6 As 19/2026- 26 - text
6 As 19/2026 - 27
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Štěpána Výborného v právní věci žalobce: Ing. J. H., CSc., zastoupený JUDr. Jurajem Kozicem, advokátem, sídlem Prvního pluku 320/17, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2024, č. j. KUKHK
37529/UP/2023
10 (KH), v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2025, č. j. 30 A 30/2024
180,
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.
II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce (dále jen „stěžovatel“) a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí ze dne 18. 9. 2023, č. j. MUVR/34920/2023/JIRTE, kterým bylo stěžovateli jako vlastníku stavby nařízeno podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, odstranit stavbu (srub) na pozemku parc. č. X, v katastrálním území S. (dále jen „stavba“).
[2] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 21. 8. 2024, č. j. 30 A 30/2024
[3] Krajský soud opětovně přezkoumal napadené rozhodnutí a rozsudkem ze dne 11. 12. 2025, č. j. 30 A 30/2024
180, žalobu zamítl.
[4] Spolu s kasační stížností stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť je nucen před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu odstranit stavbu. Odstranění stavby by znamenalo nevratný zásah do jeho vlastnického práva, zejména v situaci, kdy by došlo k následnému zrušení napadeného rozsudku a rozhodnutí správních orgánů. Stěžovatel poukazuje na svou finanční a osobní situaci. Je osobou v důchodovém věku s měsíčním příjmem ze starobního důchodu ve výši 17 723 Kč a má povinnost hradit výživné na dvě děti v celkové výši 3 600 Kč měsíčně. Odstranění stavby by také zasáhlo do práv třetí osoby, protože k pozemku stavby je uzavřena pachtovní smlouva se společností PRISVICH, s.r.o. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Hlavními důvody pro zamítnutí dodatečného povolení stavby bylo nesouhlasné závazné stanovisko Správy Krkonošského národního parku. Ta vydala závazné stanovisko kvůli ochraně lokality NATURA 2000, především s ohledem na výskyt chřástala polního, a kvůli zásahu do krajinného rázu. Stěžovatel je přesvědčen, že žádný z těchto důvodů nepředstavuje dostatečně významný veřejný zájem, který by měl bránit přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že více než desetiletá existence stavby neprokázala žádný negativní vliv na výskyt chřástala polního. Navíc podle poslední změny územního plánu obce S. z roku 2015 se tento pták v lokalitě již vůbec nevyskytuje. Stěžovatel poukazuje na dřívější usnesení krajského soudu ze dne 18. 6. 2024, č. j. 30 A 30/2024
94, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2024, č. j. 1 As 219/2024
109, jimiž byl přiznán odkladný účinek původní správní žalobě i první kasační stížnosti.
[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že posouzení naplnění podmínek stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. ponechává na uvážení soudu.
[6] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.
[7] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění do 31. 12. 2025 (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[8] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Je
li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, nebylo výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019
38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014
58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).
[10] Tyto podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou ve stěžovatelově případě splněny. Došlo
li by k výkonu rozhodnutí o odstranění stavby, bude stavba stěžovatele nenávratně zničena a bude možné ji znovu obnovit, resp. postavit jen s vynaložením dalšího úsilí a finančních prostředků. To je újma nepoměrně větší, než která by mohla vzniknout jiným osobám odkladem výkonu rozhodnutí. Z ničeho totiž neplyne, že by existence dotčené stavby jakkoliv nepřiměřeně obtěžovala třetí osoby, či je dokonce ohrožovala na zdraví, životě či majetku.
[10] Tyto podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou ve stěžovatelově případě splněny. Došlo
li by k výkonu rozhodnutí o odstranění stavby, bude stavba stěžovatele nenávratně zničena a bude možné ji znovu obnovit, resp. postavit jen s vynaložením dalšího úsilí a finančních prostředků. To je újma nepoměrně větší, než která by mohla vzniknout jiným osobám odkladem výkonu rozhodnutí. Z ničeho totiž neplyne, že by existence dotčené stavby jakkoliv nepřiměřeně obtěžovala třetí osoby, či je dokonce ohrožovala na zdraví, životě či majetku.
[11] Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je na žalovaném. Ten však žádný důležitý veřejný zájem, který by mohl být ohrožen přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti, nenamítá. Soud na základě podkladů, které má k dispozici, neshledal, že by veřejný zájem na odstranění stavby dosahoval takové intenzity, aby výkon rozhodnutí v tomto případě nesnesl odkladu. Nejvyšší správní soud vzal v potaz zájem na ochraně významného krajinného prvku i ochraně přírody a krajiny (výskyt chřástala polního), avšak vzhledem k více než desetileté existenci stavby dospěl k závěru, že veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny nebude narušen tak intenzivně, aby nebylo možné přiznat odkladný účinek. Je totiž třeba mít na paměti, že institut přiznání odkladného účinku slouží pouze k dočasnému odkladu účinků rozhodnutí správního orgánu a nijak jej nereviduje.
[12] Nejvyšší správní soud tak dovodil naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto stěžovatelovu návrhu vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti se odkládá vykonatelnost a jiné právní účinky napadeného rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005
76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud současně připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku (i bez návrhu) usnesením zrušit, ukáže
li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).
[14] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, a proto rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek činí 1 000 Kč. Nebude
li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán celním úřadem.
[15] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:
v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1060401926.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. února 2026
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu