Nejvyšší soud Usnesení trestní

5 Tdo 619/2010

ze dne 2010-07-14
ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.619.2010.1

5 Tdo 619/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 7.

2010 o dovolání obviněného J. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne

25. 1. 2005, sp. zn. 7 To 24/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní

věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 141/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. o d m í t á .

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. 2 T

141/2002, byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem porušování autorského

práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152

odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že

I. dne 19. 9. 2001 kolem 16.10 hod. v P., ul. S., u vstupu do stanice metra F.,

na základě předchozí inzerce v novinách Annonce prodal O. R.i dvě nelegálně

pořízené počítačové hry pod tituly The Mummy a C 12, na konzoli Playstation za

částku 300,- Kč, čímž společnosti Konami of America, Inc., v ČR zastoupené odd.

SOFTWARE SECURITY – SWS, nositeli autorských práv k titulu The Mummy, způsobil

škodu ve výši 1.590,- Kč a společnosti Sony Computer Entertaiment America, v ČR

zastoupené společností Sony Czech, s. r. o., nositeli autorských práv k titulu

C12, způsobil škodu ve výši 1.490,- Kč,

II. od přesněji nezjištěné doby do 19. 9. 2001 si nelegálně pořídil tyto

počítačové programy, které přechovával u sebe ve svém bytě v P., U E.:

1) Warcraft II: Tides Of Darkness v hodnotě 490,- Kč,

2) Diablo II v hodnotě 1.590,- Kč,

3) Starcraft v hodnotě 790,- Kč,

4) Warcraft: orcs and Humans v hodnotě 490,- Kč,

5) Half-life v hodnotě 1.190,- Kč,

6) Lord of the Realm 2 v hodnotě 590,- Kč,

7) Police Quest: SWAT 2 v hodnotě 1.490,- Kč,

8) Quest For Glory III v hodnotě 331,- Kč,

9) Red Baron II v hodnotě 490,- Kč,

10) The Incredible Toon Machina l.0 v hodnotě 590,- Kč,

11) 3D Ultra Pinball 3 v hodnotě 1.190,- Kč,

12) Goblins 3 v hodnotě 490,- Kč,

13) IndyCar 1.05 v hodnotě 200,- Kč,

14) IndyCar Racing II v hodnotě 298,- Kč, to vše ku škodě spol. Vivendi

Universal Headquarters, v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY – SWS,

15) REATH OF FIRE (PSX) v hodnotě 1.199,- Kč, ku škodě spol. Capcom,

16) K-1 GRAND PRIX v hodnotě 1.198,- Kč, ku škodě spol. Jaleco,

17) Simon the Sorceres v hodnotě 304,- Kč, ku škodě spo. Adventure Soft

Fublishing,

18) Constructor v hodnotě 340,- Kč, ku škodě spol. Acclaim Entertaiment, Inc.,

19) Hardball 5 v hodnotě 299,- Kč,

20) Summer Chalenge v hodnotě 165,- Kč,

21) Winter Challenge v hodnotě 165,- Kč,

22) Test Drive: Offroad v hodnotě 1.790,- Kč, to vše ku škodě spol. Accolade,

Inc.,

23) QUAKE 2 v hodnotě 1.790,- Kč,

24) Hexen v hodnotě 490,- Kč,

25) Quake 3 Arena v hodnotě 990,- Kč,

26) Earthworm Jim for Windows 95 v hodnotě 1.331,- Kč,

27) X- Wig Space Combat Simulator v hodnotě 1.890,- Kč,

28) Dark Forces v hodnotě 590,- Kč,

29) Indiana Jones and the Inferna Machine v hodnotě 1.490,- Kč, to vše ku škodě

Activision, Incorporated, v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY – SWS,

30) Adobe Photoshop v hodnotě 28.770,- Kč ku škodě spol. Adobe Systéme

Incorporateo, V ČR zastoupené spol. AMOS Software, s. r. o.,

31) Death Rally – FullVersion v hodnotě 333,- Kč,

32) Raptor: Call Of The Shadows v hodnotě 590,- Kč,

33) Wacky Wheel v hodnotě 590,- Kč,

34) Duke Nukem 3D v hodnotě 490,- Kč,

35) DUKE NUKEM 3D: Atomic Edition v 1.4 v hodnotě 490,- Kč,

36) Shadow Warrior v hodnotě 490,- Kč,

37) Terminal Velocity v hodnotě 432,- Kč,

38) DOOM v hodnotě 155,-Kč,

39) DOOM II v hodnotě 299,- Kč,

40) HERETIC v hodnotě 166,- Kč,

41) KINGPIN: life of Crime v hodnotě 299,- Kč,

42) Quake v l.01 v hodnotě 299,- Kč,

43) The Ultimate DOOM ver 1.9 v hodnotě 67,- Kč, to vše ku škodě spol. Apogee

Software Ltd.,

44) 3D Studio MAX v hodnotě 99.641,- Kč, ku škodě spol. Autodesk, Inc., v ČR

zastoupené spol. Autodesk, s. r. o.,

45) Terminátor: Future Shock v hodnotě 1.090,- Kč,

46) SkyNet v hodnotě 1.190,- Kč, obojí ku škodě spol. Bethesda Softwork, USA,

47) ROKETZ v hodnotě 431,- Kč, ku škodě spol. Bluemoon Interactive, Estonia,

48) Virtual Pool 2 v hodnotě 1.790,- Kč, ku škodě spol. Celeris, California,

49) PC Tools Deluxe R4.20 v hodnotě 965,- Kč, ku škodě spol.

Central Point

Software, Inc.,

50) Colin McRae Rally 2 v hodnotě 566,- Kč,

51) Pete Sampras Tenis 97 v hodnotě 466,- Kč,

52) PSYCHO PINBALL v hodnotě 990,- Kč,

53) Toca 2 Touring Cars v hodnotě 131,- Kč,

54) Toca Touring Car Champion v hodnotě 243,- Kč, ku škodě spol. Codemasters

Software Company Limited, United Kingdom,

55) VAGRANT STORY (PSX) v hodnotě 266,- Kč, ku škodě spol. CRAVE,

56) Moto Racer v hodnotě 333,- Kč, ku škodě spol. Delphine Software

International,

57) Stone Age v hodnotě 366,- Kč, ku škodě spol. Digital Elipse Software, Inc.,

58) Omicron: The Nomad Soul v hodnotě 990,- Kč,

59) SYDNEY 2000 (PSX) v hodnotě 1.790,- Kč,

60) Tomb Raider 2 v hodnotě 590,- Kč,

61) Tomb Raider 4 – The Last Relavation v hodnotě 990,- Kč,

62) Tomb Raider Chronicles v hodnotě 1.590,- Kč,

63) Commandos – Behind Enemy Lines v hodnotě 990,- Kč, to vše ku škodě spol. Eidos Interactive, v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY – SWS,

