4 Tdo 526/2024

4 Tdo 526/2024-3186

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 7. 2024 o dovolání obviněného Mgr. Vojtěcha Híreše, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 2 To 85/2021, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 3/2018, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 35 T 3/2018, byl obviněný Mgr. Vojtěch Híreš uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů)

„I. obžalovaný Mgr. Vojtěch Híreš v době od 15.7.2010 do 20.1.2014 v XY, XY a jinde, nejprve jako fyzická osoba a poté od 17.5.2011 jako statutární orgán – komplementář obchodní společnosti Mgr. Vojtěch Híreš správce majetku a Opavské ekonomické centrum finanční poradenství k.s., IČO: 28655788, se sídlem Ludgeřovice, Na Návsi 613/73, /dále jen společnost OPEC k.s./, v úmyslu sebe a tuto společnost obohatit, aniž by byl zapsán v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písmeno f) zákona číslo 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, respektive obžalovaný či obchodní společnost Mgr.

Vojtěch Híreš správce majetku a Opavské ekonomické centrum finanční poradenství k.s byli předmětem výjimky dle § 2 písmeno b), c) a § 2a téhož zákona, jednaje v rozporu se zákazem shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem jejich investování, stejně tak se zákazem přijímání vkladů od veřejnosti dle § 2 odstavce 1 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, prostřednictvím internetových stránek www.opec.cz nabízel veřejnosti produkty "Obchodní příležitost" a "Investice On-line", které spočívaly ve zhodnocení finančních prostředků, kdy v rámci produktu "Obchodní příležitost" měli zákazníci možnost svěřit společnosti peněžní prostředky na dobu 4 měsíců se zhodnocením ve výši 6 % při investicích od 10.000,- Kč do 2 mil.

Kč a při investicích nad 2 mil. Kč se zhodnocením ve výši 8,1 % a v rámci produktu "Investice On-line" měli zákazníci možnost svěřit společnosti peněžní prostředky na dobu od 1 do 6 let s mírou zhodnocení v závislosti na výši vkladu a zvolené době, přičemž byly nabízeny „krátkodobé trendové smlouvy“ na období 1-2 roky s minimálním vkladem 12.000,- Kč a garantovaným úrokem 7,2 - 7,7 %, „tříleté smlouvy“ s minimálním vkladem 10.000,- Kč a slibovaným úrokem v závislosti na výši vkladu 7,8 – 9,0 %, „ šestileté smlouvy“ s minimálním vkladem 10.000,- Kč se slibovaným úrokem v závislosti na výši vkladu 6,3 - 7,8 % a „trvale se opakující smlouvy“ s garantovaným každoročně vyplaceným úrokem ve výši 6 %, přičemž v jednotlivých případech byla nabízena i vyšší míra zhodnocení, kdy nabídka zhodnocení peněžních prostředků byla prezentována jako nízkoriziková s garantovanými výnosy a jako jedinečná příležitost k bezpečnému zobchodování, jež garantuje společnost OPEC k.s.

celým svým majetkem podobně jako nejlepší společnosti v oboru ze Švýcarska, ačkoli žádný majetek společnost OPEC k.s. neměla, a tyto informace pak byly obžalovaným. Mgr. Vojtěchem Hírešem sdělovány klientům i při osobních jednáních, a na základě těchto informací zájemci poskytli finanční prostředky, kdy jako potvrzení o přijetí těchto prostředků jim bylo vystavováno Potvrzení o trendovém vkladu či Smlouva o vkladu peněžních prostředků na dobu určitou, podepsané obžalovaným. Mgr.

Vojtěchem Hírešem jako fyzickou osobou či jako statutárním orgánem společnosti OPEC k.s., kdy v obou dokladech se zavazoval v dohodnuté době vyplatit zájemci vloženou jistinu zhodnocenou o smluvený úrok, přičemž zákazníkům zamlčel, že poskytnuté finanční prostředky budou následně použity k obchodování s měnovými a jinými vysoce rizikovými produkty prostřednictvím zahraničních obchodníků s cennými papíry poskytujících přeshraniční služby v České republice - společnosti Admiral Markets AS, organizační složka, odštěpný závod zahraniční právnické osoby, se sídlem Praha 1, Opletalova 1417/25, Nové Město, a to na obchodním účtu č. XY, jež založil obžalovaný Mgr.

Vojtěch Híreš dne 15.12.2011 a obchodním účtu č. XY, jež založil obžalovaný Mgr. Vojtěch Híreš dne 6.12.2012 na společnost AEXIMP trading s.r.o., se sídlem Ludgeřovice, Nad Mlýnem 244/2, kde byl jediným jednatelem a společníkem a společnosti GFT Global Markets UK Limited, se sídlem 34th Floor, 25 Canada Square, Canary Wharf, E14 5LB London na obchodním účtu č. XY, jež měla veden u této společnosti Michaela Vjačková, komanditistka společnosti OPEC k.s., přičemž na všech těchto účtech bylo dosaženo ztráty, kdy se jednalo o tyto případy:

1. dne 11.1.2010 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného P. G. finanční prostředky ve výši 48.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu na částku 48.000,- Kč, s datem ukončení 11.1.2011 a garantovaným úrokem 9 %, kdy tato částka 48.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u mBank S.A., načež byla smlouva prodloužena dne 20.1.2011 na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 390033 na částku 50.000,- Kč, která zahrnovala vklad ve výši 48.000,- Kč poskytnutý již na základě potvrzení ze dne 11.1.2010 a úroky ve výši 2.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy ke dni 20.1.2014 a garantovaným úrokem 11,4%, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému P. G. škodu ve výši 48.000,- Kč,

2. v měsíci dubnu roku 2010 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené M. P. finanční prostředky ve výši 60.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu ev.č. 39072 termínové na jeden rok s garantovaným úrokem 10 %, kdy smlouva byla opakovaně prodlužována po dobu tří let, ve stanovené lhůtě však vklad nebyl vyplacen, kdy byl vyplacen pouze úrok, a tímto jednáním způsobil poškozené M. P. škodu ve výši 60.000,- Kč,

3. dne 15.7.2010 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené M. S. finanční prostředky ve výši 108.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 39017, na částku 108.000,- Kč, s datem ukončení 15.7.2011 a garantovaným úrokem 9,9 %, kdy částka 108.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u mBank S.A., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené M. S. škodu ve výši 108.000,- Kč,

4. dne 21.12.2010 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného J. S. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 390024 na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení 21.12.2013 a garantovaným úrokem 8,7 %, kdy částka 100.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u mBank S.A., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému J. S. škodu ve výši 100.000,-Kč,

