5 Pzo 1/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 9. 2025 návrh, který podal J. Z. na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaném soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 15. 10. 2021, sp. zn. 0 Nt 5513/2021, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaném soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 2. 12. 2021, sp. zn. Nt 7/2021, a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaném soudcem Okresního soudu ve Strakonicích dne 21. 12. 2021, sp. zn. 0 Nt 5515/2021, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto:
Příkazem k zjištění údajů o telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 15. 10. 2021, sp. zn. 0 Nt 5513/2021, příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 2. 12. 2021, sp. zn. Nt 7/2021, a příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným soudcem Okresního soudu ve Strakonicích dne 21. 12. 2021, sp. zn. 0 Nt 5515/2021, nebyl porušen zákon.
1. Nejvyššímu soudu byl dne 13. 5. 2025 doručen návrh J. Z. (dále též jen „navrhovatel“), doplněný podáním z 6. 8. 2025, na přezkoumání zákonnosti (i) příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 15. 10. 2021, sp. zn. 0 Nt 5513/2021 (dále též jen „příkaz 0 Nt 5513/2021“), (ii) příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 2. 12. 2021, sp. zn. Nt 7/2021 (dále též jen „příkaz Nt 7/2021“), a (iii) příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným soudcem Okresního soudu ve Strakonicích dne 21. 12. 2021, sp. zn. 0 Nt 5515/2021 (dále též jen „příkaz 0 Nt 5515/2021“). Navrhovatel ohledně všech označených příkazů požaduje „kompletní přezkum“.
2. Úvodem svého podání navrhovatel vytkl orgánům činným v trestním řízení, že jej neinformovaly, resp. nepoučily o jeho právu podat Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také obou příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Poté navrhovatel předložil bližší argumentaci zdůvodňující jeho návrh, aniž by konkrétně ve vztahu ke každému z citovaných příkazů poukázal, v čem spatřuje jejich nezákonnost, rovněž brojil proti použití záznamu telekomunikačního provozu od obchodní společnosti Alza.cz, a. s., jako důkazu v trestním řízení. Podle navrhovatele byl předmětný záznam telekomunikačního provozu pořízen podle jiného zákona nežli zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „tr. ř.“), a proto představoval nanejvýše východisko pro další šetření, nikoli důkazní prostředek. Závěrem navrhovatel neupřesnil, jakým způsobem by o jeho návrhu měl Nejvyšší soud rozhodnout.
3. Nejvyšší soud nejprve dotazem na Okresní soud ve Strakonicích zjistil, že trestní řízení vedené proti navrhovateli u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 57/2023 bylo pravomocně skončeno, a to dne 25. 3. 2025, a že navrhovatel J. Z. byl jako uživatel zájmových telefonních čísel XY a XY a mobilního přístroje IMEI XY informován o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu a rovněž byl poučen o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace návrh Nejvyššímu soudu na přezkoumání zákonnosti dotčených příkazů (písemnost byla odeslána okresním soudem dne 30. 5. 2025). Proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny formální podmínky pro konání řízení o přezkumu navrhovatelem napadených příkazů, jak vyplývají z § 314l odst. 1, 2 tr. ř. ve spojení s § 88 odst. 8 a § 88a odst. 2 tr. ř., a mohl se tak zabývat otázkou zákonnosti příkazů vedených u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 0 Nt 5513/2021, Nt 7/2021 a 0 Nt 5515/2021, přičemž dospěl k závěru, že při jejich vydání nebyl porušen zákon.
