5 Pzo 5/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2025 návrh M. A., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, na přezkoumání zákonnosti příkazů soudce Okresního soudu v Olomouci k vydání údajů o telekomunikačním provozu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2024, a ze dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř.
Příkazy k vydání údajů o telekomunikačním provozu vydanými soudcem Okresního soudu v Olomouci dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2024, a dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, ohledně telefonu a telefonních čísel užívaných navrhovatelem M. A., nebyl porušen zákon v ustanoveních § 88a odst. 1 tr. ř.
1. Nejvyššímu soudu podal dne 7. 8. 2025 M. A. (dále též jen „navrhovatel“ nebo „obviněný“) podle § 88a odst. 2 tr. ř. návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k vydání údajů o telekomunikačním provozu, které byly vydány v trestní věci později vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 124/2024, v níž soud schválil svým rozsudkem dohodu o vině a trestu, která byla uzavřena mezi obviněným a státním zástupcem dne 25. 10. 2024 pod č. j. 2 ZT 36/2024-291, a obviněného uznal vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr.
zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V následně podaném návrhu obviněný zpochybnil zákonnost označených příkazů, které podle něj byly vydány na základě nepravdivých a smyšlených tvrzení, jež (nesprávně) odkazovaly na jeho osobu. K příkazu se sp. zn. 0 Nt 8015/2024, resp. k návrhu na vydání tohoto příkazu konkrétně uvedl, že z dokumentů zaslaných obchodní společností Air bank, a.
s. (dále jen „Air bank“), vyplynulo, že žádost poškozeného J. M. o úvěr ve výši 750 000 Kč byla bance zaslána 11. 10. 2023 ve 4:02:39, v tuto hodinu však v klientském účtu poškozeného bylo vedeno kontaktní telefonní číslo a e-mailová adresa patřící poškozenému, ke změně kontaktních údajů došlo až dne 11. 10. 2023 v 16:30:25. Z těchto údajů tak nevyplývalo, že žádost o úvěr zaslal on a tvrzení v návrhu na vydání příkazu je proto nesprávné. V návrhu na vydání příkazu bylo dále uvedeno, že z bankovního účtu poškozeného byly dne 13.
10. 2023 provedeny neoprávněné výběry hotovosti a tyto výběry provedl právě navrhovatel. Uvedené tvrzení však není pravdivé, nevyplývá ani z žádné zprávy, kterou obchodní společnost Air bank zaslala orgánům činným v trestním řízení. Nadto v přípravném řízení bylo vyhověno jeho stížnosti, kterou namítal nepravdivost tohoto tvrzení uvedeného též v úředním záznamu. K příkazu se sp. zn. 0 Nt 8032/2024, resp. k návrhu na vydání tohoto příkazu, navrhovatel uvedl, že obsahoval stejné nepravdivé skutečnosti, jako předchozí návrh na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, nadto některé závěry z odůvodnění příkazu neměly oporu v trestním spise ani v návrhu okresního státního zastupitelství k vydání tohoto příkazu.
Tak například v návrhu bylo uvedeno, že poškozený na popud domnělého advokáta M. Š. vybral ze svého bankovního účtu finanční prostředky, v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu pak bylo uvedeno, že poškozený tyto finanční prostředky vybral na jejich popud (tj. na popud navrhovatele a M. Š.). Podle navrhovatele tak nebyl respektován základní požadavek pro aplikaci § 88a tr. ř., tedy důvodné vedení úkonů trestního řízení pro trestný čin, který užití tohoto institutu připouští. Nadto žádal, aby se Nejvyšší soud při přezkumu postupu orgánů činných v trestním řízení při vydání příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu neomezoval pouze na výhrady uvedené v jeho návrhu.
2. Nejvyšší soud si předně vyžádal trestní spis od Okresního soudu v Olomouci, podání navrhovatele zaslal k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které této možnosti využilo a vyjádřilo se prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, a následně umožnil navrhovateli repliku k tomuto vyjádření. Navrhovateli jsou tato podání dobře známa, proto postačí uvést jen jejich stručné shrnutí.
3. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po prostudování spisového materiálu dospěl k závěru, že výhrady navrhovatele nejsou důvodné a vydáním příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu v uvedené věci zákon porušen nebyl. K výhradě navrhovatele, kterou zpochybnil zaslání žádosti o úvěr ve výši 750 000 Kč jeho osobou, neboť tato žádost byla zaslána v ranních hodinách dne 11. 10. 2023 a změna kontaktních údajů byla provedena až v odpoledních hodinách téhož dne, státní zástupce uvedl, že časové záznamy mohou odrážet až následnou administrativní aktualizaci údajů v klientském profilu, nikoli jejich faktické použití při uzavření smluvního dokumentu, proto nelze dovozovat, že telefonní číslo a e-mailová adresa, které byly podle dokumentů předložených obchodní společností Air Bank změněny až v odpoledních hodinách, nemohly být využity již v ranních hodinách téhož dne.
K tomu státní zástupce doplnil, že z logovacích souborů poskytnutých obchodní společností Air Bank vyplývá, že dodatek k rámcové smlouvě byl podepsán prostřednictvím IP adresy XY, a to za použití mobilního zařízení typu Samsung Galaxy A145R. Tato IP adresa se v přístupech k bankovnímu účtu poškozeného objevila poprvé dne 10. 10. 2023 ve 23:00:10 hod. a naposledy dne 11. 10. 2023 v 9:56:32 hod., přitom byla ve všech případech spojena s uvedeným mobilním zařízením a toto mobilní zařízení bylo k přístupu k bankovnímu účtu využíváno až do dne 26.
11. 2023, v pozdějších přístupech figurovaly jiné IP adresy. Do dne 10. 10. 2025 byl k přístupu k účtu poškozeného využíván výhradně mobilní telefon Doogee S97 Pro, který užíval poškozený. Změna kontaktních údajů byla provedena z mobilního telefonu Samsung Galaxy A145R, přitom zařízení stejného typu bylo vydáno navrhovatelem při jeho zadržení dne 13. 3. 2024. Poškozený nadto uvedl, že jedinou osobou, které umožnil přístup ke svému bankovnímu účtu, byl navrhovatel, který také měl mobilní telefon značky Samsung Galaxy A14.
Změna kontaktních údajů byla zjevně vedena s cílem vyloučit poškozeného z další dispozice s úvěrovými prostředky ve výši 750 000 Kč, které byly na jeho účet připsány dne 12. 10. 2023. Vzhledem k těmto okolnostem tak existovalo důvodné podezření, že se jednalo o koordinovaný a cílený zásah do dispozičních oprávnění poškozeného a že pravděpodobným pachatelem prověřovaného skutku je navrhovatel. Státní zástupce dále doplnil, že telefonní číslo XY, které bylo po provedených změnách vedeno jako kontaktní, bylo dále použito dne 6.
12. 2023 v rámci žádosti o úvěr ve výši 440 000 Kč a dne 10. 12. 2023 v rámci žádosti o úvěr ve výši 200 000 Kč, přitom obě tyto žádosti byly podány jménem poškozeného. Uvedené telefonní číslo navíc bylo opakovaně uváděno samotným navrhovatelem jako jeho vlastní kontaktní údaj.
K námitce navrhovatele týkající se identifikace osoby na kamerových záznamech z bankomatu Air Bank státní zástupce uvedl, že s navrhovatelem lze souhlasit, neboť dozorový státní zástupce neměl v době podání návrhu k dispozici dostatečné informace o vzhledu navrhovatele, tudíž nemohl posoudit, zda se na kamerových záznamech nachází právě on. Nicméně tuto skutečnost dozorový státní zástupce výslovně reflektoval v odůvodnění usnesení, kterým zamítl stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
Tato nepřesnost tak nemohla mít vliv na zákonnost vydaného příkazu, neboť důvodné podezření bylo založeno na širším souboru indicií, které byly v návrhu rozvedeny. Podle státního zástupce pak nedošlo k pochybení ani při odůvodnění samotného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, když v něm soudce Okresního soudu v Olomouci uvedl, že k výběru hotovostních prostředků poškozeným došlo na popud navrhovatele a domnělého advokáta M. Š., ale v návrhu na vydání příkazu bylo uvedeno, že k výběru těchto prostředků došlo na popud pouze domnělého advokáta M.