5. dne 13.1.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené K. H. finanční prostředky ve výši 24.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 39029, na částku 24.000,- Kč, s datem ukončení 13.1.2012 a garantovaným úrokem 12,9 %, kdy částka 24.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u mBank S.A., ve stanovené lhůtě však vklad nebyl vyplacen, kdy byl vyplacen pouze úrok a obžalovaným Mgr. Vojtěchem Hírešem bylo nabídnuto prodloužení vkladu, k čemuž docházelo v pravidelných ročních intervalech, kdy naposledy byl vklad prodloužen dne 13.1.2015 s termínem vyplacení do 13.1.2016, kdy však ani v této lhůtě vklad s garantovaným úrokem nebyl vyplacen, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené K. H. škodu ve výši 24.000,- Kč,

6. dne 17.1.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného L. P. finanční prostředky ve výši 24.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 39031, na částku 24.000,- Kč, s datem ukončení 17.1.2013 a garantovaným úrokem 12,9 %, kdy částka 24.000,-Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., načež byla prodloužena platnost smlouvy do 17.1.2015, kdy však ani v této lhůtě vklad s garantovaným úrokem nebyl vyplacen, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému L. P. škodu ve výši 24.000,- Kč,

7. v měsíci lednu roku 2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného J. B. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy na dobu určitou s datem ukončení 20.1.2014, ke které bylo vyhotoveno potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 201300, na částku 100.000,- Kč, s garantovaným úrokem 8 %, kdy částku 100.000,- Kč předal poškozený J. B. obžalovanému Mgr. Vojtěchu Hírešovi v hotovosti, v době výplaty vkladu mu obžalovaný Mgr. Vojtěch Híreš vyplatil část úroků ve výši 20.000,- Kč a dohodli se na prodloužení smlouvy a dne 20.1.2014 byla v sídle společnosti OPEC k.s. v Opavě, Dolní Náměstí 9, uzavřena nová smlouva, ke které bylo vyhotoveno potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2014001, na částku 105.832,- Kč, která zahrnovala finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč poskytnuté již na základě smlouvy z ledna 2011 a zbytek úroků z předchozího vkladu ve výši 5.832,-Kč, s datem ukončení 20.1.2016 a garantovaným úrokem 7,7 %, přičemž toto potvrzení podepsal obžalovaný Mgr. Vojtěch Híreš jako statutární orgán obchodní společnosti OPEC k.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému J. B. škodu ve výši 100.000,-Kč,

8. dne 20.1.2011 v Olomouci, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, prostřednictvím O. P. vylákal od poškozené H. V. finanční prostředky ve výši 12.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev.č. 39023c, na částku 12.000,- Kč, s datem ukončení 20.1.2012 a garantovaným úrokem 8,9 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, načež došlo dne 20.1.2012 k prodloužení smlouvy na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 39065 na částku 20.000,- Kč, jež tvořila částka 12.000,- Kč poskytnutá již na základě potvrzení o trendovém vkladu ev.č. 39023c dne 20.1.2011 a úroky z této částky, s datem ukončení 20.1.2013 a garantovaným úrokem 9,1 %, ale ani v této lhůtě vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené H. V. škodu ve výši 12.000,- Kč,

9. dne 30.1.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, prostřednictvím E. R. vylákal od poškozené Z. H. finanční prostředky ve výši 160.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 39042, na částku 163.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 30.1.2014 a garantovaným úrokem 10,7 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené Z. H. škodu ve výši 160.000,- Kč,

10. dne 11.4.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené P. K. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 39043, na částku 102.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 11.4.2014 a garantovaným úrokem 9,7 %, kdy částka 100.000,-Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené P. K. škodu ve výši 100.000,-Kč,

11. dne 8.6.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, prostřednictvím E. R. vylákal od poškozené Z. H. finanční prostředky ve výši 300.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 39045, na částku 312.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 8.6.2017 a garantovaným úrokem 8,9 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené Z. H. škodu ve výši 300.000,- Kč,

12. dne 29.7.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. M. S. finanční částku ve výši 53.308,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 39048, na částku 172.000,- Kč, jež byla tvořena vkladem ve výši 53.308,- Kč, částkou 108.000,- Kč poskytnutou již na základě potvrzení ev.č. 39017 dne 15.7.2010 a úroky ve výši 53.308,- Kč, s datem ukončení 29.7.2012 a garantovaným úrokem 9,9 %, dle kterého byla zaslána na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s. částka 53.308,- Kč, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. M. S. škodu ve výši 53.308,- Kč,

13. dne 30.9.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od M. H. finanční prostředky ve výši 500.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 39051, na částku 500.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 30.9.2014 a garantovaným úrokem 9,7 %, kdy částka 500.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému M. H. škodu ve výši 500.000,-Kč,

14. dne 30.9.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené J. H. finanční prostředky ve výši 500.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 39050, na částku 500.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 30.9.2017 a garantovaným úrokem 9,1 %, kdy částka 500.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené J. H. škodu ve výši 500.000,-Kč,

15. dne 30.9.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného P. G. finanční prostředky ve výši 50.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 39049, na částku 50.000,- Kč, s datem ukončení 30.9.2014 a garantovaným úrokem 8,4 %, kdy částka 50.000,-Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému P. G. škodu ve výši 50.000,-Kč,

16. dne 13.12.2011 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného R. P. finanční prostředky ve výši 48.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 39054, na částku 48.000,- Kč, s datem ukončení 13.12.2012 a garantovaným úrokem 9,1 %, ve stanovené lhůtě vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, načež došlo dne 13.12.2012 k prodloužení smlouvy na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2012085, na částku 48.000,- Kč, s datem ukončení 13.12.2017 a garantovaným úrokem 9,2 %, které obžalovaný Mgr. Vojtěch Híreš podepsal jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému R. P. škodu ve výši 48.000,-Kč,

17. dne 29.2.2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, prostřednictvím L. N. vylákal od poškozeného T. J. finanční prostředky ve výši 500.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 339069, na částku 500.000,- Kč, s datem ukončení 1.3.2013 a garantovaným úrokem 9,1 %, kdy částka 500.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě vklad s garantovaným úrokem nebyl vyplacen, kdy byl vyplacen pouze úrok a smlouva byla prodloužena, k čemuž došlo dne 1.3.2013 na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013011, na částku 500.000,- Kč, s datem ukončení 1.3.2015 a garantovaným úrokem 9,2 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému T. J. škodu ve výši 500.000,-Kč,

18. v měsíci dubnu 2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., prostřednictvím L. N. vylákal od poškozeného T. J. finanční prostředky ve výši 1.200.000,-Kč s tím, že tyto budou použity na nákup nemovitosti a následně z jejího prodeje bude částka včetně úroku vrácena, kdy poškozený T. J. zaslal finanční prostředky ve výši 1.200.000,- Kč na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., a to dne 12.4.2012 částku 300.000,-Kč a částku 200.000,-Kč, dne 16.4.2012 částku 300.000,-Kč, dne 28.5. 2012 částku 200.000,- Kč a dne 29.5.2012 částku 200.000,-Kč, poté byla obžalovaným Mgr. Vojtěchem Hírešem dne 30.5.2012 vystavena směnka vlastní na směnečnou sumu 1.569.575,-Kč se splatností 30.5.2015 na řad T. J., kdy finanční prostředky ve stanovené lhůtě ani později vráceny nebyly, a tímto jednáním způsobil poškozenému T. J. škodu ve výši 1.200.000,-Kč,