64) Command and Conquer: Tiberian Sun v hodnotě 497,- Kč,

65) Cybermage: Darklight Awakening v hodnotě 497,- Kč,

66) FI 2000 v hodnotě 1.163,- Kč,

67) FIFA 99 v hodnotě 250,- Kč,

68) Krush Kill And Sestrou (KKND) v hodnotě 532,- Kč,

69) Black and White v hodnotě 963,- Kč,

70) FIFA SOCCER MANAGER v hodnotě 534,- Kč,

71) Magic Carpet 2 – NETHERWORLDS v hodnotě 316,- Kč,

72) Need For Speed – Porche Unleashed v hodnotě 497,- Kč,

73) Need For Speed: High Stakes v hodnotě 166,- Kč,

74) NHL 99 v hodnotě 150,- Kč,

75) Fl CHAMPIONSHIP (PSX) v hodnotě 999,- Kč,

76) MEDAL OF HONOR (PSX) v hodnotě 996,- Kč,

77) THE WORLD IS NOT ENOUGH (PSX) v hodnotě 1.329,- Kč

78) Dungeon Keeper v hodnotě 150,- Kč,

79) Rampart v hodnotě 208,- Kč,

80) Sid Meier’s Gettysburg v hodnotě 199,- Kč,

81) System Shock 2 v hodnotě 431,- Kč,

82) The Need for Speed v hodnotě 166,- Kč,

83) Syndicate v hodnotě 150,- Kč,

84) Crusader: No Remorse v hodnotě 399,- Kč,

85) Wing Commander v hodnotě 516,- Kč,

86) Wing Commander 2 – Vengeance of the Kikathi v hodnotě 333,- Kč,

87) Wing Commander Armada v hodnotě 399,- Kč, to vše ku škodě spol. Electronic

Arts, United Kingdom,

88) COMBAT CHESS v nezjištěné hodnotě,

89) Navy Strike v hodnotě 199,- Kč, obojí ku škodě spol. Empire Interactive

Europe, Ltd.,

90) Extremme Pinball v nezjištěné hodnotě,

91) Jazz Jack Rabbit 2 v hodnotě 283,- Kč,

92) Jazz Jackrabbit 1.l v hodnotě 133,- Kč,

93) Unreal v hodnotě 331,- Kč,

94) Tyran v l.l v hodnotě 340,- Kč,

95) F29 Retaliator v hodnotě 298,- Kč, to vše ku škodě spol. Infogrames

Landmark House, United Kingdom,

96) RAR 3.0 Registered v hodnotě 1.130,- Kč, ku škodě spol. Eugene Rozhal

TFM+K, Rusko, v ČR zastoupené spol. JIMAZ, s. r. o.,

97) The Hard Trilogy v hodnotě 316,- Kč,

98) DIE HARD TRILOGY(PSX) v hodnotě 466,- Kč,

99) NO ONE LIVES FOREVER v hodnotě 930,- Kč, to vše ku škodě spol. Fox

Interactive, USA,

100) ACTUA SOCCER 2 v hodnotě 583,- Kč,

101) Acta Soccer v hodnotě 583,- Kč, obojí ku škodě spol. Gremlin Interactive

Ltd., England,

102) Driver v hodnotě 431,- Kč,

103) Pocahontas v nezjištěné hodnotě,

104) Unreal Tournament v hodnotě 431,- Kč, ku škodě spol.

GT Intemactive Ltd.,

105) FS Fighter v hodnotě 166,- Kč, ku škodě spol. GTA Interactive Media,

106) Grand Prix 3 v hodnotě 664,- Kč,

107) Mech Warrior 3 v hodnotě 599,- Kč,

108) Qwirks v hodnotě 308,- Kč, to vše ku škodě spol. Hasbro Interactive

Limited,

109) Add/Remove 4Good v hodnotě 432,- Kč, to vše ku škodě spol. 4Developers

LLC, USA,

110) Dyna Blasters v nezjištěné hodnotě, ku škodě spol. Hudson Software,

Australia, 111) Windows Commander 4.01 v hodnotě 1.000,- Kč, ku škodě spol. Christia, n Ghisler C. Ghisler and Co., Switzerland,

112) FALLEN HAVEN v 1.0 v nezjištěné hodnotě,

113) Star Rangers v hodnotě 490,- Kč, obojí ku škodě spol. Interactive Magic,

114) THE MUMMY (PSX) v hodnotě 1.590,- Kč, ku škodě spol. Konami of America,

Inc., v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY – SWS,

115) Ultima Underworld 2: Labyrinth of Worlds v hodnotě 431,- Kč,

116) System Shock v hodnotě 166,- Kč, obojí ku škodě spol. The Looping Glass

Studios,

117) Flash v 5.0 v hodnotě 16.601,- Kč, ku škodě spol. Macromedia, Inc., USA, v

ČR zastoupené spol. ABAKUS DISTRIBUTION, a. s.,

118) Rally Championship v hodnotě 432,- Kč, ku škodě spol Magnetic Fields,

119) Civilization v hodnotě 233,- Kč,

120) CIVILIZATION – Version 475.01 v hodnotě 499,- Kč,

121) MASTER OF MAGIC v hodnotě 299,- Kč,

122) Master of Orion v hodnotě 349,- Kč,

123) Sid Meier’s Civilization II v hodnotě 664,- Kč,

124) Sid Meier’s Colonization v hodnotě 131,- Kč,

125) Transport Tycoon Felixe v hodnotě 664,- Kč,

126) UFO Enemy Unknown v hodnotě 216,- Kč,

127) X-COM: Terror From the Deep v hodnotě 298,- Kč,

128) Grand Prix II v hodnotě 274,- Kč,

129) Formula One Grand Prix v hodnotě 166,- Kč,

130) Sid Meier’s CivNet v hodnotě 200,- Kč, to vše ku škodě spol. MicroProse, v

ČR zastoupené spol. Dynamics System Multimedia Company,

131) Mortal Kombat 3 v hodnotě 266,- Kč,

132) Mortal Kombat 4 v hodnotě 499,- Kč, obojí ku škodě spol. Midway Attn:

Consumer Service,

133) Age of Empirie II v hodnotě 1329,- Kč,

134) Mech Warrior: Vengeance v hodnotě 1.790,- Kč,

135) Microsoft Office 2000 CZ v hodnotě 14.020,- Kč,

136) Midtown Madness 1.0 v hodnotě l.250,- Kč,

137) Windows 98 v hodnotě 6.880,- Kč, to vše ku škodě spol. Microsoft

Corporation Redmond, USA, v ČR zastoupené ROTT, Růžička a Guttmann,

patentová, známková a právní kancelář,

138) Heroes of Might and Magic 2: The Succession Wars v hodnotě 990,- Kč,

139) Might and Magie II – Isles of Terra v nezjištěné hodnotě, Heroes of Might

and Magic v hodnotě 1.190,- Kč, to vše ku škodě spol. New World

Computing, Inc.,

140) F-22 LIGHTNING II v hodnotě 497,- Kč, ku škodě spol. NovaLogic, v

ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY – SWS,

141) Re! Verze 1.4 v hodnotě 333,- Kč, ku škodě J. P.,

142) Destruction Derby v hodnotě 166,- Kč,

143) Destruction Derby 2 v hodnotě 264,- Kč,

144) Lemmings v hodnotě 150,- Kč,

145) Oh No! More Lemmings v hodnotě 299,- Kč,

146) Rollcage v hodnotě 366,- Kč, to vše ku škodě spol. Psygnosis,

147) Carmageddon I – Carpocalypse Now v hodnotě 431,- Kč, ku škodě spol.

SCi

(Sales Curve Interactive) Ltd., v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY

– SWS,

148) Virtua Fighter 2 v hodnotě 524,- Kč,

149) SEGA RALLY CHAMPIONSHIP v hodnotě 863,- Kč,

150) Virtua Cop 2 v hodnotě 333,- Kč,

151) Ecco the Dolehan v hodnotě 1.662,- Kč, to vše ku škodě spol. Sega,

152) WIZARDY 7 – Crusarder Of The Dark Savant v hodnotě 166,- Kč, ku škodě

spol. Sir-Tech Canada Ltd.,

153) C12 (PSX) v hodnotě 1.490,- Kč,

154) Cash Bandicoot I (PSX) v hodnotě 890,-Kč,

155) Legend (PSX) v hodnotě 1.790,- Kč, obojí ku škodě spol. Sony Computer

Entertainment, USA, v ČR zastoupené spol. Sony Czech, s. r. o.,

156) FINaL CONFLIKT v hodnotě 374,- Kč, ku škodě spol. Sound Source

Interactive, USA,

157) Norton Commander 4.0 v hodnotě 1.300,-Kč,

158) The Norton Utilities Advanced Edition 4.50 v hodnotě 1.497,- Kč, ku škodě

spol. Symantec Corporation, v ČR zastoupené spol. Symantec Česká

republika a Slovenská republika (Německo) GmbH,

159) Grand Theft Auto v hodnotě 1.490,- Kč, ku škodě spol. Take 2, England, v

ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY – SWS,

160) Body Blows v hodnotě 266,- Kč,

161) Worms v hodnotě 399,- Kč, obojí ku škodě Team 17 Software Limited,

England,

162) Ascendancy v hodnotě 499,- Kč, ku škodě spol. The Logic Faktory, Inc.,

163) Retrurn Fire v hodnotě 1.190,- Kč, ku škodě spol. Time Warner Interactive,

164) Prehistorik 2 v hodnotě 116,- Kč, ku škodě spol. Titus Software

Corporation,

165) LapLink 3.0 v hodnotě 2.196,- Kč, ku škodě spol. Traveling Software, Inc.,

166) Fl RACING SIMULATION v hodnotě 490,- Kč,

167) Red Line Racer v hodnotě 490,- Kč,

168) Sub Culture v hodnotě 1.690,- Kč,

169) Battle Isle 2 v hodnotě 490,- Kč,

170) Serf City: Life is Feudal v hodnotě 266,- Kč,

171) The Settlers II – Veni Vidi Vici v hodnotě 490,- Kč,

172) Albion verze 1.31 v hodnotě 990,- Kč,

173) Chessmaster 4000 v hodnotě 590,- Kč,

174) Imperialism v hodnotě 1.990,- Kč,

175) Prince of Persia v hodnotě 166,- Kč,

176) Prince of Persia II v hodnotě 990,- Kč,

177) Warlords v hodnotě 990,- Kč,

178) Stunts v hodnotě 590,- Kč,

179) Panter General v hodnotě 990,- Kč,

180) Eye of the Beholder II – Legend of Darkmoon v hodnotě 590,- Kč,

181) Great Naval Battles IV v nezjištěné hodnotě,

182) Steel Panthers v hodnotě 366,- Kč,

183) Entomorph: Plague of the Darkfall v hodnotě 1.490,- Kč,

184) Allied General v l.0 v hodnotě 490,- Kč,

185) Dark Sun – Shattered Land v hodnotě 1.790,- Kč, to vše ku škodě spol. Ubi

Sort Entertaiment Inc., v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY- SWS,

186) IGNITION v hodnotě 390,- Kč, ku škodě spol.

UDS, Sweden,

187) Canon Fodder v hodnotě 499,- Kč,

188) Lion King v hodnotě 790,- Kč,

189) THRILL KILL (PSX) v hodnotě 590,- Kč,

190) Resident Evil 2 v hodnotě 1.190,- Kč,

191) Screamer v hodnotě 233,- Kč,

192) The Legend of Kyrandia v hodnotě 740,- Kč,

193) Dune v hodnotě 133,-Kč,

194) Descent 2 v hodnotě 1.490,- Kč,

195) Dungeon Master II v hodnotě 640,- Kč,

196) Redneck Rampage: ROUTE 66 v hodnotě 490,- Kč,

197) Mortyr v hodnotě 630,- Kč,

198) BEAT THE HOUSE v hodnotě 1.790,- Kč,

199) Messiah v hodnotě 1.590,- Kč,

200) Dungeon Master v hodnotě 390,-Kč, to vše ku škodě spol. Virgin

Interactive Entertainment Ltd., v ČR zastoupené odd. SOFTWARE SECURITY

– SWS,

201) Command and Conquer: RED ALERT v hodnotě 665,- Kč,

202) Emperor: Battle for Dune v hodnotě 432,- Kč,

203) DUNE 2000 (PSX) v hodnotě 599,- Kč,

204) Dune 2 v hodnotě 590,- Kč,

205) LANDS OF LORE 2: GARDIANS OF DESTINY v hodnotě 516,- Kč, to vše ku

škodě spol. Westwood Studios, USA,

čímž uvedeným nositelům autorských práv způsobil škodu v celkové výši

322.016,-Kč.

Za tuto trestnou činnost byl obviněný J. S. odsouzen podle § 152 odst.

1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a §

59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební

dobu v trvání 2 let. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest

propadnutí věci, tj. 41 kusů CD a harddisku přiloženého u vyšetřovacího spisu.

Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti Bohemia Interactive,

Cenega Czech, s. r. o., Sony Czech, s. r. o., Microsoft Corporation, Jimaz, s.

r. o., AK Voborník and Nigrini za spol. Autodesk a spol. Adobe odkázány se

svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Tento rozsudek napadl obviněný J. S. odvoláním, o němž Městský soud v Praze

rozhodl rozsudkem ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 7 To 24/2005, tak, že podle § 258

odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o

vině trestným činem porušování autorského práva, práv souvisejících s právem

autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák., uvedeným pod bodem

II. napadeného rozsudku a v důsledku toho i ve výroku o trestu a ve výroku o

náhradě škody. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud znovu rozhodl tak, že

při nezměněném výroku o vině trestným činem porušování autorského práva, práv

souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr.

zák., uvedeným pod bodem I. napadeného rozsudku, odsoudil obviněného J. S.

podle § 152 odst. 1 tr. zák. za použití § 53 odst. 1, 3 tr. zák. k peněžitému

trestu ve výměře 10.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. mu byl pro případ, že

by peněžitý trest ve stanovené lhůtě nevykonal, stanoven náhradní trest odnětí

svobody v trvání 3 týdnů. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen

trest propadnutí věci, a to jednoho kusu hry na Playstation The Mummy a jednoho

kusu hry na Playstation C 12. Podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc pod bodem II.

napadeného rozsudku vrácena soudu prvního stupně, aby ji v rozsahu zrušení

znovu rozhodl.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem Obvodního

soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. 2 T 141/2002, podal obviněný J.

S. prostřednictvím obhájce JUDr. Jiřího Kruka dovolání k Nejvyššímu soudu České

republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b

odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že pokud odvolací soud ponechal výrok o vině pod

bodem I. napadeného rozsudku beze změny, došlo k nesprávnému hmotně právnímu

posouzení skutku. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný namítl, že

tvrzení Městského soudu v Praze 8 na str. 3, že svědek Rezler nevzbudil

rozhodnutí v obviněném prodat hru The Mummy, není správné. Obviněný tuto hru v

žádném inzerátu nenabízel a trvá na tom, že svědek R. jej navedl k tomu, aby

hru The Mummy opatřil a obviněný tomuto návodu podlehl. Obviněný tuto hru neměl

a pořídil ji pouze na návod svědka R. Vzhledem k tomu, že hra se prodávala

právě „zdánlivému kupujícímu“, který byl pověřen firmou Cenega vyhledáváním

nelegálního prodeje a nákupu, nemohla být způsobena žádná škoda. Kopie

nelegální hry neopustila dispozici oprávněného autora. Městský soud nesprávně

vyhodnotil situaci i pokud jde o zdánlivou koupi. V rozsudku Městského soudu se

tvrdí, že šlo o kontrolní nákup a nikoli o předstíraný převod věci. Ovšem

evropská literatura uvádí, že v takových případech se jedná o zdánlivou koupi,

o zdánlivého kupujícího a v tomto směru poukázal např. na informaci bavorského

Státního ministerstva spravedlnosti z května 2002. Podle dovolatele je třeba

odlišovat mezi kontrolním nákupem a vlastní zdánlivou koupí, kdy jsou použity

prostředky k inscenaci zdánlivé koupě, což se v uvedeném případě stalo. V tomto

směru odkázal na švýcarskou publikaci – Zum V-Mann Einsatz. Obviněný trvá na

tom, že svědek R. nebyl oprávněn navádět dovolatele, kdy uměle vyvolal trestnou

činnost. V dalším se dovolatel odvolal na podání ze dne 8. 9. 2002 s výjimkou,

že před činem tu bylo dáno svolení poškozeného, aby byla vytvořena eventuální

kopie, když požadoval hru, a takový souhlas vylučuje v některých případech

skutkovou podstatu trestného činu tam, kde souhlas poškozeného je znakem

skutkové podstaty. S odkazem na zahraniční i domácí literaturu dospívá obviněný

k závěru, že pokud o souhlasu poškozeného nevěděl, pak může být trestný pouze

pro nezpůsobilý pokus. V dalším odkázal na své podání ze dne 8. 9. 2003 s tím,

že nabídka jako trestné jednání u hry C 12 nepřichází v úvahu, protože obviněný

tuto hru ani neměl, což potvrdil znalec. K dovolání připojil obviněný celkem 7

příloh, a to kopie z „Fairplay mit dem computer“, „Německo-českého

hospodářského slovníku“, „Schweizerisches Strafrecht Allgemeiner Teil I“,

„Strafrecht Allgemeiner Teil“, „Lehrbuch des Strafrechts“, „Systému

československého trestního práva“ a „Urheberrecht“.

Závěrem dovolání obviněný J. S. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky

rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. 2 T 141/2002,

v bodě I. a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 7 To

24/2005, ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně pod bodem I. zrušil a věc

vrátil soudu prvního stupně v rozsahu zrušení k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž bylo dovolání

obviněného J. S. doručeno ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř., se k němu vyjádřil v

tom smyslu, že hmotně právní povahu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1

písm. g) tr. ř. nenaplňuje ani jedna z námitek, které obviněný J. S.

prezentoval ve svém mimořádném opravném prostředku, neboť dovolatel brojí proti

skutku, stabilizovanému do podoby uvedené v pravomocném výroku o vině rozsudku

Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. 2 T 141/2002, což

znamená, že reálně napadá skutkové závěry, učiněné nejdříve soudem

prvostupňovým a následně i verifikované soudem druhoinstančním, a dovolacímu

soudu předkládá vlastní verzi průběhu skutkového děje. S ohledem na skutečnost,

že Nejvyšší soud přezkoumá podle ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a

odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, jakož i

řízení napadené části rozhodnutí předcházející, v rozsahu a z důvodů uvedených

v dovolání, nelze přihlížet ani k té části dovolání obviněného J. S., ve které

jmenovaný dovolatel zřejmě „pro stručnost“ odkazuje na obsah svého podání ze

dne 8. 9. 2002.

V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud

České republiky podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Současně navrhl, aby toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil za podmínek uvedených

v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ

jiného rozhodnutí vyjádřil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný

souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.

Pouze pro úplnost je třeba uvést, že dříve než byla věc obviněného J. S.

předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k

rozhodnutí o jeho dovolání, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 na základě

rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 7 To 24/2005,

usnesením ze dne 31. 3. 2006, sp. zn. 2 T 141/2002, podle § 231 odst. 1 tr. ř.

za použití § 223 odst. 2 tr. ř. a § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. o zastavení

trestního stíhání obviněného J. S. pro shodný skutek uvedený shora pod bodem

II. výroku o vině v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2003,

sp. zn. 2 T 141/2002. Podle stručného odůvodnění soud prvního stupně zhodnotil

druh a výši trestu, který by mohl být obviněnému uložen, zvážil stupeň

společenské nebezpečnosti trestného činu a dospěl k závěru, že trest, k němuž

může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který již byl

obviněnému uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2003,

sp. zn. 2 T 141/2002, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25.

