4 Tz 93/2007-I
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18.
prosince 2008 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti
České republiky v neprospěch obviněných:
1) Ing. F. Ch.
2) Ing. L. F.
3) Ing. M. B.
4) Z. M.
5) Ing. P. F.
6) Ing. V. F.
proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 6 To 19/2007,
a rozhodl t a k t o :
Podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t
á .
Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal u Městského
soudu v Praze dne 8. srpna 2005 pod sp. zn. 2 VZV 4/2001 obžalobu na obviněné
Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F. pro
rozsáhlou majetkovou trestnou činnost, které se měli dopustit zhruba v období
od května 1998 do ledna 1999 tím, že v podvodném úmyslu vytvořit podmínky a
předpoklady pro masivní odčerpání peněžních úvěrových prostředků z K. b., a.s.,
jako odpovědní zástupci personálně a majetkově propojených obchodních
společností R. – T., spol. s r.o., t.č. v konkursu, Č. a. s., s.r.o., t.č. v
konkursu, S., a.s., v likvidaci, t.č. v konkursu, L. m., a.s., a B. W., spol. s
r.o., t.č. v konkursu (dále jen ekonomicky spjatá skupina společností Č./S.) v
období od května 1998 do ledna 1999 v P. a na dalších místech, v procesu
sjednávání a uzavírání (úvěrových) smluv o financování obchodů, prezentovali K.
b., a.s. nepravdivé, zkreslené údaje a informace, jejichž obsah neodpovídal
skutečnému stavu věci, dále mylně a neúplně informovali K. b., a.s., o
důležitých okolnostech pro uzavření (úvěrových) smluv o financování obchodů a
neuvedli K. b., a.s., údaje a informace rozhodné a zásadní pro uzavření
(úvěrových) smluv o financování obchodů a současně K. b., a.s., zatajovali
důležité informace, přičemž tyto nekorektní údaje a informace vedly k zásadně
nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro uzavření (úvěrových) smluv o
financování obchodů a na základě těchto nesprávných údajů a informaci o
vykonstruovaných podnikatelských záměrech došlo k poskytnutí úvěrových
peněžních prostředků ve prospěch ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S., a
to jednáním spočívajícím v tom, že obv. Ing. F. Ch., obv. Ing. L. F., obv. Z.
M., obv. Ing. M. B., obv. Ing. P. F., a obv. Ing. V. F.,
ačkoliv znali dlouhodobě nedobrou ekonomickou situaci a finanční potenciál
ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S., opakovaně vystavovali jako nástroj
zajištění poskytovaných úvěrových financování ve prospěch věřitele K. b., a.s.,
vlastní směnky ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. na částky
poskytovaných úvěrových financování, čímž nepravdivě a podvodně deklarovali
věřiteli K. b. a.s., budoucí schopnost dlužníka ekonomicky spjaté skupiny
společností Č./S. uhradit směnečné pohledávky realizací směnek podle zákona
směnečného a šekového č.191/1950 Sb.,
s úmyslem použít poskytnuté peněžní úvěrové prostředky na úhradu závazků
ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. z titulu předchozích čerpaných
financování, ve smlouvách o (úvěrovém) financování obchodů opakovaně písemně
zmocnili K. b., a.s., aby bez předchozího upomínání, i před termínem splatnosti
úvěrových financování, uhrazovala všechny existující závazky ekonomicky spjaté
skupiny společností Č./S. vůči K. b., a.s., z jakýchkoliv prostředků na všech
účtech ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. vedených v K. b., a.s.,
ačkoliv z poučení a vysvětlivek na bankovních formulářích, které byly nedílnou
součástí žádostí o financování v rámci dokumentární platební operace, resp.
dokumentárního akreditivu (dále jen žádost o financování) jednak věděli, že
předfinancováním exportní operace se rozumí odkoupení pohledávky beneficienta
ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou a
jednak věděli, že žádost o financování je nutno předložit bance se zdůvodněním
a jednak detailně znali podmínky tohoto druhu financování z předchozích
realizovaných obchodních případů mezi K. b., a.s. a ekonomicky spjatou skupinou
společností Č./S., opakovaně požádali K. b., a.s., o bankovní produkt a
techniku financování, pro jejichž poskytnutí nebyly na straně ekonomicky spjaté
skupiny společností Č./S. od počátku splněny ani základní předpoklady a
podmínky,
ačkoliv jednak věděli, že nebyly ve prospěch ekonomicky spjaté skupiny
společností Č./S. z příkazu zahraničních odběratelů otevřeny dokumentární
akreditivy, jednak věděli, že platby prostřednictvím dokumentárních akreditivů,
nebyly dohodnuty ani předpokládány ve smlouvách o dodávkách komodit uzavřených
mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a zahraničními odběrateli a
jednak věděli, že zahraniční banky nikdy neinformovaly ekonomicky spjatou
skupinu společností Č./S. o otevření dokumentárních akreditivů v jejich
prospěch, nepravdivě a v rozporu se skutečným stavem věci opakovaně vyplnili
bankovní formuláře žádosti o financování, kde nepravdivě uvedli existenci
příkazců (aplikantů) a beneficientů (oprávněných) z údajně otevřených
dokumentárních akreditivů a podvodně presentovali existenci dokumentárních
platebních a zbožových operací,
ačkoliv si byli plně vědomi, že presentované vývozy zemědělských komodit
nebudou realizovány, v procesu úvěrového financování opakovaně písemně požádali
K. b., a.s., o odkoupení tzv. payment obligation (závazek zaplatit) s
předstíraným účelem realizace exportních zbožových operací, přičemž okamžitě po
získání úvěrových peněžních prostředků je použili v příkrém rozporu s
předstíraným účelem, což ekonomicky spjaté skupině společností Č./S.
znemožňovalo realizovat deklarované exportní zbožové operace a v době
splatnosti uhradit čerpaná úvěrová financování, přičemž návratnost poskytnutých
peněžních úvěrových prostředků byla již od počátku ekonomicky zcela nereálná a
neexistovaly žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých by ekonomicky
spjatá skupina společností Č./S. mohla rozumně očekávat budoucí schopnost
splácet poskytnuté peněžní úvěry,
v procesu úvěrového financování
nikterak neuvědomili K. b., a.s., o vysokých úvěrových angažovanostech
ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. vůči dalším bankovním ústavům,
ačkoliv věděli, že v budoucnu nevzniknou ekonomicky spjaté skupině společností
Č./S. žádné pohledávky za zahraničními odběrateli z titulu exportu zemědělských
komodit, jednak opakovaně uzavírali s K. b., a.s., smlouvy o postoupení
budoucích pohledávek, ve kterých postupovali na K. b., a.s., údajné budoucí
pohledávky ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. za zahraničními
odběrateli, jednak se opakovaně vůči K. b., a.s., zavazovali oznámit
zahraničním odběratelům postoupení pohledávek z exportu, ačkoliv deklarované
závazky a povinnosti nikdy nesplnili.
Deliktních jednání se měli dopustit
tak, že :
I.
1. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s.,
dne 29.5.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o
odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentoval jako účel
požadovaného financování nákup, výkrm a porážku prasat s cílem realizovat
kontrakt č. ze dne 23.4.1998 se spol. K. G., ačkoliv deklarovaná exportní
zbožová operace se nikdy neuskutečnila,
2. obv. Z. M., jako předseda
představenstva spol. S., a.s.,
dne 9.6.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b.,
a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které
nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního
akreditivu, nepravdivě a zcela nelogicky uvedl jako příkazce (aplikanta)
dokumentárního akreditivu spol. S., a.s. a příjemce (oprávněného)
dokumentárního akreditivu spol. K., dále požádal o bankovní službu
předfinancování exportní operace, ačkoliv jednak platba prostřednictvím
dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o
dodávkách masa č. ze dne 23.4.1998 mezi spol. S., a.s. a spol. K. a jednak
nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou
ve prospěch spol. S., a.s. a současně v rozporu s poučením na bankovním
formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnil
požadované předfinancování exportní zbožové operace,
3. obv. Z. M., jako
předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda
představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne 16.6.1998 dohodli a
podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v
čl. I. nepravdivě deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s.,
které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. K., dále v čl. II.
nepravdivě předstírali bezúplatné postoupení údajných budoucích pohledávek s
příslušenstvím, které měly vzniknout spol. S., a.s., za zahraničním odběratelem
spol. K. ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit
postoupení budoucích pohledávek spol. K. a vykázané oznámení o doručení
bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti
nikdy nesplnili,
4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a
obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol.
S., a.s.,
dne 9.6.1998 vystavili, jako nástroj zajištění úvěrového
financování, vlastní směnku spol. S., a.s., na částku poskytnutého úvěrového
financování ve výši 7.916.000,-USD na řad K. b., a.s., domicilované u K. b.,
a.s., s datem splatnosti dne 30.6.1999, čímž nepravdivě a nekorektně
deklarovali budoucí schopnost spol. S., a.s., zaplatit K. b., a.s., směnečnou
sumu a dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a
finanční potenciál spol. S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí
schopnost spol. S., a.s., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací
práv ze směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž
deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 16.6.1998 částka úvěrového
financování ve výši 246.313.813,31 Kč (7.182.626,58 USD) formálně převedena K.
b., a.s., ve prospěch spol. S., a.s., a okamžitě, za plného srozumění obv. Z.
M. a obv. Ing. M. B., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s dohodnutým a
deklarovaným účelem jednak na úhradu dřívějšího závazku spol. M. P., a.s., vůči
K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo ve výši
7.105.000,- USD a jednak použita spol. S., a.s., ve výši 77.626,58 USD na různé
další materiální převody jakkoliv nesouvisející s deklarovaným vývozem
zemědělských komodit a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s.,
uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b.,
a.s., škoda ve výši nejméně 246.313.813,31 Kč,
II.
1. obv. Ing. P. F., jako
jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 12.6.1998 vypracoval, podepsal a
zaslal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment
obligation, ve které podvodně presentoval jako účel požadovaného financování
vývoz žateckého chmele ze sklizně v roce 1998 s předstíraným cílem realizovat
kontrakt se spol. M. & C. D. G., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace
se nikdy neuskutečnila,
2. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol.
s r.o.,
dne 16.6.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemné
doplnění žádosti o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně
presentoval přímou účast zahraničního bankovního ústavu D. B. F. na deklarované
exportní zbožové operaci, ačkoliv D. B. F. neměla jakkoliv účast na
presentovaném obchodu a kontrakt na dodávky zemědělských komodit uzavřený mezi
spol. R. – T., spol. s r.o., a spol. M. jakkoliv nepředpokládal a neupravoval
účast D. B. F. na obchodu,
3. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T.,
spol. s r.o., dne 16.6.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo
uzavřené mezi K. b., a.s., a spol. R. – T., spol. s r.o., v celkové výši
2.185.182,- DEM v článku I. smlouvy nepravdivě dohodl a podvodně předstíral
jako účel poskytovaného úvěrového financování export chmele do S. r. N. a J.,
dále v článku I. předstíral přímou účast zahraniční banky C. A. D. na
presentovaném obchodu, dále v článku II./1 předstíral jako účel financování
realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 nepravdivě deklaroval
závazek průběžně předkládat K. b., a.s., faktury z realizovaného obchodního
styku, dále v článku VIII/1 nepravdivě předstíral povinnost předkládat průběžně
K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v článku VIII/2 deklaroval
závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít
význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a
povinnosti nikdy nesplnil,
4. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T.,
spol. s r.o.,
dne 16.6.1998 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o
postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl.I deklaroval existenci budoucích
pohledávek spol. R. – T., spol. s r.o., které měly vzniknout za zahraničním
odběratelem spol. M., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné
postoupení budoucích pohledávek s příslušenstvím, které měly vzniknout spol. R.
– T., spol. s r.o., za zahraničním odběratelem spol. M. ve prospěch K. b., a.s.
a dále se zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. M. a
vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv
deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil,
5. obv. Ing. P. F., jako
jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 26.5.1999 a 27.10.1999 vypracoval,
podepsal a předal K. b., a.s., dvě (2) písemné žádosti o prodloužení
financování vývozu chmele a dne 31.5.1999 dohodl a podepsal s K. b., a.s.,
dodatek č.2 ke smlouvě o financování obchodu, ve kterých podvodně předstíral
údajné zpoždění vývozu chmele do J., ačkoliv vývoz chmele spol. R. – T., spol.
s r.o., realizovala v přesně nezjištěném rozsahu nejpozději do května 1999 a
spol. M. provedla ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o., hladkou platbu za
dodávky chmele nejpozději do května 1999,
6. obv. Ing. P. F., jako jednatel
spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 31.5.1999 vystavil vlastní směnku spol. R. –
T., spol. s r.o., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši
2.185.182,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem
splatnosti dne 29.10.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí
schopnost spol. R. – T., spol. s r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv
velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. R. – T., spol. s
r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. R. – T., spol. s
r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona
směnečného a šekového č.191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná zbožová exportní
operace se v prezentovaném rozsahu nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 16.6.1998 částka úvěrového
financování ve výši 41.299.939,80 Kč (2.185.182,- DEM) formálně převedena K.
b., a.s., ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o. a okamžitě, za plného
srozumění obv. Ing. P. F., použita K. b., a.s., v rozporu s deklarovaným a
dohodnutým účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. R. – T., spol. s r.o.,
vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo ve výši
2.561.140,- DEM a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s.,
uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b.,
a.s., škoda ve výši nejméně 41.299.939,80 Kč,
III.
1. obv. Ing. P. F., jako
jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 12.6.1998 vypracoval, podepsal a
předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve
které podvodně presentoval jako účel požadovaného financování vývoz žateckého
chmele ze sklizně v roce 1998 s cílem realizovat kontrakt se spol. M., ačkoliv
deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila,
2. obv. Ing. P.
F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 12.6.1998 vyplnil, podepsal
a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební
operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace
a dokumentárního akreditivu, podvodně požádal K. b., a.s., o bankovní službu
předfinancování exportní operace, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta)
dokumentárního akreditivu spol. M. a příjemce (oprávněného) dokumentárního
akreditivu spol. R. – T., spol. s r.o., ačkoliv jednak platba prostřednictvím
dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v obchodních
ujednáních mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. M. a jednak nikdy
neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou z
příkazu spol. M. ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o. a současně v rozporu s
poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s.,
písemně neodůvodnil požadované předfinancování exportní operace,
3. obv. Ing.
P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 9.7.1998 ve smlouvě o
poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace uzavřené s K. b.,
a.s., se v bodě IV. zavázal předložit K. b., a.s., v rámci platnosti akreditivu
písemné dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami, ačkoli věděl, že platba
prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v
obchodních ujednáních mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. M. a jednak
věděl, že nikdy neexistoval exportní akreditiv vystavený zahraniční bankou z
příkazu spol. M. ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o.,
4. obv. Ing. P. F.,
jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 16.6.1998 ve smlouvě o úvěrovém
financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. R. – T., spol. s
r.o., v celkové výši 392.500,- USD v článku I. smlouvy nepravdivě dohodl a
podvodně předstíral jako účel úvěrového financování export chmele do S. r. N. a
do J., dále v článku I. nepravdivě předstíral přímou účast zahraniční banky C.