Š. Poškozený totiž v rámci podaného vysvětlení uvedl, že ho navrhovatel s M. Š. seznámil a oba vůči němu vystupovali jako osoby ochotné mu pomoci s řešením situace týkající se jeho bankovního účtu. Z jeho výpovědi je tak zřejmé, že jejich jednání vnímal jako koordinované, odůvodnění příkazu tak není v rozporu s výpovědí poškozeného. Státní zástupce závěrem uvedl, že popis skutkového děje, jakož i právní kvalifikace, byly v návrzích i v následně vydaných příkazech dostatečně konkretizovány a odpovídaly tehdejšímu stavu poznání vyplývajícímu ze spisového materiálu, v době jejich vydání existoval dostatečný soubor konkrétních a vzájemně provázaných indicií zakládajících důvodné podezření ze spáchaní trestného činu.
Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 314n odst. 1 tr. ř. usnesením vyslovil, že zákon v této věci porušen nebyl. Vyjádření státního zástupce bylo zasláno k případné replice navrhovateli, který tohoto práva nevyužil.
4. Nejvyšší soud shledal, že řízení o přezkumu příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 314l a násl. tr. ř. může proběhnout. Podle § 314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, pokud takový návrh oprávněná osoba podá v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Navrhovatel jako odposlouchávaná osoba byl podle právní úpravy (účinné do 31. 12. 2025) oprávněn takový návrh podat. Učinil tak též včas, neboť informační dopis byl obviněnému doručen dne 12. 2. 2025, návrh obviněného na přezkum uvedených příkazů byl doručen Nejvyššímu soudu dne 7. 8. 2025, tedy byl podán před uplynutím zákonem stanovené šestiměsíční lhůty.
5. Nejvyšší soud dospěl po prostudování námitek navrhovatele a spisového materiálu k závěru, že vydáním ani jednoho z označených příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu nebyl porušen zákon způsobem namítaným navrhovatelem. Nejvyšší soud souhlasí s argumentací, kterou ve svém vyjádření k návrhu uvedl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a na kterou může též plně odkázat, stejně tak může odkázat na zevrubné odůvodnění samotných napadených příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu označených ve výroku tohoto usnesení, resp. návrhů jim předcházejících. Naopak nesouhlasí s námitkami navrhovatele (vyjma námitky týkající se identifikace osoby provádějící výběr peněz z bankomatu), k nimž se sám níže ještě vyjádří.
6. Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 124/2024 vyplývá, že trestní řízení bylo zahájeno dne 14. 12. 2023 záznamem o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., a to k objasnění a prověření skutečností ve věci neoprávněného přístupu k bankovnímu účtu a neoprávněných transakcí důvodně nasvědčujících tomu, že byl neznámým pachatelem spáchán přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku.
7. Na základě výsledků provedeného prověřování bylo usnesením ze dne 13. 3. 2024 podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání navrhovatele pro spáchání pokračujícího zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku a přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku, které byly spatřovány v tom, že v úmyslu opatřit sobě nebo jinému neoprávněný majetkový prospěch uvedl konkrétně uvedené obchodní společnosti v období od 4. 10. 2023 do 10. 12. 2023 v omyl tím, že při podání žádostí i při samotném uzavírání jednotlivých smluv na poskytnutí finančních prostředků či jiných produktů a služeb se vydával za J.
M., nar. XY, a to za užití fotokopií jeho občanského průkazu, pasu a rodného listu, které si pořídil s vědomím poškozeného, aniž by mu specifikoval účel potřeby těchto kopií, jakož i za použití falešných, svépomocí opatřených potvrzení o zaměstnání, potvrzení o výši příjmu a elektronicky či jinak upravených výpisů z bankovních účtů, přičemž finanční půjčky pořizoval bez vědomí a souhlasu poškozeného. Tímto útočil na majetkové hodnoty v celkové výši 8 116 265 Kč, fakticky pak při dokonaných jednotlivých dílčích útocích získal neoprávněně částku v celkové výši 1 170 390 Kč, přitom uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr.
zákoníku již odsouzen. Dále v úmyslu zasáhnout do osobnostních práv jiného, uvedl v omyl všechny konkrétně uvedené bankovní i nebankovní instituce tím, že se na dálku vydával za J. M., k čemuž využíval podvodně vylákané kopie jeho dokladů a zfalšovaná potvrzení o zaměstnání, příjmech a upravené výpisy z bankovních účtů a za užití těchto dokumentů jménem poškozeného J. M. žádal o úvěry a zápůjčky, čímž z něho učinil dlužníka zaevidovaného v systému SOLUS. Stížnost obviněného proti tomuto usnesení policejního orgánu zamítl státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci svým usnesením ze dne 12.