4. Obecně lze uvést, že podle § 88 odst. 1 tr. ř., resp. podle § 88a odst. 1 tr. ř., lze nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, resp. zjištění údajů o telekomunikačním provozu, u stanoveného okruhu trestných činů, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Podle § 88 odst. 2 tr. ř., resp. podle § 88a odst. 1 tr. ř., je oprávněn nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu v přípravném řízení (jako tomu bylo ve věci navrhovatele) na návrh státního zástupce soudce, příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost k vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
5. Z vyžádaného spisového materiálu Okresního soudu ve Strakonicích vyplývá, že trestní řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 9. 9. 2021 pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“), a trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku (pozn. Nejvyššího soudu: od 28. 6. 2022 jde o trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací), jichž se měl dopustit v té době dosud neznámý pachatel. Právě k objasnění totožnosti neznámého pachatele (či pachatelů) posloužily zajišťovací instituty odposlech a záznam telekomunikačního provozu a zjištění údajů o telekomunikačním provozu, které jsou svou povahou velmi blízké operativně pátracím prostředkům upraveným v § 158b a násl. tr. ř. Jejich rozdíl přitom spočívá v tom, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu směřuje do budoucna na ty hovory, jež teprve budou uskutečněny, příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu se týká v minulosti již uskutečněné komunikace. Jak je patrno ze všech tří návrhů státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích, resp. z obsahu jednotlivých shora označených příkazů, všechny dotčené příkazy byly neodkladným úkonem.
6. Ohledně prvního ze shora označených příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, resp. návrhu k němu, lze z jeho odůvodnění zjistit, že na základě dosavadních detailně popsaných výsledků prověřování měla příslušná soudkyně podklady pro důvodné podezření na závažnou trestnou činnost páchanou prostřednictvím elektronických prostředků. Ve stručnosti šlo o nabourání se do e-mailové korespondence obchodní společnosti Zíka Trans, s. r. o., jejíž účetní zaslala jménem této obchodní společnosti fakturu za dopravní služby znějící na částku 945 010 Kč odběrateli služeb obchodní společnosti Progroup Board, s.
r. o. Neznámý pachatel e-mailem požádal odběratele o změnu platebních podmínek, a to s udáním nového čísla bankovního účtu, na který požadoval jménem obchodní společnosti Zíka Trans, s. r. o., zaslat fakturovanou částku, přičemž k převodu peněz na účet pachatele nedošlo pro obezřetnost účetní obchodní společnosti Progroup Board, s. r. o. Policejní orgán zjistil ze zprávy Equa bank, a. s., že tento nově určený bankovní účet je ovládán telefonním číslem XY, jež bylo od 5. 4. 2021 užito v různých IMEI (International Mobile Equipment Identity, resp. zkratka pro jedinečný patnáctimístný kód používaný k identifikaci každého mobilního telefonu, který je používán v rámci GSM sítě), jichž se týkal první návrh na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a v nichž zase byly v totožném období použity různé SIM karty, resp. celkem 17 telefonních čísel, jež nebyla registrovaná na konkrétní osoby a která byla rovněž předmětem zajišťovacího úkonu, a to zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle názoru státního zástupce, s nímž se ztotožnila i soudkyně Okresního soudu ve Strakonicích, se objasňování trestné činnosti, za niž byl pachatel ohrožen trestní sazbou v rozmezí 1 až 5 let (§ 209 odst. 3 tr. zákoníku), jakož i jejích pachatelů, nemohlo obejít bez zjištění bližších údajů k telekomunikačnímu provozu dotčených telefonních čísel a IMEI. Využití většího množství telefonních čísel i mobilních telefonů vypovídalo o zapojení několika osob a rovněž o jejich značně konspirativnímu způsobu páchání trestné činnosti.
Veškeré údaje o uskutečněné komunikaci přitom provozovatelé telekomunikačních sítí ze zákona uchovávají pouze šest měsíců, proto tento úkon bylo potřeba učinit neodkladně ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř. Zákonné podmínky pro vydání příkazu podle § 88a odst. 1 tr. ř. tudíž byly dány, a to včetně vymezeného okruhu prověřované trestné činnosti, neboť trestný čin podvodu i neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací jsou oba součástí výčtu trestných činů, pro něž musí být trestní řízení vedeno, aby za současného splnění dalších podmínek mohlo být nařízeno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu.