A. D. na presentovaném obchodu, dále v článku II/1 předstíral jako účel
financování realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 podvodně
deklaroval závazek průběžně předkládat K. b., a.s., faktury z realizovaného
obchodního styku, dále v článku VIII/1 nepravdivě předstíral povinnost
předkládat průběžně K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v článku
VIII/2 presentoval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách,
které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované
závazky a povinnosti nikdy nesplnil,
5. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol.
R. – T., spol. s r.o.,
dne 26.5.1999 vypracoval, podepsal a předal K. b.,
a.s., písemnou žádost o prodloužení financování vývozu chmele a dne 31.5.1999
dohodl a podepsal s K. b., a.s., dodatek č.1 ke smlouvě o financování, ve
kterých podvodně předstíral údajné zpoždění vývozu chmele do J., ačkoliv vývoz
chmele spol. R. – T., spol. s r.o., realizovala v přesně nezjištěném rozsahu
nejpozději do května 1999 a spol. M. provedla ve prospěch spol. R. – T., spol.
s r.o., platbu za dodávky chmele nejpozději do května 1999,
6. obv. Ing. P.
F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 30.6.1998 dohodl a podepsal
s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl.I
deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. R. – T., spol. s r.o., které
měly vzniknout za odběratelem spol. M., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval
bezúplatné postoupení budoucích pohledávek s příslušenstvím, které měly
vzniknout spol.R. – T., spol. s r.o., za zahraničním odběratelem spol. M. ve
prospěch K. b., a.s. a dále se podvodně zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení
budoucích pohledávek spol. M. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně
předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil,
přičemž deklarovaná exportní zbožová operace se v prezentovaném rozsahu nikdy
neuskutečnila a na základě těchto nepravdivých a zkreslených údajů byla dne
30.6.1998 částka úvěrového financování ve výši 13.118.527,50 Kč (392.500,- USD)
formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o. a
okamžitě, za plného srozumění obv. Ing. P. F., použita K. b., a.s., zcela v
rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol.
R. – T., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování
ref. číslo K.B. ve výši 415.000,- USD a v době splatnosti ani nikdy později
nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž
byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 13.118.527,50 Kč,
IV.
1.
obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 7.7.1998
vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv.
payment obligation, ve které podvodně presentoval jako účel požadovaného fina
ncování výkrm, odkoupení a porážku prasat s cílem realizovat vývoz vepřového
masa pro spol. F. A., na základě kontraktu č. ze dne 1.7.1998, ačkoliv
deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila,
2. obv. Ing. F.
Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o. a obv. Ing. L. F., jako prokurista a
ředitel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 13.7.1998 vyplnili, podepsali a zaslali
K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve
které nepravdivě deklarovali existenci dokumentární platební operace a
dokumentárního akreditivu, neuvedli však příkazce (aplikanta) dokumentárního
akreditivu ani příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu, a současně
požádali o bankovní produkt předfinancování exportní operace, ačkoliv jednak
platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani
předpokládána ve smlouvě o dodávkách masa mezi spol. Č. a. s., s.r.o. a F.
uzavřené dne 1.7.1998 číslo a ačkoli věděli, že nikdy neexistoval exportní
dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou ve prospěch spol.Č. a. s.,
s.r.o. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o
financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnili požadované
předfinancování exportní operace,
3. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č.
a. s., s.r.o.,
dne 29.7.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu
číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. Č. a. s., s.r.o., v článku I.
nepravdivě dohodl a podvodně předstíral jako účel poskytovaného úvěrového
financování export 3 500 tun vepřových půlek do Š. konfederace pro spol. F.,
dále v článku I. předstíral přímou účast zahraniční banky C. S. Z. na
presentovaném obchodu, dále v článku II/1 předstíral jako účel financování
realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 podvodně deklaroval
závazek průběžně předkládat K. b., a.s., faktury z realizovaného obchodního
styku, dále v článku VIII/1 presentoval povinnost průběžně předkládat K. b.,
a.s., účetní a statistické výkazy, dále v článku VIII/2 deklaroval závazek
informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam
na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti
nikdy nesplnil,
4. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s.,
s.r.o.,
dne 29.7.1998 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení
budoucích pohledávek, ve které v čl. I. deklaroval existenci budoucích
pohledávek spol. Č. a. s., s.r.o., které měly vzniknout za odběratelem spol.
F., v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení budoucích pohledávek
s příslušenstvím, které měly vzniknout spol. Č. a. s., s.r.o., za zahraničním
odběratelem spol. F. ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázal v čl.III/5
oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. F. a vykázané oznámení o doručení
bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti
nikdy nesplnil,
5. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 14.7.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s.r.o., na částku
poskytnutého úvěrového financování ve výši 6.625.000,- USD na řad K. b., a.s.,
domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.7.1999, čímž nepravdivě a
nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., dostát
směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční
potenciál spol. Č. a. s., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí
schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku
realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž
deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 29.7.1998 částka úvěrového
financování ve výši 207.130.625,- Kč (6.625.000,- USD) formálně převedena K.
b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. s., s.r.o. a okamžitě, za plného srozumění
obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s
dohodnutým a deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s.,
s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B.
ve výši 6.945.000,- USD a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b.,
a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena
K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 207.130.625,- Kč,
V.
1. obv. Ing. L. F.,
jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 20.7.1998 vyplnil,
podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární
platební operace, ve které podvodně deklaroval existenci dokumentární platební
operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta)
dokumentárního akreditivu spol. A.-T., s. r.o., a příjemce (oprávněného)
dokumentárního akreditivu spol. Č. a. s., s. r.o. a požádal K. b., a.s., o
bankovní produkt předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že nebude
realizována exportní zbožová operace mezi spol. A.-T., s.r.o. a spol. Č. a. s.,
s. r.o. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o
financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování
exportní operace,
2. obv.Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 20.7.1998 vypracoval, podepsal a zaslal K. b., a.s., písemnou žádost o
poskytnutí finanční zálohy ve výši 10.000.000,- Kč z importního dokumentárního
akreditivu číslo ve výši 112.000.000,- Kč otevřeného K. b., a.s., z příkazu
spol. A.-T., s.r.o., ve prospěch spol. Č. a. s., s. r.o., na údajné výdaje
spojené s přípravnými pracemi na obytném komplexu P. – S. (tzv. S. v.), ačkoliv
věděl, že deklarovaný účel použití finanční zálohy jednak nebyl exportní
zbožovou operací a jednak kontrakt mezi spol. A.-T., s.r.o. a spol. Č. a. s.,s.
r.o., neupravoval ani nepředpokládal vyplácení jakýchkoliv finančních záloh z
importního akreditivu,
přičemž deklarovaná exportní zbožová operace ani
investice lokality tzv. S. v. se nikdy neuskutečnily a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 24.7.1998 částka úvěrového
financování ve výši 10.347.242,- Kč formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch
spol. Č. a. s., s.r.o. a okamžitě, za plného srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv.
L. F., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s deklarovaným účelem na úhradu
dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve
čerpaného financování ref. číslo K.B. ve výši 6.945.000,- USD a dne 1.12.1998
byla K. b., a.s., uhrazena spol.Č. a. s., s. r.o., částka poskytnutého
úvěrového financování ve výši 10.347.242,- Kč a to z prostředků dalšího
úvěrového financování poskytnutého K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. .,
s.r.o., ve výši 60.000.000,- Kč - reg. č. (viz bod VIII.výrokové části
obžaloby),
3. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne
20.8.1998 vyplnil, podepsal a zaslal K. b., a.s., žádost o poskytnutí druhé
zálohy ve výši 15.000.000,- Kč z importního dokumentárního akreditivu č. ve
výši 112.000.000,- Kč otevřeného K. b., a.s., z příkazu spol. A.-T., s.r.o., ve
prospěch spol. Č. a. s., s r.o., ve které jednak nepravdivě deklaroval jako
účel financování platby na přípravné práce k zajištění realizace obytného
komplexu P.- S. (tzv. S. v.), jednak požádal K. b., a.s., o bankovní službu
předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi
spol. A. – T., s.r.o. a spol. Č. a. s., s. r.o., nebyla žádná opora pro
poskytnutí tohoto bankovního produktu a jednak nepravdivě informoval K. b.,
a.s., o skutečnosti, že K. ú. P. – m. by měl v budoucnu vydat právoplatné
územní rozhodnutí ve věci obytného komplexu P. – S. (tzv. S. v.), ačkoliv k
vydání takového rozhodnutí byl/je kompetentní pouze příslušný stavební úřad,
jednak nepravdivě informoval K. b., a.s., o skutečnosti, že předchozí čerpaná
(první) záloha ve výši 10.347.242,- Kč byla použita na přípravné práce k
zajištění realizace obytného komplexu P. S. (tzv. S. v.), přičemž K. b., a.s.,
požadovanou finanční zálohu ve výši 15.000.000,- Kč neposkytla,
VI.
1. obv.
Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 19.8.1998 vypracoval,
podepsal a zaslal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment
obligation, ve které jednak podvodně presentoval jako účel financování výkrm,
odkoupení a porážku vepřového a hovězího dobytka s cílem realizovat vývoz
hovězího a vepřového masa pro spol. A. M., I. – E., G., na základě kontraktu ze
dne 18.8.1998 číslo a jednak nepravdivě presentoval K. b., a.s., závazný
příslib zprostředkování pojištění exportní zbožové operace nejpozději do
30.9.1998 od spol. A. Č. r., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se
nikdy neuskutečnila a presentované zprostředkování pojištění od spol. A. Č. r.,
nebylo nikdy závazně přislíbeno ani realizováno,
2. obv. Ing. . Ch., jako
jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 10.9.1998 vyplnil, podepsal a zaslal K.
b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které
nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního
inkasa, nelogicky uvedl jako dlužníka inkasa spol. A.M. a příkazce inkasa spol.
Č. a. s., s.r.o., ačkoliv platba prostřednictvím dokumentárního inkasa nebyla
dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách chmele mezi spol. Č. a. s.,
s.r.o. a spol. A.M. a jednak požádal K. b., a.s., o bankovní službu
předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi
spol. Č. a. s., s.r.o. a spol. A.M. nebyla žádná relevantní opora pro
poskytnutí požadovaného bankovního produktu, a současně v rozporu s poučením na
bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil
požadované předfinancování exportní operace,
3. obv. Ing. L. F., jako
prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 11.9.1998 ve smlouvě o
(úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. Č. a.
s., s.r.o., v celkové výši 15.505.000,- DEM v článku I. nepravdivě dohodl a
podvodně předstíral jako účel poskytovaného úvěrového financování export
zemědělských komodit do S. r. N., dále v čl. II/1c) předstíral budoucí
existenci pojištění exportní zbožové operace u mezinárodního pojistitele a
vinkulaci pojistného plnění ve prospěch K. b., a.s., dále v článku II/2
předstíral budoucí existenci pojištění obchodního rizika u mezinárodního
pojistitele a vinkulaci pojistného plnění ve prospěch K. b., a.s. a dále v
článku II/4 se zavázal provádět platební styk výlučně prostřednictvím K. b.,
a.s. a dále v článku VIII/1 presentoval závazek předkládat průběžně K. b.,
a.s., účetní a statistické výkazy společnosti Č. a. s., s.r.o. a dále v článku
VIII/2 deklaroval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách,
které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované
závazky a povinnosti nikdy nesplnil,
4. obv. Ing. L. F., jako prokurista a
ředitel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 11.9.1998 vystavil vlastní směnku spol.
Č. a. s., s.r.o., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši
15.505.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem
splatnosti dne 31.5.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí
schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice
špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. Č. a. s., s.r.o.,
ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol.Č. a. s., s.r.o.,
uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona
směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná zbožová exportní
operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených
údajů byla dne 11.9.1998 částka úvěrového financování ve výši 258.295.714,39 Kč
(14.638.464,97 DEM) převedena K. b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol. Č. a.
s., s.r.o., č. vedeného u K, b,, a.s., pobočka P. a okamžitě použita spol. Č.
a. s., s.r.o., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem jednak na
úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči I., a.s., ve výši
18.800.000,- Kč z titulu úvěrové smlouvy č. ze dne 22.12.1997 a jednak na
úhradu dřívějšího závazku spol. R. – T. spol. s r.o. vůči Ž. b., a.s., ve výši
190.000.000,- Kč z titulu dříve čerpaného úvěru a jednak na různé další
materiální převody, které nikterak nesouvisely s deklarovanou exportní zbožovou
operaci a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena
částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s.,
škoda ve výši nejméně 258.295.714,39 Kč,
VII.
1. obv. Z. M., jako předseda
představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda
představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
v září 1998 v úvěrovém
procesu K. b., a.s., zatajili skutečnost, že obchodní kontrakt č. ze dne
31.7.1998 mezi spol. S., a.s. a spol. D.-S, byl zrušen dne 20.8.1998 a dále
vypracovali, podepsali a zaslali dne 1.9.1998 K. b., a.s., písemnou žádost o
odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentovali jako účel
požadovaného financování nákup, výkrm a porážku prasat s cílem realizovat (již
zrušený a neplatný) kontrakt č. ze dne 31.7.1998 se spol. D. – S., ačkoliv
deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila,
2. obv. Z. M.,
jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako
místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne 9.9.1998
vyplnili, podepsali a předali K. b., a.s., žádost o financování v rámci
dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklarovali existenci
dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, podvodně uvedli jako
příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. D. – S. a příjemce
(oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. S., a.s., ačkoliv jednak platba
prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v
obchodní smlouvě mezi spol. S., a.s. a spol. D. – S. a jednak nikdy neexistoval
exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou ve prospěch spol.
S., a.s. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o
financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnili požadované
předfinancování exportní operace, a jednak požádali K. b., a.s., o bankovní
službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděli, že ve smluvním vztahu
mezi spol.S., a.s. a spol. D. – S. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto
bankovního produktu a dále věděli, že žádná exportní zbožová operace nebude
realizována,
3. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv.
Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S.,
a.s.,
dne 9.9.1998 vypracovali, podepsali a předali K. b., a.s., písemnou
žádost o převod finančních prostředků ve výši 11.000.000,- DEM z účtu
spol. S., a.s., č. ve prospěch účtu spol. B. F., spol. s r.o., ačkoliv spol. B.
F., spol. s r.o., se jakkoliv neúčastnila na deklarovaném nákupu, výkrmu,
porážce a vývozu prasat pro spol. D. – S., a deklarovaná exportní zbožová
operace tak nemohla být realizována z důvodu nedostatku finančních prostředků,
4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B.,
jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne
9.9.1998 ve smlouvě o poskytnutí (úvěrového) financování v rámci dokumentární
platební operace uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. S., a.s., v článku IV.
nepravdivě předstírali existenci dokumentární platební operace a existenci
dokumentárního akreditivu, dále se podvodně zavázali předložit K. b., a.s.,
akreditivní dokumenty v souladu s údajnými akreditivními podmínkami,
ačkoliv věděli, že nikdy neexistoval dokumentární akreditiv vystavený
zahraniční bankou z příkazu spol. D. – S. ve prospěch spol. S., a.s. a platba
prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v
kontraktu mezi spol. S.,a. s. a spol. D. – S.,
5. obv. Z. M., jako předseda
představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda
představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne 15.9.1998 dohodli a
podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v
čl. I. deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s., které měly
vzniknout za zahraničním odběratelem spol. D. – S., dále v čl. II. nepravdivě
deklarovali bezúplatné postoupení těchto pohledávek s příslušenstvím ve
prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích
pohledávek spol.D. – S. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K.
b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili,
6. obv. Z.
