I. Při záznamu bodů do registru řidičů se zásada příkazu retroaktivity ve prospěch
pachatele (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod) ve smyslu usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55,
č. 3339/2016 Sb. NSS, uplatní toliko v těch případech, kdy ke změně zákona v pachatelův
prospěch (ke snížení počtu bodů zaznamenávaných za daný přestupek) došlo v období
mezi spácháním přestupku a okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o tomto
přestupku. Usnesení rozšířeného senátu čj. 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,
že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl
přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,
znovu rozhodovat o „potrestání“ přestupce a revidovat body zaznamenané v registru
řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo
nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před námitkovým řízením došlo ke
změně zákona ve prospěch pachatele. II. Přezkoumává-li správní orgán v námitkovém řízení (§ 123f zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) správnost počtu bodů zaznamenaných do registru řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému v době spáchání přestupku (čl. 40 odst. 6 věta první Listiny základních práv a svobod) nebo
– pokud je to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních
práv a svobod) – ve vztahu k zákonu účinnému ke dni rozhodnutí v blokovém řízení
či ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.
I. Při záznamu bodů do registru řidičů se zásada příkazu retroaktivity ve prospěch
pachatele (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod) ve smyslu usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55,
č. 3339/2016 Sb. NSS, uplatní toliko v těch případech, kdy ke změně zákona v pachatelův
prospěch (ke snížení počtu bodů zaznamenávaných za daný přestupek) došlo v období
mezi spácháním přestupku a okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o tomto
přestupku. Usnesení rozšířeného senátu čj. 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,
že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl
přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,
znovu rozhodovat o „potrestání“ přestupce a revidovat body zaznamenané v registru
řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo
nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před námitkovým řízením došlo ke
změně zákona ve prospěch pachatele. II. Přezkoumává-li správní orgán v námitkovém řízení (§ 123f zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) správnost počtu bodů zaznamenaných do registru řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému v době spáchání přestupku (čl. 40 odst. 6 věta první Listiny základních práv a svobod) nebo
– pokud je to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních
práv a svobod) – ve vztahu k zákonu účinnému ke dni rozhodnutí v blokovém řízení
či ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.
[10] Následně se Nejvyšší správní soud
věnoval námitce nesprávného posouzení
právní otázky městským soudem . Stěžovatel
učinil spornou otázku, kdy lze zohlednit zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele a na jaké případy lze vztáhnout závěry
přijaté rozšířeným senátem Nejvyššího správ-
ního soudu v usnesení čj . 6 As 114/2014-55 .
Stěžovatel městskému soudu vytkl, že nosné
důvody uvedeného usnesení na nyní pojednávaný případ vůbec nedopadají . Nejvyšší
správní soud shledal tuto námitku opodstatněnou .
[11] Podobně jako je v případě aplikace
právní normy třeba posoudit, zda byla v konkrétní věci naplněna hypotéza právní normy a zda je možné tuto normu aplikovat, je
i v případě argumentace dřívějšími soudními
rozhodnutími nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vztažení dřívějšího judikaturního závěru na danou věc, a zvlášť zda to
relevantní skutkové a právní okolnosti dovolují . V případu řešeném Nejvyšším správním
soudem pod sp . zn . 6 As 114/2014 tehdejší
stěžovatel brojil v rámci námitkového řízení
proti záznamu bodů provedenému na základě rozhodnutí Městského úřadu v Českém
Krumlově ze dne 13 . 10 . 2011, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst . 1 písm . f) bodu 1 zákona o silničním provozu, podle něhož se přestupku
dopustí, kdo „v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c)
při řízení drží v ruce nebo jiným způsobem
telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo
záznamové zařízení“ . Daného přestupku
se tehdejší stěžovatel dopustil 30 . 6 . 2011 .
Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci
8 . 11 . 2011 . Na základě tohoto rozhodnutí
byly tehdejšímu stěžovateli do registru řidičů
zaznamenány tři body, ačkoliv s účinností od
1 . 8 . 2011 byl zákonný bodový postih za daný
přestupek snížen ze tří bodů na dva . Jinými
slovy, v onom případě došlo ke snížení počtu
ukládaných bodů za daný přestupek v průběhu správního řízení v mezidobí mezi spácháním přestupku a vynesením pravomocného
rozhodnutí, jak správně poukázal stěžovatel
v nyní projednávaném případě .