Současně horní hranice trestní sazby u obou prověřovaných úmyslných trestných činů činila více jak tři roky, což obojí soudkyně Okresního soudu ve Strakonicích zmínila závěrem odůvodnění příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
7. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaný podle § 88a odst. 1 tr. ř. soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 15. 10. 2021, sp. zn. 0 Nt 5513/2021, vedl k dalším zjištěním v předmětné věci. Podle výsledků tohoto prověřování, jak jsou shrnuty v návrhu státního zástupce a odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, se zájmová telefonní čísla pojila i k dalším bankovním účtům založeným na odcizené identity a neustanovení uživatelé zájmových telefonních čísel využívali předplacené SIM karty. Z těchto důvodů nebylo možné ztotožnit jejich uživatele pouhou lustrací zjištěných telefonů a telefonních čísel. Existovala tudíž vysoká pravděpodobnost, že v rozhodné době dochází k páchání rozsáhlé trestné činnosti a výše popsaný odhalený počítačový podvod nebyl jediným případem takového závažného protiprávního jednání. Ke stíhání počítačových podvodů přitom zavazuje Českou republiku s účinností od 1. 12. 2013 Úmluva o počítačové kriminalitě uveřejněná jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí pod č. 104/2013 Sb.m.s. Podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. ř. proto byly i v tomto případně splněny. S ohledem na to, že bylo prakticky nemožné zjistit bližší údaje k uživatelům telefonních čísel a IMEI jiným způsobem, šlo i v případě příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích dne 2. 12. 2021, sp. zn. Nt 7/2021, o neodkladný úkon.
8. První příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl vydán již 15. 10. 2021 a týkal se údajů zjištěných k zájmovým telefonním číslům a IMEI po dobu předcházejících šesti měsíců, avšak vyvstala potřeba mít k dispozici údaje o jejich telekomunikačním provozu rovněž v průběhu dalšího vyšetřování, jež ani na konci roku 2021 neposkytovalo výsledky dostatečné k ustanovení konkrétních pachatelů a k objasnění dalších skutečností důležitých pro trestní řízení. Proto soudce Okresního soudu ve Strakonicích dne 21. 12. 2021 vyhověl dalšímu návrhu státního zástupce na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zájmových telefonních čísel a IMEI, a to od 11. 10. 2021 do doby vydání příkazu, tj. do 21. 12. 2021. Opět šlo o neodkladný úkon a veškeré zákonné podmínky podle § 88a odst. 1 tr. ř. byly splněny obdobně jako při vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 15. 10. 2021.
9. Lze shrnout, že všechny tři příkazy, jejichž přezkum navrhovatel požadoval, byly vydány v souladu s podmínkami, jejichž splnění zákon vyžaduje, proto mohou podle Nejvyššího soudu obstát. Odůvodnění všech příkazů obsahují veškeré zákonné náležitosti, je z nich patrno, že soudkyně či soudce Okresního soudu ve Strakonicích přezkoumali spisový materiál i jednotlivé návrhy státního zástupce, s jejichž argumentací se ztotožnili. Nezbytnost zásahu do soukromí navrhovatele, resp. v té době neustanovených osob, byla dána právě popsanými skutkovými okolnostmi, z nichž vyplývalo důvodné podezření na páchání závažné, promyšlené a obtížně odhalitelné trestné činnosti. Současně byl důvodný i předpoklad zapojení více osob, které v rámci své kooperace při protiprávním jednání anonymně využívaly technické prostředky, zejména telefonický kontakt. Telefonní čísla a IMEI proto byly v podstatě jediným pojítkem mezi pachatelem a trestným jednáním, jehož bližším prověřováním mohlo dojít k získání skutečností významných pro trestní řízení, k čemuž také skutečně později došlo, ať již v důsledku získaných údajů o telekomunikačním provozu nebo odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. Z odůvodnění příkazů je zároveň zřejmé, že v době jejich vydání bylo trestní řízení vedeno pro dva trestné činy (podvod a neoprávněný přístup k počítačovému sytému a nosiči informací), na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět roků, resp. tři roky, a že ke stíhání počítačových podvodů Českou republiku současně zavazuje i již zmíněná mezinárodní smlouva, Úmluva o počítačové kriminalitě. Tudíž u všech dotčených příkazů byla podmínka, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu, resp. zjištění údajů o telekomunikačním provozu, lze nařídit pouze u stanoveného okruhu trestných činů ve smyslu § 88 odst. 1, resp. § 88a odst. 1 tr. ř., evidentně splněna. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byla výslovně zdůvodněna také délka nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trvání čtyř měsíců, jejíž potřebu soudkyně dovodila z náročnosti úkonu a státní zástupce z popisu relevantních skutkových okolností, jež vykazovaly důvodné indicie o cíleném, promyšleném, dlouhodobém páchání rozsáhlé trestné činnosti ze strany neustanovených podezřelých osob, kterou orgány činné v trestním řízení postupně rozkrývaly.