M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako
místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne 9.9.1998
vystavili vlastní směnku spol. S., a.s., na směnečnou částku 11.000. 000,- DEM
na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne
15.9.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklarovali budoucí schopnost spol.S.,
a.s., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a
finanční potenciál spol. S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí
schopnost spol. S., a.s., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací
směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná
zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 15.9.1998 částka úvěrového
financování ve výši 182.899.671,40 Kč (10.269.493,06 DEM) formálně převedena K.
b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol. S., a.s., č. vedeného pobočkou K. b.,
a.s., P. a okamžitě dne 15.9.1998, za plného srozumění obv. Z. M. a obv. Ing.
M. B., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem
na úhradu dřívějšího závazku spol.B. F., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z
titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. a v době splatnosti ani
nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového
financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně
182.899.671,40 Kč,
VIII.
1. obv. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s.,
s.r.o.,
dne 16.11.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou
žádost o profinancování obchodů ve které jednak podvodně presentoval
jako účel požadovaného financování vývoz chmele pro spol. M. v hodnotě
5.200.000,- DEM, prodej chmele spol. P. P. a spol. R. v hodnotě 50.000.000,- Kč
a prodej řepky spol. M. H. a spol. S. v hodnotě 255.000.000,- Kč, jednak nabídl
jako zajišťovací instrument požadovaných úvěrů veřejně neobchodovatelné akcie
spol. P.P. s., a.s., v nominální hodnotě 180.000.000,- Kč, ačkoliv tržní
hodnota akcií byla v rozmezí 10.000.000,- Kč až 40.000.000,- Kč a jednak
podvodně presentoval budoucí existenci pojištění financovaných kontraktů do
plné výše poskytnutého úvěrového financování u spol. E. g. a pojišťovací
společnost, a.s., ačkoliv deklarované zbožové operace se nikdy v presentovaných
objemech neuskutečnily a presentované pojištění v udávaném rozsahu nikdy
nevzniklo a neexistovalo,
2. obv. F. Ch., jako jednatel spol.Č. a. s.,
s.r.o.,
dne 25.11.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o
financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě
deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního inkasa,
nepravdivě uvedl jako dlužníka inkasa společnosti M., S. B. L., S. L., A. B. L.
a příkazce inkasa spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv jednak platba prostřednictvím
dokumentárního inkasa nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvách o
dodávkách komodit mezi spol. M. a ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S.
a dále požádal K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace,
ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi ekonomicky spjatou skupinou
společností Č./S. a společnostmi M. a spol. nebyla žádná opora pro poskytnutí
tohoto bankovního produktu, současně v rozporu s poučením na bankovním
formuláři nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní
operace,
3. obv. F. Ch., jako jednatel spol.Č. a. s., s.r.o.,
dne
25.11.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci
dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci
dokumentární platební operace a dokumentárního inkasa, nepravdivě uvedl jako
dlužníky dokumentárního inkasa společnosti R., P. P., S. a M. H. a příkazce
dokumentárního inkasa spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv platba prostřednictvím
dokumentárního inkasa nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvách o
dodávkách komodit mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a
společnostmi R., P. P., S. a M. H. a dále požádal K. b., a.s., o bankovní
službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu
mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a spol. R., P. P., S. a M.
H. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu, současně v
rozporu s poučením na bankovním formuláři nikterak K. b., a.s., neodůvodnil
požadované předfinancování exportní operace,
4. obv. Ing. L. F., jako
prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 30.11.1998 a 10.12.1998 ve
dvou (2) smlouvách o (úvěrovém) financování obchodů číslo K.B. a K.B. a dodatku
č. 1 ke smlouvě o úvěrovém financování obchodu uzavřených mezi K. b., a.s. a
spol. Č. a. s., s.r.o., v článku I. smluv nepravdivě deklaroval jako účel
poskytovaných úvěrových financování zbožové exportní a tuzemské operace, dále v
článku II. smluv se zavázal provádět platební styk výhradně prostřednictvím K.
b., a.s. a presentoval existenci pojistných smluv pro pojištění vývozních
kontraktů a existenci pojistných limitů, dále se v článku VIII/1 smluv podvodně
zavázal předkládat K. b., a.s., průběžně účetní a statistické výkazy spol. Č.
a. s., s.r.o., dále v článku VIII/2 smluv deklaroval závazek informovat písemně
K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z
těchto smluv, a jednak v článku 1 dodatku podvodně presentoval existenci
exportní zbožové operace, přičemž jednak presentované závazky a povinnosti
nedodržel a nenaplnil a jednak předstírané skutečnosti neexistovaly,
5. obv.
Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o.,
dne 30.11.1998 dohodnul
a podepsal s K. b., a.s., jako zástavním věřitelem zástavní smlouvu k listinným
cenným papírům, kde jako zástavce jednak předstíral vlastnictví a jednak
zastavil ve prospěch K. b., a.s., veřejně neobchodovatelné listinné akcie spol.
P.P. s., a.s., v nominálním objemu celkem 180.000. 000,- Kč jako prostředek
zajištění úvěrového financování, které poskytla K. b., a.s., ve prospěch spol.
Č. a. s., s.r.o., v objemu 4. 911. 353,- DEM a 60.000.000,- Kč + 80.000.000,-
Kč, ačkoliv podle účetních záznamů spol. R. – T., spol. s r.o., vlastnila pouze
22% akcií spol. P.P. s., a.s. a tržní hodnota všech zastavovaných akcií byla ke
dni 30.11.1998 ve výši 18.000.000,- Kč - 72. 000.000,- Kč
6. obv. Ing. L. F.,
jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 1.12.1998 vypracoval,
podepsal a zaslal písemný pokyn K. b., a.s., kterým zmocnil K. b., a.s., jednak
k zatížení devizového účtu DEM č. spol.Č. a. s., s.r.o., částkou 3.611.000,-
DEM + 18.055,- DEM a jednak k zatížení běžného účtu č. spol. Č. a. s., s.r.o.,
částkou 10.347.242,01 Kč + 601.309,85 Kč, čímž byly částky poskytnutého
úvěrového financování určené na zbožové operace s chmelem a řepkou použity v
přímém rozporu s deklarovaným účelem na splacení jednak předchozího financování
poskytnutého K. b., a.s., ve prospěch spol. K., s.r.o. a jednak na splacení
předchozího financování poskytnutého K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. s.,
s.r.o., dne 24.7.1998 ve výši 10.347.242,01 Kč (viz bod V. výrokové části
obžaloby),
7. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s.,
s.r.o.,
jednak dne 30.11.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s.
r.o., na směnečnou sumu 60.000.000,- Kč na řad K. b., a.s., domicilované u K.
b., a.s., s datem splatnosti dne 30.11.1999, čímž nepravdivě a nekorektně
deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s. r.o., dostát směnečnému
závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol.
Č. a. s., s. r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. Č.
a. s., s. r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky
podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
jednak dne 10.12.1998
vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s. r.o., na směnečnou sumu 80.000.000,-
Kč na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne
30.11.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č.
a. s., s. r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská
situace a finanční potenciál ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost
spol. Č. a. s., s. r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací
směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarované
zbožové operace se nikdy neuskutečnily a na základě těchto neobjektivních a
zkreslených údajů byla jednak dne 1.12.1998 částka úvěrového financování ve
výši 51.483.334,55 Kč převedena K. b., a.s., formálně ve prospěch běžného účtu
spol. Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě ve
stejný den t.j. 1.12.1998, za srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F.,
použita zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem a to jednak ve výši
10.948.551,86 Kč na úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči K.
b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. a jednak v době
od 1.12 do 10.12.1998 byly provedeny spol. Č. a. s.,s. r.o., z tohoto účtu
další materiální transfery v celkové výši 63.833.619,40 Kč, které nikterak
nesouvisely s presentovanými zbožovými operacemi a v době splatnosti ani nikdy
později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování,
jednak dne 1.12.1998 byla částka úvěrového financování ve výši 81.615.462,26
Kč (4.530.417,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch DEM účtu
spol.Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě ve
stejný den t.j. 1.12.1998 použita, za srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L.
F., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem a to jednak ve výši
3.629.055,- DEM na úhradu dřívějšího závazku spol. K., spol. s r.o., vůči K.
b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ze dne 24.10.1997 ref. číslo
K.B. a jednak dne 2.12.1998 byla částka 16.175.724,- Kč (906.000,- DEM)
převedena ve prospěch účtu spol. Č. a. s., s.r.o., číslo, přičemž tyto převody
nikterak s prezentovanými zbožovými operacemi nesouvisely a v době splatnosti
ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového
financování,
jednak dne 11.12.1998 byla částka úvěrového financování ve výši
68.955.555,95 Kč formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol.
Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě, za
srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F., ve stejný den t.j. 11.12.1998
použita jednak ve výši 64.000.000,- Kč zcela v rozporu s dohodnutým a
deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. K., spol. s r.o., vůči
K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování vůči I., a.s., ve prospěch
účtu č., jednak ve dnech 14. - 16.12.1998 bylo vybráno v hotovosti z účtu
celkem 3.000.000,- Kč., jednak dne 16.12.1998 byla částka 1.000.000,- Kč
převedena ve prospěch účtu č. majitele F.K. Ch. B., spol. s r.o., přičemž tyto
transakce nikterak nesouvisely s presentovanými zbožovými operacemi a v době
splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého
úvěrového financování,
čímž byla způsobena K. b., a.s., celková škoda ve výši
nejméně 202.054.352,76 Kč,
IX.
1. obv. Z. M., jako předseda představenstva
spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální
ředitel spol. S., a.s.,
dne 14.12.1998 vyplnili, podepsali a předali K. b.,
a.s., žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, ve které
nepravdivě deklarovali existenci dokumentární platební operace a dokumentárního
akreditivu, nepravdivě uvedli jako příkazce (aplikanta) dokumentárního
akreditivu spol. D. G. I. - e., a příjemce (oprávněného) dokumentárního
akreditivu spol. S., a.s., ačkoliv věděli, že jednak platba prostřednictvím
dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o
dodávkách masa mezi spol. S., a.s. a spol. D., uzavřené dne 2.12.1998 č. a
jednak věděli, že nikdy neexistoval exportní akreditiv vystavený z příkazu
spol. D. zahraniční bankou ve prospěch spol. S., a.s., jednak ve zdůvodnění
obchodu nepravdivě deklarovali K. b., a.s., jako účel předfinancování nákup,
výkrm, porážku skotu a export dělených hovězích mas pro společnost D., jednak
požádali K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportního akreditivu,
ačkoliv věděli, že ve smluvním vztahu mezi spol. S., a.s. a spol. D. nebyla
žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu,
2. obv. Z. M., jako
předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda
představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne 28.12.1998 ve smlouvě o
(úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. S.,
a.s., v celkové výši 7.872.000,-DEM v článku I. nepravdivě dohodli a podvodně
předstírali jako účel poskytovaného úvěrového financování export dělených
hovězích mas do R. r. na základě kontraktu č. se spol. D., dále v článku II/1
nepravdivě předstírali jako účel financování realizaci exportní zbožové
operace, dále se v čl.IV/1 zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., kopie
faktur prokazujících deklarovaný obchodní kontrakt, dále v článku VIII/1 se
zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy spol. S.,
a.s., dále v článku VIII/2 deklarovali závazek písemně informovat písemně K.
b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z
této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili,
3.
obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako
místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne
28.12.1998 dohodli a podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích
pohledávek, ve které v článku I. deklarovali existenci budoucích pohledávek
spol. S., a.s., které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. D., dále
v čl.II. nepravdivě deklarovali bezúplatné postoupení těchto údajných budoucích
pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/
5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. D. a vykázané oznámení o
doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a
povinnosti nikdy nesplnili,
4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol.
S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální
ředitel spol. S., a.s.,
dne 28.12.1998 vystavili vlastní směnku spol. S.,
a.s., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 7.872.000,- DEM na
řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 28.12.1999,
čímž nepravdivě a ne
korektně deklarovali budoucí schopnost spol. S., a.s., dostát směnečnému
závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol.
S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovala budoucí schopnost spol. S., a.s.,
uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona
směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná zbožová exportní
operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených
údajů byla dne 29.12.1998 částka úvěrového financování ve výši 140.357.760,- Kč
(7.872.000,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch DEM účtu spol.S.,
a.s., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě, za srozumění obv. Z. M.
a obv. Ing. M. B., ve stejný den t.j. 29.12.1998 použita zcela v rozporu s
dohodnutým a deklarovaným účelem v plném rozsahu na úhradu dřívějšího závazku
spol.S., a.s., ve výši 10.439.009,41 DEM, ref. číslo K.B., vůči K. b., a.s., z
titulu dříve čerpaného financování a v době splatnosti ani nikdy později nebyla
K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla
způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 140.357.760,- Kč,
X.
1. obv. Z.
M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako
místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne
14.12.1998 vyplnili, podepsali a předali K. b., a.s., žádost o financování v
rámci dokumentárního akreditivu, ve kterém nepravdivě deklarovali existenci
dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedli
jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. M. H. u. L. G., a
příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. S., a.s., ačkoliv
věděli, že platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta
ani předpokládána ve smlouvě č. 1998/31/08 o dodávkách kůží mezi spol. S., a.s.
a spol. M. a jednak věděli, že nikdy neexistoval exportní dokumentární
akreditiv vystavený z příkazu spol. M. zahraniční bankou ve prospěch spol.S.,
a.s., jednak ve zdůvodnění žádosti o předfinancování nepravdivě předstírali
jako účel poskytovaného předfinancování nákup, výkrm, porážku skotu, prasat a
telat a následný export hovězích, telecích a vepřových kůží pro společnost M.,
a jednak požádali K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní
operace, ačkoliv věděli, že ve smluvním vztahu mezi spol. S., a.s. a spol. M.
nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu,
2. obv. Z. M.,
jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako
místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne
28.12.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K.
b., a.s. a spol.S., a.s., ve výši 2.128.000,- DEM v článku I. nepravdivě
dohodli a podvodně deklarovali jako účel poskytovaného úvěrového financování
export hovězích, telecích a vepřových kůží pro společnost M., dále v článku
II/1 předstíral jako účel financování realizaci exportní zbožové operace, dále
v článku IV/1 se zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., kopie faktur z
realizovaného obchodního styku, dále se v článku VIII/1 zavázali průběžně
předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy a dále v článku VIII/2
deklarovali závazek písemně informovat K. b., a.s., o veškerých změnách, které
by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv tak nikdy v celém
procesu úvěrového financování neučinili,
3. obv. Z. M., jako předseda
představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda
představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne 28.12.1998 dohodli a
podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek ve které v
článku I. deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s., které měly
vzniknout za zahraničním odběratelem spol. M., dále v čl. II. nepravdivě
deklarovali bezúplatné postoupení těchto pohledávek s příslušenstvím ve
prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích
pohledávek spol.M. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b.,
a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili,
4. obv. Z. M.,
jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako
místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s.,
dne
28.12.1998 vystavili vlastní směnku spol. S., a.s., na částku poskytnutého
úvěrového financování ve výši 2.128.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované
u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 28.12.1999, čímž nepravdivě a nekorektně
deklarovali budoucí schopnost spol. S., a.s., dostát směnečným závazkům,
ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. S., a.s.,
ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. S., a.s., uhradit K.
b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a
šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se
nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla
dne 29.12.1998 částka úvěrového financování ve výši 37.942.240,- Kč
(2.128.000,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch D. účtu spol. S.,
a.s., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě ve stejný den t.j.