4. 2024 podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou.
8. Samotné příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly vydány v přípravném řízení v rámci prověřování na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 22. 1. 2024 a 28. 2. 2024, a to z předcházejícího podnětu policejního orgánu. Příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2014, a ze dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, vydal soudce Okresního soudu v Olomouci. V době vydání těchto příkazů se trestní řízení vedlo pro podezření ze spáchání jednání kvalifikovaného jako přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. a) tr.
zákoníku a zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku. Prvně uvedený přečin je výslovně uveden v taxativním výčtu trestných činů, u nichž lze v trestním řízení vydat příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku pak splňuje obecná kritéria závažnosti trestného činu podle trestní sazby trestu odnětí svobody stanovená v § 88a odst. 1 tr.
ř. (zákon na něj stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 3 roky) pro vydání takového příkazu, neboť se jedná o úmyslný trestný čin, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody v rozpětí 3 až 8 let. Původní poznatky také uvedené právní kvalifikaci nasvědčovaly. V důsledku prováděného prověřování se činností orgánů činných v přípravném řízení trestním podařilo postupně zjišťovat nové okolnosti případu, upřesňovat průběh činu, což jim následně umožnilo označit skutek a osobu, jež se jej podle těchto zjištění měla dopustit, a to do té míry, že bylo možno proti této osobě zahájit trestní stíhání.
V usnesení o zahájení trestního stíhání byl tak skutek popsaný podle dosavadních zjištění kvalifikován jako pokračující zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku. Nad rámec uvedeného lze jen konstatovat, že i tato právní kvalifikace skutku splňuje kritéria stanovená v § 88a tr. ř, neboť i trestný čin podvodu je výslovně uveden v taxativním výčtu trestných činů, v jejichž projednávání lze příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydat.
Tato právní kvalifikace ovšem pro posouzení zákonnosti uvedených příkazů nemá zásadní význam, neboť oba příkazy byly vydány v rámci prověřování, kdy se ještě uvažovalo o právní kvalifikaci původní. Změna právní kvalifikace je možná i v průběhu trestního stíhání, které se vede pro skutek (a nikoli pro trestný čin), jak vyplývá z řady ustanovení trestního řádu (zejména § 160 odst. 6, § 176 odst. 2, § 220 odst. 3, § 225 odst. 2 tr. ř.), může se v průběhu trestního stíhání měnit i popis skutku, musí však být zachována jeho totožnost, to vše v závislosti na vývoji dokazování a prokázání jednotlivých okolností případu.
Míra jistoty o základních skutkových okolnostech totiž v průběhu trestního řízení obecně a trestního stíhání zvláště roste (srov. podmínky pro zahájení trestního stíhání v § 160 odst. 1 tr. ř. – „nasvědčují-li prověřováním … zjištěné a odůvodněné skutečnosti, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba…“; podmínky pro podání obžaloby v § 176 odst. 1 tr. ř. – „jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud…“; oproti odsouzení obžalovaného v hlavním líčení, jak vyplývají ze vztahu § 225 a § 226 tr.
ř. ve spojitosti se základními zásadami zejména presumpce neviny a tzv. materiální ve smyslu § 2 odst. 2 a 5 tr. ř. – obviněného lze uznat vinným jen, byla-li jeho vina prokázána, a to natolik spolehlivě, že o tom nejsou důvodné pochybnosti, tedy tzv. nade vši pochybnost, neboť pochybnosti svědčí obviněnému – in dubio pro reo). Je zřejmé, že ve fázi prověřování taková míra jistoty jako během trestního stíhání dána není, že dokonce nejsou ani ukotvena skutková zjištění natolik, aby bylo možno formulovat skutek, pro který se trestní stíhání posléze povede.
Policejní orgán je povinen trestnou činnost odhalovat, prověřovat trestní oznámení i jiné podněty osob a orgánů, jak mu ukládá trestní řád v § 158 odst. 1 tr. ř. Podle § 158 odst. 3 tr. ř. o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl. Je zřejmé, že prověřováním může dospět k odlišným zjištěním, původní podezření se mohou, ale nemusí potvrdit, může být zjištěno, že se děj odehrál poněkud jinak, než se původně zdálo, mohou přibýt nová zjištění, která budou stavět původně představovaný skutkový děj do zcela jiného světla.