19. dne 31.5. 2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené P. P. finanční prostředky ve výši 20.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2012074, na částku 20.000,- Kč, s datem ukončení 31.5.2014 a garantovaným úrokem 9,2 %, kdy částka 20.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené P. P. škodu ve výši 20.000,- Kč,

20. v měsíci červnu 2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené P. P. finanční prostředky ve výši 10.000,-Kč na základě ústní dohody, s dobou splatnosti na jeden rok, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené P. P. škodu ve výši 10.000,- Kč,

21. dne 2.8.2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného L. P. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2012077, na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 2.8.2015 a garantovaným úrokem 8,1 %, kdy částka 100.000,- Kč byla předána v hotovosti obžalovanému Mgr. Vojtěchu Hírešovi jako zástupci společnosti OPEC k.s. proti pokladnímu dokladu č. 2949997, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému L. P. škodu ve výši 100.000,-Kč,

22. 29.9.2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené M. S. finanční prostředky ve výši 61.000,- Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2012078, na částku 252.500,- Kč, jež byla tvořena vkladem ve výši 61.000,- Kč a částkou 108.000,- Kč poskytnutou již na základě potvrzení ev.č. 39017 dne 15.7.2010 a částkou 53.308,- Kč poskytnutou již na základě potvrzení ev.č. 39048 dne 29.7.2011 a úroky z těchto částek, s datem ukončení smlouvy 29.9.2015 a garantovaným úrokem 8,6 %, kdy částka ve výši 61.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., a to dne 8.8.2012 částka 25.000,- Kč, 21.8.2012 10.000,- Kč a 7.9.2012 částka 26.000,- Kč, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené M. S. škodu ve výši 61.000,- Kč,

23. dne 26.11.2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené L. K. finanční prostředky ve výši 500.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2012080, na částku 500.000,- Kč, s datem ukončení 26.11.2014 a garantovaným úrokem 9,2 %, kdy částka 500.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě vklad s garantovaným úrokem nebyl vyplacen, načež bylo v březnu roku 2015 telefonicky dohodnuto prodloužení vkladu o jeden rok, avšak vklad včetně úroku nebyl vyplacen ani v březnu roku 2016, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené L. K. škodu ve výši 500.000,-Kč,

24. dne 26.11.2012 v Olomouci, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, prostřednictvím O. P., vylákal od poškozené H. V. finanční prostředky ve výši 350.000,- Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2012079, na částku 350.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 26.11.2015 a garantovaným úrokem 8,9 %, kdy částka 350.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené H. V. škodu ve výši 350.000,- Kč,

25. dne 4.12.2012 v XY pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného P. G. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2012082, na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení 4.12.2015 a garantovaným úrokem 8,1 %, kdy částka 100.000,-Kč byla převedena účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému P. G. škodu ve výši 100.000,-Kč,

26. dne 13.12.2012 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozené M. P. finanční prostředky ve výši 48.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2012084, na částku 48.000,- Kč, s datem ukončení 13.12.2014 a garantovaným úrokem 9,2 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozené M. P. škodu ve výši 48.000,-Kč,

27. 30.1.2013 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného P. G. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2013004, na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení 31.1.2016 a garantovaným úrokem 8,1 %, kdy částka 100.000,- Kč byla převedena na účet obžalovaného Mgr. Vojtěcha Híreše č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému P. G. škodu ve výši 100.000,-Kč,

28. dne 25.2.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od poškozeného F. Č. finanční prostředky ve výši 50.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013009, na částku 50.000,- Kč, s datem ukončení 25.2.2014 a garantovaným úrokem 8,9 %, kdy částka 50.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil poškozenému F. Č. škodu ve výši 50.000,-Kč,

29. v měsíci dubnu 2013 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, které měly být zhodnoceny při zakládání společností s ručením omezeným a jejich následným prodejem, prostřednictvím L. N., vylákal od pošk. T. J. finanční prostředky ve výši 500.000,-Kč, které byly převedeny na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s, a to dne 11.4.2013 částka 200.000,-Kč a dne 12.4. 2013 částka 300.000,-Kč, poté byla obžalovaným Mgr. Vojtěchem Hírešem vystavena dne 1.10.2013 směnka vlastní na směnečnou sumu 500.000,-Kč, se splatností 31.12.2013 na řad T. J., přičemž finanční prostředky ve stanovené lhůtě ani později vráceny nebyly, a tímto jednáním způsobili pošk. T. J. škodu ve výši 500.000,-Kč,

30. dne 17.4.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. R. O. finanční prostředky ve výši 990.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2013013, na částku 1.000.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy 17.4.2016 a garantovaným úrokem 6 %, kdy částka 990.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, kdy v průběhu období od 18.8.2013 do 23.1.2014 byly vyplaceny pouze úroky ve výši 32.000,- Kč, a tímto jednáním způsobil pošk. R. O. škodu ve výši 990.000,-Kč,

31. dne 28.4.2013 v XY, jako statutární orgán spol. OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. M. P. finanční prostředky ve výši 12.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013014, na částku 72.000,- Kč, jež zahrnovala vklad ve výši 60.000,- Kč poskytnutý již na základě potvrzení ev.č. 39072 z dubna 2010 navýšený o částku 12.000,- Kč, s datem ukončení 28.4.2014 a garantovaným úrokem 8,9 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroků nebyly vyplaceny, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. M. P. škodu ve výši 12.000,- Kč,

32. dne 4.6.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. P. P. finanční prostředky ve výši 15.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013020, na částku 25.890,- Kč, jež byla tvořena vkladem ve výši 15.000,- Kč, částkou 10.000,- Kč poskytnutou již v červnu 2012 a úroky ve výši 809,- Kč, s datem ukončení 4.6.2014 a garantovaným úrokem 8,9 % Kč, kdy částka 15.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. P. P. škodu ve výši 15.000,- Kč,

33. dne 6.6.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. R. B. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2013017, sepsané na jeho syna J. B., na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení 6.6.2016 a garantovaným úrokem 8,10 %, kdy částka 100.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. R. B. škodu ve výši 100.000,- Kč,

34. dne 6.6.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. R. B. finanční prostředky ve výši 60.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013016, vystaveného na jeho syna J. B., na částku 60.000,- Kč, s datem ukončení 6.6.2015 a garantovaným úrokem 8,9 %, kdy částka 60.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. R. B. škodu ve výši 60.000,- Kč,

35. dne 10.6.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. R. B. finanční prostředky ve výši 100.000,-Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2013018, na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení 10.6.2016 a garantovaným úrokem 8,10 %, kdy částka 100.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. R. B. škodu ve výši 100.000,- Kč,