29.12.1998 použita, za srozumění obv.Z. M. a obv. Ing.M. B., zcela v rozporu s
dohodnutým a deklarovaným účelem v plném rozsahu na úhradu dřívějšího závazku
spol. S., a.s., ve výši 10.439.009,41 DEM vůči K. b., a.s., z titulu dříve
čerpaného financování ref. číslo K.B. a v době splatnosti ani nikdy později
nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž
byla způsobena K. b., a.s. škoda ve výši nejméně 37.942.240,- Kč,
XI.
1. obv.
Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 30.2.1998, přičemž toto
datum objektivně neexistuje, vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s.,
písemnou žádost o poskytnutí zálohy ve výši 50.000.000,- Kč, ve které
předstíral jako účel požadované zálohy dodávku 880 tun chmele od dodavatele
spol.R. – T., spol. s r.o., pro odběratele spol.P. P., ačkoliv deklarovaná
zbožová operace se nikdy neuskutečnila a smluvní kontrakt mezi spol. R. – T.,
spol. s r.o. a spol. P. P. nebyl nikdy řádně uzavřen,
2. obv. Ing. F. Ch.,
jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o.,
dne 31.12.1998 ve smlouvě o (úvěrovém)
financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol.Č. a. s., s.r.o., v
celkové výši 50.000.000,- Kč v článku I. deklaroval K. b., a.s., existenci
exportu zemědělských komodit, ačkoliv nikdy v budoucnu nebyl žádný vývoz
realizován, dále v článku II. nepravdivě předstíral K. b., a.s.,:
-
existenci kupní smlouvy na dodávky chmele mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a
spol. P. P., ačkoli ještě dne 19.1.1999 nebyla tato obchodní smlouva řádně a
správně podepsána odpovědným zástupcem spol. P. P. a dále objemy komodit
presentované v kupní smlouvě předložené K. b., a.s., byly zcela odlišné od
objemů komodit, které byly uvedené ve smlouvě skutečně uzavřené mezi spol. R. –
T., spol. s r.o. a spol. P. P.,
- uzavření rámcové pojistné smlouvy pro
pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům mezi spol.
E. g. a p. s., a.s. a spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv spol. Č. a. s., s.r.o.,
se jakkoliv nepodílela na deklarované zbožové operaci,
- rozhodnutí
pojistitele spol. E. g. a p. s., a.s., o navýšení úvěrového limitu na spol. P.
., ačkoliv k presentovanému navýšení úvěrového limitu nikdy nedošlo,
dále v
článku VIII/1 se zavázal průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické
výkazy spol. Č. a. s., s.r.o., dále v článku VIII/2 deklaroval závazek písemně
informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam
na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv tak nikdy v celém procesu úvěrového
financování neučinil,
3. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s.,
s.r.o.,
dne 31.12.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s.r.o., na
částku poskytnutého (úvěrového) financování ve výši 50.000.000,- Kč na řad K.
b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.3.1999, čímž
nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o.,
dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční
potenciál spol. Č. a. s., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí
schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku
realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž
deklarovaná zbožová operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 31.12.1998 částka úvěrového
financování ve výši 48.337.500,20 Kč formálně převedena K. b., a.s., ve
prospěch běžného účtu spol. Č. a. s., s.r.o., číslo vedeného u K. b., a.s.,
pobočka P. a celá částka poskytnutého úvěrového financování byla, za srozumění
obv. Ing. F. Ch., v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem okamžitě dne
31.12.1998 použita jednak ve výši 1.182.725,09 Kč na splátku závazku spol. S. –
t., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., dále dne 1.1.1999 byla převedena částka ve
výši 5.050.000,- Kč ve prospěch účtu č. vedeného G.C. – S. P., dále dne
5.1.1999 byla převedena částka ve výši 393.217,- Kč ve prospěch účtu číslo
vedeného K. b., a.s., pro P. s. s. z., dále dne 5.1.1999 byla převedena částka
ve výši 27.400.000,- Kč ve prospěch účtu č. vedeného u H. B. C. r., a.s., dne
8.1.1999 byla převedena částka ve výši 3.000.000,- Kč ve prospěch účtu č.
vedeného K. b., a.s., pro spol. O., dne 12.1.1999 byla částka ve výši
6.540.000,- Kč převedena ve prospěch účtu č. vedeného K. b., a.s., pro spol.
H. C., s.r.o., přičemž tyto transakce neměli jakoukoli souvislost s
deklarovanou zbožovou operací a po splatnosti dne 9.3.1999 byla K. b., a.s.,
uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování ve výši 48.337.500,- Kč z
účtu spol.Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u H. B. C. r.,
XII.
1. obv. Ing. V.
F., jako jednatel spol. B. W. spol. s r.o.,
dne 13.1.1999 vyplnil, podepsal
a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu,
ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a
dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta)
dokumentárního akreditivu spol. F. B., a příjemce (oprávněného) dokumentárního
akreditivu spol. B. W., spol. s r.o., dále neuvedl o jaký konkrétní bankovní
produkt K. b., a.s., požádal, ačkoliv věděl, že platba prostřednictvím
dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o
dodávkách masa uzavřené dne 5.1.1999 č. mezi spol.B. W., spol. s r.o. a spol.
F. B. a věděl, že nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený
zahraniční bankou z příkazu spol. F. B. ve prospěch spol. B. W., spol. s r.o. a
současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování
nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní zbožové
operace,
2. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W. spol. s r.o.,
dne
15.1.1999 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K.
b., a.s. a spol.B. W., spol. s r.o., v celkové výši 950.000,- DEM v článku I.
nepravdivě dohodl a podvodně deklaroval jako účel úvěrového financování export
zvěřiny pro spol. F. B. a existenci exportní zbožové operace, dále nepravdivě
dohodl a podvodně předstíral existenci pojistné smlouvy na krytí obchodního
rizika ve výši 100% financované částky údajně uzavřené mezi spol. B. W., spol.
s r.o. a spol. E. g. a p. s., a.s. a dále předstíral existenci vinkulace
pojistného ve prospěch K. b., a.s., dále v článku X/2 předstíral povinnost
průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v čl.X/3
deklaroval závazek písemně informovat K. b., a.s., o veškerých změnách, které
by mohly mít význam na plnění závazků ze smlouvy o úvěrovém financování
obchodu, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil,
3. obv.
Ing. V. F., jako jednatel spol. B.W., spol. s r.o.,
v lednu 1999 v procesu
úvěrového financování zatajil K. b., a.s., důležitou skutečnost, že obchodní
činnost spol. B. W., spol. s r.o., byla činností sezónní, která byla přímo
závislá na době odstřelu lovné zvěře, a zatajil tak závislost deklarovaného
exportu zvěře na době zahájení odstřelu lovné zvěře, která u presentovaného
druhu lovné zvěře generálně začínala dnem 15.7.1999, přičemž věděl, že
deklarovaný vývoz zvěře pro spol. F. B. a uhrazení poskytnutého úvěrového
financování K. b., a.s., nelze reálně uskutečnit v termínu nejpozději do
30.6.1999 tak, jak podvodně předstíral K. b., a.s., ve smlouvě o (úvěrovém)
financování obchodu,
4. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W. spol. s
r.o.,
dne 15.1.1999 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení
budoucích pohledávek, ve které v čl. I. deklaroval existenci budoucích
pohledávek spol. B. W., spol. s r.o., které měly vzniknout za zahraniční
odběratelem spol. F. B., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné
postoupení těchto údajných budoucích pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K.
b., a.s. a dále se podvodně zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích
pohledávek spol.F. B. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K.
b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil,
5. obv.
Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W., spol. s r.o.,
dne 30.6.1999 v dodatku
ke smlouvě o úvěrovém financování obchodu (číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a
spol. B. W., spol. s r.o.) v článku IV. nepravdivě dohodl a podvodně
deklaroval závazek spol. B. W., spol. s r.o., provádět veškeré úhrady ze
zahraničí na přesně specifikované bankovní účty K. b., a.s., ačkoliv
deklarovaný závazek nikdy nesplnil,
6. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B.
W., spol. s r.o.,
dne 7.1.1999 vystavil vlastní směnku spol. B. W., spol. s
r.o., na směnečnou sumu 950.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b.,
a.s., s datem splatnosti dne 30.6.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval
budoucí schopnost spol. B.W., spol. s r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv
velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. B. W., spol. s
r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. B. W., spol. s
r.o, uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona
směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná zbožová exportní
operace se v prezentovaném objemu nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 15.1.1999 částka úvěrového
financování ve výši 17.376.450,- Kč (950.000,- DEM) formálně převedena K. b.,
a.s., ve prospěch DEM účtu spol. B. W., spol. s r.o., č. vedeného u K. b.,
a.s., pobočka P. P. a okamžitě ve stejný den t.j. 15.1.1999 použita, za
srozumění obv. Ing. V. F., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem v
plném rozsahu na úhradu dřívějšího závazku spol. B. W., spol. s r.o., ve výši
1.000.000,- DEM vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref.
číslo K.B. a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena
částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s.,
škoda ve výši nejméně 17.376.450,- Kč,
XIII.
1. obv. Ing. P. F., jako
jednatel spol. L. m., s.r.o.,
za situace, kdy spol. A. B. T.. H. m.., byla
rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 13.1.1999
vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkup stand-by
akreditivu, ve které nepravdivě presentoval existenci tzv. stand-by letter of
credit údajně vystaveného spol. A. B. T.. ve výši 4.200.000,- DEM a současně
požádal K.
b., a.s., o odkoupení tohoto objektivně neexistujícího stand-by akreditivu,
ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila a spol. A.
nikdy nepožádala banku o vystavení tzv. stand-by letter of credit ani sama
nevystavila tzv. stand-by letter of credit ve prospěch spol. L. m., s.r.o.,
2.
obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o.,
za situace, kdy spol. A.
B. T.. byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne
26.1.1999 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci
dokumentárního akreditivu, ve které nepravdivě deklaroval existenci
dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedl
jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. A. B. T.., dále
nepravdivě uvedl jako banku vystavující akreditiv C. – B. V. a příjemce
(oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. L. m., s.r.o., ačkoliv věděl, že
platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani
předpokládána ve smlouvě o dodávkách mléka uzavřené dne 12.1.1999 č. mezi spol.
L. m., s.r.o. a spol. A. B. T.., jednak věděl, že nikdy neexistoval
dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou z příkazu spol.A. B. T.. ve
prospěch spol.L. m., s.r.o., dále neuvedl o jakou bankovní službu K. b., a.s.,
konkrétně požádal a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři
žádosti o financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil presentovaný obchod,
3. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o.,
za situace, kdy spol.
A. B. T.. byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998,
dne 25.1.1999 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi
K. b., a.s. a spol. L. m., s.r.o., v článku I. nepravdivě dohodl a podvodně
deklaroval jako účel úvěrového financování export sušeného odstředěného mléka
do R. r. pro spol. A. B. T.., dále předstíral existenci exportního
dokumentárního akreditivu otevřeného ve prospěch spol. L. m., s.r.o., dále v
článku II předstíral existenci exportní zbožové operace a dále v článku VIII/2
se zavázal průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy a dále
v článku VIII/3 deklaroval závazek písemně informovat K. b., a.s., o veškerých
změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv
deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili,
4. obv. Ing. P. F., jako
jednatel spol. L. m., s.r.o.,
za situace, kdy spol. A. B. T.. byla rozhodnutím
valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 25.1.1999 dohodl a
uzavřel s K. b., a.s., dodatek ke smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu, kde
v článku I. nepravdivě presentoval údajné zpoždění vývozu chmele pro spol. A.
B. T.., čímž odůvodňoval neuhrazení závazku spol. L. m., s.r.o., vůči K. b.,
a.s., z titulu poskytnutého úvěrového financování ve výši 3.300.000,- DEM,
ačkoliv presentovaný export nebyl nikdy realizován,
5. obv. Ing. P. F., jako
jednatel spol. L. m., s.r.o.,
za situace, kdy spol. A. B. T.. byla rozhodnutím
valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 25.1.1999 dohodl a
podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v
článku I. deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. L. m., s.r.o., které
měly údajně vzniknout za zahraničním odběratelem spol. A. B. T.., dále v čl.
II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení těchto údajných budoucích
pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázal v čl.III/
5 oznámit postoupení údajných budoucích pohledávek spol.A. B. T.. a vykázané
oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované
závazky a povinnosti nikdy nesplnili
6. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol.
L. m., s.r.o.,
dne 18.1.1999 vystavil vlastní směnku spol. L. m., s.r.o., na
částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 3.300.000,- DEM na řad K. b.,
a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.7.1999, čímž
nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. L. m., s.r.o.,
dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční
pozice spol. L. m., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost
spol. L. m., s.r.o, uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky
podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.,
přičemž deklarovaná
exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto
neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 28.1.1999, za plného srozumění obv.
Ing. P. F., byla částka úvěrového financování ve výši 61.482.300,- Kč
(3.300.000,- DEM) interním úkonem K. b., a.s., převedena na úhradu předchozího
závazku spol. L. m., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného
financování ref. číslo K.B. ve výši 3.400.000,- DEM a výnos úvěrového
financování byl tak okamžitě použit zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným
účelem a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena
částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s.,
škoda ve výši nejméně 61.482.300,- Kč.
Podle podané obžaloby pak měla být
způsobena K. b., a.s., celková majetková škoda ve výši nejméně 1.466.956.
136,16 Kč, na které se měly podílet jednotlivé obviněné osoby takto:
- obv.
Ing. F. Ch. a obv.L. F. společně v bodě ad.IV. a ad.V. výrokové části obžaloby
měli způsobit škodu ve výši nejméně 217.477.867,- Kč,
- obv. Ing. F. Ch. sám
v bodě ad.VI., ad.VIII., ad.XI. výrokové části obžaloby měl způsobil škodu ve
výši nejméně 508.687.567,15 Kč,
- obv. Z. M. a obv. Ing. M. B. společně v
bodě ad.VII., ad.IX., ad.X. výrokové části obžaloby měli způsobit škodu ve výši
nejméně 361.199.671,40 Kč,
- obv. Z. M. sám v bodě ad.I. výrokové části
obžaloby měl způsobit škodu ve výši nejméně 246.313.813,31 Kč,
- obv. Ing. P.
F. sám v bodě ad.II., ad.III., ad.XIII. výrokové části obžaloby měl způsobit
škodu ve výši nejméně 115.900.767,3 Kč,
- obv. Ing. V. F. sám v bodě ad.XII.
výrokové části obžaloby měl způsobit škodu ve výši nejméně 17.376.450,- Kč.
