podvodně vylákat od
společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody a smluvní pokuty získaného
formou žaloby k rozhodčímu soudu, v přesně nezjištěném období roku 2005
vyhotovili Kupní smlouvu s datem 20. 9. 2005 v Praze, dle které obviněný J. V. jako statutární zástupce společnost SWISSPORT, s.r.o., uzavřel se společnost
SPAR tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle
přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim-zima 2005-2006, jež je
součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 30.952.381,47 Kč s DPH, dle
smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30. 10. 2005 po předchozí písemné
výzvě dodavatele, přičemž tato smlouva měla být zrušena a následně, v přesně
nezjištěném období, vyhotovili novou Kupní smlouvu s datem 11. 10. 2005, dle
které obviněný J. V. jako statutární zástupce společnost SWISSPORT uzavřel se
společnost SPAR tuto novou Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání
sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima
2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce
30.883.010,90 Kč s DPH, dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 12. 12. 2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, která měla být učiněna nejméně
7 dní před dodávkou zboží, přičemž obě shora uvedené kupní smlouvy vypracoval
Mgr. A. V., přičemž u obou smluv uzavřených jednak mezi společností SWISSPORT a
společností SPAR, jednak mezi společností SWISSPORT a společností SPAR,
obvinění zajistili jejich podepsání a opatření razítkem za společnost SPAR
Česká obchodní společnost, s.r.o., M. K., přičemž však od počátku věděli, že
tato jako nákupčí společnosti SPAR nemá oprávnění zavazovat tuto společnost
kupními smlouvami uzavíranými s dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze
statutární zástupci společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., navíc
obviněný J. V. již z dřívějšího obchodního vztahu s tímto odběratelem věděl, že
oprávnění za společnost podepisovat mají pouze statutární zástupci, a tedy
musel v době podpisu shora uvedených kupních smluv vědět, že M. K. vzhledem k
tomu, že není statutární zástupce společnosti SPAR, ale pouze nákupčí, není
oprávněna podepisovat kupní smlouvy za shora uvedené společnosti, a tedy musel
vědět, že uvedené smlouvy jsou neplatné a dále musel vědět vzhledem k minulým
obchodním vztahům, že uvedené společnosti mají vlastní rámcové smlouvy pro
dodavatele a používají pouze tyto, následně dne 6. 12. 2005 společnost
SWISSPORT prostřednictvím elektronické pošty zaslala společnosti SPAR výzvu k
zaslání dílčích objednávek pro odběr zboží na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 2005, přičemž tato výzva byla zaslána jménem jednatele společnosti
SWISSPORT Mgr. A. V., a poté následovaly výzvy k odběru zboží ze dne 9. 12. 2005, 14. 12. 2005, 19. 12. 2005 a 23. 12. 2005, přičemž dne 13. 12.
2005 se
společnost SWISSPORT pokusila za účasti notáře dodat zboží do OD SPAR v Brně na
ulici Vídeňská, který o tomto sepsal notářský zápis, když společnost SPAR na
toto nereagovala a zboží neodebrala, neboť předmětnou kupní smlouvu nepodepsal
nikdo za společnost oprávněný a objednávka tedy nebyla zavedena v centrálním
systému objednávek společnosti SPAR, přičemž oba obvinění věděli, že předmětné
zboží, které je specifikováno v Závazné garantované objednávce, nemají a
nebudou mít k dispozici, neboť uvedené zboží měli nakoupit jednak od
společnosti MP wood, s.r.o., a to na základě Kupní smlouvy ze dne 28. 10. 2005, jednak od společnosti SWISSPORT SLOVAKIA, s.r.o., na základě kupní
smlouvy ze dne 15. 10. 2005, přičemž zboží od těchto dvou společností tvořilo
pouze malou část zboží, kterou měl údajně dodat společnosti SPAR, a následně
dne 23. 12. 2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR předžalobní
upomínku včetně faktury ze dne 23. 12. 2005 na částku 33.737.743,- Kč se
splatností 29. 12. 2005 a dne 9. 1. 2006 podala společnost SWISSPORT rozhodčí