36. dne 25.6.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. O. B. finanční prostředky ve výši 100.000,- Kč, a to na základě smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou č. 2013019, na částku 100.000,- Kč, s datem ukončení smlouvy dne 25.6.2016 a garantovaným úrokem 8,10 %, kdy částka ve výši 100.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. O. B. škodu ve výši 100.000,- Kč,

37. dne 17.9.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. O. B. finanční prostředky ve výši 63.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013022, na částku 63.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10 %, kdy částka 63.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., kdy ve stanovené lhůtě vklad včetně úroku vyplacen nebyl, v době splatnosti za příslibu vyššího úročení O. B. dvakrát splatnost tohoto vkladu o dva měsíce prodloužila, avšak vklad včetně úroku nebyl vyplacen ani v dubnu 2014, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. O. B. škodu ve výši 63.000,-Kč,

38. dne 17.9.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. J. S. finanční prostředky ve výši 40.000,-Kč, a to základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013023, na částku 40.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10 %, kdy částka 40.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. J. S. škodu ve výši 40.000,-Kč,

39. dne 17.9.2013 v XY, jako statutární orgán spol. OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. K. H. finanční prostředky ve výši 25.000,- Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013024, na částku 25.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10 %, kdy částka 25.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. K. H. škodu ve výši 25.000,- Kč,

40. v měsíci září roku 2013 v XY, pod záminkou zhodnocení finančních prostředků na očekávaném propadu měn na burze s tím, že finanční prostředky budou zhodnoceny o 10 % za tři měsíce, vylákal od pošk. T. J. finanční prostředky ve výši 1.000.000,-Kč, kdy finanční prostředky ve výši 1.000.000,- Kč byly převedeny na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s, a to dne 20.9.2013 celková částka 600.000,-Kč a dne 23. 9. 2013 celková částka 400.000,-Kč, kdy dne 24.9.2013 byla Mgr. Vojtěchem Hírešem vystavena směnka vlastní na směnečnou sumu 1.100.000,-Kč, se splatností 20.12.2013 na řad T. J., kdy finanční prostředky ve stanovené lhůtě ani později vráceny nebyly, a tímto jednáním způsobil pošk. T. J. škodu ve výši 1.000.000,-Kč,

41. dne 23.9.2013 v XY, jako statutární orgán spol. OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. M. P., finanční prostředky ve výši 40.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013025, na částku 40.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10 %, kdy částka 40.000, Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. M. P. škodu ve výši 40.000,-Kč,

42. dne 25.9.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. J. S. finanční prostředky ve výši 90.000,-Kč, a to na základě smlouvy na dobu určitou ev. č. 2013026, na částku 90.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a s garantovaným úrokem 10%, kdy částku 90.000,-Kč zaslala J. S. prostřednictvím účtu její matky na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., kdy v době výplaty vkladu a úroků obžalovaný Mgr. Vojtěch Híreš poškozenou přesvědčil o prodloužení a sepsání nové smlouvy, načež dne 20.12.2013 došlo k prodloužení smlouvy na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013034, na částku 99.000,- Kč, tvořenou částkou 90.000,- Kč poskytnutou na základě potvrzení ev. č. 2013026 ze dne 25.9.2013 a úroky z této částky, s datem ukončení 20.4.2014 a garantovaným úrokem 6 %, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. J. S. škodu ve výši 90.000,-Kč,

43. dne 26.9.2013 v XY, jako statutární orgán spol. OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. L. P. finanční prostředky ve výši 30.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013028, na částku 30.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10 %, kdy částka 30.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. L. P. škodu ve výši 30.000,- Kč,

44. dne 2.10.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. P. G. finanční prostředky ve výši 50.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu č. 2013029, na částku 50.000,- Kč, s datem ukončení ke dni 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10%, kdy částka 50.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s., č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. P. G. škodu ve výši 50.000,- Kč,

45. dne 3.10.2013 jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., vylákal od pošk. L. P. finanční prostředky ve výši 80.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013030, na částku 80.000,- Kč, s datem ukončení 20.12.2013 a garantovaným úrokem 10 %, kdy částka 80.000,-Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, kdy se dohodli na prodloužení vkladu do měsíce dubna 2014, avšak ani v této lhůtě vklad s úrokem vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. L. P. škodu ve výši 80.000,-Kč,

46. dne 10.10.2013 v XY, jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. J. S. finanční prostředky ve výši 40.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2013033, na částku 40.000,- Kč, s datem ukončení 20.1.2014 a garantovaným úrokem 8 %, kdy částka 40.000,- Kč byla převedena na účet společnosti OPEC k.s. č. XY vedený u Fio banky, a.s., ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. J. S. škodu ve výši 40.000,-Kč,

47. dne 20. 1. 2014 v sídle společnosti v XY jako statutární orgán společnosti OPEC k.s., pod záminkou zhodnocení finančních prostředků, vylákal od pošk. J. B. finanční prostředky ve výši 50.000,-Kč, a to na základě potvrzení o trendovém vkladu ev. č. 2014002, na částku 50.000,- Kč, s datem ukončení 20.1.2015 a garantovaným úrokem 7,2 %, kdy částka 50.000,- Kč byla předána obžalovaný Mgr. Vojtěchu Hírešovi v hotovosti, ve stanovené lhůtě však vklad včetně úroku vyplacen nebyl, ani nebyly vráceny poskytnuté finanční prostředky, a tímto jednáním způsobil pošk. J. B. škodu ve výši 50.000,-Kč,

a jednáním pod body I./1–47 způsobil škodu v celkové výši 8.611.308,- Kč“.

2. Za uvedené jednání byl obviněný Mgr. Vojtěch Híreš odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 84, § 85 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let, za současného vyslovení dohledu.

3. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby poškozeným podle svých sil nahradil škodu.

4. Podle § 73 odst.1,3 tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu ve všech typech obchodních korporací na dobu 5 (pěti) let.

5. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody (blíže specifikováno ve výroku rozsudku).

6. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození, jmenovaní ve výroku rozsudku, odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

7. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození, jmenovaní ve výroku rozsudku, odkázáni se zbytkem svých nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.

8. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu právnické osoby – obchodní společnosti Mgr. Vojtěch Híreš správce majetku a Opavské ekonomické centrum finanční poradenství, k. s.

9. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 35 T 3/2018, podal obviněný Mgr. Vojtěch Híreš a státní zástupce odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 2 To 85/2021, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl.

10. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci 9. 1. 2024, sp. zn. 2 To 85/2021, podal následně obviněný Mgr. Vojtěch Híreš prostřednictvím svého obhájce dovolání, opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. výslovně neuvedl, v dovolaní namítl extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním z nich učiněných. Namítl také porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod.