S
ohledem na takto popsanou trestnou činnost se pak měli podle výroku podané
obžaloby dopustit obvinění následujících trestných činů. Obv. F. Ch. v bodě
IV/1,2,3,5, V/2,3, VI/1,2, VIII/1,2,3, XI/1,2,3, dílem sám a dílem ve
spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, pokračující trestný čin
úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 5 trestního zákona (z. č.
140/1961 Sb., ve znění zákona č. 253/1997 Sb., účinného od 1.1.1998). Jednání
obv. L. F. je v bodech IV/2,4, V/1, VI/3,4, VIII/4,6,7 podané obžaloby
kvalifikováno jako pokračující trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b odst.
1, odst. 5 trestního zákona (z. č. 140/1961 Sb., ve znění zákona č. 253/1997
Sb., účinného od 1.1.1998). Naprosto shodná právní kvalifikace trestné činnosti
je použita také v případě ostatních spoluobviněných, a to u obv.Z. M. v bodech
I/1,2,3,4, VII/1,2,3,4,5,6, IX/1,2,3,4, X/1,2,3,4 podané obžaloby, u obv. M. B.
v bodech I/3,4, VII/1,2,3,4,5,6, IX/1,2,3,4, X/1,2,3,4, u obv. P. F. v bodech
II/1,2,3,4,5,6, III/1,2,3,4,5,6, VIII/5, XIII/1,2,3,4,5,6 a u obv. V.F. v bodě
XII/1,2,3,4,5,6. Tolik výrok podané obžaloby.
Městský soud v Praze usnesením
ze dne 12. prosince 2006, sp. zn. 3 T 6/2005, v rámci předběžného projednání
obžaloby v trestní věci obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B.,
Ing. P. F. a Ing. V. F., podle § 188 odst. 1 písm.e) tr.ř. vrátil tuto věc
státnímu zástupci k došetření. Toto rozhodnutí odůvodnil konstatováním, podle
kterého přípravné řízení nebylo provedeno zcela podle zákona, neboť v něm byly
závažným způsobem porušeny procesní předpisy zejména s přihlédnutím k právu na
obhajobu. Kromě toho nebyly, podle názoru soudu prvního stupně, v potřebném
rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti případu, což souvisí s otázkou
zajištěných a dokumentovaných listinných důkazů již v přípravném řízení (str.25
napadeného usnesení).
Městský soud v Praze ve svém výše uvedeném rozhodnutí
současně konstatoval, že v dané věci byla u Městského soudu v Praze podána
obžaloba již dvakrát. Poprvé byla věc vedena pod sp.zn. 40 T 6/2002 a usnesením
ze dne 11. prosince 2002 vrácena státnímu zástupci k došetření, neboť ohledně
obviněných ing. L. F. a ing. P. F. byla podána obžaloba i pro skutky, pro které
nebylo zahájeno trestní stíhání. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil,
když usnesením ze dne 26. května 2003, sp. zn. 6 To 5/2003, zamítl stížnost
státního zástupce. Podruhé byla obžaloba Městskému soudu v Praze podána 1.
června 2004 a vedena pod sp.zn. 40 T 4/2004. Usnesením ze dne 10. 11. 2004
Městský soud v Praze opětovně rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k
došetření s ohledem na vadné vyrozumívání obhájců o úkonech a s poukazem na
nedostatečnou lhůtu poskytnutou obviněným a jejich obhájcům k prostudování
spisového materiálu. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. března 2005,
sp.zn. 6 To 106/2004, zamítl stížnost státního zástupce proti tomuto usnesení a
zdůraznil, že kromě pochybení vytýkaných přípravnému řízení soudem prvního
stupně shledal další procesní pochybení v záznamech o prostudování spisu.
Městský soud v Praze dospěl při svém rozhodování v předmětné věci k
závěru, že v rámci posledního předběžného projednání obžaloby zůstala i nadále
nevyřešena a neodstraněna problematika seznámení obviněných a obhájců se
spisovým materiálem, jak bylo vytýkáno již v předchozím usnesení Vrchního soudu
v Praze, kdy tento soud požadoval provedení řádné žurnalizace spisu a za plného
respektování § 166 tr.ř. umožnění obviněným i jejich obhájcům prokazatelně se
seznámit s obsahem celého spisu. Vrchní soud v Praze tuto vadu považoval za
odstranitelnou pouze v rámci přípravného řízení. Všem osobám, které využili
možnosti seznámit se s obsahem spisu, byl předložen spisový přehled s dodatkem,
podle kterého „byl předložen kompletní vyšetřovací spis čítající 7169 listů a
35 příloh (dle přiloženého obsahu spisu)“. Městský soud v Praze však zjistil,
že spisový přehled podepsaný oprávněnými osobami jako součást záznamu o
prostudování spisu není úplný a bezvadný. Jednak v něm není zachyceno, že kromě
svazku č. 16 základního spisu existují ještě svazky č. 16a) a 16b), přičemž
zejména ve svazku č.16b) se nacházejí listiny, které mohou mít význam pro
obhajobu obviněných. Kromě toho svazek č.16 a svazky č. 16a), 16b) jsou
číslovány shodně od č.l. 5119, aniž by se to – samozřejmě včetně obsahu
založených dokumentů - odrazilo v přehledu spisu. Podle názoru Městského soudu
v Praze je zřejmé, že obvinění nebyli seznámeni i s dalšími materiály, které
byly do spisu založeny až po 30.6.2005.
Městský soud v Praze dále poukázal na
další nesrovnalosti mezi přehledem spisu a skutečně zažurnalizovanými
dokumenty. Pokud oprávněné osoby podepsaly, že byly seznámeny s přílohou č. 6,
čítající 329 listů, nebyly patrně seznámeny s celou přílohou, která obsahuje
581 listů. Příloha č.12 avizovaná v přehledu jako jeden svazek sestává ze tří
neočíslovaných svazků. Podobná situace je u přílohy č. 31, která oproti
prezentovaným 6 svazkům, se kterými se měly oprávněné osoby možnost seznámit,
sestává z 9 svazků. Navíc u této přílohy je založen nikde nezaznamenaný (ani ve
spisovém přehledu), nežurnalizovaný a nijak neočíslovaný svazek, označený jako
„Svazek č. 31“, obsahující různé účetní materiály a dokumenty, v řadě případů
nečitelné. Není jasné, kdo a jak tento svazek vytvořil, zato mimo vší
pochybnost s těmito dokumenty nebyly oprávněné osoby seznámeny. Příloha č. 35
pak obsahuje různé doklady v italštině do češtiny nepřeložené, není tedy ani
zřejmé, čeho se týkají, proto jejich obsah nebyl znám ani obviněným.
Městský
soud v Praze v návaznosti na výše uvedené učinil závěr, že zmíněná podstatná
vada přípravného řízení, která byla již dříve konstatována jak Vrchním, tak i
Městským soudem v Praze, nebyla dosud odstraněna, že tedy obvinění ani jejich
obhájci nebyli seznámeni s celým spisovým materiálem, který byl ve věci
shromážděn, byli tedy významně zkráceni na svých právech na obhajobu. Od orgánů
přípravného řízení proto soud prvního stupně požadoval uvést do pořádku
žurnalizaci spisu a umožnit oprávněným osobám seznámit se prokazatelně s
obsahem celého spisu.
Dále Městský soud v Praze přípravnému řízení vytkl, že
nebyly k důkazu zajištěny originály listin, které svým obsahem prokazují nebo
vyvracejí prokazovanou skutečnost. Podle zásady bezprostřednosti trestního
řízení je-li k dispozici originál listiny, je třeba provést důkaz tímto
originálem. U listiny je třeba zkoumat nejen její obsah, ale i její pravost. V
projednávané věci jsou však všechny opatřené listinné důkazy pouze v kopiích.
Přitom jde o listiny, které mají prokazovat časový průběh jednotlivých útoků a
to, kdo se na nich měl podílet, jinak řečeno, kdo a kdy kterou listinu
předložil, vytvořil, podepsal, případně uplatnil a za jakým účelem. Ani jedna z
těchto listin nebyla předložena v originále, ačkoliv se jedná o stěžejní a
zásadní důkazy ve věci samé. Předložené kopie listin buď nebyly ověřeny vůbec,
nebo pouze poškozenou organizací – bankou. V řadě případů se jedná o listiny
velmi těžce čitelné, někde nebylo možno přečíst ani datum, kdy listina vznikla.
Ve spise není založena ani jedna originální žádost o předexportní financování
a ani jedna originální smlouva o vzniklém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem.
Nikdo z orgánů přípravného řízení nedeklaroval správnost a úplnost takto
obstaraných a založených kopií listin v trestním spise, byť předmětem trestního
řízení je právě vylákání prostředků v rámci úvěrového podvodu. Přitom obvinění
se hájili tím, že celou záležitost vymysleli bankovní úředníci, aby docházelo k
splácení finančních prostředků z předchozích smluvních vztahů s K. b. Z
uvedených důvodů Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí uvedl, že trvá na tom,
aby stěžejní listinné důkazy byly obstarány v originálech, aby mohl posoudit
trestní odpovědnost obviněných za stíhané skutky, a žádal orgány přípravného
řízení o obstarání kompletní originální úvěrové dokumentace od K. b., včetně
originálů těch dokladů, kde obvinění dávají pokyny k převodům peněz na jiné
subjekty, případně vybírají peníze v hotovosti. Městský soud v Praze poukázal
na skutečnost, že i z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci vedené pod
sp.zn. 6 To 40/2005 vyplývá, že pokud jde klíčové listinné důkazy obstarat v
originále, je to povinností již přípravného řízení. Samozřejmě v případě
potřeby lze akceptovat i kopie listin, ovšem orgány trestního řízení ověřené a
v čitelné podobě. Ze všech shora rozvedených důvodů rozhodl Městský soud v
Praze opětovně o vrácení věci státnímu zástupci k došetření s tím, že vedle
odstranění vytýkaných pochybení je třeba provést i důkazy další, pokud nutnost
jejich zajištění a dokumentace nastane.
Proti výše citovanému usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 12.12.2006, sp. zn. 3 T 6/2005, podali v zákonné
lhůtě stížnost státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze
(podáním ze dne 2.2.2007 – soudu doručeno dne 12.2.2007) a obviněný Ing. L.
F.(podáním ze dne 21.2.2007 – soudu doručeno dne 22.2.2007).
Státní zástupce
Vrchního státního zastupitelství v Praze stížnost proti výše uvedenému usnesení
odůvodnil tím, že nesouhlasí s žádným z důvodů vrácení věci popsaných v
rozhodnutí Městského soudu v Praze. Dle názoru státního zástupce Vrchního
státního zastupitelství v Praze měli všichni obvinění i jejich obhájci možnost
seznámit se spisovým materiálem ve lhůtě naprosto přiměřené v termínu od 30.5.
do 30.6.
2005 – podle záznamu policejního orgánu byl oprávněným osobám předložen
kompletní vyšetřovací spis včetně všech příloh. Obviněný Ing. Ch. po řádném
vyrozumění písemně sdělil, že nehodlá využít svého práva a seznámit se s
výsledky vyšetřování. Požadavek soudu na další seznamování obviněného Ing. Ch.
s výsledky vyšetřování je proto neopodstatněný, neboť obviněného nelze nutit k
účasti na tomto procesním úkonu. Výtka soudu, že obviněným nebyl předložen při
seznamování s výsledky vyšetřování celý spis včetně příloh není, dle názoru
stěžovatele, založena na rozumných a přiléhavých argumentech. Drobné závady při
žurnalizaci spisového materiálu (žádost státního zástupce o právní pomoc do Š.
a žádost o právní pomoc do Š.) jsou podle státního zástupce Vrchního státního
zastupitelství v Praze jen nepodstatnou vadou, která nemůže závažným způsobem
porušit práva obviněných na seznámení se s výsledky vyšetřování. Pokud v
některých jednotlivostech neodpovídá žurnalizace spisu přesně jeho obsahu,
nelze v tom spatřovat závažnou vadu přípravného řízení. Žurnalizace spisu je
pouze administrativní záležitostí a nemůže být důvodem pro vrácení věci
státnímu zástupci k došetření. Dle názoru stěžovatele je zásadní fakt, že
oprávněné osoby měly možnost prostudovat kompletně předložený spisový materiál,
když na nekompletnost předloženého spisového materiálu či na krátkou lhůtu k
prostudování spisu si nikdo nestěžoval.
Ke skutečnosti, že Městský soud v
Praze argumentuje špatnou kvalitou některých písemností a požaduje originály
listin, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství konstatoval, že i
originály některých podkladů předložené K. b., a.s., byly nekvalitní a on sám
je neměl možnost jakkoliv upravovat. Poukázal na to, že věc byla již dvakrát
soudem vrácena k došetření a dosud nebyly požadovány originály listin. Stejně
tak nebyla vytýkána neexistence překladů z italského jazyka založených v
originálech v příloze č. 35. Takové požadavky na doplnění dokazování dle
názoru stěžovatele revidují obě původní pravomocná rozhodnutí Městského soudu v
Praze o vrácení věci k došetření i obě pravomocná usnesení Vrchního soudu v
Praze o stížnostech státního zástupce proti nim. Státní zástupce je přesvědčen,
že v rámci předběžného projednání obžaloby může soud přezkoumávat jen zákonnost
postupu v trestním řízení, nemůže však přezkoumávat dříve učiněná pravomocná
rozhodnutí. Při vrácení věci k došetření by měl městský soud vyčerpat veškeré
důvody pro vrácení najednou a koncentrovaně. Nelze akceptovat, že soud při
třetím vrácení k došetření rozšiřuje důvody obou předchozích. Kromě toho
skutečnost, že písemné materiály založené v trestním spise nejsou originálními
dokumenty, nemůže diskvalifikovat tyto písemnosti z okruhu důkazních
prostředků.
Dále státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze
poukázal na to, že v přípravném řízení byly pořízeny ověřené fotokopie všech
podstatných písemných materiálů, zejména obchodních složek K. b. Podle jeho
názoru je třeba v soudním stadiu trestního řízení vyžádat si od K. b.
originální obchodní složky a provést důkaz těmito originálními písemnostmi.
Domnívá se, že je plně v souladu s požadavky trestního řádu, pokud K. b. v
soudním stadiu trestního řízení předloží originální složky k jednotlivým
obchodním případům k provedení důkazu u hlavního líčení. Požadavek na ověření
všech písemných materiálů z trestního spisu a porovnání těchto písemných
materiálů s originály jde nad rámec racionálního postupu orgánů činných v
přípravném řízení.
Pokud se týká tvrzení Městského soudu v Praze, podle
kterého obvinění a obhájci neměli možnost seznámit se s tzv. znaleckým posudkem
zpracovaným Ing. I. R., stěžovatel především polemizoval s označením materiálu
jako znalecký posudek. Prvotní otázkou pro něj bylo, zda tzv. znalecký posudek
znalce Ing. I. R. je znaleckým posudkem, nebo zda obhajoba pouze vypracovala
své písemné vyjádření ke znaleckému posudku z oboru ekonomiky, již v přípravném
řízení vyžádanému obžalobou. Státní zástupce neměl za prokázané, zda zadavatelé
tzv. znaleckého posudku předali znalci všechny potřebné materiály, popř. kde
byly tyto materiály opatřeny, zda zpracovatel posudku požádal orgány
přípravného řízení o nahlédnutí do spisu a zda disponoval všemi informacemi
potřebnými k vypracování posudku atd. Dle stěžovatele bylo rovněž nutno zvážit,
zda znalecký posudek vyžádaný z iniciativy obhajoby koresponduje s potřebami
dokazování a mohl jako důkaz přispět k objasnění věci. Státní zástupce
vyhodnotil v přípravném řízení tzv. znalecký posudek Ing. I. R. jako listinný
důkaz. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze zde pokládal za
nevyvážený přístup soudu k posuzování důkazů předkládaných v trestním řízení
obhajobou (tzv. znalecký posudek Ing. I. R.) a poškozeným subjektem - K. b.
