5 Pzo 2/2025

5 Pzo 2/2025

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 9. 2025 návrh M. G. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, a jejich prodloužení, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto:

Příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, ani příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané soudcem Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. V 456/2023-MS-PHA-Nt 1207/2023, a ze dne 8. 12. 2023, sp. zn. V 777/2023-MS-PHA-Nt 1274/2023, ohledně telefonu a telefonních čísel užívaných navrhovatelem M. G., nebyl porušen zákon v ustanoveních § 88 odst. 1, 2 tr. ř.

1. Nejvyššímu soudu podal dne 2. 6. 2025 obviněný M. G. (dále též jen „navrhovatel“) podle § 88 odst. 8 tr. ř. návrh na přezkoumání zákonnosti blíže neidentifikovaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které byly vydány v trestní věci později vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 51 T 147/2024, v níž byl obviněný zproštěn obžaloby státního zástupce rozsudkem uvedeného soudu ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 51 T 147/2024. Zákonnost těchto příkazů navrhovatel zpochybnil primárně z důvodu, že jimi nebyla nikterak prokázána tvrzená trestná činnost, a proto byl pravomocně zproštěn obžaloby státního zástupce. Uvedenými odposlechy mu bylo nepřiměřeným způsobem po dobu jednoho roku zasahováno do práva na soukromí, tyto odposlechy nebyly v průběhu doby řádně vyhodnocovány, jejich nasazení bylo nepřiměřené a neopodstatněné. Označen jako možný pachatel trestného činu byl údajně jen proto, že ve svém vozidle projížděl křižovatkou.

2. Nejvyšší soud si předně vyžádal trestní spis od Obvodního soudu pro Prahu 10, podání navrhovatele zaslal k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které této možnosti využilo a vyjádřilo se prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, a následně umožnil navrhovateli repliku k tomuto vyjádření. Obviněnému jsou tato podání dobře známa, proto postačí jen jejich stručná rekapitulace.

3. Podle státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství byl návrh obviněného velmi stručný, nicméně po prostudování spisového materiálu dospěl k závěru, že výhrady jsou liché a vydáním příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v uvedené věci zákon porušen nebyl. Obviněný byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 51 T 147/2024, sice zproštěn obžaloby státního zástupce podle § 226 písm. c) tr. ř. pro absenci relevantních důkazů. Nicméně zákonnost příkazů je nutno hodnotit optikou těch informací, které byly známy v počátku trestního řízení, tedy v době zahájení úkonů trestního řízení a navazujícího prověřování, a nikoli až optikou výsledku trestního řízení, které logicky nemusí vždy skončit odsuzujícím rozsudkem.

V daném případě existovalo důvodné podezření, že do obchodování s drogami, konkrétně do dovozu psychotropní látky MDMA ze zahraničí, byl nějakou formou zapojen mimo jiné právě navrhovatel a že tato nelegální aktivita mohla naplnit znaky zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Navrhovatel měl přístup a také několikrát přistupoval do poštovní schránky umístěné u vstupu do neobývaného domu v ulici XY ve XY, do níž byla zásilka s drogou ze zahraničí adresována.

Navrhovatel poté s touto schránkou manipuloval, měl od ní klíče, vyzvedával z ní nezjištěné zásilky, pokud zásilky do ní nebyly vhozeny, vystupoval při následné komunikaci s dopravcem pod smyšlenými jmény, kromě toho také se svědkem P. N. hovořil způsobem, který budil podezření, že komunikují o drogách. Podezření z trestného činu tak reálně existovalo, orgány činné v trestním řízení k objasnění skutečností nezbytných pro potvrzení či vyvrácení tohoto podezření, případně pro ustanovení možného pachatele, oprávněně využily možnosti dané jim ustanovením § 88 tr.