1. 2005, sp. zn. 7 To 24/2005, tj. peněžitému trestu ve výměře 10.000,- Kč, ke

kterému by nalézací soud ukládal trest souhrnný. K tomuto závěru vedla soud

skutečnost, že trest, který obviněnému v dané věci hrozí, je zcela bez významu

vedle trestu, který mu byl již uložen, když při úvaze o trestu, který byl

obviněnému uložen, též přihlédl k době, která uplynula od spáchání trestného

činu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve v souladu se zákonem zkoumal, zda není

dán některý z důvodů pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., a na

základě tohoto postupu shledal, že dovolání ve smyslu § 265a odst. 1, odst. 2

písm. a) tr. ř. je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1

písm. b), odst. 2 tr. ř.], řádně a včas (§ 265e odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr.

ř.) a splňuje náležitosti dovolání. Protože dovolání lze podat jen z důvodů

taxativně vymezených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda

obviněným vznesené námitky naplňují jím tvrzený dovolací důvod, a shledal, že

dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl uplatněn v souladu se

zákonem vymezenými podmínkami. Následně se Nejvyšší soud zabýval důvodem

odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., tedy zda nejde o

dovolání zjevně neopodstatněné.

Obviněný uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g)

tr. ř., v němž je stanoveno, že tento důvod dovolání je naplněn tehdy, jestliže

rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném

hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné

namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní

kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými

ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotně právního posouzení. Z

takto vymezeného dovolacího důvodu vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu

tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto,

že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy

navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o

vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. V rámci dovolání

podaného z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné na skutkový

stav poukázat pouze z hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy

byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s

příslušnými ustanoveními hmotného práva. Nejvyšší soud je zásadně povinen

vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, případně doplněných nebo

pozměněných odvolacím soudem. V návaznosti na tento skutkový stav pak zvažuje

hmotně právní posouzení, přičemž samotné skutkové zjištění učiněné v

předchozích rozhodnutích nemůže změnit, a to jak na základě případného

doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím

řízení provedených důkazů. To vyplývá také z toho, že Nejvyšší soud v řízení o

dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je zákonem

určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr.

ř., není a ani nemůže být další (třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav

věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního

stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem

určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu §

2 odst. 5 tr. ř., popř. do pozice soudu projednávajícího řádný opravný

prostředek, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými

zákonem (srov. § 147 až § 150 a § 254 až § 263 tr. ř., a taktéž přiměřeně např.

i usnesení Ústavního soudu ve věcech pod sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02,

III. ÚS 282/03 a II. ÚS 651/02). V té souvislosti je třeba zmínit, že je právem

i povinností nalézacího soudu hodnotit důkazy v souladu s ustanovením § 2 odst.

6 tr. ř., přičemž tento postup ve smyslu § 254 tr. ř. přezkoumává odvolací

soud. Zásah Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího do takového hodnocení

přichází v úvahu jen v případě, že by skutková zjištění byla v extrémním

nesouladu s právními závěry učiněnými v napadeném rozhodnutí (viz např. nález

Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 84/94, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 3,

C. H. Beck, 1995, č. 34, str. 257; dále srov. rozhodnutí Ústavního soudu ve

věcech pod sp. zn. III. ÚS 166/95 nebo III. ÚS 376/03). Takový závěr však s

ohledem na obsah a zejména náležité odůvodnění obou citovaných rozhodnutí obou

nižších soudů a jejich návaznost na provedené dokazování, které je zachyceno v

Nejvyšším soudem přezkoumaném spisovém materiálu, nelze učinit.

Trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem

autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák. se dopustil podle

tehdy platné úpravy pachatel, který neoprávněně zasáhl do zákonem chráněných

práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému

záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi. Za předmět

ochrany jako autorské dílo se podle § 2 odst. 2 AutZ považují výslovně i

počítačové programy včetně počítačových her, za podmínky, že takový počítačový

program je původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem.

Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu k ochraně se

neuplatňují. Trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s

právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák. vyžadoval

úmyslnou formu zavinění (srov. § 4 tr. zák.).

Především je třeba konstatovat, že námitky obviněného J. S. jsou převážně

skutkové povahy, přesto však Nejvyšší soud považuje za nutné uvést, že pokud se

obviněný dovolával tvrzení o tom, že hra se prodávala „zdánlivému kupujícímu“,

a tak nemohla být způsobena žádná škoda, již nalézací soud na str. 8 svého

rozsudku pod sp. zn. 2 T 141/2002 uvedl, že „svědek R., nikoli jako skrytý

agent, ale jako soukromá osoba pověřená společností Cenega Czech, s. r. o.,

vyhledáváním nelegálního prodeje, si na základě inzerátu uveřejněného v

Annonci, za účasti svědků A. a U. od obviněného zakoupil dvě nelegálně pořízené

počítačové hry celkem za 300,- Kč“. Obhajobě obviněného spočívající v tom, že

kopie nelegální hry neopustila dispozici oprávněného autora, kontruje výpověď

svědků L. A. a D. U. na str. 7 zmíněného rozsudku: „svědci L. A. a D. U.,

policisté, kteří byli o celé události informováni, k věci uvedli, že poté, co

obviněný předal předmětná CD R. a přijal za ně sjednanou finanční hotovost,

obviněného zadrželi, po zadržení jim obviněný umožnil vstup do svého bytu a

předal jim další neoriginální CD a hard disk, který odmontoval ze svého

počítače …“. Dovolatel dále poukázal na to, že svědek R. nesměl navádět

obviněného k jeho jednání. K tomuto se odvolací soud vyjádřil na str. 3 svého

rozsudku pod sp. zn. 7 To 24/2005: „odvolací soud se neztotožnil s názorem

obviněného, že by svědek R. potřeboval k činnosti, spočívající v monitorování

inzerátu v tisku a následně objednávce a nákupu zboží, u kterého je podezření,

že jeho prodej je porušením autorského práva, souhlasu jakéhokoliv orgánu

činného v trestním řízení, neboť tento souhlas je třeba pouze k použití agenta

– příslušníka policie České republiky, ve smyslu ustanovení § 158e odst. 1 tr.