Uvádí, že dle soudu prvního stupně došlo k naplnění skutkové podstaty tím, že zamlčel poškozeným podstatnou skutečnost, že není držitelem oprávnění ke shromažďování finančních prostředků od veřejnosti k jejich investování. Obviněný již v rámci odvolání odůvodnil, proč tímto povolením disponovat nemusel. Opakuje, že neshromažďoval vklad od veřejnosti. Okruh osob, od kterých byly prostředky shromažďovány, není možné kvalifikovat jako veřejnost, naopak všichni poškození měli osobní vazbu na nabízející osobu a žádný poškozený nebyl osloven neadresnou nabídkou.

Obviněný uvádí, že podle České národní banky je za pojem „veřejnost“ v oblasti kolektivního investování třeba považovat skupinu 150 oslovených osob. Jelikož v projednávané věci bylo poškozených 25, nemohl okruh osob dosáhnout vymezeného rozměru veřejnosti a obviněný tak nemusel disponovat zmíněným oprávněním. Z tohoto důvodu nemohl být naplněn znak skutkové podstaty trestného činu podvodu „zamlčení podstatné skutečnosti“, a to skutečnosti, že obviněný nedisponuje příslušným oprávněním, když jím disponovat nemusel.

11. Pokud jde o uvedení poškozených v omyl ve vztahu k rizikovosti investice, vycházely oba soudy z potvrzení o trendovém vkladu. Z tohoto však vycházet nelze, neboť toto potvrzení obdrželi poškození až po poskytnutí finančních prostředků a obsah tohoto potvrzení tedy nemohl jakkoli ovlivnit rozhodnutí poškozených finančních prostředky poskytnout. Žádný z investorů tedy nesvěřoval obviněnému prostředky na základě informací uvedených v takovém potvrzení. Obviněný má za to, že otázku, zda uvedl někoho v omyl s úmyslem obohatit se nebo způsobit škodu, měly soudy pečlivě zkoumat u každého jednotlivého poškozeného. Byť bylo poškozených 25, soudy se každým jednotlivým poškozeným nezabývaly a učinily souhrnné zjištění, že poškození byli uvedeni v omyl jednak obsahem webových stránek a jednak obsahem potvrzení o trendovém vkladu. K webovým stránkám obviněný dodal, že soudy nezjistily přesný obsah webu v relevantním období, kdy docházelo k poskytování finančních prostředků za účelem zhodnocení. Soudy naopak vycházely z obsahu, který byl na webu v lednu 2014, byť většina finančních prostředků byla poskytnuta již dříve. Obviněný má dále za to, že je rovněž nutno zkoumat, zda se jednotliví poškození zajímali o to, co se bude po přenechání finančních prostředků s těmito dít. Uvedení v omyl tak nelze dovodit u svědků, z jejichž výpovědi vyplynulo, že se o osud svěřených finančních prostředků nezajímali. Soudy měly rovněž pečlivě zkoumat, kým byli jednotliví poškození uvedeni v omyl. Řadu investic totiž nesjednal obviněný, ale L. N. a E. R. Za toto jednání pak zcela jistě nemůže být obviněný trestně odpovědný.

12. Obviněný dále namítl, že v řízení nebyla prokázána ani subjektivní stránka trestného činu. Uvádí, že z odůvodnění rozhodnutí soudů nevyplývá, z čeho dovodily, že věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem. Z odůvodnění rozsudků soudů dále vyplývá, že obviněný musel být s možností vzniku škody ztotožněn, bez toho, aniž by soudy uvedly, jak k tomuto závěru dospěly. Dodává, že byť bylo investování rizikové, mohlo z povahy věci znamenat, že se stejnou šancí skončí jak výnosem, tak ztrátou. Z provedeného dokazování naopak nelze vyloučit úmysl obviněného finanční prostředky zhodnotit. Ve vztahu k subjektivní stránce dodal, že kdyby chtěl podvádět, nečinil by tak směrem ke svému blízkému okolí, ale naopak k cizím lidem. Pokud by obviněný měl skutečný úmysl podvést poškozené a na jejich úkor se obohatit, jistě by vybral osoby, ke kterým nemá žádný vztah. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci 9. 1. 2024, č. j. 2 To 85/2021-3110, jakož i jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 35 T 3/2018.

13. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., namítl, že jeho jednání nenaplnilo všechny znaky skutkové podstaty zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, tedy že byl uznán vinným z trestného činu, ačkoliv se o trestný čin nejedná. Relevantní dovolací námitky obviněného jsou však nedůvodné.

Je tomu tak proto, že obviněný své dovolací námitky o nenaplnění znaků skutkové podstaty zločinu podvodu spočívající v zamlčení podstatné skutečnosti a v uvedení jiného v omyl, jakož i námitku o absenci zavinění, vyvozuje z jiného jím konstruovaného skutkového stavu, který je odlišný od skutkového stavu zjištěného soudy. Skutkový stav zjištěný soudy však není ve zjevném rozporu s provedenými důkazy. V posuzované věci tak byly naplněny znaky skutkové podstaty podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr.

zákoníku a tato právní kvalifikace skutku je souladná s trestním zákoníkem. K dovolací námitce o nenaplnění znaku skutkové podstaty zločinu podvodu spočívajícím v zamlčení podstatné skutečnosti státní zástupce uvádí, že obviněný tento znak vztahuje pouze k absenci oprávnění ke shromažďování finančních prostředků od veřejnosti za účelem jejich investování. Obviněný izolovaně vykládá jedno ze stanovisek České národní banky k výkladu pojmu veřejnost, z něhož vyvozuje, že povolení nepotřeboval. Pokud povolení nepotřeboval, tak nemohl poškozeným zamlčet podstatnou skutečnost o absenci tohoto povolení.

Totožnou námitku obviněný uplatnil již v odvolání a odvolací soud ji dostatečným způsobem vypořádal v odstavcích 25 a 26 odůvodnění svého usnesení. Státní zástupce dodává, že mnohem podstatnější skutečností, kterou obviněný poškozeným zamlčel, byla skutečnost, že hodlá jejich finanční prostředky použít k vysoce rizikovým spekulacím s měnovými a jinými deriváty. Obviněný totiž poškozeným tvrdil, že jejich finanční prostředky bude investovat do nemovitostí a na burze do nákupu běžných cenných papírů.

Zatajil tak poškozeným informace o použití finančních prostředků, čímž naplnil znak skutkové podstaty zločinu podvodu. Pokud jde potom o dovolací námitku o nenaplnění znaku skutkové podstaty zločinu podvodu spočívajícím v uvedení poškozených v omyl, tak nenaplnění tohoto znaku obviněný vztahuje pouze k rizikovosti investice. Tomu však neodpovídají výpovědi poškozených, z nichž naopak plyne, že nabídka zhodnocení jejich finančních prostředků byla prezentována jako nízkoriziková.

14. Ztotožnit se nelze ani s dovolací námitkou o absenci subjektivní stránky zločinu podvodu. Pokud obviněný namítl, že nelze vyloučit jeho úmysl finanční prostředky poškozených zhodnotit, tak jeho záměr zhodnotit je v rámci investování, by se musel projevit v profesionálním zajištění takového investování prostřednictvím obviněného nebo jeho společnosti, což nevyplynulo z provedených důkazů. Totožnou námitku o absenci zavinění obviněný uplatnil také v odvolání. Odvolací soud se s ní dostatečně vypořádal v odstavci 29 svého usnesení. Pokud jde o námitku o podílu dalších osob na spáchaném zločinu podvodu, konkrétně jsou obviněným zmiňováni L. N. a E. R., pak je třeba zdůraznit, že obviněný s většinou poškozených osobně jednal a všechny smlouvy o vkladu peněžních prostředků na dobu určitou vlastnoručně podepsal.

15. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný v dovolání výslovně neuplatnil, namítl však rozpor mezi zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy s odkazem na judikaturu Ústavního soudu. V posuzované věci ale žádný rozpor mezi soudy zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy není dán, natož pak zjevný rozpor ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Po zvážení shora uvedených skutečností proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství dospěl k závěru, že obviněným uplatněné dovolací námitky jsou totožné s námitkami uplatněnými v odvolání, které odvolací soud vypořádal v odstavcích 25 až 32 odůvodnění dovoláním napadeného usnesení. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.

16. K projednávané věci se vyjádřil svými přípisy ze dne 17. 6. 2024 a 18. 6. 2024 také svědek L. N. Nejvyšší soud nicméně sděluje, že podle platné právní úpravy není oprávněn se tímto přípisem zabývat. Kompetence Nejvyššího soudu jsou vymezeny zejména zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jakož i dalšími procesními předpisy. Z těchto předpisů vyplývá, že Nejvyšší soud není oprávněn přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení či do jejich činnosti jakkoliv zasahovat v zásadě jinak, než na podkladě mimořádných opravných prostředků.

17. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d zachována. odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř.

18. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

19. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem–advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

20. Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že námitky uplatněné obviněným v dovolání byly již uplatňovány v předchozích stadiích trestního řízení i v odvolání, jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Judikatura vychází z toho, že jestliže obviněný v dovolání opakuje v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. (viz rozhodnutí publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. BECK, svazek 17/2002, č. 408). K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud i v případě obviněného Mgr. Vojtěcha Híreše.

21. Obviněný Mgr. Vojtěch Híreš ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod je dán tehdy, pokud rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Zakotvením uvedeného dovolacího důvodu do trestního řádu však nedošlo k rozšíření rozsahu dovolacího přezkumu též na otázky skutkové.

Smyslem jeho zakotvení byla totiž pouze výslovná kodifikace již dříve judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu vymezených nejtěžších vad důkazního řízení, pro něž se obecně vžil pojem tzv. extrémního nesouladu. Pod uvedený dovolací důvod lze podřadit tři skupiny vad důkazního řízení. Do první skupiny takových vad patří tzv. opomenuté důkazy, pokud soudy odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily. Patří sem taktéž případy, pokud soudy sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily.

Druhou skupinu vadné realizace důkazního řízení tvoří případy, kdy důkaz, respektive jeho obsah, není získán procesně přípustným způsobem a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů. Třetí oblast pak zahrnuje případy svévolného hodnocení důkazů, tj. pokud odůvodnění soudních rozhodnutí nerespektuje obsah provedeného dokazování, dochází k tzv. deformaci důkazů a svévoli při interpretaci výsledků důkazního řízení. Jedná se tedy o tzv. stav extrémního nesouladu mezi skutkovým zjištěním a skutečnostmi, jež vyplývají z provedených důkazů a v důsledku toho pak i konečným hmotněprávním posouzením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.

1. 2022 sp. zn. 7 Tdo 1315/2021).

22. Obviněný ve svém dovolání zmínil extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním z nich učiněných. Nejvyšší soud však uvádí, že v posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Ostravě, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Vrchní soud v Olomouci na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná o obviněným namítaný rozpor. Soud prvního stupně se dostatečně vypořádal s obsahem jednotlivých důkazů, podrobně a dostatečně přesvědčivě vyložil svoje úvahy, jimiž se řídil při hodnocení důkazů a rozporů mezi nimi a při posuzování obhajoby obviněného.

Soud prvního stupně získal bezpečný základ pro svá skutková zjištění a pro závěr o vině obviněného po logickém zhodnocení před ním provedených důkazů, zejména z výpovědi obviněného Mgr. Vojtěcha Híreše, z výpovědí mnoha svědků, přičemž tyto výpovědi důsledně konfrontoval především s obsahem listinných důkazů. Lze poukázat zejména na smlouvy o vkladu finančních prostředků na dobu určitou či „potvrzení o trendových vkladech“, e-mailovou komunikaci a výpisy z účtů u některých poškozených, dokladující převody finančních prostředků na účty obviněného Mgr.

Vojtěcha Híreše a Michaely Vjačkové, odkud byly finanční prostředky vybrány v hotovosti a tato hotovost nebyla dohledána, a společnosti OPEC, k. s., dále smlouvy o postoupení pohledávek na společnost Opawa Estate Center Ltd., které zcela zřejmě měly směrovat ke zbavení se zodpovědnosti za přijaté závazky vůči poškozeným a jejich převedení na jiný subjekt. Na podkladě provedených a nalézacím soudem řádně vyhodnocených důkazů bylo v souladu se zásadami formální logiky nepochybně možné učinit skutkové závěry vyjádřené následně ve skutkové větě a v odůvodnění odsuzujícího rozsudku.

Dokazování před nalézacím soudem bylo naprosto vyčerpávající, úplné, objektivní a zákonné s tím, že tyto důkazy, které byly provedeny, byly nalézacím soudem řádně pregnantně vysvětleny a zdůvodněny. Lze doplnit, že se obviněný svými námitkami pouze domáhá toho, aby soudy hodnotily důkazy jiným způsobem, resp. aby akceptovaly jeho tvrzení. Existenci zjevného rozporu skutkových zjištění s provedenými důkazy však v žádném případě nelze dovozovat pouze z toho, že soudy hodnotily důkazy jiným způsobem, než jaký by odpovídal představám obviněného o správném hodnocení důkazů.

23. Obviněný Ing. Híreš ve svém dovolání uplatnil taktéž dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Podle tohoto dovolacího důvodu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03).

24. Obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. v první řade namítl, že nemohl být naplněn znak skutkové podstaty trestného činu podvodu „zamlčení podstatné skutečnosti“, a to skutečnosti, že nedisponuje oprávněním ke shromažďování finančních prostředků od veřejnosti k jejich investování. Dodal, že neshromažďoval vklady od veřejnosti, proto povolením disponovat nemusel.