ř. Příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (dále ve zkratce též jen „příkazy k OZTK“) byly vyhotoveny na základě řádně odůvodněných a konkrétními skutečnostmi podložených návrhů státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 z podnětu policejního orgánu, přesvědčivě odůvodněny byly i uvedené příkazy, v nichž byly popsány všechny relevantní skutečnosti, byla též specifikována telefonní čísla, jež mají být odposlouchávána, včetně navrhovatele jako uživatele telefonních stanic, uveden byl i cíl jejichž využití, neodkladnost úkonu i nemožnost získat informace jiným způsobem (subsidiarita), označen byl i trestný čin, pro který se trestní řízení vedlo.

Prověřována byla závažná trestná činnost drogového charakteru, pro kterou je typické skryté a konspirativní jednání pachatelů, u něhož zpravidla nelze podezření potvrdit či vyvrátit jiným způsobem než za využití operativně pátracích prostředků. Státní zástupce proto vyjádřil přesvědčení, že navrhovatelem napadené příkazy k OZTK byly odůvodněny řádně a nařízený odposlech a záznam telekomunikačního provozu splňoval všechny podmínky uvedené v § 88 tr.

ř., příkazem ani provedením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak nebyl porušen zákon. Na tom nemůže nic změnit ani pozdější zproštění obviněného obžaloby.

4. Navrhovatel v replice k vyjádření státního zástupce podrobněji rozvedl, proč se domnívá, že příkazy k OZTK byl porušen zákon. Jejich zákonnost je podle něj nutno posuzovat optikou informací, které byly známy v době zahájení úkonů trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení v daném okamžiku disponovaly pouze nahrávkou, na níž neztotožněný muž nahlížel do poštovní schránky zřejmě neobydleného domu. Tento záznam byl pouhou přílohou úředního záznamu, nikoliv samostatným důkazem. Ztotožnění navrhovatele se odvíjelo od zcela odlišného záznamu z jiné kamery, když o den později šel po ulici ve formálním oděvu z jiné strany objektu, aniž by se přiblížil ke schránce.

Totožnost osoby nahlížející do schránky nebyla nikdy prokázána. Nesouhlasil ani s vyjádřením státního zástupce, že jednal konspirativně, neboť samotný pohled do schránky nelze považovat za konspirativní jednání. Dále vytkl porušení zásady subsidiarity a proporcionality, neboť podle něj policejní orgán mohl využít méně invazivní prostředky, což však neučinil. Nesouhlasil ani s délkou odposlechů po dobu téměř 12 měsíců, jejímž jediným výsledkem byl jediný telefonát obsahující slova „jeden gram“ bez kontextu k trestné činnosti (navíc mohl mít i zcela jiný význam – např. se mohl týkat potravin).

Odposlech zasáhl do jeho práva a práv třetích osob, půl roku byl odposloucháván i svědek, vůči němuž nebylo zahájeno trestní stíhání, což ve svém důsledku představovalo nepřiměřený zásah do soukromí více osob. Obvinil také policejní orgán z profesní slepoty, neboť se fixoval na hypotézu, že navrhovatel byl osobou ze záznamu a rezignoval na hledání alternativního vysvětlení. Navrhovatel též připomněl relevantní judikaturu Ústavního soudu týkající se odposlechů telekomunikačního provozu.

5. Nejvyšší soud shledal, že i přes nedostatky návrhu, v němž obviněný vůbec neidentifikoval konkrétní příkazy k OZTK, může řízení o přezkumu zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 314l a násl. tr. ř. proběhnout. Z vyjádření obviněného lze dovodit, že zpochybňuje zákonnost všech příkazů k OZTK a jejich prodloužení vydaných ve věci později vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, tj. příkazy vydané soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, jakož i příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané soudcem Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. V 456/2023-MS-PHA-Nt 1207/2023, a ze dne 8. 12. 2023, sp. zn. V 777/2023-MS-PHA-Nt 1274/2023, ohledně telefonu a telefonních čísel užívaných navrhovatelem M. G. Podle § 314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud takový návrh oprávněná osoba podá v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Navrhovatel jako odposlouchávaná osoba byl podle současné právní úpravy (účinné do 31. 12. 2025) oprávněn takový návrh podat. Učinil tak též včas, neboť informační dopis byl obviněnému doručen dne 24. 4. 2025, návrh obviněného na přezkum byl doručen Nejvyššímu soudu dne 2. 6. 2025, tedy byl podán před uplynutím zákonem stanovené šestiměsíční lhůty.