žalobu k rozhodčímu soudci, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení
škody společnosti SPAR, ve výši nejméně 33.737.743,- Kč;
Bod 4. rozsudku: obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. vedeni společným záměrem
vylákat od společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody získaného formou
žaloby k rozhodčímu soudu, obžalovaný V. V. v přesně nezjištěném období roku
2005 nechal vyhotovit Kupní smlouvu s datem 11. 10. 2005, dle které jako
statutární zástupce společnosti GARPTIMEX uzavřel se společností SPAR tuto
Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1
Závazné garantované objednávky podzim zima 2005-2006, jež je součástí předmětné
kupní smlouvy, v celkové částce 28.269.432,- Kč s DPH, dle smlouvy mělo být
zboží odebráno nejpozději do 30. 11. 2005 po předchozí písemné výzvě
dodavatele, která měla být učiněna nejméně 7 dní před dodávkou zboží, přičemž s
obžalovaným J. V. zajistili její podepsání a opatření razítkem za společnost
SPAR M. K., přičemž však od počátku věděli, že tato jako nákupčí společnosti
SPAR nemá oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s
dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnost
SPAR, současně obžalovaný V. V. věděl, že předmětné zboží, které je
specifikováno v Závazné garantované objednávce, společnost GARPTIMEX nemá a
nebude mít k dispozici, neboť uvedené zboží měl nakoupit jednak od společnosti
COOPER Establishment na základě Kupní smlouvy ze dne 17. 10. 2005, dále od
společnosti TATRASVIT SVIT-SOCKS, a.s., na základě Kupní smlouvy ze dne 12.
10. 2005 a od společnosti SWISSPORT, s.r.o., ze dne 15. 10. 2005, přičemž
minimálně od společnosti COOPER Establishment a společnosti TATRASVIT neměl
zboží v době uzavření smlouvy ani následně k dispozici a nikdy jej neodebral a
neuhradil, tedy věděl, že nebude schopen zboží dodat dle Závazné garantované
objednávky, a proto nikdy nevyzval písemně společnost SPAR k odběru zboží,
následně dne 23. 12. 2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR
předžalobní upomínku, včetně faktury ze dne 23. 12. 2005 na částku
30.882.572,50 Kč se splatností 29. 12. 2005 a dne 9. 1. 2006 podala společnost
GARPTIMEX rozhodčí žalobu k rozhodkyni JUDr. Veselé, kterou uvedli již do kupní
smlouvy pro případ sporu, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody
společnosti SPAR ve výši nejméně 30.882.572,50 Kč,
současně obžalovaný J. V. toto jednání obžalovaného V. V. zosnoval a řídil tím
způsobem, že jej sám inicioval, vymyslel jeho průběh ve shodě se skutkem
vedeným pod bodem 3., jednání obžalovaného V. usměrňoval a koordinoval se svým
pod bodem 3., neboť se sám účastnil schůzky, na které došlo k získání podpisu
M. K. a razítka společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o.,
Mgr. A. V. pak s vědomím podstatných okolností jednání obžalovaného V. V.
tomuto napomohl vypracováním předmětné kupní smlouvy mezi společnostmi
GARPTIMEX a SPAR.
Zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku se
dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije
něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku
škodu velkého rozsahu.
Skutky uvedené ve výroku o vině pod bodem 3. a 4. rozsudku soudu
prvního stupně evidentně odpovídají zákonným znakům tohoto trestného činu, a to
i z hlediska naplnění znaku „uvedení v omyl“ a z hlediska subjektivní stránky,
která spočívá v úmyslném zavinění (§ 13 odst. 2 tr. zákoníku). Námitky
obviněných (ve kterých se obvinění v zásadě svými tvrzeními překrývají)
směřující proti závěru soudů ohledně subjektivní stránky posuzovaných činů byly
založeny v podstatě na tom, že nejednali s úmyslem uvést svědkyni K. v omyl
nebo vyvolat mylnou představu o obsahu listin, které podepisovala, nevěděli, že
svědkyně není oprávněna za společnost SPAR podepisovat smlouvy, a nejednali s
úmyslem vylákat od společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody.