ř. …“. Jestliže dovolatel namítá, že v žádném inzerátu nenabízel předmětné hry,

nezakládá se jeho obhajoba na pravdě. Nalézací soud dále rozvedl, že „obviněný

se ke spáchání skutku pod bodem I. zcela doznal, když uvedl, že přes internet v

Annonci kupoval od různých lidí hry za levnější cenu, kterou navyšoval asi o

50,- Kč, byl si vědom toho, že to není dovolené, pomocí internetu asi 2x do

týdne dával inzerát do internetové Annonce …“. Z odůvodnění rozsudku odvolacího

soudu se dále podává: „Z výslechu svědka R. bylo obvodním soudem zjištěno, že

obviněný v Annonci opakovaně podával inzeráty, ve kterých nabízel hry na

konzoli Playstation, kus za 150,- Kč. Inzeráty obsahovaly telefonní číslo

obviněného. Poprvé uviděl inzerát uveřejněný dne 22. 6. 2001, poté 27. 6. 2001,

dále 9. 7. 2001 a 10. 8. 2001“.

Nejvyšší soud z přiloženého spisového materiálu dále zjistil, že pokud obviněný

namítal, že nabídka u C 12 nepřichází v úvahu, protože dovolatel hru neměl, což

měl potvrdit znalec, ze znaleckého posudku Ing. Jana Janka, znalce z oboru

kybernetika, odvětví výpočetní technika, vyplývá, že hra C 12 se nachází na

CD-R značky Multidisc, kdy obsah disku byl vytvořen v zapisovací mechanice

počítače a software je určen pro herní konzoli Sony Playstation (str. 25

znaleckého posudku). Dále je v tabulce na str. 92 určena cena hry C 12 ve výši

1.490,- Kč. Obviněnému je dále v nezrušené části rozsudku kladen za vinu prodej

hry The Mummy, která podle znaleckého posudku se také nachází na CD-R značky

Multidisc, obsah disku byl vytvořen v zapisovací mechanice počítače a software

je určen pro herní konzoli Sony Playstation (str. 25 znaleckého posudku), cena

byla určena ve výši 1590,- Kč (str. 90 znaleckého posudku). Tvrzení obviněného

nepodporuje ani protokol o jeho výslechu ze dne 3. 9. 2002 (č. l. 21 spisu). Na

č. l. 356 spisu se nacházejí dotazy obhájce obviněného na znalce z oboru

počítačové techniky. Otázka pod č. 43 zní: „Byl CD-R (str. 25 posudku znalce)

a) značky Multidisk – název Software C 12 vytvořen v zapisovací mechanice

počítače, který měl mandant? b) kdy byl vytvořen (datum)? c) vytvořil jej

mandant?“. Odpovědi jsou obsaženy v protokolu o hlavním líčení ze dne 31. 10. 2003 na č. l. 376, kde znalec odpovídá: „a) obecně toto nelze zjistit, b) na

toto lze pouze usuzovat, c) k tomuto se nemohu vyjádřit“. Z uvedeného tedy

nelze dovodit závěr obviněného J. S., kterého se dovolával ve svém mimořádném

opravném prostředku, neboť znalec nikde nevyjádřil, že dovolatel hru C 12

neměl. Naopak na podporu závěrů soudů obou stupňů bylo ze spisového materiálu

dále zjištěno, že svědek O. R. v přípravném řízení do protokolu vypověděl, že

„s osobou se zkontaktoval telefonicky a pomocí SMS. Dojednali si schůzku na 19. 9. 2001 v 16.00 hod. před D. na F. On přišel o 10 minut později, přinesl

vybrané a objednané CD (myšleno obviněný). Jednalo se o tituly C 12 a The

Mummy. Dohromady požadoval 300 Kč. Peníze muž převzal, já jsem dostal výše

uvedená CD. … O celé události byla informována SKP Prahy 8, která byla předání

přítomna a po předání muže, který mi CD prodal, zadržela“ (č. l. 49). J. J. z

oddělení SOFTWARE SECURITY – SWS předal policii odborné vyjádření – vyčíslení

škody, kde u položek PSX C 12 uvedl cenu 1.490,- Kč a PSX THE MUMMY uvedl cenu

1.590,- Kč (č. l. 73). U hlavního líčení dne 27. 8. 2003 obviněný na č. l. 326

vypovídá: hry, tak jak jsou uvedeny pod bodem I., tak toto se zakládá na

pravdě“. V rámci téhož hlavního líčení na č. l. 327 svědek O. R. uvedl: „nebyl

to vyprovokovaný prodej, jednalo se o skutečný prodej na základě uveřejněného

inzerátu … já jsem obchod nepředstíral, policii jsem o schůzce informoval … mou

náplní práce ve firmě je vyhledávání podezřelého nelegálního prodeje, toto není

zdánlivý nákup, toto je má náplň práce, jak jsem již uvedl, vyhledávání

nelegálního prodeje…“. Do spisu byly také pořízeny kopie inzertních novin

ANNONCE ze dne 22. 6. 2001, 27. 6. 2001, 9.

