České republiky, ve znění zákonů č. 155/2000 Sb. a č. 460/2000 Sb.» Pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán kázeňský přestupek a kdo ho spáchal ($ 32 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky), je příslušný služební funkcionář v následných řízeních ve věcech slu- žebního poměru vázán. Pokud tedy služební funkcionář rozhodl o tom, že jednáním policisty vymezeným ve výroku tohoto rozhodnutí byl spáchán kázeňský přestu- pek, přičemž dotyčný policista proti tomuto rozhodnutí nepodal opravný prostře- » Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, byl s účinností od 1. 1. 2007 zrušen zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 351 dek, a rozhodnutí tak nabylo právní moci, nemůže již policista v následném řízení © propuštění ze služebního poměru [$ 106 odst. 1 písm. d) téhož zákona], v němž je posuzováno jeho identické jednání, tyto skutkové okolnosti zpochybňovat.
České republiky, ve znění zákonů č. 155/2000 Sb. a č. 460/2000 Sb.» Pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán kázeňský přestupek a kdo ho spáchal ($ 32 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky), je příslušný služební funkcionář v následných řízeních ve věcech slu- žebního poměru vázán. Pokud tedy služební funkcionář rozhodl o tom, že jednáním policisty vymezeným ve výroku tohoto rozhodnutí byl spáchán kázeňský přestu- pek, přičemž dotyčný policista proti tomuto rozhodnutí nepodal opravný prostře- » Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, byl s účinností od 1. 1. 2007 zrušen zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 351 dek, a rozhodnutí tak nabylo právní moci, nemůže již policista v následném řízení © propuštění ze služebního poměru [$ 106 odst. 1 písm. d) téhož zákona], v němž je posuzováno jeho identické jednání, tyto skutkové okolnosti zpochybňovat.
Nejvyšší správní soud především pouka- zuje na svoji předcházející judikaturu, podle 9 Publikován pod č. 7/2003 Sb. NSS. které z žádného ustanovení zákona o služeb- ním poměru ani z jiného zákona nevyplývá, že by propuštění ze služebního poměru ne- bylo možné poté, co za stejný skutek (stejné jednání) byl uložen policistovi kázeňský trest. Rozhodnutí o tom, zda dojde k propuš- tění policisty, je především na úvaze přísluš- ného služebního funkcionáře. Nic mu nebrá- ní, aby i v případě splnění podmínek dle $ 106 odst. 1 citovaného zákona s přihlédnu- tím ke všem dalším konkrétním okolnostem, přistoupil toliko k uložení kázeňského trestu. Stejně tak však zákonná úprava nevylučuje, aby poté, kdy příslušnému policistovi byl ulo- žen kázeňský trest, po zjištění dalších skuteč- ností, či po novém uvážení byl policista pro- puštěn (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2005, čj. 2 As 74/2003-86, publikovaný pod č. 585/2005 Sb. NSS). Jak Nejvyšší správní soud konstatoval v rozsudku ze dne 21. 7. 2003, čj. 5 A 141/2002-21, do- stupném na www.nssoud.cz“ důvod propuš- tění ze služebního poměru je nutno hledat v tom, zda došlo k porušení služební přísahy či služební povinnosti zvlášť závažným způ- sobem. Je-li nebo není-li takové porušení sou- časně kázeňským přestupkem, je samo 0 so- bě nerozhodné. Ke kázeňskému přestupku se vyhledává „zaviněné porušení základních povinností policisty“ ($ 32 zákona o služeb- ním poměru), zatímco k propuštění je třeba „porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem“ [$ 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru]. Zřetelně tu jde o dvě skutkové pod- staty, které nelze směšovat. Z jejich právního vyjádření plyne i to, že ne každý kázeňský přestupek bude dostatečným důvodem pro propuštění ze služebního poměru. Žalovaný byl tedy povinen v řízení o pro- puštění ze služebního poměru posuzovat jed- nání stěžovatele z jiného úhlu pohledu, než tomu bylo při posuzování jeho (ač skutkově naprosto totožného) jednání v řízení o ulože- ní kázeňského trestu. Žalovaný si byl povinen nejdříve udělat úsudek o obsahu a rozsahu neurčitého právního pojmu, jakým je zvlášť 353 1530 závažné porušení služební povinnosti, a ná- sledně jej konfrontovat s jednáním policisty (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2004, čj. 1 As 10/2003-58, pub- likovaný pod č. 896/2006 Sb. NSS). Úkolem soudu při přezkumu ve správním soudnictví je kontrola zákonnosti rozhodnutí správního orgánu a dodržení zákonem stanovených pra- videl v řízení, jež vydání správního rozhodnu- tí předcházelo. Soudu nepřísluší, aby správní orgán nahradil a vlastní úvahou obsah neurči- tého právního pojmu vymezil, a s ním pak po- měřil jednání stěžovatele a posoudil, zda tako- vé jednání naplnilo či nenaplnilo svou intenzitou znaky takto vymezeného zvlášť zá- važného porušení služebních povinností, ne- boť by tak soud nepřípustným způsobem za- sáhl do diskrečního práva žalovaného. C.) Jako nedůvodnou Nejvyšší správní soud hodnotil námitku stěžovatele argumen- tující porušením principu presumpce nevi- ny. Jak Nejvyšší správní soud vyslovil v roz- sudku ze dne 3. 9. 2003, čj. 5 A 56/2002-31, publikovaném pod č. 112/2004 Sb. NSS, do- šlo-li k propuštění ze služebního poměru po- dle $ 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru a za obdobné jednání je vedeno trestní stíhání, nelze dospět k názoru, že pro- puštěním ze služebního poměru byla poruše- na presumpce neviny zaručená v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Propuště- ním ze služebního poměru není konstatová- no spáchání trestného činu, ale pouze poru- šení povinnosti policisty Tak je tomu i v daném případě, kdy skutečnost, že se stě- žovatel podle závěrů žalovaného dopustil ne- vhodného sexuálního chování způsobem sni- žujícím lidskou důstojnost, ještě neznamená, že se dopustil jakéhokoli sexuálně motivova- ného trestného činu. Zároveň se Nejvyšší správní soud musí ztotožnit i s názorem krajského soudu, podle něhož stěžovatel není oprávněn zpochybňo- vat, že se dopustil všech porušení služebních povinností, která jsou důvodem propuštění ze služebního poměru, jestliže byl za shodná jednání již kázeňsky potrestán, přičemž od- volání proti rozhodnutí o kázeňském trestu nepodal a toto rozhodnutí nabylo právní mo- 354 ci. Je pravda, jak již bylo zdůrazněno, že obě řízení nelze zaměňovat. V řízení ve věcech ká- zeňských bylo třeba posoudit, jestli v uvede- ném jednání lze spatřovat kázeňský přestupek dle $ 32 citovaného zákona, tedy zaviněné porušení základních povinností policisty. V řízení o skončení služebního poměru bylo naproti tomu třeba posoudit, jestli v témže jednání lze spatřovat porušení služební po- vinnosti nebo služební přísahy zvlášť závaž- ným způsobem. Z toho je zřejmé, že byla v obou řízeních posuzována sice rozdílná právní otázka, skutkový základ věci však byl v obou řízeních identický, C.) Je pravda, že zákon o služebním pomě- ru (na rozdíl od nového zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnost- ních sborů, účinného od 1. 1. 2007) neobsa- hoval ustanovení o předběžné otázce obdob- né $ 40 tehdy platného správního řádu č. 71/1967 Sb., podle něhož vyskytne-li se v ří- zení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán, je správní orgán takovým rozhodnutím vázán. Tento princip však musí platit obecně, byť by ho ten který procesní předpis upravující správní řízení výslovně nestanovil, neboť je podmínkou jednotného a předvídatelného rozhodování veřejné sprá- vy jakožto podstatné náležitosti demokratic- kého právního státu. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2007, čj. 4 As 58/2006-94, www.nssoud.cz, v práv- ním státě je nepřípustné, aby zde byla dvě správní rozhodnutí, jejichž předmětem by byl identický skutkový děj, která by však do- šla, pokud jde o skutkovou stránku věci, k di- ametrálně odlišným závěrům. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší správní soud připomněl, že povinností správního soudu vyplývající z $ 52 odst. 2 s. ř. s. je vycházet z pravomoc- ných správních rozhodnutí, která jsou pro da- nou věc relevantní, nejsou však sama před- mětem soudního přezkoumání (ani jako podkladová rozhodnutí ve smyslu $ 75 odst. 2 s. ř. s.), a to i přesto, že těmito rozhodnutími není správní soud v striktním slova smyslu vá- zán. Pokud by se tedy vyskytly mezi přezkou- mávaným správním rozhodnutím a správním rozhodnutím o předběžné otázce rozpory, správní soud by byl povinen se jimi k přísluš- né žalobní námitce zabývat, v daném případě ovšem taková situace nenastala, naopak roz- hodnutí o kázeňském přestupku i o propuš- tění ze služebního poměru dospěla ke zcela shodným skutkovým závěrům. Pokud tedy stěžovatel nesouhlasil s roz- hodnutím o kázeňském přestupku, neboť po- píral některá z porušení služebních povin- ností, jež mu byla kladena za vinu, měl proti takovému | rozhodnutí brojit odvoláním a v případě neúspěchu žalobou ve správním soudnictví. I kdyby totiž akceptoval kázeňský trest, který mu byl v daném případě uložen, musel si být vědom toho, že skutek, který byl zmíněným rozhodnutím kvalifikován jako ká- zeňský přestupek, může být zároveň důvo- dem propuštění ze služebního poměru. Nej- vyšší správní soud se tedy nemohl zabývat konkrétními argumenty stěžovatele, jimiž zpochybňoval skutkovou stránku — věci, a předmětnou námitku, podle níž se stěžova- tel nedopustil sexuálně nevhodného chování snižujícího lidskou důstojnost ani nástupu do služby pod vlivem alkoholu, proto musel hod- notit jako nedůvodnou. (...) 1531 Vodovody a kanalizace: úprava vztahů mezi vlastníky kanalizace k $ 8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. k $ 244 odst. 1 občanského soudního řádu Dle $ 8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je správní or- gán povinen v rozhodnutí nahrazujícím dohodu vlastníků provozně souvisejících částí kanalizace upravit jejich vzájemné vztahy natolik komplexně, aby poskytovalo podklad pro kvalitní, plynulé a bezpečné fungování kanalizace, tj. včetně materiál- ního zajištění provozu. Je-li mezi vlastníky provozně souvisejících částí kanalizace spor 0 finančních otázkách vyplývajících z rozhodnutí správního orgánu vydaného dle $ 8 odst. 3 zá- kona č. 274/2001 Sb., je k řízení o takovém návrhu příslušný soud v občanském soud- ním řízení dle $ 244 odst. 1 občanského soudního řádu.
Bc. Marek K. proti řediteli Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, o pro- puštění ze služebního poměru, o kasační stížnosti žalobce.