[11] Podobně jako je v případě aplikace
právní normy třeba posoudit, zda byla v konkrétní věci naplněna hypotéza právní normy a zda je možné tuto normu aplikovat, je
i v případě argumentace dřívějšími soudními
rozhodnutími nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vztažení dřívějšího judikaturního závěru na danou věc, a zvlášť zda to
relevantní skutkové a právní okolnosti dovolují . V případu řešeném Nejvyšším správním
soudem pod sp . zn . 6 As 114/2014 tehdejší
stěžovatel brojil v rámci námitkového řízení
proti záznamu bodů provedenému na základě rozhodnutí Městského úřadu v Českém
Krumlově ze dne 13 . 10 . 2011, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst . 1 písm . f) bodu 1 zákona o silničním provozu, podle něhož se přestupku
dopustí, kdo „v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c)
při řízení drží v ruce nebo jiným způsobem
telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo
záznamové zařízení“ . Daného přestupku
se tehdejší stěžovatel dopustil 30 . 6 . 2011 .
Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci
8 . 11 . 2011 . Na základě tohoto rozhodnutí
byly tehdejšímu stěžovateli do registru řidičů
zaznamenány tři body, ačkoliv s účinností od
1 . 8 . 2011 byl zákonný bodový postih za daný
přestupek snížen ze tří bodů na dva . Jinými
slovy, v onom případě došlo ke snížení počtu
ukládaných bodů za daný přestupek v průběhu správního řízení v mezidobí mezi spácháním přestupku a vynesením pravomocného
rozhodnutí, jak správně poukázal stěžovatel
v nyní projednávaném případě .
[12] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v opakovaně citovaném usnesení
čj . 6 As 114/2014-55 rozhodl, že „[z]áznam
stanoveného počtu bodů v registru řidičů
podle § 123b odst. 1 zákona o silničním
provozu je ,trestem‘ ve smyslu čl. 40 odst. 6
Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy“
(v podrobnostech Nejvyšší správní soud v zá-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016
jmu stručnosti odkazuje na samotné usnesení
čj . 6 As 114/2014-55) . Šestý senát Nejvyššího
správního soudu, který o věci vedené pod
sp . zn . 6 As 114/2014 věcně rozhodoval poté,
co spornou právní otázku rozhodl rozšířený
senát, následně uzavřel, že s ohledem na závěry rozšířeného senátu bylo na místě aplikovat zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch
pachatele a stěžovateli zaznamenat do registru řidičů pouze dva body namísto tří, neboť
v průběhu správního řízení o přestupku došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele
(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze
dne 26 . 10 . 2015, čj . 6 As 114/2014-69) .
[12] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v opakovaně citovaném usnesení
čj . 6 As 114/2014-55 rozhodl, že „[z]áznam
stanoveného počtu bodů v registru řidičů
podle § 123b odst. 1 zákona o silničním
provozu je ,trestem‘ ve smyslu čl. 40 odst. 6
Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy“
(v podrobnostech Nejvyšší správní soud v zá-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016
jmu stručnosti odkazuje na samotné usnesení
čj . 6 As 114/2014-55) . Šestý senát Nejvyššího
správního soudu, který o věci vedené pod
sp . zn . 6 As 114/2014 věcně rozhodoval poté,
co spornou právní otázku rozhodl rozšířený
senát, následně uzavřel, že s ohledem na závěry rozšířeného senátu bylo na místě aplikovat zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch
pachatele a stěžovateli zaznamenat do registru řidičů pouze dva body namísto tří, neboť
v průběhu správního řízení o přestupku došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele
(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze
dne 26 . 10 . 2015, čj . 6 As 114/2014-69) .