7. 2001 a 10. 8. 2001, kdy

konkrétně 27. 6. 2001 a také 10. 8. 2001 byla nabízena hra C 12, přičemž z

druhých dvou inzerátů vyplývá i cena 150 Kč za jeden kus. Tyto inzeráty je

třeba posuzovat v jejich návaznosti a souvislosti, přičemž nelze přehlédnout,

že v nich obviněný uvádí, mimo konkrétně uvedené hry C 12, že má „velkou

sbírku“. V posuzovaném případě byla tedy obviněným nabízena konkrétní hra C 12

spolu s údajem, že obviněný má „velkou sbírku“, že tedy nabízí opatření i

dalších her, které konkrétně již jejich názvem neuvádí. Je-li pak na základě

takové nabídky uskutečněn kontrolní nákup s uvedením jedné přímo konkrétně

nabízené hry a druhé hry konkretizované na základě obecně uvedené nabídky ve

formě „velké sbírky“, nemůže jít ze strany svědka O. R. o návod, jak se snaží

tvrdit obviněný v dovolání, neboť podnět k uskutečnění celé transakce nevyšel

od svědka R., ale od obviněného, který nabídku učinil v opakovaných inzerátech

v Annonci, přičemž uvedená obecná nabídka ve formě „velké sbírky“ vyžaduje při

akceptaci vždy konkretizaci, jak se tomu také v tomto konkrétním případě stalo

u hry „The Mummy“. Za této situace považuje Nejvyšší soud za nutné zdůraznit,

že v případě takové široké nabídky, jak učinil obviněný, není rozhodné, zda v

okamžiku akceptace této nabídky měl obviněný konkrétní dohodnutou nelegální hru

u sebe či ji měl bezprostředně k dispozici, anebo zda si ji za účelem prodeje

teprve na základě svých kontaktů opatřil, neboť při prodeji na základě široké

nabídky sortimentu takového zboží je zcela obvyklé, že prodávající nemá všechny

nabízené nelegální produkty bezprostředně u sebe. Rozhodující je, že si je může

v krátké době k takovému prodeji opatřit, což také obviněný na základě kontaktu

uvedeného v inzerátu, který svědek R. využil, bezprostředně učinil. V tomto

směru je třeba připomenout časové souvislosti, neboť ze svědecké výpovědi

svědka O. R. vyplývá, že první kontakt se uskutečnil 18. 9. 2001, kdy mu

nejdříve zatelefonoval a poslal SMS zprávu, a na základě toho se poté setkali

dne 19. 9. 2001, kdy se již uskutečnil kontrolní prodej. Tyto časové

souvislosti plně potvrzují závěr Nejvyššího soudu o tom, že pokud neměl

obviněný v době kontaktu vedené nelegálně pořízené hry bezprostředně u sebe,

mohl si je velmi snadno opatřit, když mu k tomu stačil v podstatě jen jeden

den. Skutečnost, že obviněný měl k nelegálně pořízeným počítačovým hrám

jednoduchý přístup, vyplývá i z jeho výpovědi učiněné v přípravném řízení dne

19. 9. 2001, kde mimo jiné uvedl: „…jsem dnešního dne zakoupil 5 CD s hrami na

Playstation, o kterých jsem věděl, že se nejedná o originální CD … tyto CD jsem

dále prodával na základě odpovědí na inzerát v ANNONCI a občas jsem si inzerát

podal sám … za celou dobu jsem prodal asi 8-12 CD a nakoupil asi 20-25

kusů“ (č. l. 38 až 39 spisu). Obdobně pak vypovídal v hlavním líčení dne 27. 8. 2003 (č. l. 326).

K námitce, že se nejednalo o kontrolní nákup, nýbrž o inscenaci zdánlivé koupě,

neboť byly zapojeny technické prostředky, registrovány bankovky, které se

preparují chemikáliemi, aby mohlo dojít ke konečnému dopadení pachatele, což se

též v uvedeném případě stalo, je třeba poukázat opět na výpověď svědka O. R. v

hlavním líčení, kde výslovně uvedl, že k danému nákupu nelegálních kopií nebyl

pověřen policií, státním zastupitelstvím ani soudem, nýbrž k vyhledávání

nelegálního prodeje a nákupu byl pověřen firmou Cenega. Nebyl to vyprovokovaný

prodej, jednalo se o skutečný prodej na základě uveřejněného inzerátu. Policii

Prahy 8 o datu schůzky informoval asi jeden den před prodejem, peníze ofotil on

sám. Obchod nepředstíral. Bylo to jednoduché, obviněný nabízel a on hry koupil,

kdyby se jednalo o originál, tak se nic neděje, k tomu byl pověřen firmou,

kterou zastupuje, která je vlastníkem autorských práv (viz č. l. 327 spisu). S

přihlédnutím k tomu nelze přisvědčit obviněnému J. S., že by jej svědek O. R. k

trestné činnosti navedl a on tomuto návodu podlehl a že se jednalo o inscenaci

zdánlivé koupě, neboť se jednalo o kontrolní nákup, který byl možný. Nabídka,

která předcházela vlastnímu nákupu, zněla v inzertních novinách dvakrát na

konkrétní hru C 12. V případě druhé hry bylo toto pokryto obecnou inzertní

nabídkou ve formě sdělení „mám velkou sbírku“, „mám nové i starší hry“. Podle

ustálené judikatury soudů České republiky splňuje zmíněný postup svědka O. R. posouzení jako „kontrolní nákup“ [srov. např. ve správním právu rozhodnutí

Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 29 Ca 48/2001, uveřejněné

pod č. 983/2002/II Rs ve sbírce Soudní judikatura ve věcech správních (Správní

právo), tak také v právu trestním např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze

dne 1. 12. 2008, sp. zn. 8 To 409/2008, uveřejněné v časopise Právní rozhledy

č. 11/2009, str. 409, která pojem „kontrolní nákup“ používají]. Rozhodné pro

odlišení kontrolního nákupu od „inscenace zdánlivé koupě“, podle právního řádu

v České republice nazývané „předstíraný převod“, je skutečnost, zda bylo

postupováno ze strany příslušného policejního orgánu (srov. § 158b odst. 1 tr. ř.) s využitím operativně pátracího prostředku podle § 158c tr. ř., podle

kterého se předstíraným převodem rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného

způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci,

a) k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení,

b) jejíž držení je nepřípustné,

c) která pochází z trestného činu, nebo

d) která je určena ke spáchání trestného činu. Předstíraný převod lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního

zástupce. Nesnese-li věc odkladu, lze předstíraný převod provést i bez

povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně

požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen provádění předstíraného

převodu ukončit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak

nepoužít. Tyto podmínky nebyly v daném případě splněny, když nákup byl

uskutečněn svědkem O. R., který nebyl policejním orgánem ve smyslu § 158b odst. 1 tr. ř.

ani nebyl k takovému nákupu pověřen policií či jiným orgánem činným v

trestním řízení, nýbrž k vyhledávání nelegálního prodeje a ke kontrolnímu

nákupu byl pověřen společností Cenega Czech, s. r. o. Nebyl to vyprovokovaný

prodej, jednalo se o skutečný prodej na základě uveřejněného inzerátu. Na

závěru, že nešlo o předstíraný převod, ale o kontrolní nákup nemůže nic změnit

skutečnost, že o datu schůzky svědek O. R. informoval příslušníky Policie České

republiky, kteří pak schůzku monitorovali a po provedení prodeje nelegálních

kopií uvedených her vůči obviněnému zasáhli, ani okolnost, že si svědek R. ofotil peníze použité ke kontrolnímu nákupu, a to zcela zjevně k doložení jeho

provedení. O tom, že tento svědek obchod nepředstíral, svědčí i skutečnost, že

v případě, pokud by obviněný prodával originály uvedených her, tak by se nic

nedělo a obchod by normálně proběhl, neboť jak uvedený svědek zdůraznil, byl k

takovému nákupu pověřen firmou, kterou zastupuje a jež je vlastníkem autorských

práv. Pokud se obviněný dovolával z hlediska rozlišení kontrolního nákupu a

předstíraného převodu zahraniční literatury, není tento poukaz důvodný, neboť

tato literatura vychází z jiné právní úpravy zemí, v nichž byla vydána, a proto

názory zde uvedené nelze bez dalšího přenášet do právního řádu České republiky,

byť se určité pojmy a závěry mohou terminologicky při překladu podobat či

shodovat (srov. pojmy „zdánlivý kupující“, „zdánlivý nákup“ či „fiktivní nákup

– Scheinkauf“).

Je tedy třeba uzavřít, že je třeba odmítnout tvrzení obviněného, že byl naveden

ke spáchání trestného činu a že šlo o inscenaci zdánlivé koupě, resp.

předstíraný převod. Za nepřijatelný je podle judikatury obecných soudů i

Ústavního soudu považován jen takový zásah státu do skutkového děje, jenž ve

své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby,

jehož důsledkem je trestněprávní kvalifikace tohoto jednání. O takovou situaci

však ze shora uvedených důvodů nešlo, neboť svědek O. R. nebyl státním orgánem,

ale ani nepracoval pod jeho vedením. Navíc obviněného nenaváděl k spáchání

trestné činnosti, neposiloval jeho vůli spáchat trestný čin ani mu jakoukoli

formou nepomáhal. Jednání obviněného při podávání inzerátů i při pozdějším

prodeji nelegálně pořízených počítačových her pod tituly The Mummy a C 12 bylo

cílené, vedené zištnou motivací, přičemž žádným tlakem uvedeného svědka nebyl

nucen, aby mu uvedené hry při kontrolním nákupu prodal. Policie České republiky

vstoupila do skutkového děje až poté, co bez její aktivní účasti celý kontrolní

nákup proběhl (srov. k tomu např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2005, sp.

zn. III. ÚS 323/04).

Pokud jde o tvrzení obviněného, že po právní stránce tu bylo dáno před činem

svolení poškozeného, tj. zástupce údajně poškozené firmy, k tomu, aby byla

vytvořena event. kopie (když požadoval hru), a že takový souhlas vylučuje např.

skutkovou podstatu porušování autorského práva, považuje Nejvyšší soud za nutné

zdůraznit, že v případě kontrolního nákupu tento nákup neznamená, že ten, kdo

jej organizuje a pomocí svého zástupce provádí, souhlasí s pácháním trestné

činnosti a s výrobou a distribucí takových nelegálních kopií počítačových her.

Poškozený na základě podezření vyvolaného konkrétními inzeráty, které obviněný

uveřejňoval v Annonci, prostřednictvím svědka O. R. jednal ve snaze trestnou

činnost obviněného odhalit, když navíc kontaktoval policii, aby pro případ, že

půjde o nelegální kopie, zasáhla. Z toho, že společnost, která je svou činností

zaměřena na ochranu autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, se

sama snaží při podezření na jejich porušování prováděním kontrolních nákupů

odkrýt trestnou činnost, nelze dovozovat její souhlas s protiprávním jednáním

ze strany pachatelů, ba právě naopak, neboť provádění kontrolních nákupů

směřuje k odhalování takové trestné činnosti a v konečném důsledku k jejímu

předcházení na základě odvrácení dalších potenciálních pachatelů od podobných

činů v důsledku obavy z odhalení na základě právě takových prováděných

kontrolních nákupů. Navíc porušení autorského práva zde nastává již v okamžiku

vyrobení nelegální kopie předmětné hry a jejím dalším převodem na osobu, která

ji pak dále prodává. Jestliže obviněný, jak sám ve svých výpovědích i v

dovolání uvedl, že si v rozhodný den „… zakoupil 5 CD s hrami na Playstation, o

kterých … věděl, že se nejedná o originální CD … tyto CD dále prodával na

základě odpovědí na inzerát v ANNONCI …“, když si „… občas inzerát podal sám

…“ (č. l. 38-39 spisu), pak byl součástí řetězu nelegálního nakládání s kopiemi

předmětných počítačových her. Z tohoto hlediska je zcela nesprávná úvaha

obviněného uvedená v dovolání, že „kopie nelegální hry neopustila dispozici

oprávněného autora“, poněvadž tato byla vyrobena a předávána zcela mimo tuto

jeho dispozici a dostala se do jeho dispozice až uskutečněním kontrolního

nákupu, čímž bylo teprve zabráněno jejímu dalšímu šíření.

Jelikož dříve než byla věc obviněného J. S. předložena Nejvyššímu soudu k

rozhodnutí o dovolání, a to až s odstupem více jak pěti let (průtah již byl

vytknut soudu prvního stupně dopisem předsedy trestního kolegia Nejvyššího

soudu ze dne 27. 5. 2010), rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne

31. 3. 2006, sp. zn. 2 T 141/2002, podle § 231 odst. 1 tr. ř. za použití § 223

odst. 2 tr. ř. a § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. o zastavení trestního stíhání

obviněného J. S. pro skutek pod bodem II. výroku, je Nejvyšší soud oprávněn

rozhodovat a vyjadřovat se pouze ke skutku pod bodem I., kterým byl obviněný

uznán vinným na základě jeho předchozí inzerce v novinách Annonce prodejem dvou

nelegálně pořízených počítačových her pod tituly The Mummy a C 12, čímž

poškozeným společnostem způsobil škodu v celkové výši 3.080,- Kč. I přesto, že

se jedná „pouze“ o dvě hry, kde celková škoda poškození činí 3.080,- Kč,

společenská nebezpečnost podle v té době platné právní úpravy byla naplněna,

neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že nabídka předmětných počítačových her

obviněného v inzertních novinách byla opakovaná, nabízel nemalé množství

takového nelegálně opatřeného zboží a je zřejmé, že chtěl nelegálně pořízené

hry prodávat ve větším množství jednotlivým kupujícím, což plyne již ze znění

uvedených inzerátů, ve kterých uváděl: „mám velkou sbírku“, „mám nové i starší

hry“.

Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti po přezkoumání obsahu spisu

dospěl k závěru, že napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 1.

2005, sp. zn. 7 To 24/2005, v návaznosti na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu

8 ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. 2 T 141/2002, nevykazuje takové vady, pro které

by jej bylo nutno z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr.

ř. na podkladě dovolání obviněného J. S. zrušit. Jak se podává z výše

uvedeného, v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu, stejně jako v

předcházejícím rozsudku nalézacího soudu, nedošlo k nesprávnému právnímu

posouzení skutku, ale ani k jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, a

proto není dán dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr.

ř.

Z obsahu dovolání a po porovnání námitek v něm uvedených se spisovým

materiálem, jakož i s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem se odvolací soud

vypořádal s odvoláním obviněného a se zjištěními nalézacího soudu, je patrné,

že rozhodnutí dovoláním napadené a řízení jemu předcházející, netrpí vytýkanými

vadami. Z těchto důvodů je třeba jednoznačně dospět k závěru, že jde v případě

obviněného J. S. o dovolání zjevně neopodstatněné, a proto je Nejvyšší soud

podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Své rozhodnutí přitom učinil v

souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 7. 2010

Předseda senátu:

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.