K tomu všemu právě prověřování slouží, proto též pro prověřování neplatí podmínka zachování totožnosti skutku, který ani na počátku prověřování nemůže být popsán, rozhodnutí učiněná v prověřování (odložení věci) ani nevytváření překážky věci rozsouzené. Pochopitelně prvotní vymezení trestní věci nemůže být zcela svévolné, ale musí vyplývat z doposud získaných poznatků (vlastní operativní činností – odhalování trestných činů, z trestních oznámení či jiných podnětů – § 158 odst. 1 tr. ř.). Tak tomu ale v dané věci také bylo, rozhodně nešlo o žádné zapovězené tzv. rybaření, ale o prověřování konkrétních poznatků plynoucích z trestního oznámení podaného dne 14.
12. 2023 (kdy též byly zahájeny úkony trestního řízení) poškozeným J. M., jehož doprovázel jeho otec L. M.
9. Samotné příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly vydány písemně a jejich odůvodnění vycházelo z návrhů státního zástupce a dosavadních poznatků učiněných ve věci. Oba příkazy kromě obecných náležitostí obsahovaly též další specifické náležitosti odpovídající povaze příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Ve výroku příkazu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2024, je výslovně uvedeno, že se nařizuje vydání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu u konkrétně uvedených operátorů, a to ve vztahu ke konkrétně uvedeným 5 telefonním číslům v uvedeném období. To stejné platí i pro příkaz ze dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, ve kterém soudce Okresního soudu v Olomouci nařídil vydání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu u konkrétně uvedených operátorů ve vztahu k 15 telefonním číslům a 10 specifikovaným IMEI v uvedeném období. Z odůvodnění obou příkazů je zřejmé, že soudce Okresního soudu v Olomouci po prostudování návrhu státního zástupce a spisového materiálu dospěl k závěru, že návrhy jsou důvodné, přitom řádně odůvodnil, z jakých důvodů byla vydání příkazů v této trestní věci nutná. Nezbytnost jejich vydání spočívala v tom, že tímto postupem bude možné zjistit totožnost uživatele či uživatelů uvedených telefonních čísel a potvrdit či vyvrátit přímou účast M. A. a M. V. na prověřovaném jednání, případně zjistit, zda se na jednání nepodílely i další osoby. Z údajů o telekomunikačním provozu mělo být dále zjištěno, zda byly potvrzující SMS zprávy obsahující jedinečný kód pro distanční podpis úvěrových smluv skutečně fakticky doručeny na uvedená telefonní čísla, měly být zjištěny podrobnosti ke komunikaci mezi poškozeným J. M., M. A. a M. V., případně dalších osob. Byla též řádně odůvodněna doba, za kterou byly údaje o telekomunikačním provozu žádány. Soudce v odůvodněních dále výslovně uvedl, že požadované údaje nelze zjistit jinak, neboť dosavadní prověřování k ustanovení pachatelů nevedlo a přímé kontaktování podezřelých by nebylo v této fázi z taktického hlediska vhodné. Příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu tak splňovaly formální podmínky stanovené zákonem.
10. Námitky navrhovatele směřovaly zejména proti návrhům státního zástupce na vydání příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, resp. k pravdivosti některých prověřovaných okolností. Navrhovatel totiž namítal nepravdivost některých tvrzení v návrhu státního zástupce, z čehož dovozoval nezákonnost vydaných příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
11. K tomu lze obecně uvést, že taková námitka sama o sobě nemůže být uznána za relevantní, a tedy nemůže být důvodem konstatování porušení zákona při vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu jen proto, že se prověřovaná skutečnost posléze nepotvrdí. Takový postup by vedl ke zcela absurdním důsledkům, kterými by se zcela popřel smysl úkonů činěných v prověřování, protože veškeré úkony vedoucí k vyvrácení původního podezření by byly ergo nezákonné. To by nutně vedlo k úplné paralýze činnosti orgánů činných v trestním řízení při prověřování, které by reálně nemohly konat, neboť by předem nemohly vědět, které informace se potvrdí a které nikoli.