25. Nejvyšší soud nejprve v obecné rovině konstatuje, že zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, přičemž takovým činem způsobí značnou škodu. Pokud jde o naplnění subjektivní stránky, ve vztahu k základní skutkové podstatě trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku je vyžadováno úmyslné zavinění pachatele (§ 15 tr. zákoníku), ve vztahu ke způsobení těžšího následku uvedeného v § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku pak postačí zavinění z nedbalosti ve smyslu § 17 písm. a) tr. zákoníku (k tomu srov. ŠÁMAL, P. § 209 [Podvod]. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2064).

26. Objektem trestného činu podvodu je cizí majetek. Ustanovení o trestném činu podvodu chrání všechny součásti majetku, a proto tímto trestným činem může být zasažena kterákoli část majetku konkrétní poškozené osoby. Podvodné jednání, tj. uvedení v omyl nebo využití omylu, popř. zamlčení podstatných skutečností, může potom směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné osobě. Omyl je rozpor mezi představou a skutečností. O omyl půjde i tehdy, když podváděná osoba nemá o důležité okolnosti žádnou představu nebo se domnívá, že se nemá čeho obávat. Omyl se může týkat i skutečností, které teprve mají nastat, pachatel však musí o omylu jiného vědět již v době, kdy dochází k jeho obohacení. Podstatné skutečnosti poté zamlčí ten pachatel, který neuvede při svém podvodném jednání jakékoli skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro rozhodnutí poškozeného, popř. jiné podváděné osoby, tedy takové skutečnosti, které by vedly, pokud by byly druhé straně známy, k tomu, že k vydání věci, nebo jinému plnění (tzv. majetkové dispozici) ze strany poškozeného, popř. jiné podváděné osoby, by nedošlo, anebo by sice došlo, ale za podstatně méně výhodnějších podmínek pro tu stranu, která tyto skutečnosti zamlčela nebo v jejíž prospěch byly zamlčeny.

27. Obviněný v dovolání polemizuje o naplnění pojmu veřejnost, který je použit v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Nejvyšší soud konstatuje, že pojem veřejnost není výslovně definován v zákoně o bankách, o jehož ustanovení jde. Vodítkem při posuzování naplnění pojmu veřejnosti je i pro ČNB dosavadní praxe příslušných orgánů státní správy (srov. stanovisko Komise pro cenné papíry ze dne 8. 6. 2005 č. STAN/6/2005, z něhož bylo citováno). Základní kritéria účasti veřejnosti jak v oblasti kolektivního investování, resp. přijímání vkladů, lze stručně shrnout tak, že okruh oslovených osob nesmí být velmi malý, nepřesahující cca 10 osob, mezi navrhovatelem (tím, kdo nabízí) a osloveným subjektem musí chybět jasná vazba, odůvodňující nadstandardní důvěru mezi oběma subjekty, přičemž toto tzv. materiální kritérium vazby je podstatnější než vymezení konkrétním počtem oslovených. Jde o určité standardizované služby spojené se správou svěřených finančních prostředků, nikoli o přímou správu přizpůsobenou individuálním potřebám či zájmům jednotlivých zákazníků.

28. Nelze proto přisvědčit námitce obviněného, že neshromažďoval vklad od veřejnosti. Poškozené je třeba chápat jako veřejnost, a to zejména při objemu přijatých vkladů v milionech korun od desítek osob. Nešlo zde, jak namítá obviněný, o investování nejbližších rodinných příslušníků či blízkých osob. Jelikož obviněný vykonával činnost, která není předmětem výjimky dle § 2 písmeno b), c) a § 2a zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnost a investičních fondech, vztahuje se na něj ustanovení § 596 písmeno f) téhož zákona, podle kterého vede Česká národní banka seznam osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, přičemž obviněný v takovém seznamu veden nebyl. Obviněný proto nebyl oprávněn shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti za účelem investování. Taktéž nebyl oprávněn přijímat vklady od veřejnosti ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

29. Nejvyšší soud k problematice vymezení veřejnosti pro úplnost dodává, že obviněný nabízel své služby zejména prostřednictvím internetových stránek www.opec.cz, které byly určeny nijak nelimitovanému okruhu adresátů. Nelze proto hovořit o nabízení finančních produktů známým obviněného. Webová stránka provozovaná obviněným byla významná stran oslovování předem neurčeného okruhu investorů finančních prostředků, a to v neomezeném množství a nikoli jen z okruhu osob blízkých. Mimo to má Nejvyšší soud po provedeném dokazování za to, že obviněný využil omylu poškozených, kterým zamlčel podstatné skutečnosti, a to nejen, že není zapsán v seznamu osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, a z tohoto důvodu není oprávněn shromažďovat peněžní prostředky a přijímat vklady od veřejnosti za účelem investování, ale zejména poškozeným zatajil, že poskytnuté finanční prostředky budou použity k obchodování s měnovými a jinými vysoce rizikovými produkty. Absence oprávnění shromažďovat finanční prostředky od veřejnosti za účelem investování tak nebyla jediná podstatná skutečnost, kterou obviněný poškozeným zamlčel. Obviněný zatajil i podstatné informace o použití finančních prostředků, proto je znak skutkové podstaty zločinu podvodu spočívající v zatajení podstatné skutečnosti zcela jistě naplněn.

30. Obviněný dále uvedl, že je nutno zkoumat, zda se jednotliví poškození zajímali o to, co se bude po přenechání finančních prostředků s těmito dít. Domnívá se, že uvedení v omyl nelze dovodit u svědků, z jejichž výpovědi vyplynulo, že se o osud svěřených finančních prostředků nezajímali.

31. Nejvyšší soud k této námitce s odkazem na provedené dokazování uvádí, že z výpovědí poškozených vyplývá, že byli přesvědčeni o tom, že nabídka zhodnocení peněžních prostředků je nízkoriziková, s garantovaným výnosem. Velká část poškozených se o možnosti zhodnocení svých finančních prostředků dozvěděla od obviněného, svědkyně E. R. a svědka L. N. Zbylá část poškozených tuto informaci obdržela od svých příbuzných či kamarádů. Poškození považovali obviněného za slušného muže, kterému naprosto důvěřovali a nezjišťovali si, jakým způsobem bude s jejich svěřenými penězi nakládat. I když lze připustit, že někteří poškození se ke svěření finančních prostředků rozhodli na základě vágních informací, které měly buď přijmout od obviněného, popřípadě od dalších osob na jeho osobu navázaných, popřípadě od dalších poškozených, kteří takto už finanční prostředky obviněnému v předchozí době svěřili, vždy ovšem dostali informace, že finanční prostředky budou řádným způsobem zhodnocovány. Několik svědků také potvrdilo, že na schůzkách jim bylo sděleno, jak s penězi bude naloženo. Mělo dojít ke zhodnocení peněz například na burze či nákupem, opravou a následným prodejem nemovitostí. Nelze proto tvrdit, že poškození se o osud svěřených finančních prostředků nezajímali, poškození byli přesvědčeni o tom, že nabídka zhodnocení peněžních prostředků je nízkoriziková, s garantovaným výnosem a je poskytována ověřeným a schopným člověkem.