6. Po prostudování námitek navrhovatele a spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že žádným z příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. k jejich prodloužení, zákon způsobem namítaným obviněným porušen nebyl. Nejvyšší soud souhlasí s argumentací, kterou ve svém vyjádření k návrhu obviněného uvedl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a na kterou může též plně odkázat, stejně tak může odkázat na zevrubné odůvodnění samotných napadených příkazů k OZTK označených ve výroku tohoto usnesení. Naopak nesouhlasí s námitkami obviněného, k nimž se sám dále ještě vyjádří.

7. Z obsahu trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 51 T 147/2024 vyplývá, že trestní řízení bylo zahájeno dne 11. 3. 2023 záznamem o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., a to k objasnění a prověření skutečností ve věci nezákonného dovozu 78,9 g hrubého množství látky MDMA důvodně nasvědčujícího tomu, že byl neznámým pachatelem spáchán přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Dne 25. 3. 2023 došlo na základě zjištěných skutečností ke změně právní kvalifikace skutku na trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku.

8. Později bylo usnesením ze dne 9. 7. 2024 podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno stíhání obviněného M. G. pro spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že nezákonně dovezl do České republiky z Nizozemského království v poštovní zásilce s uvedením odesílatele T. D. a příjemcem F. K., která byla dne 10. 3. 2023 odhalena a zajištěna ve skladu České pošty v Praze 10, celkem 49,45 gramů nahnědlé krystalické látky s obsahem účinné látky MDMA o koncentraci 37,58 gramů MDMA báze.

Látka MDMA je vedena jako psychotropní látka uvedená v příloze č. 4 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Obviněný měl podle uvedeného usnesení látku dovézt, ačkoliv si musel být vědom toho, že dovoz této látky je nezákonný. Současně bylo zjištěno, že dne 25. 7. 2022 příslušníci Hlavního celního úřadu ve Frankfurtu nad Mohanem odhalili zásilku s cca 253,8 g MDMA-HLC, cca 2,8 g ketaminu a 104 ks tablet extáze, která byla podána v Německu a směřovala na adresu příjemce P. V.

na zcela stejnou adresu ve XY jako shora uvedená zásilka. Na tuto adresu pak byly opakovaně doručovány zásilky na různá jména, zejména P. V. a P. V., jak bylo zjištěno od dopravních společností. Stížnost obviněného proti tomuto usnesení policejního orgánu byla dne 29. 8. 2024 usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná (č. l. 20 až 21 trestního spisu).

9. Trestní stíhání bylo zahájeno na základě předchozí operativně-pátrací činnosti příslušníků Policie České republiky, kterým se podařilo ztotožnit jako jedinou osobu nakládající se schránkou umístěnou na neobývaném domě obviněného. Policisté k tomu využili prostředky skrytého (utajeného) pátrání, vyhodnotili dostupné kamerové záznamy z bezpečnostních kamer, identifikovali obviněného jako uživatele vozidla, s nímž na místo přijel. Dalšími úkony trestního řízení (sledováním osob a věcí a odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu) se v průběhu prověřování podařilo jednoznačně potvrdit správnost úvodní identifikace navrhovatele jako jediné osoby manipulující se schránkou, do které byly adresovány závadové zásilky obsahující omamné a psychotropní látky.

Jedině obviněný totiž s touto schránkou manipuloval, odemykal ji klíčem, dokonce ji na určitou dobu z domu sejmul, aby ji posléze v očekávání další zásilky tamtéž znovu umístil. Záměrně přitom užíval falešná jména v komunikaci s poštovními doručovateli (různými zásilkovými společnostmi) i odesílateli (např. V., V., W.), aby tak ztížil své odhalení. I v jiných ohledech se choval konspirativně, aby znemožnil své odhalení jako příjemce závadných zásilek. Vůbec tak není pravdivá námitka obviněného, že si jej policisté náhodně vybrali jako osobu jen projíždějící křižovatkou, jak obviněný namítal, že by se snad spletli či záměrně zasahovali do práv osoby bez vážného a důvodného podezření z páchání trestné činnosti.