Shora bylo vysvětleno, že míra jistoty, o tom, co se stalo a co má trestněprávní relevanci, je na počátku trestního řízení nejnižší, policejní orgán teprve prověřuje, co by mělo být předmětem budoucího trestního stíhání (tj. jaký skutek). Součástí původních informací tak mohou být okolnosti, které se později nepotvrdí, anebo dokonce které budou později vyvráceny. Nepřípustná by byla však svévole orgánů činných v trestním řízení a jejich ryzí fabulace okolností, aby bylo možno zasáhnout do právem chráněných svobod prověřovaných osob.
Tak tomu ovšem v daném případě rozhodně nebylo.
12. Ze spisového materiálu je zřejmé, že trestní řízení bylo zahájeno záznamem o zahájení úkonů trestního řízení, a to na základě trestního oznámení poškozeného J. M. (který s ohledem na svou specifickou osobnost s diagnostikovanými prvky atypického autismu vypovídal v doprovodu svého otce). Poškozený při podaném vysvětlení a jeho doplnění uvedl, že po ztrátě svých osobních dokladů, mu v říjnu roku 2023 přišla upozornění, že se někdo pokoušel dostat do jeho bankovního účtu a že se někdo pokusil změnit jeho přihlašovací údaje.
Následně mu začaly chodit různé písemnosti týkající se splátek úvěrů, které si měl nechat sjednat. V prosinci roku 2023 se již ani nemohl přihlásit do svého internetového bankovnictví a z výpisu z účtu poskytnutých mu bankou Air Bank zjistil, že mu byly na účet připisovány částky v různých výších od bankovních i nebankovních institucí. Poškozený dále uvedl, že jednou poskytl přihlašovací údaje ke svému bankovnímu účtu M. A. (navrhovateli), a to po jeho slovním nátlaku. Celou nastalou situaci ohledně zablokovaného bankovního účtu a upozornění týkajících se splátek úvěrů poškozený řešil právě s navrhovatelem, který mu pomáhal založit nový bankovní účet u Monety Money Bank, čímž získal přihlašovací údaje i k tomuto účtu.
Poškozený též sdělil, že navrhovatel si bez sdělení důvodu vyfotografoval jeho občanský průkaz, přiměl ho k expresnímu zažádání o cestovní pas, s jehož obstaráním mu též pomáhal, když uhradil poplatek 5 000 Kč za expresní vydání pasu do druhého dne, zaplatil poškozenému cestu taxi službou jednak na Městský úřad Šternberk a jednak další den cestu do Prahy do sídla Ministerstva vnitra k vyzvednutí pasu, přitom ho i na těchto cestách doprovázel. Také tento pas si navrhovatel následně vyfotografoval na svůj mobilní telefon (dotazem na Ministerstvo vnitra bylo potvrzeno, že v uvedeném termínu bylo skutečně zažádáno o expresní vydání cestovního pasu, který byl poškozenému vydán).
Přitom tyto osobní doklady byly předkládány při uzavírání jednotlivých úvěrových smluv. Na základě žádosti navrhovatele si poškozený též nainstaloval do svého mobilního telefonu aplikaci Skrill, aniž by věděl, k čemu slouží, tato aplikace byla registrována na e-mailovou adresu XY@gmail.com, kterou však poškozený nezaložil, nepoužíval ji a ani k ní neměl přístup (poškozený používá e-mailovou adresu XY@seznam.cz a telefonní číslo XY). Se stejnou e-mailovou adresou byla propojena i datová schránka založená na poškozeného J.
M., o jejímž zřízení poškozený též nevěděl. Poškozený dále uvedl, že používá mobilní zařízení typu Doogee S97 Pro a navrhovatele (M. A.) viděl používat mobilní telefony značky Samsung Galaxy A14, Infinix a starší mobilní telefon značky Nokia s reálnými tlačítky.
13. Z dokumentů předložených poškozenými právnickými osobami bylo zjištěno, že v době podání prvního návrhu státního zástupce k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly jménem poškozeného J. M. (bez jeho vědomí a souhlasu, tj. neoprávněně) sjednány úvěry u 10 bankovních i nebankovních institucí prostřednictvím čtyř různých telefonních čísel, a to XY, XY, XY, XY (dne 12. 10. 2023 došlo k další změně kontaktního údaje z telefonního čísla XY na XY) a současně za použití e-mailové adresy XY@gmail.com, přitom k datu podání návrhu se ještě nevyjádřily všechny oslovené obchodní společnosti. Uvedených telefonních čísel se týkal první příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Druhý návrh na zjištění údajů o telekomunikačním provozu pak směřoval proti shodným telefonním číslům jako první příkaz, ale též dalším telefonním číslům a IMEI, která byla použita při žádostech o úvěry, a které byly podány jménem poškozeného J. M. a též dalších dvou poškozených, a to M. Š. a K. S. (ve spojitosti s dosavadním prověřováním byly prověřovány i další podobné útoky). K datu druhého návrhu státního zástupce na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu bylo z jiné trestní věci zjištěno, že telefonní číslo XY používá navrhovatel a je na něm kontaktní.
14. Z dokumentů poskytnutých obchodní společností Air Bank dne 29. 12. 2023, které se vztahovaly k úvěrové smlouvě na úvěr ve výši 750 000 Kč sjednané mezi poškozeným J. M. a obchodní společností Air Bank dne 12. 10. 2023, bylo zjištěno, že dne 11. 10. 2023 došlo ke změně kontaktních údajů z e-mailové adresy patřící poškozenému na novou e-mailovou adresu XY@gmail.com a z telefonního čísla poškozeného na telefonní číslo XY a následně téhož dne došlo k další změně na telefonní číslo XY. Smlouva o úvěru pak byla jménem poškozeného elektronicky podepsaná v brzkých ranních hodinách dne 11. 10. 2023, k načerpání finančních prostředků došlo dne 12. 10. 2023. Dále bylo zjištěno, že dne 10. 10. 2023 v pozdních večerních hodinách (tedy pouze několik hodin před uzavřením úvěrové smlouvy) bylo s bankovním účtem poškozeného spárováno mobilní zařízení Samsung Galaxy A145R tedy zařízení, které podle poškozeného používal navrhovatel.
15. Pokud navrhovatel namítal, že v době, kdy byla podána žádost o úvěr, ještě nebyly změněny kontaktní údaje, pak k tomu lze ve shodě se státním zástupcem uvést, že časové záznamy změn kontaktních údajů mohou odrážet až následnou administrativní aktualizaci údajů v klientském profilu, a nikoli dobu jejich skutečného změnění. Nadto z dokumentů poskytnutých obchodní společností Air Bank, týkajících se dalších žádostí o úvěr – Zonky, které však byly bankou zamítnuty, též vyplynulo, že při žádostech o tyto úvěry byla použita e-mailová adresa XY@gmail.com a telefonní čísla XY a XY, přitom uvedená telefonní čísla nebyla v klientském profilu vedena jako kontaktní, žádat o úvěr tak bylo možné i prostřednictvím jiných kontaktních údajů než těch, která byla vedena v klientském profilu. Tato informace tak rozhodně není klíčová ani pro prokázání skutkového děje, který byl později navrhovateli kladen za vinu (jde jen o otázku způsobu spáchání), rozhodně však není a ani nemůže být důvodem pro konstatování porušení zákona při vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, jak bylo uvedeno shora.
16. Ze zprávy poskytnuté obchodní společností MONETA Money Bank, a. s., u níž si poškozený založil bankovní účet po napadení svého bankovního účtu vedeného u Air Bank, bylo zjištěno, že k tomuto účtu byla vydaná jedna karta, která byla tokenizována ve třech různých mobilních zařízeních, a to v zařízení Doodgee používaném poškozeným dne 17. 12. 2023 a dalších zařízeních Samsung A145R dne 17. 12. 2023 a Infinix X6820 dne 5. 12. 2023. K době vydání druhého příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze sdělení obchodní společnosti Alza, a. s., vyplývalo, že eviduje e-mailovou adresu XY@gmail.com a XY@gmail.com, přitom k oběma těmto adresám evidují celkem 6 objednávek. K těmto objednávkám doručila policejnímu orgánu též faktury. Z faktury ze dne 21. 10. 2023 vyplynulo, že byla vystavena na kupujícího M. A., který uvedl telefonní číslo XY. Uvedené telefonní číslo přitom bylo použito u žádostí o úvěry u obchodních společností Movinero, s. r. o., a Essox, s. r. o.
