Návrh opatření obecné povahy musí být podle § 172 odst. 1 správního řádu zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů; dnem zveřejnění (ve smyslu dokonání tohoto úkonu) podle § 172 odst. 5 věty první správního řádu se proto rozumí patnáctý den ode
dne vyvěšení návrhu opatření obecné povahy na příslušné úřední desce (tedy způsobem stanoveným v § 25 téhož zákona). Teprve po uplynutí 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu počíná běžet lhůta 30 dnů pro podání námitek proti návrhu opatření obecné povahy.
[39] Podle § 172 odst . 5 věty první správního řádu platí: „Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou
být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění.“
[40] Ustanovení § 172 odst . 1 správního řádu výslovně stanoví, že je nutno doručit návrh opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou . Požaduje tak, aby se návrh dostal do právní sféry jeho adresátů (byl jim oznámen), a to způsobem stanoveným v § 25 téhož zákona, aby na výzvu v něm učiněnou mohli reagovat . Výslovně zavazuje, aby byl návrh „zveřejněn“ po dobu 15 dnů . Jde o časový úsek, v němž je možno se s návrhem opatření seznámit, a ve smyslu § 25 správního řádu patnáctý den je dnem oznámení návrhu („doručení “) . Až od následujícího dne po „zveřejnění “ návrhu tímto způsobem stanoveným zákonem je možno odvíjet počátek lhůty k podání námitek . Skutečnost, že zákonodárce v § 172 odst . 5 správního řádu stanovil, že námitky lze proti návrhu podat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho „zveřejnění “, akcentuje v případě návrhu opatření obecné povahy toliko skutečnost, že jde o akt mířený k neurčitému okruhu adresátů, jimž je oznamován .
[41] Nelze opomenout, že situace upravená v § 172 odst . 1 správního řádu je obdobná situaci upravené v § 173 správního řádu, o čemž jednoznačně svědčí též normativní odkaz obsažený v tomto ustanovení (viz k tomu např . usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 3 . 2012, čj . 9 Ao 7/2011-489, č . 2606/2012 Sb . NSS, bod [37] odůvodnění) .
[42] Nejvyšší správní soud tak sdílí (s výhradou užití pojmu „doručení “, které ve smyslu shora uvedeného usnesení rozšířeného senátu znamená „oznámení “) závěr poradního sboru ministra vnitra pro správní řád (Závěr č . 20 ze dne 5 . 12 . 2005), že dnem zveřejnění návrhu (ve smyslu dokonání tohoto úkonu) je podle § 172 odst . 1 ve spojení s § 25 správního řádu patnáctý den po vyvěšení na úřední desce správního orgánu, kte-
rý jej vydal . Podle stejných pravidel je určen i den oznámení opatření obecné povahy podle ustanovení § 173 odst . 1 správního řádu .
[43] I když není uvedený výklad prezentován v odborné literatuře bezvýjimečně (Vedral, J . Správní řád, Komentář . 2 . vyd . Praha : Bova Polygon, 2012, s . 1363), jde o výklad jdoucí ve prospěch dotčených osob, který nejde proti závěrům shora označeného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu . Pakliže nabývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím lhůty, po kterou je vyvěšeno na úřední desce správního orgánu, který ho vydal, obdobně i návrh opatření obecné povahy je zveřejněn až uplynutím lhůty 15 dnů, která je ze zákona dána k seznámení se s návrhem opatření obecné povahy .
[44] V obou případech tak platí, že teprve dnem uplynutí patnáctidenní lhůty, po kterou jsou návrh opatření obecné povahy, nebo i samo již vydané opatření obecné povahy vyvěšeny na úřední desce toho, kdo je vydal, započne běžet lhůta, v níž adresát má uplatnit svoje veřejné subjektivní právo; v případě zveřejněného návrhu uplatnit námitky, v případě již vydaného opatření obecné povahy vážit podání návrhu soudu dle § 101b odst . 1 s . ř . s . (popř . podání podnětu na zrušení tohoto opatření dle § 174 odst . 2 správního řádu) .
[45] Opačný výklad vede nutně k závěru, že adresát oprávněný podat námitky, který se seznámí se zveřejněným návrhem opatření obecné povahy až poslední den patnáctidenní lhůty, má k podání námitek již jen patnáct, a nikoliv třicet dnů, jak stanoví § 172 odst . 5 věty první správního řádu . Zmeškání lhůty k podání námitek (stejně tak jako lhůty k podání návrhu soudu) navíc nelze prominout, nelze aplikovat § 41 správního řádu . Pro výklad ve prospěch zachování třicetidenní lhůty v plném rozsahu svědčí právě skutečnost, že jde o lhůtu k uplatnění námitek proti návrhu v procesu před schválením opatření obecné povahy, neuplatnění práva podat námitky proti návrhu oslabuje případný úspěch v následné obraně před soudem (srov . usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16 . 11 . 2010, čj . 1 Ao 2/2010-116, č . 2215/2011 Sb . NSS) .
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 11/2 016
a) Jan V . a b) společnost s ručením omezeným F .I .I . proti Městskému úřadu Soběslav, za účasti obce Mažice, o návrh na zrušení opatření obecné povahy, o kasační stížnosti navrhovatelů .