6 As 139/2022- 10 - text
6 As 139/2022 - 11 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Filipa Dienstbiera a soudců Tomáše Langáška a Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: A. P., proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2022, č. j. SPU 006167/2022, sp. zn. SP385/2022 202001, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2022, č. j. 62 A 39/2022 35,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Usnesením ze dne 1. 6. 2022, č. j. 62 A 39/2022 35, Krajský soud v Brně zamítl žalobkyninu žádost o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila důvody pro osvobození od soudních poplatků, a žalobkyni vyzval k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč.
[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, v níž uvedla, že se nikdy nesoudila, má odpracováno 45 let, je vážně nemocná, nedokáže se o sebe sama postarat. Pobírá důchod 15 000 měsíčně a musí počítat každou korunu. Požádala alespoň o částečné osvobození od soudního poplatku. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[3] Kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
[4] Kasační stížnost není důvodná.
[5] Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním žaloby spojen vznik poplatkové povinnosti. Dle položky 18, bod 2, písm. a) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, je žaloba zpoplatněna částkou 3000 Kč.
[6] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
[7] Zákon tedy umožňuje osvobození od poplatkové povinnosti, to je však možné přiznat pouze za splnění stanovených podmínek. Nejvyšší správní soud opakovaně konstatoval, že je povinností žalobce, který o osvobození od soudního poplatku žádá, aby soudu sdělil všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení své žádosti a tyto skutečnosti také doložil. Pokud žalobce tuto povinnost nesplní, soud nezjišťuje výdělkové a majetkové možnosti účastníka z úřední povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 50). Nevěrohodnost či neúplnost tvrzení účastníka ohledně existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků vylučuje vyhovění žádosti (srov. např. rozsudek ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009 88).
[8] Jak Nejvyšší správní soud ověřil ze spisu Krajského soudu v Brně, žádost stěžovatelky v nyní posuzované věci potřebné skutečnosti neobsahovala. Proto krajský soud stěžovatelku usnesením ze dne 12. 5. 2022 vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne své příjmové a majetkové poměry doložila. Přitom jí dostatečně podrobně a zcela srozumitelně vysvětlil, jaké konkrétní skutečnosti musí stěžovatelka soudu uvést a jakými doklady má svá tvrzení doložit (zdroj a výši pravidelného příjmu, majetek a výdaje, stav účtu, z nějž žalobkyně hradí pravidelné výdaje, a to za poslední tři měsíce).
[9] Ani této výzvě však stěžovatelka nevyhověla. V podání doručeném krajskému soudu dne 26. 5. 2022 pouze uvedla, že má příjem z důchodu ve výši 15 000 Kč. Neuvedla však nic ke svým majetkovým poměrům ani ke svým výdajům, ačkoliv i o potřebě je uvést byla soudem poučena. Žádnou z rozhodných skutečností stěžovatelka soudu nedoložila. Podklady, které doložila ke své původní žádosti obsažené v žalobě (posudek o synově invaliditě, potvrzení o poskytnutí příspěvku na živobytí synovi žalobkyně bez uvedení výše příspěvku a zpráva o průběhu hospitalizace žalobkyně z 1. 4. 2021), neprokazují skutečnosti podstatné z hlediska posouzení nároku na osvobození od soudního poplatku ve smyslu § 36 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.
[10] Nejvyšší správní soud je proto nucen konstatovat, že stěžovatelka sama svým přístupem neumožnila krajskému soudu posoudit její žádost a přiznat jí, třebas jen částečné, osvobození od soudního poplatku. Krajský soud postupoval v souladu se zákonem, když žádost stěžovatelky o osvobození od soudního poplatku za žalobu pro výše uvedené nedostatky zamítl. IV. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
[12] O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka, která nebyla ve věci úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly, proto mu Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. srpna 2022
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu