k kasační stížnosti Z povinnosti ústavně konformního výkladu $ 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že v pří- padě kolize základního práva žalobce (stěžovatele) (v projednávaném případě prá- va na soudní ochranu a na pokojné užívání majetku) s veřejným zájmem nepostačí pro zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku pouhá existence kolidujícího P veřejného zájmu, nýbrž je nutné vážit s pomocí testu proporcionality intenzitu hro- zícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci (stěžovateli) s intenzitou na- rušení veřejného zájmu.
k kasační stížnosti Z povinnosti ústavně konformního výkladu $ 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že v pří- padě kolize základního práva žalobce (stěžovatele) (v projednávaném případě prá- va na soudní ochranu a na pokojné užívání majetku) s veřejným zájmem nepostačí pro zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku pouhá existence kolidujícího P veřejného zájmu, nýbrž je nutné vážit s pomocí testu proporcionality intenzitu hro- zícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci (stěžovateli) s intenzitou na- rušení veřejného zájmu.
C.) Ustanovení $ 73 odst. 2 s. ř. s. obsahu- je 3 podmínky: (1) výkon nebo jiné právní ná- sledky rozhodnutí musí znamenat pro žalob- ce (resp. stěžovatele) nenahraditelnou újmu; (2) přiznání odkladného účinku se nesmí ne- přiměřeně dotknout nabytých práv třetích osob; a (3) přiznání odkladného účinku ne- smí být v rozporu s veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud se seznámil s pod- klady předloženými stěžovatelem. Po zhodno- cení všech relevantních údajů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je splněna. Odstranění 1/3 kanalizační přípojky by sku- tečně mohlo vést k nevratnému porušení práv stěžovatele, které by již nebylo možné zhojit ani případným rozhodnutím v jeho prospěch. V tomto ohledu ize odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, čj. 6 Afs 25/2003-59 (dostup- né na www.nssoud.cz), dle něhož „nenahra- ditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout a jež je základní podmín- kou pro přiznání odkladného účinku kasač- ní stížnosti [f 73 odst. 2 s. ř s.], musí před- stavovat výjímečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Prá- vě případné odstranění 1/3 kanalizační pří- pojky by nepochybně představovalo pro stě- žovatele takovou nenahraditelnou újmu, která je nevratná. Stěžovatel tvrdí dotčení na svých právech a domáhá se soudní ochrany právě v souvislosti s rozhodnutím 0 odstraně- ní této stavby, pokud by tedy výkonem uve- deného rozhodnutí byla stavba skutečně fak- ticky odstraněna, nemělo by již rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o věci samé žád- ný reálný význam a nemohlo by stěžovateli poskytnout jinou než pouze hypotetickou ochranu. 948 Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících dvou podmínek stanovených $ 73 odst. 2 s. ř. s. Pokud jde o druhou podmínku, podle níž se přiznání odkladného účinku ne- smí nepřiměřeně dotknout nabytých práv třetích osob, Nejvyšší správní soud se s ná- mitkou žalovaného ohledně nepřiměřeného dotčení zájmů vlastníků přilehlých pozemků a ohrožení chodců neztotožnil. Z podkladů předložených stěžovatelem, včetně fotogra- fické dokumentace, i ze správního spisu vy- plývá, že pěší cesta (konkrétně schodiště a část chodníku), po níž kanalizační přípojka vede, není frekventovanou veřejnou komuni- kací a dotýká se pouze omezeného počtu vlastníků přilehlých pozemků. Provedení ka- nalizační přípojky rovněž nezužuje schodiště do té míry, aby bylo možné říci, že by zacho- vání stávajícího stavu do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ne- přiměřeně zasahovalo do práv vlastníků při- lehlých pozemků. Vzhledem k provedení stavby rovněž existuje poměrně malá pravdě- podobnost, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví chodců. K vyloučení možnosti odklad- ného účinku nepostačuje, aby byla práva tře- tích osob pouze dotčena; $ 73 odst. 2 s. ř. s. vyžaduje, aby