(ověřené kopie obchodních složek). Jak uvedl stěžovatel, není možné požadovat
na orgánech činných v přípravném řízení, aby s takovýmto důkazem seznamovaly
všechny další obviněné a jejich obhájce. Podle jeho názoru žádné ustanovení
trestního řádu nezavazuje policejní orgán ani dozorového státního zástupce
povinností seznamovat všechny další obviněné a jejich obhájce se znaleckými
posudky vypracovanými a předloženými do trestního spisu z iniciativy obhajoby,
nota bene po ukončení seznamování s výsledky vyšetřování. Dozorového státního
zástupce nelze stavět do podřízené a závislé pozice a zavazovat jej k
distribuci listinných materiálů pořízených z iniciativy jednoho z obviněných.
Pokud by soud setrval na stanovisku, že orgány přípravného řízení jsou
zavázané seznamovat opětovně všechny obviněné a jejich obhájce s každým
listinným dokumentem, založeným do spisu z iniciativy obhajoby až po
seznamování s výsledky vyšetřování, vedlo by to k faktické nemožnosti ukončit
procesní úkon spočívající v seznamování s výsledky vyšetřování.
Závěrem
stížnosti státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze připomněl,
že přípravné řízení má funkci skutečně přípravnou, pomocnou a těžiště řízení se
přenáší před soud. Teprve zde mají být za respektování všech základních zásad
trestního řízení provedeny rozhodující důkazy v patřičné procesní formě, tyto
důkazy náležitě zhodnoceny, vyvozena z nich správná a úplná skutková zjištění a
rozhodnuto o případné vině. Proto dle jeho názoru byl napadeným usnesením
porušen zákon, když soud nesprávně interpretoval a aplikoval příslušná
ustanovení trestního řádu, zejména § 188 odst. 1 písm.e) tr.ř. Je rovněž
přesvědčen, že soud užil aplikaci práva, která se jeví v daných souvislostech
příliš formalistickou a nelze ji objektivně akceptovat. S ohledem na tyto
skutečnosti považoval postup soudu prvního stupně za nedůvodný a navrhl, aby
Vrchní soud v Praze podle § 149 odst. 1 písm.b) tr.ř. zrušil napadené usnesení
Městského soudu v Praze a tomuto soudu uložil, aby ve věci znovu jednal a
rozhodl.
Obviněný Ing. L. F. stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 12.12.2006, sp. zn. 3 T 6/2005, odůvodnil tím, že v jeho případě byly
dány podmínky pro to, aby soud trestní stíhání zastavil ve smyslu § 188 odst. 1
písm.c) tr.ř., protože jsou tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 1 písm. c) tr.ř.
Podle obviněného Ing. F. je nepochybné, že skutek, pro který mu bylo sděleno
obvinění, nespáchal.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27.4.2007, sp. zn.
6 To 19/2007, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl tyto stížnosti jako
nedůvodné.
V odůvodnění citovaného usnesení Vrchní soud v Praze připomněl,
že vrácení věci státnímu zástupci k došetření je podle ustanovení § 188 odst. 1
písm. e) tr. ř. možné pouze tehdy, je-li to skutečně nutné k odstranění
závažných vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem,
nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v
hlavním líčení ve věci rozhodnout a v soudním řízení by jejich případné
došetřování bylo v porovnání s možnostmi, které existují v přípravném řízení
pro opatření důkazů spojeno s výraznými obtížemi nebo by bylo zřejmě na újmu
rychlosti řízení.
K připomínce státního zástupce, že zákonem č. 265/2001 Sb.
byla uskutečněna kardinální změna poměru a významu jednotlivých stádií
trestního řízení s tím, že přípravné řízení má funkci skutečně přípravnou a
těžiště řízení se přenáší před soud, Vrchní soud v Praze uvedl, že ani nově
pojatá úprava trestního řízení však nepočítá s tím, že by státní zástupce podal
obžalobu pro některý z nejzávažnějších trestných činů, o nichž koná řízení v
prvním stupni krajský soud, aniž by plně respektoval procesní ustanovení
trestního řádu, event. obžalobu opíral o procesně neúčinné důkazy. Citovaná
novela přípravné řízení diferencuje podle závažnosti vyšetřované trestné
činnosti a ohledně nejzávažnější části kriminality se má před podáním obžaloby
konat vyšetřování jen nepatrně modifikované od předchozí úpravy s tím, že pro
něj platí všechna obecná ustanovení týkající se dokazování podle hlavy páté
trestního řádu. Způsob opatřování důkazů či průběh přípravného řízení nelze
přizpůsobovat momentálnímu přesvědčení orgánů činných v trestním řízení, ale
vždy je třeba striktně dbát předepsaných procesních pravidel.
Dále
Vrchní soud v Praze poukázal na to, že mezi základní práva obviněného
a jeho obhajoby patří i právo prostudovat spis (celý, nikoli část) a učinit
návrhy na doplnění vyšetřování ve smyslu ustanovení § 166 odst. 1 tr. ř. V
daném případě však obviněným a jejich obhájcům nebyl předložen k prostudování
celý spis, neboť spisový přehled, který obvinění a jejich obhájci podepsali
jako součást záznamu o prostudování spisu, prokazatelně nebyl úplný.
Stejně
tak k námitce chybné žurnalizace odvolací soud uvedl, že by patrně nebyla
závažnou vadou přípravného řízení chybná žurnalizace spisu obsahujícího desítky
stránek, pokud však jde o spis, který obsahuje téměř deset tisíc stránek a viní
šest obviněných ze způsobení miliardových škod, je takový výpadek nesporně
závažným pochybením, které znemožnilo oprávněným osobám seznámit se s celým
obsahem spisu a porušilo tak práva jejich obhajoby. Vrchní soud v Praze proto
dospěl k závěru, že rozhodnutí Městského soudu v Praze týkajícího se pochybení
policejních orgánů, které nepředložily oprávněným osobám kompletní spisový
materiál, nelze nic vytknout.
K problematice týkající se předložení originálů
navrhovaných listinných důkazů odvolací soud uvedl, že důkazní břemeno nese
státní zástupce, proto pokud obžalobu staví na listinných důkazech, pak je musí
opatřit v podobě, která nebude vzbuzovat žádné pochybnosti o jejich obsahu a
skutečnost, že on sám tyto pochybnosti vzhledem ke způsobu obstarání důkazu
nemá, ho této povinnosti nezbavuje a nepřenáší ji na soud.
Vrchní soud v
Praze z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že v předmětné věci došlo k
zásadnímu porušení práv obhajoby obviněných spočívající v tom, že jim
prokazatelně nebylo umožněno seznámit se s celým vyšetřovacím spisem, které
nelze napravit v řízení před soudem, proto Městský soud v Praze rozhodl
správně, když příslušnou věc vrátil státnímu zástupci k došetření podle § 188
odst. 1 písm.e) tr.ř.
Ke stížnosti obviněného Ing. L. F. Vrchní soud v
Praze uvedl, že ani tuto neshledal důvodnou s poukazem na to, že věc dosud
není náležitě objasněna a v tomto stadiu trestního řízení nemá soud pro
rozhodnutí požadované obviněným ing. F. /tj. rozhodnutí o zastavení trestního
stíhání podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř./ potřebné podklady.
Proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, podal
ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona v neprospěch
obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F.
Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b), §
148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 188
odst. 1 písm. e) tr. ř. ve prospěch všech obviněných.
V odůvodnění stížnosti
pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky stručně shrnul
podanou obžalobu a dosavadní průběh trestního řízení a dále uvádí, že je
především třeba se zabývat otázkou, zda došlo v přípravném řízení k
neodstranitelné procesní vadě, která by bránila nařízení hlavního líčení.
Stěžovatel připouští, že pokud by nebylo respektováno ustanovení § 166 odst. 1
tr. ř. a po skončení vyšetřování by obviněným a jejich obhájcům nebylo umožněno
prostudovat spisy u učinit návrhy na doplnění vyšetřování, jednalo by se
nepochybně o neodstranitelnou vadu přípravného řízení. Dle jeho názoru se však
o takovou situaci v dané věci nejedná, neboť jedinou součástí spisového
materiálu, se kterou obvinění a jejich obhájci nemohli být seznámeni, je
důkazní návrh předložený obhájcem obviněného Ing. F. Ch. a jeho příloha, tj.
znalecký posudek znalce Ing. I. R. a prohlášení A. K. Podle ministra
spravedlnosti však v tomto případě nejde o důkaz, který by byl opatřen orgánem
činným v trestním řízení z vlastní iniciativy nebo na návrh obviněného, proto
na daný případ nelze vztáhnout judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (Rt
39/1992), podle které jsou-li opatřeny po seznámení obviněného s výsledky
vyšetřování podle § 166 odst. 1 tr.ř. nové důkazy, je nutno s výsledky tohoto
doplnění obviněného seznámit postupem podle § 166 tr. ř. Ministr spravedlnosti
se domnívá, že po orgánu činném v trestním řízení nelze rozumně požadovat, aby
s takovými materiály (opatřenými jedním z obviněných až po seznámení obviněných
s výsledky vyšetřování) seznamoval další obviněné a jejich obhájce, neboť
takový postup by byl v rozporu se zásadou rychlosti řízení zakotvenou v § 2
odst. 4 tr. ř. a mohl by vést až k faktické nemožnosti přípravné řízení ukončit
ve smyslu ustanovení § 166 tr. ř.
K otázce žurnalizace spisu stěžovatel
poukazuje na to, že žurnalizace je sama o sobě administrativní záležitostí a
nesrovnalosti mezi žurnalizací a obsahem spisového materiálu nemohou být samy
o sobě důvodem pro vrácení věci do stadia přípravného řízení.
Dále ministr
spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že požadavek soudů na
obstarání originálů listinných důkazů je v příkrém rozporu s ustanovením § 188
odst. 1 písm. e) tr. ř. Podle platné právní úpravy má přípravné řízení funkci
skutečně přípravnou a těžiště trestního řízení se přenáší před soud, kde mají
být za respektování všech základních zásad trestního řízení provedeny
rozhodující důkazy v patřičné procesní formě a tyto důkazy náležitě zhodnoceny.
Dle názoru ministra spravedlnosti z ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř. ani z
žádného jiného ustanovení trestního řádu nevyplývá, že kopie listin by byly
absolutně nepoužitelnými důkazy. Ze zásady bezprostřednosti lze sice dovodit,
že je-li k dispozici originál listiny, je třeba provést důkaz tímto originálem,
to však ale neznamená, že by originály listin musely být vždy opatřeny již v
přípravném řízení, když dokazování má zásadně probíhat až v řízení před soudem.
Ministr spravedlnosti se domnívá, že pokud soud považoval za nutné pro
spravedlivé rozhodnutí opatření originálů listinných materiálů, pak mu nic
nebránilo v tom, aby si je vyžádal od K. b., a.s., popř. od dalších subjektů.
Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona rovněž poukázal na
skutečnost, že předmětná věc již byla výše citovanými rozhodnutími dvakrát
pravomocně vrácena státnímu zá
stupci k došetření, přičemž okolnost, že listinné důkazy byly opatřeny v
kopiích, musela být soudcům jasná. Proto pokud soudy uplatnily až nyní tuto
okolnost jako důvod pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření, je takový
postup v rozporu s požadavkem rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 tr. ř.) a se
samotným účelem trestního řízení ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 tr. ř.
V
návaznosti na výše uvedené učinil ministr spravedlnosti závěr, že v předmětné
věci nebyl splněn žádný z předpokladů stanovených ustanovením § 188 odst. 1
písm. e) tr. ř. pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření.
V závěru
stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby
Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením
Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, byl porušen
zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b), § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
a v řízení předcházejícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12.12.2006,
sp. zn. 3 T 6/2005, též v ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. ve prospěch
obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V.
F.
K obsahu stížnosti pro porušení zákona se vyjádřili státní
zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, obviněný Ing. F. Ch.
prostřednictvím svého obhájce, obviněný Ing. M. B. prostřednictvím svého
obhájce, obviněný Z. M. prostřednictvím svého obhájce a obviněný Ing. L. F.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření v
celém rozsahu ztotožnil s argumentací obsaženou ve stížnosti pro porušení
zákona. Konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít judikaturní význam
ve vztahu k otázce, zda v přípravném řízení je nutno opatřovat originály všech
relevantních listinných materiálů.
Obviněný Ing. F. Ch. prostřednictvím svého
obhájce ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona sdělil, že se plně
ztotožňuje s rozhodnutími soudů prvního i druhého stupně v tom, že obviněným
nebylo umožněno prostudování spisu v souladu s trestním řádem. Jedná se o velmi
rozsáhlou věc, a to jak svojí problematikou, tak i spisovým rozsahem. Tím spíše
je dle jeho názoru s podivem, že příslušný spis je veden značně nepřehledným
způsobem, který neumožňuje jasnou orientaci v něm. Rozsah prostudování spisu
plně odpovídá tomu, co bylo stvrzeno podpisy oprávněných osob. K otázce
obhajobou předloženého a ve stížnosti pro porušení zákona zmíněného znaleckého
posudku Ing. R. obviněný Ing. F. Ch. uvádí, že tento byl předložen v momentě,
kdy byl dokončen a obhajobě fakticky dodán. Dle mínění Ing. F. Ch. úvaha
ministra spravedlnosti o teoretické možnosti znemožňování prostudování spisu ze
strany obviněných a jejich obhájců neustálým předkládáním nových listinných
důkazů působí v dané souvislosti až úsměvně. Důvody, z jakých obhajoba
přistoupila k zadání zpracování znaleckého posudku Ing. R. a jeho předložení k
důkazu v dané věci, mají podle obviněného Ing. F. Ch. širší souvislosti, neboť
obviněný a obhajoba nesouhlasí se závěry uvedenými v posudcích znalce Ing. S.
ani s tímto znalcem samotným. K tomu má obviněný a obhajoba zcela konkrétní
důvody ze svých dosavadních zkušeností z jiných, rovněž závažných a mediálně
sledovaných kauz (případ Š., případ H.).
V návaznosti na výše uvedené
skutečnosti obviněný Ing. Ch. navrhl doplnění dokazování, a to:
- výslechem
svědka A. K.,
- výslechem svědka M. Z. (nově R.),
- výslechem svědka T. S.,
- výslechem svědka Ing. R. L.,
- provedením revizního znaleckého posudku ve
věci „Dokumentace majetku, závazků, kapitálových vazeb a postavení kapitálového
uskupení Č./S. na agrárním a potravinářskému trhu v ČR ve vztahu k pokynu
Městského soudu v Praze uloženému orgánům činným v trestním řízení v usnesení
citovaného soudu ze dne 11.12.2002, sp. zn. 40 T 6/2002. /K tomuto návrhu na
doplnění dokazování obviněný Ing. Ch. uvádí, že jej navrhuje z toho důvodu, že
dva soudní znalci (ing. S. a Ing. R.) řešící totožné zadání dospěli ke zcela
odlišným závěrům. Obviněný současně žádá, aby požadovaný znalecký posudek
zpracoval jakýkoli jiný znalec, než znalec Ing. I. S./,
- provedením
grafologického rozboru ve věci autenticity podpisu obviněného na Žádosti o
poskytnutí financování ze dne 30.2.1998 – č. 1. 1602 (šanon č. 5), č. 1.3909
(šanon č. 11),
- provedením dokazování k posouzení standardnosti či
nestandardnosti obchodů uzavíraných mezi odborem 3050 K. b., a.s. a skupinou Č./
S. ve vztahu ke všem ostatním obchodům odboru 3050 K. b., a.s., s ostatními
podnikatelskými subjekty nespojenými se skupinou Č./S.