Naopak operativně-pátrací činností se podařilo potvrdit jako důvodné původní podezření, že to byl právě obviněný, kdo si nechal ze zahraničí zaslat drogy (látku MDMA), a to do té míry, že po provedení této skryté operativní činnosti s využitím odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu mohl policejní orgán zahájit trestní stíhání a následně státní zástupkyně dokonce i podat obžalobu pro shora popsaný skutek. Míra pravděpodobnosti (či jistoty), že to byl právě obviněný, kdo si uvedenou látku nechal do České republiky zaslat, tak v průběhu přípravného řízení postupně rostla, a to do té míry, že státní zástupkyně mohla obviněného postavit před soud k posouzení, zda se skutek, jak byl v obžalobě popsán, skutečně stal, je trestným činem a spáchal jej též obviněný.

Soud prvního stupně na základě dokazování provedeného v hlavním líčení dospěl k závěru, že vinu obviněného se bez důvodných pochybností (v rozsahu potřebném pro rozhodnutí) nepodařilo prokázat, především se nepodařilo prokázat, že by to byl právě obviněný, kdo si inkriminovanou zásilku objednal a nechal ze zahraničí zaslat, resp.

že řetězec nepřímých důkazů potvrzující tuto verzi není uzavřený a nevylučuje i verze jiné (nebyla podle soudu prvního stupně ani zcela vyvrácena obrana obviněného uplatněná v hlavním líčení o objednávce dárků pro rodiče, kterou si jen proto nechal zasílat na jinou adresu a pod falešným jménem – soud příliš nehodnotil její vnitřní rozpornost a nelogičnost, když údajně se schránkou nijak nemanipuloval, neinstaloval ji ani ji neodstraňoval, přesto si do ní nechal posílat zásilky, vystupoval pod falešnými jmény, ačkoliv zásilky mu nebyly doručovány do místa bydliště, takže nehrozilo prozrazení rodinným příslušníkům etc.). K přezkoumání těchto závěrů soudu prvního stupně nedošlo, protože proti jeho rozsudku státní zástupkyně nepodala odvolání. Zprošťující rozsudek tak nabyl právní moci, a proto je třeba jej respektovat.

10. Pravomocný zprošťující rozsudek nicméně sám o sobě nevypovídá o tom, zda úkony činěné v přípravném řízení proběhly v souladu se zákonem či nikoli. To vyplývá již jen z toho, že na počátku trestního řízení postačí jen podezření ze spáchání trestného činu, aby mohl zahájit úkony trestního řízení (viz § 158 odst. 1 tr. ř.) a učinit posléze všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujícího jeho spáchání a směřujících k odhalení jeho pachatele. Pro zahájení trestního stíhání již musí být dostatečně odůvodněn závěr, že se skutek stal, je trestným činem a spáchala jej konkrétní osoba (viz k tomu § 160 odst. 1 tr. ř.), pro podání obžaloby (§ 176 odst. 1tr. ř.) se již požaduje vyšší míra pravděpodobnosti (či jistoty), aby mohl být obviněný postaven před soud, tedy výsledky vyšetřování musí dostatečně odůvodňovat postavení obviněného před soudem. Teprve soud pak rozhoduje na základě základní zásady presumpce neviny a z ní plynoucího postulátu in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch), kdy se žádá tzv. praktická jistota, že se skutek stal, je trestným činem a spáchal jej obviněný (skutkový stav musí být zjištěn bez důvodných pochybností, tj. nade vši rozumnou pochybnost – viz § 2 odst. 5 tr. ř.).

11. Nyní již k jednotlivým příkazům k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. jejich prodloužením. Ve všech případech byly splněny podmínky tzv. trojí kontroly, tj. policejní orgán na základě operativního šetření podal odůvodněný podnět k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, státní zástupce jej přezkoumal a na jeho základě podal návrh příslušnému okresnímu soudu (§ 26 tr. ř.), jehož soudce následně vydal odůvodněný příkaz k OZTK, resp. v případě prodloužení byl návrh podán k příslušnému krajskému soudu, jehož soudce prodloužení nařídil.

