I. Příjem z činnosti podléhající povolení, resp. oprávnění, podléhá dani z příjmů i tehdy, je-li tato činnost daňovým subjektem vykonávána neoprávněně, tj. bez po- volení nebo jiného oprávnění k jejímu výkonu. Povolení nebo jiné oprávnění však může být vydáno pouze k takové činnosti, která sama o sobě představuje vztahy či věci ve své podstatě nezávadné a neškodlivé.
II. Činnost naplňující skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle $ 187 odst. 1 trestního zá- kona z roku 1961 není činností, která by mohla být povolena, či na kterou by mohlo být vydáno oprávnění. Prospěch dosažený tímto trestným činem tedy není pří- jmem, jímž by došlo ke zvýšení majetku žalobkyně odsouzené za tento trestný čin, a který by proto podléhal dani z příjmů.
Soud se zabýval otázkou, zda prospěch, který žalobkyně získala trestnou činností, lze považovat za příjem podléhající dani z pří- jmů fyzických osob, tedy zda jej lze podřadit pod „Ostatní příjem“ dle $ 10 zákona o da- ních z příjmů, který obsahuje demonstrativní výčet ostatních příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku, nejde-li o příjmy podle S 6 až $ 9 citovaného zákona. Podle $ 10 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona, na který poukazu- je žalovaný ve vyjádření k žalobě, jsou ostat- ními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle $ 6 až S 9 téhož zákona, zejména příjmy z příležitost- ných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem).
Městský soud je obeznámen s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2006, čj. 5 Afs 8/2005-79, č. 1266/2007 Sb. NSS, v němž Nejvyšší správní soud posuzoval pří- jmy pocházející z činnosti daňového subjektu zčásti překračující jeho podnikatelské opráv- nění, a dovodil, že příjmy přesto mají být zda- něny, a to jako příjmy z podnikání dle $ 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, ne- boť stěžovatel předmětnou rekonstrukci pro- váděl v rámci své podnikatelské činnosti, tedy podnikal, byť částečně neoprávněně.
Měst- ský soud poukazuje dále na rozsudek Nejvyš- šího správního soudu ze dne 21.9. 2007, čj. 5 Afs 148/2006-50, č. 1396/2007 Sb. NSS, v němž Nejvyšší správní soud dovodil, že provozuje-li fyzická osoba, byť dlouhodobě a samostatně soustavnou činnost pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, aniž by měla živno- stenské oprávnění, nejedná se o provozování Živnosti podle $ 2 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zá- kon), a příjmy z této činnosti dosažené nelze podřadit pod $ 7 odst. 1 zákona o daních z příjmů, nýbrž tyto příjmy tvoří dílčí základ daně dle $ 10 citovaného zákona, který obsa- huje toliko demonstrativní výčet příjmů.
Podle názoru městského soudu lze tedy konstatovat, že příjem z činnosti podléhající povolení, resp. oprávnění, podléhá dani z pří- jmů i tehdy, je-li tato Činnost daňovým sub- jektem vykonávána neoprávněně, tj. bez po- volení nebo jiného oprávnění k jejímu výkonu. Povolení nebo jiné oprávnění však může být vydáno pouze k takové činnosti, která sama o sobě představuje vztahy či věci ve své podstatě nezávadné a neškodlivé. Zákon o daních z příjmů výslovně neroz- děluje příjmy na ty, které jsou nabyty v soula- du se zákonem, a tudíž podléhají zdanění, a na příjmy protiprávní, jež by tak byly výluč- ně předmětem trestněprávní represe nebo případně sankcí podle zvláštního předpisu.
Na tuto skutečnost poukázal Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku čj. 5 Afs 148/2006-50. To však podle mínění městské- ho soudu neznamená, že předmětem: daně z příjmů je i prospěch dosažený z činnosti společensky nebezpečné, která je zakázána sama o sobě, tedy nikoli pro nevydání potřeb- ného povolení k jejímu výkonu, tedy příjem z činnosti, kterou oprávněně ani vykonávat nelze, a proto žádnému povolení nepodléhá a ani podléhat nemůže. Předmětem daně z příjmů tak nemůže být majetkový prospěch pachatele získaný např. trestným činem krá- deže či loupeže (o němž nelze mít za to, že představuje příjem, jímž dochází ke zvýšení majetku dle $ 10 zákona o daních z příjmů, neboť věc odcizená se nestává vlastnictvím pachatele trestného činu).