se přiznání odkladného účinku dotklo nabytých práv třetích osob „nepřimě- řeně“. V projednávaném případě však tento předpoklad nebyl splněn. Pokud jde o třetí podmínku, žalovaný uvádí, že přiznání odkladného účinku je V rozporu s veřejným zájmem, neboť (a) ka- nalizační přípojka byla postavena v rozporu se stavebním povolením, (b) hyzdí památko- vě chráněné území a (C) omezuje pohyb chodců na veřejné komunikaci. Pokud jde o rozpor se stavebním povolením, jedná se o závěr stavebního úřadu i žalovaného ve vě- ci samé, který vedl k vydání rozhodnutí, proti nimž stěžovatel brojil žalobou. Je třeba uvést, že Nejvyššímu správnímu soudu v této fázi ří- zení o kasační stížnosti, která navíc směřuje proti rozhodnutí krajského soudu, jímž byla žaloba odmítnuta, nepřísluší posuzovat věc meritorně. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, v plném rozsahu dostupném na www.nssoud.cz: „Rozhodnutí o přiznání od- kladného účinku žalobě a o přiznání od- kladného účinku kasační stížností jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v ních předjímat rozhodnutí o věci sa- měé.“ Pokud jde o zúžení schodiště a omezení pohybu chodců na něm, Nejvyšší správní soud odkazuje na výše uvedenou argumentaci. Pokud jde o třetí argument žalovaného, podle něhož nedokončená kanalizační pří- pojka hyzdí památkově chráněné území, Nej- vyšší správní soud konstatuje, že byť se v tomto případě skutečně jedná o veřejný zájem, ten- to veřejný zájem je nutné vážit oproti ústav- nímu právu stěžovatele na soudní ochranu, neboť jak již bylo řečeno, výkonem rozhod- nutí o odstranění stavby by následné rozhod- nutí Nejvyššího správního soudu o předmětné kasační stížnosti ani, v případě důvodnosti kasační stížnosti, následné meritorní rozhod- nutí krajského soudu o podané žalobě již efektivní soudní ochranu přinést nemohlo, a tudíž nelze vyloučit, že by v konečném dů- sledku mohlo být dotčeno právo stěžovatele chráněné čl. 11 Listiny základních práv a svo- bod (právo na ochranu majetku) a čl. 1 Pro- tokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (právo na pokojné užívá- ní majetku). Ustanovení $ 73 odst. 2 s. ř. s. si- ce výslovně nestanoví, že se musí jednat o ne- přiměřený zásah do veřejného zájmu (na rozdíl od překážky přiznání odkladného účinku v podobě „nepřiměřeného“ zásahu do nabytých práv třetích osob), nicméně i $ 73 odst. 2 s. ř. s. musí být vykládán ústavně konformním způsobem, a je tedy nutné vážit základní práva svědčící stěžovateli s veřej- ným zájmem, na nějž upozorňuje žalovaný. V souladu s konstantní judikaturou Ústavní- ho soudu České republiky je nutné v takovém případě aplikovat třístupňový test proporcio- nality (srov. nález sp. zn. PI. ÚS 4/94, Ano- nymní svědek I, publikován pod č. 214/1994 Sb.; nález sp. zn. II. ÚS 256/01, Rekognice foto- grafiemi, publikován pod č. 37/2002 Sb. ÚS; či nález sp. zn. PL. ÚS 3/02, Minimální výše pokuty, publikován pod č. 405/2002 Sb.) (D test vhodnosti, tj. zdali okamžitý výkon rozhodnutí Městského úřadu Znojmo a žalo- vaného, omezující určité základní právo, umožňuje dosáhnout sledovaný cíl; (2) test potřebnosti, tj. zdali je okamžitý výkon těchto rozhodnutí ve vztahu k dotčeným základním právům nejšetrnějším z více možných pro- středků umožňujících dosažení sledovaného cíle; a (3) test poměřování, tj. porovnání zá- važnosti v kolizi stojícího základního práva a veřejného zájmu. V projednávaném případě žalovaný upo- zorňoval na estetické závady, které kanalizač- ní přípojka způsobuje. Okamžité odstranění části kanalizační přípojky nepochybně umož- ňuje dosáhnout sledovaný cíl, a tudíž splňuje test vhodnosti. Ovšem již nelze říci, že od- stranění 1/3 kanalizační přípojky splňuje test potřebnosti, neboť existuje jiné — šetrnější — řešení, jež by bylo způsobilé ve srovnatelné míře dosáhnout sledovaného cíle, a tím je vy- čkat s výkonem rozhodnutí stavebního úřadu do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a pokud by byl stěžovatel s kasační stížností úspěšný, do doby nového rozhodnu- tí