12. Konkrétně nejprve podal podnět k podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř. policejní orgán dne 12. 4. 2023 pod č. j. V14-7/2023-GŘC-757, a to pro telefonní číslo XY a telefonní přístroj IMEI XY, na dobu 4 měsíců (viz č. l. 115-118 trestního spisu), registrované na navrhovatele M. G. Na základě tohoto podnětu podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr.

ř. ze dne 17. 4. 2023, sp. zn. V3-6/2023-OSZ-PHA10 (3 ZN 1472/2023). Soudce Obvodního soudu pro Prahu 10 tomuto návrhu státní zástupkyně vyhověl a vydal dne 20. 4. 2023 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř., sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023. Podnět policejního orgánu, návrh státní zástupkyně, jakož i příkaz soudce byly náležitě odůvodněny konkrétními okolnostmi případu, bylo rozvedeno, proč je tento postup nezbytný, proč účelu nelze dosáhnout jiným způsobem a proč jde o úkon neodkladný a neopakovatelný.

Bylo zdůrazněno, že policejní orgán prověřoval podezření ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se mohl dopustit neznámý pachatel tím, že nezákonně dovážel do České republiky z Nizozemského království v poštovní zásilce 49,45 gramů látky MDMA, že z této činnosti je důvodně podezřelý navrhovatel (obviněný), který užívá uvedené telefonní číslo a telefonní přístroj a který podle policejního šetření manipuluje se schránkou, kam byla uvedená zásilka adresována (otevřel ji klíčem a kontroloval její obsah).

V dané době nebylo možné získat poznatky o jeho trestné činnosti jiným způsobem, bylo třeba vést prověřování skrytě a utajeně, bylo potřeba zjistit, koho navrhovatel kontaktuje, kdo se obrací na něj, zda je zapojen do dalšího předávání omamných a psychotropních látek. Doba odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu byla odůvodněna charakterem trestné činnosti, nebylo možné s určitostí konstatovat, kdy přesně by se mohly uskutečnit tzv. zájmové hovory etc. Uvedena byla i právní úprava a mezinárodní závazky postihovat přeshraniční obchod a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami.

Byl též vyřčen důvodný předpoklad, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu budou získány další skutečnosti významné pro trestní řízení. Úkon byl označen za neodkladný a neopakovatelný, neboť jej nebylo možné odložit na dobu po zahájení trestního stíhání, neboť hrozilo zmaření získání tohoto důkazu z důvodu, že by byl navrhovatel po zahájení trestního stíhání obezřetný, stejně tak opatření důkazu by nebylo možné později zopakovat.