Po novém projednání a rozhodnutí věci Krajský soud v Brně (oproti původnímu
rozhodnutí) konkretizoval v odůvodnění svého rozhodnutí subjektivní stránku
zločinu podvodu a naplnění znaku „uvedení v omyl“. Soudy prvního i druhého
stupně vzaly za prokázané, že obviněný J. V. po předchozí vzájemné domluvě s
obviněným Mgr. A. V. jednali s úmyslem vylákat od společnosti SPAR plnění ve
formě náhrady škody a dále že obviněný J. V. zosnoval a řídil totožné jednání
V. V.
Úmyslné zavinění obviněných J. V., Mgr. A. V. a V. V. je nyní jasně patrné ze
zjištění, že obvinění svým aktivním jednáním v určitých formách součinnosti
vytvořili dokumenty, které měly sloužit k vylákání finančních prostředků od
poškozené společnosti SPAR (byly jim zejména známy všechny rozhodné okolnosti
zcela běžné a standardní, týkající se obchodních vztahů mezi dodavateli a
společností SPAR), a to tím způsobem, že by řetězec nasmlouvané zboží odmítl a
dostal se tak do situace, kdy by bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit částku
uvedenou ve smlouvách, navíc bez kompenzace odběrem zboží, k čemuž v daném
případě také došlo. O tom svědčí širší okruh důkazů – svědeckých výpovědí
(především zaměstnanců společnosti SPAR a obchodních partnerů obviněných) a
listinných důkazů.
Skutečnost, že obvinění věděli, že společnost SPAR má vlastní rámcové smlouvy
pro dodavatele a používá pouze tyto a že za společnost SPAR jednají a uzavírají
smlouvy pouze konkrétní jednatelé, vyplývá z listinných důkazů a svědeckých
výpovědí. Zde je třeba zmínit výpověď svědka S. S., který uvedl, že založení
společnosti A.P.S. SPORT mu bylo nabídnuto J. V., přičemž se společností SPAR
měli uzavřenou rámcovou obchodní smlouvu, a to zřejmě od roku 2003, obchodování
skončilo v roce 2005. Z výpovědi se dále podává, že obchody fakticky domlouval
J. V., svědek podepisoval smlouvy, případně se účastnil jednání spolu s
obviněným J. V. Rámcovou smlouvu se společností SPAR uzavřeli tím způsobem, že
byla poslána na jejich adresu a svědek ji předal obviněnému Mgr. A. V., který
ji zkontroloval a následně podepsal. Z výpovědi svědka M. H., jednatele
společnosti SPAR a ze sdělení společnosti SPAR ohledně obchodování se
společností SWISSPORT plyne, že na základě rámcových obchodních podmínek ze dne
25. 5. 2001 spolu společnosti obchodovaly v letech 2001 a 2002, když rámcové
obchodní podmínky byly za společnost SWISSPORT sjednány a vypovězeny obviněným
J. V. Dále uvedla, že rámcové obchodní podmínky jsou pro všechny dodavatele
shodné a že společnosti SWISSPORT muselo být známo, že obchodují pouze na
základě tohoto druhu smluv, neboť v letech 2004-2006 byla subdodavatelem zboží
jejich dodavatele A.P.S. SPORT. Z uvedeného pak lze dovodit, že jak obviněný J.
V., tak i obviněný Mgr. A. V. museli znát rámcové obchodní podmínky, které
používala společnost SPAR, neboť obviněnému Mgr. A. V. byla přímo předložena
smlouva se společností SPAR a obviněný Mgr. A. V. se k jejímu obsahu vyjadřoval
a doporučil ji k podpisu. Vědomost obviněného V. V. o používání rámcových
obchodní podmínek jednoznačně vyplývá z dokladů předložených společnosti Cash
Reform, a.s., se kterou společnost GARPTIMEX uzavřela dne 13. 10. 2005
faktoringovou smlouvu, kterou za tuto společnost podepsal obviněný V. V.,
přičemž obsahem faktoringové dokumentace byly mimo jiné také standardní rámcové
obchodní podmínky společnosti SPAR (č.l. 461-545). Z uvedených rámcových
obchodních podmínek společnosti SPAR pak zcela jednoznačně vyplývá, že za
společnost SPAR jednají pouze konkrétní jednatelé, a to M. H. a J. P.