32. Soudy měly dle obviněného rovněž pečlivě zkoumat, kým byli jednotliví poškození uvedeni v omyl. Řadu investic totiž nesjednal obviněný, ale L. N. a E. R. Za toto jednání pak zcela jistě nemůže být obviněný trestně odpovědný.

33. Nejvyšší soud k této námitce pouze ve stručnosti uvádí, že z obsahu spisového materiálu vyplývá, že v převážné většině případů poškození vypověděli o osobní schůzce a o osobním projednání konkrétního svěření finančních prostředků s obviněným. Taktéž všechna potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, které obsahují osobní údaje konkrétního poškozeného, nesou vlastnoruční podpis obviněného. Navíc ze samotných postupných výpovědí obviněného vyplývá, že s drtivou většinou poškozených osobně jednal a sám potvrdil, že L. N. měl toliko poradenskou roli. Nejvyšší soud však dodává, že případná účast jmenovaných osob na podvodném jednání obviněného nevyviňuje.

34. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze podřadit zejména také námitku obviněného, že v řízení nebyla prokázána subjektivní stránka trestného činu.

35. Nejvyšší soud k této námitce uvádí, že obviněný v úmyslu se obohatit, nabízel produkty, které spočívaly ve zhodnocení finančních prostředků, kdy nabídka zhodnocení peněžních prostředků byla prezentována jako nízkoriziková s garantovanými výnosy a jako jedinečná příležitost k bezpečnému zobchodování, jež garantovala společnost OPEC, k. s., celým svým majetkem, ačkoli žádný majetek společnost OPEC, k. s., neměla, a to aniž by obviněný byl zapsán v seznamu, vedeném Českou národní bankou podle § 596 písmeno f) zákona číslo 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, respektive byl předmětem výjimky dle § 2 písmeno b), c) a § 2a téhož zákona, čímž jednal v rozporu se zákazem shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem jejich investování, stejně tak se zákazem přijímání vkladů od veřejnosti dle § 2 odstavce 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

36. Informace o nabízených produktech pak byly obviněným sdělovány klientům při osobních jednáních a na základě těchto informací zájemci poskytli finanční prostředky, kdy jako potvrzení o přijetí těchto prostředků jim bylo vystavováno Potvrzení o trendovém vkladu či Smlouva o vkladu peněžních prostředků na dobu určitou, kdy v obou dokladech se obviněný zavazoval v dohodnuté době vyplatit zájemci vloženou jistinu zhodnocenou o smluvený úrok, přičemž zákazníkům zamlčel, že poskytnuté finanční prostředky budou následně použity k obchodování s měnovými a jinými vysoce rizikovými produkty prostřednictvím zahraničních obchodníků s cennými papíry.

37. Obviněný si protiprávnosti svého jednání musel být dobře vědom. Muselo mu být přinejmenším jasné, že k prováděné obchodní činnosti nemá dostatečné oprávnění. Tuto skutečnost však poškozeným zatajil. Rovněž jim zatajil, že jejich finanční prostředky hodlá použít k vysoce rizikovým spekulacím s měnovými a jinými deriváty. Poškozeným naopak tvrdil, že jejich peníze bude investovat do nemovitostí, eventuálně na burze do nákupu běžných cenných papírů, případně odkázal na své tajné know how. Finanční prostředky poškozených přitom odcházely na jeho soukromé účty či účty jeho spolupracovníků. Pokud má obviněný za to, že otázku, zda uvedl někoho v omyl s úmyslem obohatit se nebo způsobit škodu měly soudy pečlivě zkoumat u každého jednotlivého poškozeného, nelze této námitce přisvědčit, jelikož všem poškozeným se dostalo téhož slibu, a to zhodnocení finančních prostředků, kdy nabídka tohoto zhodnocení byla obviněným mylně každému z poškozených prezentována jako nízkoriziková s garantovanými výnosy, čemuž tak nebylo. Pokud dále obviněný namítl, že nelze vyloučit jeho úmysl finanční prostředky poškozených zhodnotit, tak jeho záměr zhodnotit finanční prostředky poškozených v části vyvedené přes bankovní účty Michaely Vjačkové, odkud byly vybrány v hotovosti a tato hotovost nebyla dohledána, je jednoznačně vyloučen. Jak uvedl ve svém vyjádření i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, u finančních prostředků přijatých od poškozených, které nebyly vyvedeny přes bankovní účty Michaely Vjačkové, by se záměr obviněného tyto zhodnotit v rámci investování musel projevit v profesionálním zajištění takového investování prostřednictvím obviněného nebo jeho společnosti, což nevyplynulo z provedených důkazů.

38. Nejvyšší soud proto uzavřel, že naplnění subjektivní stránky ve formě minimálně nepřímého úmyslu vyplývá nepochybně ze zjištěných skutkových okolností (vyjádřených i ve skutkové větě každého jednotlivého případu popsaného pod bodem I., 1–47) a způsobu provedení trestné činnosti, což dovolovalo soudům učinit závěr o úmyslném zavinění obviněného. Obviněný nepochybně s ohledem na své intelektové schopnosti věděl, že opakovaně poškozeným subjektům uváděl skutečnosti, které jednak nejsou v souladu se skutečným stavem věci, jednak věděl, že jeho jednání je s ohledem na protiprávní podobu manipulování z cizími finančními prostředky také jednáním trestným. Lze proto uzavřít, že již nalézací soud a poté i odvolací soud dospěly ke správnému a řádně odůvodněnému závěru, který také nalezl svůj odraz ve skutkové větě rozsudku nalézacího soudu, že obviněný jednal ve formě minimálně nepřímého úmyslu ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Ačkoliv nebylo prokázáno, že obviněný svým jednáním chtěl od počátku způsobit škodu, která vznikla v důsledku jeho nezvládnutých finančních operací, minimálně musel být s možností jejího vzniku ztotožněn a trestněprávní odpovědnost, byť v nepřímém úmyslu, tak bylo možné jednoznačně dovodit.

39. Posledně k námitce obviněného, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť jeho zavinění nebylo soudy v jejich rozhodnutích dostatečně odůvodněno, Nejvyšší soud nad rámec dovolacího důvodu uvádí, že žádný zásah do práva na spravedlivý proces obviněného neshledal. Soudy plně respektovaly veškerá procesní práva obviněného, včetně jeho práva na obhajobu, jejich rozhodnutí přitom odpovídají i právu hmotnému. Také rozsah odůvodnění zavinění obviněného v rozhodnutích soudů lze považovat za dostatečný.

40. Je tak možno učinit závěr, že v průběhu daného trestního řízení bylo prokázáno, že obviněný Mgr. Vojtěch Híreš svým předmětným jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud proto souhlasí se závěry, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor.

41. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí ani řízení, které mu předcházelo netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání obviněného Mgr. Vojtěcha Híreše podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. O dovolání rozhodl za podmínek ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. 7. 2024

JUDr. Jiří Pácal předseda senátu