13. Policejní orgán poté dne 14. 8. 2023 podal žádost o prodloužení doby trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonního přístroje IMEI XY o 4 měsíce (č. l. 125-128), neboť bylo zjištěno, že v tomto telefonním přístroji užívaném navrhovatelem bylo použito další telefonní číslo XY (lustrací bylo zjištěno, že se jednalo o předplacenou službu Vodafone Czech Republic) při doručování podezřelé zásilky přepravní společností DPD na adresu XY, a navrhovatel se představil jako „V./W.“. Policejní orgán vyslovil důvodné podezření, že navrhovatel vědomě zastíral svou pravou totožnost z důvodu páchání další protiprávní činnosti (spočívající v nakládání s omamnými a psychotropními látkami). Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 proto ze stejných důvodů podala dne 15. 8. 2023 pod sp. zn. V3-11/2023-OSZ-PHA10 (3 ZN 1472/2023) podle § 88 odst. 1, 4 tr. ř. návrh na prodloužení příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonního přístroje uvedeného IMEI na dobu od 21. 8. 2023 do 21. 12. 2023 (č. l. 129-132). Soudce Městského soudu v Praze tomuto návrhu vyhověl a dne 16. 8. 2023 pod sp. zn. V 456/2023-MS-PHA-Nt 1207/2023 (č. l. 133-135), vydal podle § 88 odst. 1, 4 tr. ř. příkaz k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonního přístroje IMEI XY, které užíval M. G., a to na dobu od 21. 8. 2023 do 21. 12. 2023. Opět všechny tři úkony byly náležitě odůvodněny, především bylo zopakováno základní původní podezření, které se dalším prověřováním potvrzovalo jako důvodné, podezřelý (navrhovatel) se choval konspirativně, vložil do telefonního přístroje další předplacenou neregistrovanou SIM kartu s novým telefonním číslem, prostřednictvím kterého komunikoval s dopravci a představoval se falešným jménem V. či W. Důvodem prodloužení doby odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu bylo získat pro dané trestní řízení informace které, ve spojení s dalšími způsoby skrytého prověřování, mohou přispět k objasnění podezření ze spáchání trestné činnosti. V rámci zaznamenané telefonické komunikace byla zjišťována celá řada informací, které v kontextu s dalšími prověřováním zjištěnými skutečnostmi mohou dát obraz o způsobu páchání trestné činnosti a které mohly přispět k jejímu zdokumentování. Byla odůvodněna i doba prodloužení o 4 měsíce s ohledem na vysokou závažnost prověřované trestné činnosti.

14. Ze stejných důvodů podal policejní orgán též podnět ze dne 14. 8. 2023 (č. l. 136-139 trestního spisu), státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 podala návrh ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. V3-12/2023-OSZ-PHA10 (3 ZN 1472/2023 na č. l. 140-143 trestního spisu) a soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 vydala dne 18. 8. 2021 pod sp. zn. V 44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023 (č. l. 144-146) příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu druhého účastnického čísla 704 225 741 (předplacené karty Vodafone Czech Republic) uživatele M. G. na stejně vymezenou dobu 4 měsíců, tj. od 18. 8. 2023 do 18. 12. 2023.

15. Následně podal policejní orgán podnět ze dne 1. 12. 2023, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 dne 5. 12. 2023 pod sp. zn. V3-23/2023-OSZ-PHA10 (3 ZN 1472/2023, na č. l. 181-185 trestního spisu) návrh a soudce Městského soudu v Praze dne 8. 12. 2023, sp. zn. V777/2023-MS-PHA-Nt 1274/2023 (na č. l. 186-189 trestního spisu) příkaz k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 4 tr. ř. pro telefonní číslo XY na dobu od 19. 12. 2023 do 18. 4. 2024 a pro telefonní přístroj IMEI č. XY na dobu od 21. 12. 2023 do 20. 4. 2024. Opět v těchto úkonech orgánů činných v trestním řízení byly konstatovány dosavadní poznatky získané operativně-pátrací činností, a to jednak právě odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, tak i sledováním osob a věcí. Dalším prověřováním bylo posíleno důvodné podezření, že navrhovatel si nechává ze zahraničí zasílat do výše zmíněné poštovní schránky na neobývaném domě (k němuž neměl navrhovatel žádný známý formální vztah), opakovaně tuto schránku kontroloval, instaloval a deinstaloval ji, jediný měl od ní klíče, zásilkové služby, které mu tam nechtěly vhodit zásilku, kontaktoval pod falešnými jmény (V./W., V. či V.). V mezidobí se rozšířilo pátrání i na další osobu, s níž byl navrhovatel ve styku a hovořil s ní konspirativně způsobem nasvědčujícím nakládání s drogami (zmíněna byla poptávka po 1 gramu blíže neidentifikované látky). V prověřování činnosti navrhovatele tak bylo třeba pokračovat. Připomenuta byla opět i právní úprava, mezinárodní závazky postihovat přeshraniční obchod a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami, stejně tak byla zdůvodňována doba prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jakož i neodkladnost a neopakovatelnost tohoto úkonu.