krajského soudu o podané žalobě. V daném případě totiž nelze tvrdit, že by předmětná stavba představovala tak akutní nebezpečí či jiný natolik naléhavý rozpor s veřejným zá- jmem, že by vyžadovala okamžité odstranění. Jelikož Nejvyšší správní soud shledal rozpor rozhodnutí Městského úřadu Znojmo a žalo- vaného již s testem potřebnosti, nepovažuje za nutné přistoupit k posuzování třetího kri- téria testu proporcionality. S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o podané kasační stížnosti, přičemž je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku žádným způsobem nepředjímá bu- doucí rozhodnutí Nejvyššího správního sou- du o věci samé. sxe Nejvyšší správní soud rovněž uvádí, že si je vědom toho, že o odkladném účinku žalo- by bylo v průběhu řízení před krajským sou- dem rozhodováno a že odkladný účinek ne- byl přiznán. Nicméně v té době byla jiná skutková situace, neboť nebyla ještě vydána exekuční výzva, a stěžovateli tedy nehrozila 949 1699 bezprostřední nenahraditelná újma. V soula- du s usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005-96, pub- likovaným pod č. 786/2006 Sb. NSS, pak Nej- vyšší správní soud připomíná, že „odkladný účinek podle f 107 soudního řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávané- mu rozhodnutí krajského soudu (či jeho čás- ři), ale i přímo ve vztahu ke správnímu roz- hodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se 4%, dotyčné řízení před krajským soudem vedlo“ V citovaném rozhodnutí je taktéž uvede- no, že „je nutné v těchto výjimečných situa- cích (pozn.: když jsou naplněny podmínky dle S 73 odst. 2 s. ř. s.) po dobu trvání pře- zkumného soudního řízení výkon či případ- ně jiné právní následky správního rozhod- nutí pozastavit, protože v opačném případě by samotné přezkumné řízení soudní ztrati- lo podstatnou část svého základního smyslu, jímž je nepochybně bránit tomu, aby právní poměry osob byly upraveny či ovlivněny ne- zákonnými rozhodnutími veřejné správy“. Smyslem přiznání odkladného účinku je totiž vytvoření takového prozatímního stavu, aby se vůbec mělo smysl dále soudit. V souladu s předmětným usnesením Nej- vyšší správní soud rovněž uvádí, že přiznání odkladného účinku pouze vůči rozhodnutí krajského soudu, za situace, kdy byla žaloba odmítnuta, by nemohlo vést k odložení účin- ků správního rozhodnutí po dobu trvání říze- ní o kasační stížnosti. Proto je třeba rov- něž určit, zda se odkladný účinek vztahuje 1) pouze na rozhodnutí krajského soudu ne- bo jeho část, nebo 2) pouze na správní roz- hodnutí, k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem, v němž bylo kasační stížností napadené rozhodnutí vydáno, vedlo nebo vede, či na část tohoto správního roz- hodnutí, anebo konečně 3) ve vztahu k soud- nímu i správnímu rozhodnutí (či k jejich čás- tem) současně. Za dané situace Nejvyšší správní soud kon- statuje, že vyloučení hrozby výkonu rozhod- nutí se musí vztahovat k rozhodnutí Městské- ho úřadu Znojmo ze dne 13. 9. 2006, neboť to jediné představuje vykonatelné rozhodnutí, jehož výkon by mohl stěžovatele ohrozit. Je třeba vycházet z toho, že žaloba podaná proti odvolacímu rozhodnutí žalovaného ($ 73 odst. 1 s. ř. s.) nemá ze zákona odkladný úči- nek, navíc byla pravomocně odmítnuta. Proto Nejvyšší správní soud vymezil roz- sah odkladného účinku tak, že jeho přizná- ním se pozastavují až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem účinky citova- ného rozhodnutí Městského úřadu Znojmo ze dne 13. 9. 2006 ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2007. Ve vztahu k rozhodnutí krajského soudu není v tomto případě důvodu kasační stížnosti odkladný účinek přiznávat. 1699 Řízení před soudem: nepřípustnost kasační stížnosti; podjatost tlumočníka k $ 8 odst. 5 soudního řádu správního Proti usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudem ustanoveného tlumočníka ($ 8 odst. 5 s. ř. s.), je kasační stížnost nepřípustná.
Ing. Zdeněk Š. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje o odstranění části stavby,