Závěrem svého
vyjádření obviněný Ing. Ch. poukazuje na skutečnost, že na základě žádosti
Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24.6.2002, sp. zn. 2 VZv
4/2001, o právní pomoc (dožádání), adresované vyšetřující soudkyni do St. G.,
Š. konfederace /viz. svazek č. 16b) spisu – pozn. NS ČR/, zcela jednoznačně
probíhaly příslušné úkony včetně výslechu osob. O těchto úkonech však obhájci
nebyli vyrozuměni a neměli tedy možnost se těchto výslechů zúčastnit.
Obviněný Ing. M. B. prostřednictvím svého obhájce ke stížnosti pro porušení
zákona sdělil, že v termínu určeném pro prostudování spisu se ani jeden z
obhájců obviněného Ing. B. nedostavili. Dále uvádí, že jim nebylo umožněno
prostudování svazků 16a, 16b včetně příloh.
Obviněný Z. M. prostřednictvím
svého obhájce ke stížnosti pro porušení zákona sdělil, že Vrchní soud v Praze
jako soud odvolací ve svém rozhodnutí dovedl své úvahy do logického závěru o
tom, že je zcela na místě požadavek soudu prvního stupně, aby listiny, které
mají podle názoru žalující strany zásadní význam, byly předloženy v
originálech. V daném případě však byly listiny předkládány jako neověřené
fotokopie a navíc v řadě případů fotokopie velice nekvalitní, hraničící s
řádnou čitelností jejich úplného obsahu. Obviněný dále poukazuje na skutečnost,
že nelze souhlasit se závěrem obsaženým ve stížnosti pro porušení zákona, že
žurnalizace spisu je pouhou administrativní záležitostí. Okolnost, že spis
nebyl od počátku a včetně všech příloh řádně žurnalizován, má své nepochybné
důsledky v tom, že již v období, kdy byl spis poprvé vrácen státnímu zástupci k
došetření (tj. v období mezi prvním a druhým prostudováním spisu) se obsah
spisu změnil tak, že některé listiny, které obviněný považoval za důkazně
významné, byly ze spisu vyjmuty a tato skutečnost se nedala ani příslušným
způsobem namítat, jelikož tyto listiny byly zařazeny do příloh spisu (dle
názoru obviněného zcela bezdůvodně), které původně nebyly číslovány a nebyl
pořízen žádný jejich soupis, takže tvrzení o změně v přílohách spisu nebylo
možno náležitě argumentovat.
Obhájce obviněného Z. M. ve svém vyjádření ke
stížnosti pro porušení zákona uvádí, že při prostudování vyšetřovacího spisu,
které proběhlo ve dnech 30.5.2005 – 30.6.2005, byl pro něj a pokud je mu známo
i pro ostatní obhájce a obviněné, základní pomůckou spisový přehled, který byl
k tomuto úkonu připraven policejním komisařem. Podle tohoto spisového přehledu
obhájce postupně procházel svazky vyšetřovacího spisu uložené v pracovně
policejního komisaře a svazky příloh spisu, které byly uloženy v jiné
místnosti. Současně uvádí, že pokud by v rámci prostudování spisu zjistil
jakoukoli diferenci mezi předaným spisovým přehledem a skutečně předkládaným
spisem nebo jeho přílohami, nepochybně by toto zjištění řešil ihned na místě s
policejním komisařem. K ničemu takovému však nedošlo, proto lze, dle jeho
názoru, učinit závěr, že k uvedenému úkonu byly předloženy pouze svazky spisu a
svazky příloh spisu tak, jak byly uvedeny ve spisovém přehledu. V návaznosti na
uvedené skutečnosti obviněný Z. M. prostřednictvím svého obhájce závěrem svého
vyjádření navrhl, aby stížnost pro porušení zákona byla ve smyslu
ustanovení § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta.
Obviněný Ing. L. F. ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se na základě
výzvy policejního komisaře dostavil k prostudování spisového materiálu, ale
spis nemohl prostudovat, protože nebyl seřazen, jednotlivé složky byly
rozloženy v několika kancelářích a nebylo možné se v nich orientovat. Následně
písemně sdělil policejnímu orgánu a dozorovému státnímu zástupci své připomínky
ke spisu, které však byly oběma orgány dne 11.7.2005 zamítnuty. Dále poukázal
na to, že v průběhu vyšetřování byly mnohokrát zamítnuty připomínky k
jednotlivým úkonům a vznikla řada pochybení při obesílání obviněných a jejich
právních zástupců, a to např. v případech mezinárodní pomoci, kdy nebyl
obeslán. Závěrem svého vyjádření obviněný Ing. L. F. navrhl, aby Nejvyšší soud
České republiky využil při svém rozhodování možnosti přímé aplikace čl. 6 odst.
1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to v souvislosti s
ustanovením § 11 odst. 1 písm. j) trestního řádu o zastavení nepřiměřeně
dlouhého trestního stíhání v dané věci.
Další obvinění se ke stížnosti pro
porušení zákona nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky v souladu s
ustanovením § 274 tr. ř. v neveřejném zasedání přezkoumal podle § 267 odst. 3
tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla
stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož
i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon
porušen nebyl.
Podle § 266 odst. 1 věty první tr. ř. lze v řízení o stížnosti
pro porušení zákona přezkoumávat jen rozhodnutí, které je pravomocné. Z
citovaného ustanovení vyplývá presumpce správnosti a zákonnosti takového
rozhodnutí, což znamená, že Nejvyšší soud musí vycházet z předpokladu, že
napadené rozhodnutí bylo učiněno v souladu se zákonem, není-li zjištěn opak.
Porušení zákona tedy může Nejvyšší soud vyslovit a případně napadené rozhodnutí
zrušit toliko za situace, kdy po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu
předcházelo, dospěl k závěru, že rozhodnutí zákonu neodpovídá, a to do takové
míry, že nelze trvat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti. Takový závěr lze
ovšem učinit jen na podkladě skutečností, které vyplývají z dosavadního řízení
a z příslušného trestního spisu, v němž jsou výsledky řízení, zejména pak
provedeného dokazování, zachyceny. Přitom nad zájmem na stabilitě pravomocných
rozhodnutí musí převážit zájem na tom, aby nezákonnost, jestliže ji skutečně
Nejvyšší soud zjistil, byla vzhledem ke své závažnosti napravena.
Nejvyšší
soud České republiky k posuzované trestní věci považuje na nutné uvést
následující:
Pokud se týká námitky ministra spravedlnosti uvedené ve stížnosti
pro porušení zákona, že dle jeho názoru obviněným a jejich obhájcům bylo
umožněno seznámit se se všemi důležitými důkazy obsaženými ve spisovém
materiálu, Nejvyšší soud České republiky poznamenává, že podle ustanovení § 166
odst. 1 tr. ř. uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky
za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době
prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost
upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze
se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán
navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní policejní
orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí
obviněného nebo obhájce.
Právo prostudovat spis po skončení vyšetřování patří
mezi základní práva obviněného a jeho obhajoby. Z ustanovení § 166 tr. ř.
jednoznačně vyplývá, že obviněnému a jeho obhájci je třeba umožnit prostudovat
celý vyšetřovací spis včetně všech příloh, nikoli pouze část nebo části spisu.
Ve věci, v níž je stíháno více spoluobviněných, z nichž každý má svého obhájce,
musí být každému obviněnému a jeho obhájci předložen k prostudování zásadně
celý spis, nikoli jen ta část, která se týká (nebo podle stanoviska policejního
orgánu má týkat) jen jednoho ze spoluobviněných.
V této souvislosti Nejvyšší
soud České republiky připomíná, že již v předchozím zamítavém usnesení Vrchního
soud v Praze ze dne 16.3.2005, sp. zn. 6 To 106/2004 (svazek č. 23 spisu), bylo
poukázáno na podstatnou vadu přípravného řízení – tj. na skutečnost, že
obviněným a jejich obhájcům nebyl předložen k prostudování celý trestní spis,
neboť obvinění a jejich obhájci byli seznámeni s obsahem svazků č. 1 – 20 +
přílohy, ačkoli některé svazky byly vedeny dvojmo, číslování bylo špatné a
nešlo chronologicky za sebou. Vrchní soud v Praze proto dospěl k závěru, že z
uvedeného pochybení přípravného řízení nebylo zcela zřejmé, zda se obvinění a
jejich obhájci mohli seznámit se skutečně celým spisem.
Po prostudování
předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že
termín pro seznámení se spisovým materiálem v předmětné věci byl stanoven
policejním komisařem na 30.5.2005 – 30.6.2005 (svazek č. 24 základního spisu).
Možnosti seznámit se se spisovým materiálem využili osobně obvinění Ing. P. F.
a Ing. V. F. včetně jejich obhájců, dále obviněný Ing. L. F. včetně jeho
obhájce a obviněný Z. M. včetně obhájců. Obviněný Ing. F. Ch. sdělil, že na
seznámení se spisovým materiálem netrvá (č.l. 7169 spisu), jeho obhájci se však
se spisovým materiálem seznámili. Obviněný Ing. M. B. ani jeho obhájce se k
uvedenému úkonu nedostavili.
Policejní komisař poté předložil všem
zúčastněným osobám k podpisu spisový přehled jako součást záznamu o
prostudování spisu, který však, dle názoru Nejvyššího soudu České republiky ve
shodě s názorem soudu prvního a druhého stupně, není úplný a bezvadný. Z
hlediska rozhodování Nejvyššího soudu České republiky je podstatné zmínit, že v
uvedeném spisovém přehledu nebylo uvedeno, že kromě svazku č. 16 základního
spisu existuje ještě svazek č. 16a) a svazek č. 16b). Přitom ve svazku č. 16b)
se nacházejí listiny, které by mohly mít význam pro obhajobu obviněných. Z
důležitých dokumentů se konkrétně v uvedeném svazku 16b) nachází mj. žádost
státního zástupce o právní pomoc do Š. ohledně výslechu svědka H. M., /č.l.
5541 – 5551 svazku č. 16b) spisu/. Dále je v tomto svazku založena žádost
státního zástupce o právní pomoc do Š., a to o výslech svědka A. J. M.,
společníka a jednatele společnosti U. M. S.A. a jednatele I. F. S.L. - včetně
žádosti na obstarání listin společnosti U.M. S.A /č.l. 5685 – 5695 svazku č.
16b) spisu/. Navíc svazek č. 16 obsahuje materiály na č.l. 5119 až 5379, ale
svazek č. 16a) obsahuje znovu č.l. 5119 až 5444, avšak s odlišným obsahem, než
svazek č. 16. Svazek č. 16b) pak končí č. l. 5758, což je však dle spisového
přehledu již obsah svazku č. 17.
Vzhledem ke skutečnosti, že svazky č. 16a)
a 16b) nebyly uvedeny ve spisovém přehledu jako součásti záznamu o prostudování
spisu, nelze proto již nikterak zjistit, zda obvinění a jejich obhájci byli s
těmito důležitými dokumenty seznámeni. S ohledem na obsah záznamu o
prostudování spisu a na vyjádření obhájců obviněných lze však dospět k závěru,
že tomu tak nebylo.
Na tomto místě považuje Nejvyšší soud České republiky za
nutné poukázat na vyjádření obviněných ke stížnosti pro porušení zákona.
Obviněný Ing. F. Ch. v příslušném vyjádření konkrétně uvedl, že na základě
žádosti Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24.6.2002, sp. zn. 2
VZv 4/2001, o právní pomoc (dožádání), adresované vyšetřující soudkyni do St.
G., Š. konfederace, zcela jednoznačně probíhaly
příslušné úkony včetně výslechu osob, ovšem obvinění ani jejich obhájci nebyli
o těchto úkonech vyrozuměni a neměli tedy možnost se těchto výslechů zúčastnit.
Stejně tak obviněný Ing. L. F. ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení
zákona uvedl, že v průběhu vyšetřování vznikla řada pochybení při obesílání
obviněných a jejich právních zástupců, a to např. i v případech mezinárodní
právní pomoci (tj. výše specifikované žádosti o právní pomoc), kdy o tomto
úkonu nebyl on ani jeho právní zástupce vyrozuměn a neměl tedy možnost se ho
zúčastnit.
Dále považuje Nejvyšší soud České republiky za podstatné uvést,
že podle záznamu o seznámení se spisem končí spisový materiál na č.l. 7169. Na
č.l. 7261 a následujících je však založen návrh obhájce obviněného Ing. F. Ch.
na doplnění vyšetřování, jehož přílohou je mj. i znalecký posudek zpracovaný
Ing. I. R. (č.l. 7266 – 7337 spisu) a prohlášení A. K. z R. k dodávkám masa od
firmy B. F. včetně překladu (č. l. 7338 – 7345 spisu), se kterým další obvinění
a jejich obhájci také prokazatelně nebyli seznámeni. O znaleckém posudku Ing.
I. R. bude blíže pojednáno později.
Nejvyšší soud České republiky z
předmětného spisového materiálu rovněž zjistil, že obvinění a jejich obhájci
nebyli seznámeni ani se všemi přílohami, kterých je dle spisového přehledu
celkem 35. Obvinění a jejich obhájci svými podpisy stvrdili, že byli seznámeni
mimo jiné i s přílohou č. 6, která dle obsahu spisu jakožto součásti záznamu o
prostudování spisu obsahuje celkem 329 listů ve dvou svazcích. Ve skutečnosti
však příloha č. 6 obsahuje 3 svazky a celkem 581 listů, kdy ve 3 svazku přílohy
č. 6 (v obsahu spisu neuvedeném) jsou obsaženy důležité doklady týkající se
jednak výslechů obviněného Ing. F. Ch., jednak smluv o financování obchodu
uzavřených s poškozenou K. b., a.s. Z uvedeného vyplývá, že ani v tomto případě
nebyli obvinění a jejich obhájci seznámeni se všemi důležitými dokumenty
obsaženými ve spisu.
Pro úplnost Nejvyšší soud České republiky poznamenává,
že obsah spisu jakožto součást záznamu o prostudování spisu neodpovídá
skutečnému stavu rovněž u přílohy č. 12, která je v obsahu spisu prezentována
jako jednosvazková, ale ve skutečnosti se jedná o 3 svazky mající podobu
knižního vydání a obsahující postupně 3 výroční zprávy K. b., a.s. z let 1998,
1999 a 2000. Podobně u přílohy č. 31 je v obsahu spisu uvedeno, že má 6 svazků,
i když ve skutečnosti jich má 9. U přílohy č. 31 je navíc založen nikde
nezaznamenaný ani nežurnalizovaný a nijak neočíslovaný svazek označený jako
„Svazek č. 31“ obsahující různé účetní materiály, které jsou v řadě případů
nečitelné. Příloha č. 35 pak obsahuje doklady v italském jazyce, které nejsou
dosud přeložené do českého jazyka.