V průběhu trestního řízení bylo znaleckým zkoumáním prokázáno, že
předmětné kupní smlouvy a závazné objednávky vlastnoručně podepisovala za
společnost SPAR svědkyně M. K. a že byly opatřeny originály otisků pravých
razítek společnosti SPAR. Svědkyně M. K. jednala za společnost SPAR jako
zástupkyně vedoucího celého úseku nákupu nepotravinového zboží. Dne 26. 4. 2004
uzavřela se společností SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., pracovní
smlouvu (č. l. 1234 spisu), ve které se zavázala pro společnost SPAR pracovat
jako manažerka nákupu NONFOOD zboží. Následně, dne 1. 11. 2004, byla uzavřena
Dohoda o změně pracovní smlouvy spočívající ve změně druhu práce, tj. svědkyně
M. K. se stala zástupkyní vedoucího oddělení nákupu NONFOOD zboží, a to s
platností od 1. 11. 2004 (č. l. 1238 spisu). Jmenovaná svědkyně sice popírá, že
by předmětné dokumenty podepisovala a opatřovala razítky společnosti SPAR,
ovšem není schopna vysvětlit množství vlastních popisů a razítek společnosti
SPAR na těchto dokladech. Nalézací soud v odůvodnění svého rozsudku konstatuje,
že svědecká výpověď svědkyně M. K. není v plném rozsahu věrohodná a vycházel z
ní pouze tam, kde ji má za prokázanou dalšími důkazy. Rozsah dokladů, které
měla podepsat, prakticky vylučuje možnost omylu, různá místa na stranách, kde k
podpisu došlo, vylučují i možné podstrčení v rámci jiných dokladů. Z výše
uvedeného soud prvního stupně dovozuje jistou míru srozumění s podpisy, avšak
nevylučuje, že tato nesouvisí s příslušným textem, tedy, že věděla, že
podepisuje jisté doklady, ovšem nikoli, že by musela vědět, k čemu budou užity,
kdy zčásti její podpis byl na listině, na kterou až následně byl dodán text. Z
odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická expertíza
dokladů a písemností vyplývá, že předložené kupní smlouvy a závazné garantované
objednávky jsou opatřeny originály otisků pravých razítek společnosti SPAR (s
výjimkou smlouvy a objednávky ze dne 20. 9. 2005) s tím, že nejprve došlo k
napsání podpisů a následně vytvoření razítek. V případě závazné garantované
objednávky ke smlouvě ze dne 20. 9. 2005 došlo nejprve k napsání podpisu a
teprve následně k vytisknutí podpisové doložky „za SPAR Česká obchodní
společnost s.r.o.“ a dvoulinky (jako součásti celého tisku), přičemž je patrné,
že tyto jsou součástí celého tisku závazné garantované objednávky. Z uvedeného
lze dovodit, že svědkyně M. K. podepsala ať již vědomě nebo nevědomě listinu,
na kterou byl následně doplněn text, který nemusela znát. Nejvyšší soud se
ztotožnil s názorem obou soudů, že shora uvedené svědčí jednak proti závěru, že
by M. K. vědomě spolupracovala na vytváření nepravdivých listin s obviněnými a
jednak potvrzuje závěr o naplnění subjektivní stránky obviněnými, neboť pokud
by nevěděli o tom, že M. K. není oprávněna podepisovat příslušné smlouvy,
neměli by ani důvod uvedeným způsobem s listinami manipulovat. Dále soudy
konstatovaly, že poté, co bylo prokázáno, že obvinění si museli být vědomi
skutečnosti, že svědkyně M. K.
není oprávněna podepisovat předmětné smlouvy
(když znali její postavení ve společnosti SPAR i postup při uzavírání smluv v
uvedené společnosti), obvinění uvedli, že se svědkyně M. K. měla prokazovat při
jednáních plnou mocí k takovým úkonům, avšak tato plná moc nebyla předložena
rozhodci ani soudu a svědci tuto skutečnost dostatečně věrohodným způsobem
neosvědčili. Navíc svědkyně M. K. i další zaměstnanci společnosti SPAR
vyloučili, že by svědkyně M. K. v průběhu svého působení společnosti SPAR
disponovala plnou mocí k podpisu smluv, ke kterým jsou v rámci jmenované
společnosti oprávněni pouze dva statutární zástupci společnosti. Zcela logické
je i tvrzení poškozené společnosti, že s ohledem na vlastní obchodní sílu ona
diktuje smluvní podmínky. Vzhledem k tomu, že všichni obvinění přicházeli do
styku s podobnými smlouvami, tuto skutečnost nepochybně věděli.
Z výše uvedeného již lze učinit závěr (jak uvedly i soudy obou stupňů), že
oproti běžným rámcovým smlouvám s obchodními řetězci byly předmětné smlouvy v
podstatě připraveny pro rozhodčí řízení, přičemž veškeré jednání obviněných k
tomuto evidentně směřovalo.