10. Nejvyšší soud pro úplnost připomíná, že kvalita, resp. obsahová preciznost odůvodnění určitého rozhodnutí se vždy odvíjí mimo jiné od pokročilosti stadia trestního řízení, v němž je rozhodnutí vydáno. Ve stadiu před zahájením trestního stíhání musí být nároky na podrobnost odůvodnění rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení z povahy věci nižší, než je tomu v případě rozhodnutí vydávaných v meritu věci (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. III. ÚS 2221/08). Soudní praxe proto přistupuje k posuzování zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z hlediska materiálně-formálního, a to v kontextu všech doposud zjištěných skutkových okolností. Do úvahy je třeba vzít nejen skutečnosti uvedené v samotných příkazech, nýbrž také se zřetelem k obsahu příslušného návrhu státního zástupce a jemu předcházejícího podnětu policejního orgánu (tzv. test účinnosti trojí kontroly), případně je vhodné zohlednit také další spisový materiál, jakož i okolnosti případu (viz např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 47/13). V této souvislosti není přitom nijak neobvyklá ani skutečnost, že soud převzal názor státního zástupce vyjádřený v jeho návrhu, pokud se s ním ztotožnil a považoval jej za důvodný. Po soudu se nepožaduje zcela detailní odůvodnění, neboť jde o institut užívaný zejména v rámci přípravného řízení, který je určen ke shromažďování dalších důkazů za účelem potvrzení či vyvrácení podezření i ve vztahu ke konkrétním osobám. O vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je účelné rozhodovat co nejrychleji tak, aby nedošlo ke ztrátě jeho smyslu a aby orgány činné v přípravném řízení mohly činit kroky nutné k opatření co nejširšího objemu informací (přiměřeně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 3 Pzo 1/2024).
11. Vzhledem k uvedenému tedy Nejvyšší soud neshledal příkazy sp. zn. 0 Nt 5513/2021, Nt 7/2021 a 0 Nt 5515/2021 nezákonnými. Sám navrhovatel ve svém návrhu nevytkl příkazům žádné konkrétní vady, Nejvyšší soud proto s přiměřeným poukázáním na výše popsaná východiska pouze ve stručnosti dodává, že všechny citované příkazy při přezkoumání jejich zákonnosti z hlediska materiálně- formálního obstojí. Nejvyšší soud považuje za vhodné závěrem poznamenat, že v rámci přezkumného řízení podle § 314l tr. ř. se zabývá výlučně posouzením zákonnosti navrhovatelem označených příkazů a jejich provedením, nikoli jejich případným použitím jako důkazních prostředků v řízení před soudem ve stadiu po podání obžaloby. Dodatečný přezkum příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, resp. příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nenahrazuje například možnost obviněného, uplatnit v řízení o dovolání námitku odpovídající druhé alternativě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který je určen k nápravě vady spočívající v tom, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech. Nejvyšší soud proto nemůže v řízení o přezkumu telekomunikačního provozu posuzovat zákonnost dokazování záznamem tohoto provozu či zprávou a jiným dokladem obsahujícím údaje o telekomunikačním provozu (viz Šámal, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013,3626 s.).
12. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. tak, že navrhovatelem označenými příkazy nebyl porušen zákon.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 10. 9. 2025
JUDr. Blanka Roušalová předsedkyně senátu