16. Lze tak konstatovat, že všechny zkoumané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly vydány v řádném zákonným způsobem vedeném trestním řízení, že proběhla vždy tzv. trojí kontrola (policejní orgán – státní zástupce – soudce), že všechny příkazy i jim předcházející podání byly náležitě odůvodněny, že došlo k reálnému (materiálnímu) přezkumu (nešlo o čistě formální postupy), zásah do osobní svobody navrhovatele byl vždy podložen silnými důvody, které navíc v průběhu prověřování sílily (byly postupně zjišťovány další informace nasvědčující tomu, že obviněný skutečně nakládá s drogami). S takovým zdůvodněním postupu v přípravném řízení Nejvyšší soud též souhlasí a považuje jej za opodstatněný.

17. Nejvyšší soud v obecné rovině připomíná, že podle § 88 odst. 1 tr. ř. lze odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolit u stanoveného okruhu trestných činů, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Podle § 88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.

18. Nejvyšší soud také připomíná, že kvalita, resp. obsahová preciznost odůvodnění určitého rozhodnutí se vždy odvíjí mimo jiné od pokročilosti stadia trestního řízení, v němž je rozhodnutí vydáno. Ve stadiu před zahájením trestního stíhání musí být nároky na podrobnost odůvodnění rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení z povahy věci nižší, než je tomu v případě rozhodnutí vydávaných v meritu věci (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. III. ÚS 2221/08). Soudní praxe proto přistupuje k posuzování zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z hlediska materiálně- formálního, a to v kontextu všech doposud zjištěných skutkových okolností. Do úvahy je třeba vzít nejen skutečnosti uvedené v samotných příkazech, nýbrž také se zřetelem k obsahu příslušného návrhu státního zástupce a jemu předcházejícího podnětu policejního orgánu (tzv. test účinnosti trojí kontroly), případně je vhodné zohlednit také další spisový materiál, jakož i okolnosti případu (viz např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 47/13). V této souvislosti není přitom nijak neobvyklá ani skutečnost, že soud převzal názor státního zástupce vyjádřený v jeho návrhu, pokud se s ním ztotožnil a považoval jej za důvodný. Po soudu se nepožaduje zcela detailní odůvodnění, neboť jde o institut užívaný zejména v rámci přípravného řízení, který je určen ke shromažďování dalších důkazů za účelem potvrzení či vyvrácení podezření i ve vztahu ke konkrétním osobám. O vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je účelné rozhodovat co nejrychleji tak, aby nedošlo ke ztrátě jeho smyslu a aby orgány činné v přípravném řízení mohly činit kroky nutné k opatření co nejširšího objemu informací (přiměřeně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 3 Pzo 1/2024).

19. Při následném přezkoumávání zákonnosti rozhodování o zásahu do soukromí určité osoby v tomto stadiu řízení není proto možné posuzovat příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu odděleně od jemu předcházejícího návrhu, resp. předchozího podnětu policejního orgánu, nýbrž v komplexu soudu předkládaných informací i argumentů navrhovatele. V daném případě měly vždy všechny tři úkony orgánů činných v trestním řízení (podnět – návrh – příkaz) nezbytné náležitosti, bylo vždy přesvědčivě vysvětleno, proč je úkonu třeba, proč výsledku nelze dosáhnout jiným způsobem, proč jsou splněny podmínky pro vydání příkazu k OZTK či jeho prodloužení. Nařízení odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu bylo zcela namístě. Trestná činnost podle podezření policejního orgánu měla spočívat v objednání a dovezení zakázané omamné látky MDMA z Nizozemí a zřejmě i jejím následném prodeji. Taková činnost se podle obecných dosavadních poznatků provádí skrytě, konspirativně, čemuž též napovídalo chování navrhovatele, který byl důvodně podezřelý z této nelegální činnosti.

20. Ze všech shora rozvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že stručně formulované námitky obviněného (i s jejich doplněním v replice) jsou zcela nedůvodné, orgány činné v přípravném řízení při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nepochybily způsobem vytýkaným obviněným. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že shora uvedenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani jejich příkazy k jejich prodloužení nedošlo k porušení zákona.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 314m odst. 2 tr. ř.).

V Brně dne 18. 9. 2025

JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D. předseda senátu