Co se týká námitek obviněných, že v rámci celého trestního řízení
nebyla prokázána skutečnost, že by nějaký subjekt byl jejich jednáním uveden v
omyl, Nejvyšší soud uvádí následující. Soudy rozhodující ve věci dovodily, že
jednání obviněných směřovalo nejen vůči vedení společnosti, ale prvotně vůči
zaměstnancům na nižší úrovni (otázka doručování k rukám svědkyně K., faktické
přejímky zboží). Dle názoru soudů prvního i druhého stupně však byla otázka
vědomosti vedení společnosti vedlejší, neboť obvinění věděli, že mají k
dispozici listiny, na kterých jsou pravé podpisy svědkyně K., když chtěli
využít rozhodčího řízení, tedy obejít řízení soudní (jehož charakter by mohl
být problematický pro potřebné rozhodnutí) a získat tak jakýmkoli způsobem
finanční částku odpovídající minimálně jimi stanovené hodnotě příslušného
zboží. V podstatě počítali s tím, že rozhodkyně rozhodne v jejich prospěch, ať
již z důvodů jejího zainteresování na věci, případně proto, že ji uvedou v omyl
ohledně uzavírání daných smluv s tím, že si byly vědomy, že objektivně použité
skutkové námitky budou schopni eliminovat. Obvinění primárně spoléhali na tu
skutečnost (která ostatně nastala), že společnost SPAR se bude bránit odběru
údajně nasmlouvaného zboží, a proto byla do smluv zkoncipována rozhodčí
doložka. Obvinění byli dobře seznámeni se všemi rozhodnými okolnostmi
týkajícími se obchodních vztahů, tedy i se skutečností, jakým způsobem se
uzavírají smlouvy opatřené rozhodčí doložkou, když s osobou rozhodce musí
souhlasit obě zainteresované strany a v posuzovaném případě se tak nemohlo stát
vzhledem k okolnostem uzavření smluv.
Nejvyšší soud je toho názoru, že jednání obviněných sestávající se z
několika dílčích aktů směřovalo od počátku k uvedení v omyl osoby rozhodce v
rozhodčím řízení. K otázce týkající se uvedení rozhodce v omyl je třeba
poznamenat, že již byla ustálena soudní praxe, podle níž není možné v omyl
uvést soud rozhodující v občanskoprávním řízení. Nejvyšší soud se ztotožňuje s
názory soudů i státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že se tyto
závěry týkají výslovně pouze soudů, neboť soudy jsou nezávislé státní orgány,
kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost,
vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání.
Soudce musí splňovat předpoklady pro tuto funkci vymezené v Ústavě ČR a v
zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a
o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), přičemž soudce
odvozuje své ustanovení a autoritu přímo od státu.
Pro rozhodčí soudy, přestože jejich činnost je nepochybně alternativou soudní
moci a jejich rozhodnutím jsou přiznávány obdobné účinky, však zdaleka natolik
vysoké požadavky a oprávnění stanoveny nejsou (viz zákon č. 216/1994 Sb. o
rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Výrazně nižší požadavky jsou stanoveny i pro rozhodce,
kterými mohou být občané České republiky, kteří jsou zletilí a způsobilí k
právním úkonům, zákonem není stanoven výslovný předpoklad kvalifikace, tzn. ani
právnické vzdělání. Rozhodčí řízení není zcela autonomní, neboť soudní řízení
představuje ve vztahu k němu opravný element, byť jsou možnosti nápravy omezené
a podmíněné existencí jen taxativně vyjmenovaných vad. Zatímco soudní řízení je
vedeno nezávislými soudci, začleněnými do institucionálně vybudované struktury
soudní soustavy (čl. 82 a čl. 91 Ústavy) na základě jmenování prezidentem
republiky bez časového omezení (čl. 93 odst. 1 Ústavy), k rozhodčímu řízení
jsou povoláni ad hoc rozhodci jakožto soukromé osoby, určené zásadně dohodou
účastníků sporu. Soudní řízení je výrazem typové působnosti soudní moci jakožto
ústavně založené moci státní (čl. 2 odst. 1, čl. 81 a čl. 90 Ústavy), a tím i
nezpochybnitelné moci „veřejné“, na rozdíl od řízení rozhodčího, jež má sice
zákonnou základnu, nicméně nenastupuje automaticky, nýbrž na základě soukromé
(„soukromoprávní“) dohody účastníků konkrétního občanskoprávního vztahu, resp.
jejich individuálního rozhodnutí či vůle, a je tak od soudního řízení odklonem.