[13] Nyní projednávaný případ se však od
věci řešené pod sp . zn . 6 As 114/2014 významně liší . Žalobkyně se dopustila dne 28 . 4 . 2011
přestupku spočívajícího v držení telefonního
přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla [§ 22 odst . 1 písm . f)
bod 1 zákona o přestupcích ve znění účinném
do 31 . 7 . 2011] . O přestupku bylo rozhodnuto
záhy po jeho spáchání, neboť byl projednán
v blokovém řízení . Výsledkem blokového řízení je přitom individuální správní akt autoritativně zasahující do právních vztahů osoby
obviněné z přestupku (rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 29 . 12 . 2004, čj . 6 As
49/2003-46, č . 505/2005 Sb . NSS, či ze dne
19 . 9 . 2007, čj . 1 As 30/2007-53), proti němuž
se nelze odvolat (§ 84 odst . 2 zákona o přestupcích) . Pro úplnost lze dodat, že žaloba
proti němu je nepřípustná (citovaný rozsudek čj . 6 As 49/2003-46) . Správní řízení o daném přestupku tedy skončilo ještě téhož dne
28 . 4 . 2011 . Na základě rozhodnutí vydaného
v blokovém řízení dne 28 . 4 . 2011, jež bylo
formálně vydáno vystavením bloku, proto
došlo v souladu s tehdy účinnými předpisy
k zápisu tří bodů do registru řidičů (§ 123b
odst . 1 zákona o silničním provozu) . Relevantní část zákona č . 133/2011 Sb ., kterým
zákonodárce snížil bodovou dotaci za přestupek spočívající v „telefonování při řízení “ ze
tří bodů na dva, nabyla účinnosti až 1 . 8 . 2011,
tedy víc než tři měsíce po skončení správního řízení, nikoliv v průběhu správního řízení
jako ve zmiňované kauze řešené rozšířeným
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016
senátem . V době nabytí účinnosti pro pachatele příznivější právní úpravy (1 . 8 . 2011)
zde nebylo vedeno žádné neskončené řízení
o vině a trestu za daný přestupek, v němž by
byl prostor pro zohlednění zásady příkazu
retroaktivity ve prospěch pachatele . Na okraj
proto Nejvyšší správní soud poznamenává,
že v nyní projednávané věci vůbec nebyla
rozhodná otázka v současnosti řešená rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu
pod čj . 5 As 104/2013-32, zda aplikace zásady
příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele
přichází v úvahu též v soudním řízení správním před krajským soudem nebo Nejvyšším
správním soudem . V nyní řešené věci totiž
žádné řízení o správním deliktu, správní ani
následné přezkumné soudní řízení v době
změny právní úpravy vůbec neprobíhalo .
[13] Nyní projednávaný případ se však od
věci řešené pod sp . zn . 6 As 114/2014 významně liší . Žalobkyně se dopustila dne 28 . 4 . 2011
přestupku spočívajícího v držení telefonního
přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla [§ 22 odst . 1 písm . f)
bod 1 zákona o přestupcích ve znění účinném
do 31 . 7 . 2011] . O přestupku bylo rozhodnuto
záhy po jeho spáchání, neboť byl projednán
v blokovém řízení . Výsledkem blokového řízení je přitom individuální správní akt autoritativně zasahující do právních vztahů osoby
obviněné z přestupku (rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 29 . 12 . 2004, čj . 6 As
49/2003-46, č . 505/2005 Sb . NSS, či ze dne
19 . 9 . 2007, čj . 1 As 30/2007-53), proti němuž
se nelze odvolat (§ 84 odst . 2 zákona o přestupcích) . Pro úplnost lze dodat, že žaloba
proti němu je nepřípustná (citovaný rozsudek čj . 6 As 49/2003-46) . Správní řízení o daném přestupku tedy skončilo ještě téhož dne
28 . 4 . 2011 . Na základě rozhodnutí vydaného
v blokovém řízení dne 28 . 4 . 2011, jež bylo
formálně vydáno vystavením bloku, proto
došlo v souladu s tehdy účinnými předpisy
k zápisu tří bodů do registru řidičů (§ 123b
odst . 1 zákona o silničním provozu) . Relevantní část zákona č . 133/2011 Sb ., kterým
zákonodárce snížil bodovou dotaci za přestupek spočívající v „telefonování při řízení “ ze
tří bodů na dva, nabyla účinnosti až 1 . 8 . 2011,
tedy víc než tři měsíce po skončení správního řízení, nikoliv v průběhu správního řízení
jako ve zmiňované kauze řešené rozšířeným
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016
senátem . V době nabytí účinnosti pro pachatele příznivější právní úpravy (1 . 8 . 2011)
zde nebylo vedeno žádné neskončené řízení
o vině a trestu za daný přestupek, v němž by
byl prostor pro zohlednění zásady příkazu
retroaktivity ve prospěch pachatele . Na okraj
proto Nejvyšší správní soud poznamenává,
že v nyní projednávané věci vůbec nebyla
rozhodná otázka v současnosti řešená rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu
pod čj . 5 As 104/2013-32, zda aplikace zásady
příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele
přichází v úvahu též v soudním řízení správním před krajským soudem nebo Nejvyšším
správním soudem . V nyní řešené věci totiž
žádné řízení o správním deliktu, správní ani
následné přezkumné soudní řízení v době
změny právní úpravy vůbec neprobíhalo .
[14] Nejvyšší správní soud z výše uvedeného dovodil, že prostor pro aplikaci zásady
příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele při vydání oznámení o dosažení 12 bodů
v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání
řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění řidičů magistrátem, resp .
v následném řízení o námitkách, jak tvrdil
městský soud, nebyl dán .