Ministr spravedlnosti vyslovil ve
stížnosti pro porušení zákona názor, že žurnalizace spisu sama o sobě je
administrativní záležitostí, nesprávnosti a nesrovnalosti při žurnalizaci spisu
a jeho příloh, popř. nesrovnalosti mezi žurnalizací a obsahem spisového
materiálu, nemohou být samy o sobě důvodem pro vrácení věci do stadia
přípravného řízení. S uvedeným názorem ministra spravedlnosti Nejvyšší soud
České republiky může v obecné rovině souhlasit, avšak v daném případě jde o
velmi rozsáhlý spisový materiál o obsahu téměř 10.000 stran a obžaloba viní
obviněné ze spáchání více než miliardové škody, proto je velmi důležité, aby se
všichni obvinění a jejich obhájci mohli seznámit s celým obsahem spisu. Bez
správné žurnalizace však není možné zorientovat se v tak obsáhlém materiálu,
což vyplývá i z vyjádření obviněných ke stížnosti pro porušení zákona. Obhájce
obviněného Z. M. ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona konkrétně uvedl,
že základní pomůckou při studiu spisového materiálu byl pro něj, a pokud je mu
známo, tak i pro ostatní obviněné a obhájce, spisový přehled, podle kterého
postupně procházel svazky vyšetřovacího spisu uložené v pracovně policejního
komisaře a svazky příloh spisu, které byly uloženy v jiné místnosti. Současně
uvedl, že pokud by v rámci prostudování spisu zjistil jakoukoli diferenci mezi
předaným spisovým přehledem a skutečně předkládaným spisem nebo jeho přílohami,
nepochybně by toto zjištění řešil ihned na místě s policejním komisařem. K
ničemu takovému však nedošlo, proto je přesvědčen, že k uvedenému úkonu byly
předloženy pouze svazky spisu a svazky příloh spisu tak, jak byly uvedeny ve
spisovém přehledu. Obvinění se ve svých vyjádřeních shodují, že předložený
spisový materiál v podstatě nebylo možno prostudovat, protože nebyl seřazen,
jednotlivé složky byly rozloženy v několika kancelářích a nebylo možné se v
nich orientovat.
Jak již bylo uvedeno výše, trestní řád v ustanovení § 166
odst. 1 tr. ř. stanoví, že uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a
jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v
přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování.
Citované zákonné ustanovení pojednává o právu obviněných, resp. jejich obhájců
prostudovat celý spisový materiál a s ohledem na jeho obsah učinit návrhy na
doplnění vyšetřování. Obvinění a jejich obhájci mají tak právo seznámit se s
veškerým spisovým materiálem, který se v trestním spise nachází.
Ostatně i
ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona připouští, že pokud by
nebylo respektováno ustanovení § 166 odst. 1 tr. ř. a po skončení vyšetřování
by obviněným a jejich obhájcům nebylo umožněno prostudovat celý obsah spisu a
učinit návrhy na doplnění dokazování, jednalo by se nepochybně o
neodstranitelnou vadu přípravného řízení, tzn. v takovém případě by bylo nutné
vrátit věc státnímu zástupci k došetření. Dle názoru ministra spravedlnosti
jedinou součástí spisového materiálu, se kterou nebyli ani nemohli být
seznámeni další obvinění a jejich obhájci, je již výše zmíněný návrh předložený
obhájcem obviněného Ing. F. Ch. a jeho přílohy, tj. znalecký posudek Ing. I. R.
a prohlášení A. K., tedy důkaz, který nebyl opatřen orgánem činným v trestním
řízení z vlastní iniciativy nebo na návrh obviněného.
Obviněný Ing. F. Ch. ve
svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že zadání zpracování
znaleckého posudku Ing. I. R. a jeho předložení k důkazu v dané věci mají širší
souvislosti, neboť obviněný a jeho obhajoba nesouhlasí se závěry posudků znalce
Ing. S. ani s tímto znalcem samotným, a to z důvodů vyplývajících z
dosavadních zkušeností z jiných, rovněž závažných a mediálně sledovaných kauz
(případ Š., případ H.). Obviněný Ing. F. Ch. poukazuje na skutečnost, že dva
soudní znalci (ing. S. a Ing. R.) řešili totožné zadání a dospěli ke zcela
odlišným závěrům. Obviněný proto navrhl vypracování dalšího (revizního)
znaleckého posudku s požadavkem, aby jej zpracoval jakýkoli jiný znalec než
znalec Ing. I. S.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud České republiky
dospěl k závěru, že s ohledem na namítané snížení objektivity znaleckých
posudků vypracovaných Ing. I. S. v jiných trestních věcech bude třeba provést
v předmětné trestní věci důkaz znaleckým posudkem Ing. I. R., popř. při
neodstranitelnosti rozporů mezi znaleckými posudky revizním znaleckým posudkem
vyhotoveným pochopitelně jiným znalcem než Ing. I. S., přičemž znalec by se
také vyjádřil k reálnosti finančního krytí zajištění pohledávek mezi
poškozenou organizací a firmami obviněných a ke způsobu realizace tohoto
zajištění ze strany poškozené organizace, a to se zřetelem na naplnění
subjektivní stránky jednání obviněných ve vztahu k způsobené škodě a její
výši.
Návrh obhájce Ing. Ch. na doplnění vyšetřování včetně příloh (tj. i
včetně znaleckého posudku znalce Ing. I. R.) Policie ČR obdržela dne 30.6.2005
(dle prezenčního razítka) a do spisu byl patrně založen až po seznámení se
spisovým materiálem ze strany obviněných a jejich obhájců. Obvinění ani jejich
obhájci (s výjimkou obhájce Ing. Ch., který sám návrh podal) tedy s tímto
návrhem nikdy prokazatelně seznámeni nebyli. Předmětná obžaloba však byla u
Městského soudu v Praze podána až dne 8.8.2005 s tím, že vyšetřování bylo
skončeno návrhem na podání obžaloby dne 11.7.2005 (podle ustanovení § 166 odst.
3 tr. ř.). Uplynula tedy relativně dlouhá doba na to, aby obviněným a jejich
obhájcům bylo umožněno prostudovat i další materiály, které byly do spisu
založeny až po jejich seznámení se spisem, popř. aby mohli učinit další návrhy
na doplnění dokazování.
Ponecháme-li stranou výše specifikovaný návrh
obhájce Ing. F. Ch. na doplnění dokazování, tak dle ministra spravedlnosti byli
obvinění a jejich obhájci seznámeni se všemi důležitými důkazními materiály.
S uvedeným názorem ministra spravedlnosti se však Nejvyšší soud České republiky
v návaznosti na výše podrobně rozvedené okolnosti neztotožnil. Z příslušného
spisového materiálu prokazatelně vyplývá, že obvinění a jejich obhájci nebyli
seznámeni mj. se svazky č. 16a) a 16b) spisu a rovněž s částí přílohy č. 6
(svazkem č. 3 přílohy č. 6), které obsahují z hlediska daného trestního řízení
velmi důležité dokumenty.
Nejvyšší soud České republiky proto ve shodě se
soudy prvního a druhého stupně dospěl k závěru, že obvinění a jejich obhájci
nebyli seznámeni s celým spisovým materiálem, který byl v příslušné věci
shromážděn, čímž došlo k významnému zkrácení práv obviněných na obhajobu, tedy
k neodstranitelné vadě přípravného řízení.
K námitce ministra spravedlnosti
uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, že požadavek soudů na obstarání
originálů listinných důkazů je v příkrém rozporu s ustanovením § 188 odst. 1
písm. e) tr. ř., neboť podle platné právní úpravy má přípravné řízení funkci
skutečně přípravnou a těžiště trestního řízení se přenáší před soud, kde mají
být za respektování všech základních zásad trestního řízení provedeny
rozhodující důkazy v patřičné procesní formě a tyto důkazy náležitě zhodnoceny,
uvádí Nejvyšší soud České republiky následující:
Novelou trestního řádu
provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. byla uskutečněna změna poměru a významu
jednotlivých stádií trestního řízení. Je pravdou, že podle citované novely
trestního řádu bylo těžiště dokazování přeneseno do hlavního líčení v řízení
před soudem s tím, že přípravnému řízení byla ponechána funkce přípravná.
Přitom však ale v přípravném řízení nelze nerespektovat procesní ustanovení
trestního řádu. Při opatřování důkazního materiálu, a to zvlášť při tak závažné
trestné činnosti, o kterou se v daném případě jedná, je vždy třeba striktně
dbát předepsaných procesních pravidel stanovených v hlavě páté trestního řádu
týkající se dokazování.
Podle ustanovení § 112 odst. 2 tr. ř. jsou
listinnými důkazy listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí
dokazovanou skutečnost, vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému.
Listinou se rozumí listina soukromá i veřejná. Ze zásady bezprostřednosti
přitom vyplývá, že je-li k dispozici originál listiny, je třeba provést důkaz
tímto originálem. Originál listiny má význam z hlediska posouzení listiny
vzhledem k projednávané věci. U listiny je třeba zkoumat především její
pravost, tj. zda byla vydána či sepsána tím, kdo je na ní uveden jako její
autor či průvodce, a její neporušenost, tj. zda je v původním stavu či podobě.
V případě pochybnosti je třeba listinu předložit znalci. Pravost, příp.
neporušenost listiny lze však zkoumat jen v případě, pokud je předložen její
originál, příp. úředně ověřená fotokopie.
Je nutno konstatovat, že listinné
důkazy založené v předmětném spisovém materiálu jsou pouze ve fotokopiích, kdy
tyto fotokopie nejsou ověřeny buď vůbec, nebo pouze poškozenou organizací – tj.
K. b., a.s. V řadě případů se navíc jedná o listiny velmi těžce čitelné, u
některých nelze přečíst ani datum, kdy listina vnikla. Přitom se ale často
jedná o listiny, které mají dokladovat údajné spáchání trestné činnosti, tj.
časový průběh jednotlivých útoků a dále to, kdo se na nich podílel. Jde tedy o
stěžejní a zásadní důkazy ve věci samé. Na tomto místě má Nejvyšší soud České
republiky na mysli zejména listiny K. b., a.s., (tj. listiny obsažené ve
svazcích 10 – 14 základního spisu a dále pak částečně i v přílohách č. 18, 19,
20, 31). Z listiny jako důkazního materiálu je třeba dovodit, kdo a kdy listinu
vytvořil, předložil, podepsal, případně uplatnil a za jakým účelem. Pokud jsou
však v příslušné věci stěžejní listiny pouze ve fotokopiích, někdy i
nečitelných, které nejsou ověřené buď vůbec nebo pouze K. b., a.s., jako
poškozenou organizací, nelze takovéto listiny považovat vzhledem k zásadě
bezprostřednosti za důkaz v trestním řízení.
Předmětem daného trestního
řízení je rozsáhlá a závažná trestná činnost týkající se vylákání peněžních
prostředků v rámci úvěrového podvodu. Podaná obžaloba je stavěna zejména na
listinných důkazech, avšak ty jsou ve spisovém materiálu obsaženy pouze v
úředně neověřených fotokopiích (někdy nečitelných). Nejvyšší soud České
republiky má za to, že k tomu, aby bylo možno posoudit trestní odpovědnost
obviněných za stíhané skutky v tak závažné trestní věci, je třeba s
přihlédnutím k zásadě bezprostřednosti řízení trvat na tom, aby stěžejní
listinné důkazy byly opatřeny v originálech, popř. úředně ověřených
fotokopiích, aby nemohly vzniknout žádné pochybnosti o jejich obsahu. Současně
je třeba připomenout, že důkazní břemeno nese státní zástupce a pokud podanou
obžalobu staví na listinných důkazech, pak je jeho povinností opatřit je v
podobě, která nebude vzbuzovat žádné pochybnosti o jejich obsahu. Námitku
ministra spravedlnosti, že pokud rozhodující soud považoval za nutné obstarání
originálů listinných důkazů, měl si tyto sám vyžádat od poškozené K. b., a.s.,
proto nelze považovat za důvodnou.
Otázkou nutnosti obstarat originály
listinných důkazů se Nejvyšší soud České republiky při své rozhodovací činnosti
již zabýval a ve svých rozhodnutích dospěl k závěru, že je nutno považovat za
nedostatek, když písemnosti obsažené v trestním spise, které by mohly mít
povahu listinných důkazů, byly pořízeny jen ve fotokopiích, aniž byla ověřena
jejich shoda s originály písemností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České
republiky ze dne 25.4.2001, sp. zn. 5 Tz 63/2001, rozsudek Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 13.6.2001, sp. zn. 5 Tz 75/2001).
Podle ustanovení
§ 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. je vrácení věci státnímu zástupci k došetření
možné pouze tehdy, je-li to skutečně nutné k odstranění závažných vad
přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění
základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve
věci rozhodnout a v soudním řízení by jejich případné došetřování bylo v
porovnání s možnostmi, které existují v přípravném řízení pro opatření důkazů
spojeno s výraznými obtížemi nebo by bylo zřejmě na újmu rychlosti řízení.
Z
výše uvedeného je zřejmé, že procesní vady přípravného řízení v předmětné věci
nejsou napravitelné v řízení před soudem a jejich odstranění vyžaduje, aby věc
byla vrácena státnímu zástupci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.,
přičemž bude nezbytné dát do pořádku žurnalizaci spisu a následně, v souladu s
ustanovením § 166 tr. ř., bude nutné umožnit všem obviněným a jejich obhájcům
prokazatelně se seznámit s obsahem celého spisu včetně všech příloh, popř.
doplnit dokazování dalšími důkazy. Pokud se týká listinných důkazů, tak s
ohledem na skutečnost, že podstatná část obžaloby stojí na listinných důkazech,
bude v návaznosti na zásadu bezprostřednosti řízení zcela nezbytné obstarat
originály těch listin, o které se obžaloba opírá (tj. kompletní originální
úvěrovou dokumentaci od K. b., a.s., včetně originálů těch dokladů, kde
obvinění dávají pokyny k převodům peněz na jiné subjekty, případně k vybírání
peněžních prostředků v hotovosti), případně úředně ověřené fotokopie těchto
listin.
S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti rozhodl Nejvyšší
soud České republiky o stížnosti pro porušení zákona proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, kterou podal ministr
spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F.,
Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F., tak, že není důvodná, proto ji
podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
K návrhu obviněného Ing. L. F. na
zastavení trestního stíhání Nejvyšší soud České republiky podotýká, že podle §
271 odst. 1, věty první, tr. ř. může Nejvyšší soud při zrušení napadeného
rozhodnutí sám hned ve věci rozhodnout, je-li možno rozhodnutí učinit na
podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn.
Podle ustanovení § 267 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a
odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení
zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené
části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro
porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv
na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
Shora popsané zákonné předpoklady k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
v řízení o stížnosti pro porušení zákona o zastavení trestního stíhání splněny
nebyly. Nejvyšší soud nemohl o uvedeném návrhu rozhodnout i proto, že by v
řízení o mimořádném opravném prostředku v rozporu s trestním řádem nahrazoval
působnost orgánů činných v řádném trestním řízení. Věc je vrácena státnímu
zástupci k došetření a o návrhu na zastavení trestního stíhání bude rozhodovat
příslušný státní zástupce.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není
opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. J. P.