Všechny tyto odlišnosti jsou natolik zásadní, že postavení rozhodce k postavení
soudu připodobnit nelze.
Lze proto dovodit, že v daném případě tedy došlo k uvedení v omyl rozhodkyně
JUDr. Renaty Veselé.
Pro úplnost zbývá poznamenat, že soud prvního stupně v souladu s
usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, rovněž
doplnil dokazování ke zjištění, zda měli či neměli obvinění dostatek zboží k
tomu, aby mohly být z jejich strany realizovány dodávky společnosti SPAR, když
nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence a
v hlavním líčení za součinnosti stran tento znalecký posudek, včetně výslechu
znalce, provedl a vyvodil závěr, že konkrétní množství zboží k datu případného
plnění smluv objektivně zjistitelné není. Znalecký posudek byl zpracováván na
základě výsledků inventarizace provedené správcem konkurzní podstaty až ke dni
22. 6. 2007, neboť jiné objektivní důkazy nebyly k dispozici. Ze závěrů
znaleckého posudku vyplývá, že při inventuře se ve skladu nenacházelo 100%
konkrétního množství, ale ve většině případů mnohem menší množství v
konkrétních sortimentních položkách, mnohdy danému typu neodpovídalo žádné
zboží, případně daného zboží bylo minimální množství, na druhou stranu v
případě jiných druhů zboží, tyto se nacházely v počtu převyšujícím dané smlouvy
a to ve vztahu ke společnosti SWISSPORT, přičemž ke společnosti GARPTIMEX
nejsou objektivní důkazy vůbec. V rámci odvolacího řízení bylo provedeno
dokazování znaleckými posudky předloženými obhajobou, a to znaleckým posudkem
znalkyně v oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, Ing. Markéty Volkmerové a
dále posudkem Ústavu kvalifikovaného pro znaleckou činnost, INFO 7 – znalecká
organizace, s.r.o., a rovněž bylo provedeno dokazování výslechem znalkyně Ing.
Markéty Volkmerové. I přes provedené dokazování dospěl odvolací soud k závěru,
že konkrétní množství nasmlouvaného zboží již není objektivně zjistitelné, když
znalkyně Ing. Markéta Volkmerová posuzovala, zda měli či neměli obvinění
dostatek zboží na skladě, ze stejných dokladů, které měl k dispozici soud
prvního stupně, případně dokladů dalších, avšak s odstupem času ještě delším,
než údaje, ze kterých vycházel soudem zadaný znalecký posudek. Ani vyjádření
znaleckého ústavu, které je ze strany obviněných předkládáno jako jakýsi
revizní znalecký posudek, nemůže na výše uvedených závěrech dle odvolacího
soudu nic změnit.
Nejvyšší soud podotýká, že při novém projednání a rozhodnutí věci krajským
soudem byl již podvodný úmysl obviněných směřující od počátku k vylákání
finanční částky ze strany společnosti SPAR dostatečně prokázán při uzavírání
smluv se společností SPAR a byla dovozena existence podvodného jednání všech
obviněných, proto je nerozhodné, zda nasmlouvané zboží se společností SPAR měli
obvinění k dispozici v plném či částečném množství.
Je tak možno učinit závěr, že v průběhu daného trestního řízení bylo bez
jakýchkoli pochybností prokázáno, že
- obviněný J. V. svým předmětným jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu
úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 tr. zákoníku (body 1 a 2
rozsudku), pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, odst. 5
písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku), a organizátorství pokusu zločinu
podvodu podle § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. a), § 209 odst. 1, odst. 5 písm.
a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku),
- obviněný Mgr. A. V. svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky pokusu
zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a
pomoci k pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. c), §
209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku,
- obviněný V. V. svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky pokusu zločinu
podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku,
příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil
odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným
kritériím. Nejvyšší soud proto souhlasí se závěry, které učinil v odůvodnění
svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně
vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a
učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na
straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí, ani
řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání
obviněných J. V., Mgr. A. V. a V. V. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako
zjevně neopodstatněná odmítl. O dovolání rozhodl za podmínek ustanovení § 265r
odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2014
Předseda senátu
JUDr. Jiří
Pácal