[14] Nejvyšší správní soud z výše uvedeného dovodil, že prostor pro aplikaci zásady
příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele při vydání oznámení o dosažení 12 bodů
v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání
řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění řidičů magistrátem, resp .
v následném řízení o námitkách, jak tvrdil
městský soud, nebyl dán .
[15] Co se týče oznámení o dosažení 12 bo-
dů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu, správní orgán podle
§ 123c odst . 3 zákona o silničním provozu
řidiči toliko oznamuje skutečnost, že dosáhl
12 bodů . Co se týče námitkového řízení, podle § 123f zákona o silničním provozu, „[n]e-
souhlasí-li řidič s provedeným záznamem
bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“ (odst . 1) .
„Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou
působností námitky oprávněné, nejpozději
do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly
námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů
v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče“
(odst . 2) .
[16] Správní soudy se opakovaně vyjádřily
k rozsahu otázek, které lze zkoumat v námit-
kovém řízení . Tento rozsah je poměrně omezený . „Správní orgán rozhodující v řízení
o námitkách proti provedenému záznamu
bodů v registru řidičů (§ 123f zákona […]
o silničním provozu) je oprávněn zkoumat
pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro
záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona),
zda záznam v registru řidičů byl proveden
zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá
v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání “ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 .
2009, čj . 9 As 96/2008-44, viz též např . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4 . 12 .
2013, čj . 6 As 67/2013-16) .
[16] Správní soudy se opakovaně vyjádřily
k rozsahu otázek, které lze zkoumat v námit-
kovém řízení . Tento rozsah je poměrně omezený . „Správní orgán rozhodující v řízení
o námitkách proti provedenému záznamu
bodů v registru řidičů (§ 123f zákona […]
o silničním provozu) je oprávněn zkoumat
pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro
záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona),
zda záznam v registru řidičů byl proveden
zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá
v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání “ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 .
2009, čj . 9 As 96/2008-44, viz též např . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4 . 12 .
2013, čj . 6 As 67/2013-16) .
[17] V opakovaně odkazované kauze rozhodované rozšířeným senátem (usnesení
čj . 6 As 114/2014-55), která vznikla na půdorysu námitkového řízení, bylo možné, aby
správní soudy zavázaly správní orgán k aplikaci zásady příkazu retroaktivity ve prospěch
pachatele . Jak bylo opakovaně zmíněno, ke
snížení bodového ohodnocení přestupku došlo v této kauze v průběhu správního řízení
o přestupku samotném, a správní orgán měl
proto zaznamenat počet bodů, který odpovídal zákonnému znění účinnému v den právní
moci rozhodnutí o přestupku, jež bylo podkladem pro záznam bodů, neboť taková úprava byla pro pachatele příznivější než úprava
účinná v době spáchání přestupku . Správní
orgán, který prováděl záznam bodů, tak v oné
věci měl povinnost zohlednit zásadu příkazu
retroaktivity ve prospěch pachatele již v okamžiku záznamu bodů . Správní orgán tedy
za spáchaný přestupek ke dni nabytí právní
moci rozhodnutí o přestupku připsal do registru řidičů nesprávný počet bodů . Nejvyšší
správní soud v dané věci výslovně uvedl, že
„[s]těžovatel sice spáchal přestupek v době,
kdy mu za něj podle platné a účinné úpravy
měly být zaznamenány tři body do registru
řidičů, o tomto přestupku však bylo pravomocně rozhodnuto a do registru řidičů byly
body zaznamenávány již v době, kdy za totéž jednání pozdější zákon stanovil postih
v rozsahu pouze dvou bodů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26 . 10 . 2015,
čj . 6 As 114/2014-69, bod [17]) .