Městský soud po posouzení věci dospěl k závěru, že ani pro- spěch získaný žalobkyní jednáním, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle $ 187 trest- ního zákona z roku 1961, není příjmem ve smyslu $ 10 zákona o daních z příjmů, jímž by došlo ke zvýšení majetku žalobkyně odsouze- né za tento trestný čin, a který by proto pod- léhal této dani. Trestného činu podle $ 187 odst. 1 trest- ního zákona z roku 1961 se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, prove- 863 2388 ze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípra- vek obsahující omamnou nebo psychotrop- ní látku, prekursor nebo jed.
Zacházení s návykovými látkami a s pří- pravky obsahujícími návykové látky upravuje zákon o návykových látkách. Podle $ 2 uvede- ného zákona se pro účely zákona rozumí ná- vykovými látkami omamné látky a psycho- tropní látky uvedené v přílohách č. 1 až č. 7 tohoto zákona. Není sporu o tom, že léky Ro- hypnol a Apo-Diazepam obsahují látky uvede- né v příloze č. 6 a č. 7 zákona o návykových látkách (jak je konstatováno v trestním roz- sudku), zacházení s nimi se tedy řídí uvede- ným zákonem. Podle $ 3 odst. 2 věty druhé tohoto zákona návykové látky a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k tera- peutickým, vědeckým, výukovým, veterinár- ním účelům nebo k jiným účelům na základě povolení Ministerstva zdravotnictví; bez po- volení k zacházení lze s nimi nakládat pouze v případech stanovených v $ 5 zákona o ná- vykových látkách.
Jednání žalobkyně nelze podřadit pod případy vyjmenované v $ 5 zá- kona o návykových látkách, léky nebyly po- užity, ale ani určeny k použití pro provoz lé- kárny, žalobkyně dle zjištění trestního soudu není lékárnicí, tedy není oprávněna léky v lé- kárně vydávat, objednávky léku Rohypnol, který „procházel“ lékárnou, byly dle zjištění trestního soudu zfalšované (nebyly vystaveny lékařem), lék Apo-Diazepam byl distribuován zcela mimo lékárnu, léky byly dohodou všech 864 obžalovaných předem určeny pro černý trh.
Obhajobu žalobkyně, že pouze nedodržela předpisy související s nakládáním a evidencí léků, trestní soud odmítl. Žalobkyně s uvedenými léky nakládala bez povolení způsobem, který dle zjištění trestního soudu fakticky spočíval v předávání nakoupených léků třetím nepovolaným oso- bám v rámci „černého trhu“. Na takovou dis- tribuci léků povolení vystavit nelze. Nelze te- dy mít za to, že žalobkyně bez povolení provozovala činnost (nákup a prodej léků), na kterou bylo možné povolení vydat. Měst- ský soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že prospěch žalobkyní dosažený trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ne- ní „příjmem“ podléhajícím dani z příjmů fy- zických osob.
Daň z tohoto „příjmu“ proto dle mínění soudu neměla být doměřena. Z těchto důvodů soud rozhodnutí žalované- ho ze dne 14. 12. 2006 zrušil a věc žalované- mu vrátil k dalšímu řízení. Pro úplnost soud uvádí, že rozhodnutí ža- lovaného nepovažuje za nicotné, jak dovozo- val zástupce žalobkyně u jednání před sou- dem. Doměření daně je založeno na dle mínění soudu nesprávném názoru daňových orgánů, že pro činnost, jíž žalobkyně získala prospěch („příjem“), by bylo možné vydat příslušné povolení, tedy výsledek této čin- nosti podléhá zdanění.
Rozhodnutí o domě- ření daně dle mínění soudu není požadav- kem na trestné plnění. 2389 Daň z plynu: osvobození od daně z plynu k $ 8 odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů Ustanovení $ 8 odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, upravuje osvobození od daně z plynu v návaznosti na způsob použití zemního ply- nu. Při výrobě vodíku vstupuje zemní plyn do procesu výroby ve dvou podobách: ja- ko surovina, ze které se vodík vyrábí, a jako palivo, jehož spálením vzniká teplo ne- zbytné pro průběh reakce.
Osvobození podléhá pouze ta část plynu, která se používá jako surovina, z níž se vodík vyrábí.
Hana V. proti Finančnímu ředitelství pro hl. m. Prahu o daň z příjmů fyzických osob.