17. Vzhledem ke všem shora uvedeným zjištěním je možné konstatovat, že trestní řízení bylo zahájeno důvodně, neboť zde bylo důvodné podezření ze spáchání uvedených trestných činů. To nemůže změnit ani navrhovatelem namítaná skutečnost, že v návrzích na vydání příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu bylo uvedeno, že z bankovního účtu poškozeného vedeného u obchodní společnosti Air Bank byly navrhovatelem několikrát provedeny výběry hotovosti z bankomatu v celkové výši 200 000 Kč, které ve skutečnosti neprovedl navrhovatel, což posléze akceptoval i státní zástupce. Je sice možné dát navrhovateli za pravdu, že některé prvotní informace, resp. podezření, se nepotvrdily, nicméně to samo o sobě nemůže činit příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu nezákonným. Podobu navrhovatele v té době orgány činné v trestním řízení totiž neznaly, nemohly tak posoudit správnost tohoto podezření. To mělo být až dalšími úkony prověřeno. Ovšem ani zapojení další osoby rozhodně nevylučovalo participaci obviněného na prověřované trestné činnosti. Dosavadním prověřováním totiž byla zjištěna celá řada dalších informací, které potvrzovaly podezření o zapojení navrhovatele do podvodného čerpání finančních prostředků z účtů poškozeného J. M. Nezákonným nečiní příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ani postupně upřesňovaná informace o tom, kdo a jakým způsobem se podílel na výběru peněz z bankomatu.
18. Nejvyšší soud připomíná, že kvalita, resp. obsahová preciznost odůvodnění určitého rozhodnutí se vždy odvíjí mimo jiné od pokročilosti stadia trestního řízení, v němž je rozhodnutí vydáno. Ve stadiu před zahájením trestního stíhání musí být nároky na podrobnost odůvodnění rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení z povahy věci nižší, než je tomu v případě rozhodnutí vydávaných v meritu věci (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. III. ÚS 2221/08). Soudní praxe proto přistupuje k posuzování zákonnosti příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu z hlediska materiálně- formálního, a to v kontextu všech doposud zjištěných skutkových okolností. Do úvahy je třeba vzít nejen skutečnosti uvedené v samotných příkazech, nýbrž také se zřetelem k obsahu příslušného návrhu státního zástupce a jemu předcházejícího podnětu policejního orgánu (tzv. test účinnosti trojí kontroly), případně je vhodné zohlednit také další spisový materiál, jakož i okolnosti případu (přiměřeně viz např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 47/13). Po soudu se nepožaduje zcela detailní odůvodnění, neboť jde o institut užívaný zejména v rámci přípravného řízení, který je určen ke shromažďování dalších důkazů za účelem potvrzení či vyvrácení podezření. O vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu je účelné rozhodovat co nejrychleji tak, aby nedošlo ke ztrátě jeho smyslu a aby orgány činné v přípravném řízení mohly činit kroky nutné k opatření co nejširšího objemu informací (přiměřeně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 3 Pzo 1/2024).
19. Lze tak konstatovat, že zkoumané příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly vydány v řádném zákonným způsobem vedeném trestním řízení, že proběhla vždy tzv. trojí kontrola (policejní orgán – státní zástupce – soudce), že všechny příkazy i jim předcházející podání byly náležitě odůvodněny, že došlo k reálnému (materiálnímu) přezkumu (nešlo o čistě formální postupy), zásah do osobní svobody navrhovatele byl vždy podložen silnými důvody, které navíc v průběhu prověřování sílily (postupně bylo zjišťováno stále více poškozených bankovních i nebankovních institucí, se kterými navrhovatel jménem poškozeného J. M. sjednával úvěrové smlouvy, bylo zjištěno užívání některých zájmových telefonních čísel navrhovatelem a propojení bankovních účtů s mobilními zařízeními používaných navrhovatelem). S takovým zdůvodněním postupu v přípravném řízení Nejvyšší soud též souhlasí a považuje jej za opodstatněný.
20. Ze všech shora rozvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že stručně formulované námitky navrhovatele jsou zcela nedůvodné, orgány činné v přípravném řízení při zjišťování údajů o telekomunikačním provozu nepochybily způsobem vytýkaným navrhovatelem. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že shora uvedenými příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu nedošlo k porušení zákona.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 314m odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 17. 12. 2025
JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D. předseda senátu