[17] V opakovaně odkazované kauze rozhodované rozšířeným senátem (usnesení
čj . 6 As 114/2014-55), která vznikla na půdorysu námitkového řízení, bylo možné, aby
správní soudy zavázaly správní orgán k aplikaci zásady příkazu retroaktivity ve prospěch
pachatele . Jak bylo opakovaně zmíněno, ke
snížení bodového ohodnocení přestupku došlo v této kauze v průběhu správního řízení
o přestupku samotném, a správní orgán měl
proto zaznamenat počet bodů, který odpovídal zákonnému znění účinnému v den právní
moci rozhodnutí o přestupku, jež bylo podkladem pro záznam bodů, neboť taková úprava byla pro pachatele příznivější než úprava
účinná v době spáchání přestupku . Správní
orgán, který prováděl záznam bodů, tak v oné
věci měl povinnost zohlednit zásadu příkazu
retroaktivity ve prospěch pachatele již v okamžiku záznamu bodů . Správní orgán tedy
za spáchaný přestupek ke dni nabytí právní
moci rozhodnutí o přestupku připsal do registru řidičů nesprávný počet bodů . Nejvyšší
správní soud v dané věci výslovně uvedl, že
„[s]těžovatel sice spáchal přestupek v době,
kdy mu za něj podle platné a účinné úpravy
měly být zaznamenány tři body do registru
řidičů, o tomto přestupku však bylo pravomocně rozhodnuto a do registru řidičů byly
body zaznamenávány již v době, kdy za totéž jednání pozdější zákon stanovil postih
v rozsahu pouze dvou bodů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26 . 10 . 2015,
čj . 6 As 114/2014-69, bod [17]) .
[18] V nyní projednávané věci oproti
tomu postupoval magistrát, jehož postup
aproboval žalovaný, zcela správně . V souladu
s § 123b odst . 2 zákona o silničním provozu,
který váže provedení záznamu v registru řidičů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení (nebo ke dni nabytí právní moci
rozhodnutí o uložení sankce za přestupek),
zaznamenal magistrát žalobkyni za daný přestupek v souladu s tehdy účinným zněním
zákona tři body . Usnesení rozšířeného senátu
čj . 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,
že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl
přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,
znovu rozhodovat o „potrestání “ přestupce
a revidovat body zaznamenané v registru řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty
za přestupek v blokovém řízení nebo nabytí
právní moci rozhodnutí o přestupku a před
námitkovým řízením došlo ke změně zákona
ve prospěch pachatele . Přezkoumává-li tedy
správní orgán v námitkovém řízení správnost počtu zaznamenaných bodů v registru
řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému
v době spáchání přestupku (čl . 40 odst . 6
věta první Listiny) nebo – pokud je to pro pachatele příznivější (čl . 40 odst . 6 věta druhá
Listiny) – ve vztahu k zákonu účinnému ke
dni rozhodnutí v blokovém řízení či ke dni
nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku .
Správní orgán však zaznamenaný počet bodů
nepřezkoumává ve vztahu ke znění zákona
účinnému v době námitkového řízení . Správní orgán totiž v řízení o námitkách již nově
nerozhoduje o vině za přestupek a přestupce znovu za jednotlivé přestupky „netrestá “ ,
nýbrž pouze přezkoumává dřívější postup
správních orgánů co do otázek vymezených
v bodu [16] tohoto rozsudku .
[18] V nyní projednávané věci oproti
tomu postupoval magistrát, jehož postup
aproboval žalovaný, zcela správně . V souladu
s § 123b odst . 2 zákona o silničním provozu,
který váže provedení záznamu v registru řidičů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení (nebo ke dni nabytí právní moci
rozhodnutí o uložení sankce za přestupek),
zaznamenal magistrát žalobkyni za daný přestupek v souladu s tehdy účinným zněním
zákona tři body . Usnesení rozšířeného senátu
čj . 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,
že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl
přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,
znovu rozhodovat o „potrestání “ přestupce
a revidovat body zaznamenané v registru řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty
za přestupek v blokovém řízení nebo nabytí
právní moci rozhodnutí o přestupku a před
námitkovým řízením došlo ke změně zákona
ve prospěch pachatele . Přezkoumává-li tedy
správní orgán v námitkovém řízení správnost počtu zaznamenaných bodů v registru
řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému
v době spáchání přestupku (čl . 40 odst . 6
věta první Listiny) nebo – pokud je to pro pachatele příznivější (čl . 40 odst . 6 věta druhá
Listiny) – ve vztahu k zákonu účinnému ke
dni rozhodnutí v blokovém řízení či ke dni
nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku .
Správní orgán však zaznamenaný počet bodů
nepřezkoumává ve vztahu ke znění zákona
účinnému v době námitkového řízení . Správní orgán totiž v řízení o námitkách již nově
nerozhoduje o vině za přestupek a přestupce znovu za jednotlivé přestupky „netrestá “ ,
nýbrž pouze přezkoumává dřívější postup
správních orgánů co do otázek vymezených
v bodu [16] tohoto rozsudku .
[19] Ostatně Nejvyšší správní soud již
v rozsudku ze dne 16 . 12 . 2014, čj . 8 As
111/2013-53, uvedl, že v řízení o námitkách
správní orgán znovu nerozhoduje o záznamu
bodů, pouze ověřuje, zda již provedený zá-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016