Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

6 As 60/2016

ze dne 2016-04-27
ECLI:CZ:NSS:2016:6.AS.60.2016.23

I. Při záznamu bodů do registru řidičů se zásada příkazu retroaktivity ve prospěch

pachatele (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod) ve smyslu usnesení

rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55,

č. 3339/2016 Sb. NSS, uplatní toliko v těch případech, kdy ke změně zákona v pachatelův

prospěch (ke snížení počtu bodů zaznamenávaných za daný přestupek) došlo v období

mezi spácháním přestupku a okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o tomto

přestupku. Usnesení rozšířeného senátu čj. 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,

že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl

přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,

znovu rozhodovat o „potrestání“ přestupce a revidovat body zaznamenané v registru

řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo

nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před námitkovým řízením došlo ke

změně zákona ve prospěch pachatele. II. Přezkoumává-li správní orgán v námitkovém řízení (§ 123f zákona

č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) správnost počtu bodů zaznamenaných do registru řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému v době spáchání přestupku (čl. 40 odst. 6 věta první Listiny základních práv a svobod) nebo

– pokud je to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních

práv a svobod) – ve vztahu k zákonu účinnému ke dni rozhodnutí v blokovém řízení

či ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.

I. Při záznamu bodů do registru řidičů se zásada příkazu retroaktivity ve prospěch

pachatele (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod) ve smyslu usnesení

rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55,

č. 3339/2016 Sb. NSS, uplatní toliko v těch případech, kdy ke změně zákona v pachatelův

prospěch (ke snížení počtu bodů zaznamenávaných za daný přestupek) došlo v období

mezi spácháním přestupku a okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o tomto

přestupku. Usnesení rozšířeného senátu čj. 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,

že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl

přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,

znovu rozhodovat o „potrestání“ přestupce a revidovat body zaznamenané v registru

řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo

nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před námitkovým řízením došlo ke

změně zákona ve prospěch pachatele. II. Přezkoumává-li správní orgán v námitkovém řízení (§ 123f zákona

č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) správnost počtu bodů zaznamenaných do registru řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému v době spáchání přestupku (čl. 40 odst. 6 věta první Listiny základních práv a svobod) nebo

– pokud je to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních

práv a svobod) – ve vztahu k zákonu účinnému ke dni rozhodnutí v blokovém řízení

či ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.

[10] Následně se Nejvyšší správní soud

věnoval námitce nesprávného posouzení

právní otázky městským soudem . Stěžovatel

učinil spornou otázku, kdy lze zohlednit zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele a na jaké případy lze vztáhnout závěry

přijaté rozšířeným senátem Nejvyššího správ-

ního soudu v usnesení čj . 6 As 114/2014-55 .

Stěžovatel městskému soudu vytkl, že nosné

důvody uvedeného usnesení na nyní pojednávaný případ vůbec nedopadají . Nejvyšší

správní soud shledal tuto námitku opodstatněnou .

[11] Podobně jako je v případě aplikace

právní normy třeba posoudit, zda byla v konkrétní věci naplněna hypotéza právní normy a zda je možné tuto normu aplikovat, je

i v případě argumentace dřívějšími soudními

rozhodnutími nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vztažení dřívějšího judikaturního závěru na danou věc, a zvlášť zda to

relevantní skutkové a právní okolnosti dovolují . V případu řešeném Nejvyšším správním

soudem pod sp . zn . 6 As 114/2014 tehdejší

stěžovatel brojil v rámci námitkového řízení

proti záznamu bodů provedenému na základě rozhodnutí Městského úřadu v Českém

Krumlově ze dne 13 . 10 . 2011, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst . 1 písm . f) bodu 1 zákona o silničním provozu, podle něhož se přestupku

dopustí, kdo „v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c)

při řízení drží v ruce nebo jiným způsobem

telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo

záznamové zařízení“ . Daného přestupku

se tehdejší stěžovatel dopustil 30 . 6 . 2011 .

Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci

8 . 11 . 2011 . Na základě tohoto rozhodnutí

byly tehdejšímu stěžovateli do registru řidičů

zaznamenány tři body, ačkoliv s účinností od

1 . 8 . 2011 byl zákonný bodový postih za daný

přestupek snížen ze tří bodů na dva . Jinými

slovy, v onom případě došlo ke snížení počtu

ukládaných bodů za daný přestupek v průběhu správního řízení v mezidobí mezi spácháním přestupku a vynesením pravomocného

rozhodnutí, jak správně poukázal stěžovatel

v nyní projednávaném případě .

[11] Podobně jako je v případě aplikace

právní normy třeba posoudit, zda byla v konkrétní věci naplněna hypotéza právní normy a zda je možné tuto normu aplikovat, je

i v případě argumentace dřívějšími soudními

rozhodnutími nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vztažení dřívějšího judikaturního závěru na danou věc, a zvlášť zda to

relevantní skutkové a právní okolnosti dovolují . V případu řešeném Nejvyšším správním

soudem pod sp . zn . 6 As 114/2014 tehdejší

stěžovatel brojil v rámci námitkového řízení

proti záznamu bodů provedenému na základě rozhodnutí Městského úřadu v Českém

Krumlově ze dne 13 . 10 . 2011, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst . 1 písm . f) bodu 1 zákona o silničním provozu, podle něhož se přestupku

dopustí, kdo „v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c)

při řízení drží v ruce nebo jiným způsobem

telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo

záznamové zařízení“ . Daného přestupku

se tehdejší stěžovatel dopustil 30 . 6 . 2011 .

Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci

8 . 11 . 2011 . Na základě tohoto rozhodnutí

byly tehdejšímu stěžovateli do registru řidičů

zaznamenány tři body, ačkoliv s účinností od

1 . 8 . 2011 byl zákonný bodový postih za daný

přestupek snížen ze tří bodů na dva . Jinými

slovy, v onom případě došlo ke snížení počtu

ukládaných bodů za daný přestupek v průběhu správního řízení v mezidobí mezi spácháním přestupku a vynesením pravomocného

rozhodnutí, jak správně poukázal stěžovatel

v nyní projednávaném případě .

[12] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v opakovaně citovaném usnesení

čj . 6 As 114/2014-55 rozhodl, že „[z]áznam

stanoveného počtu bodů v registru řidičů

podle § 123b odst. 1 zákona o silničním

provozu je ,trestem‘ ve smyslu čl. 40 odst. 6

Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy“

(v podrobnostech Nejvyšší správní soud v zá-

SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016

jmu stručnosti odkazuje na samotné usnesení

čj . 6 As 114/2014-55) . Šestý senát Nejvyššího

správního soudu, který o věci vedené pod

sp . zn . 6 As 114/2014 věcně rozhodoval poté,

co spornou právní otázku rozhodl rozšířený

senát, následně uzavřel, že s ohledem na závěry rozšířeného senátu bylo na místě aplikovat zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch

pachatele a stěžovateli zaznamenat do registru řidičů pouze dva body namísto tří, neboť

v průběhu správního řízení o přestupku došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele

(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze

dne 26 . 10 . 2015, čj . 6 As 114/2014-69) .

[12] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v opakovaně citovaném usnesení

čj . 6 As 114/2014-55 rozhodl, že „[z]áznam

stanoveného počtu bodů v registru řidičů

podle § 123b odst. 1 zákona o silničním

provozu je ,trestem‘ ve smyslu čl. 40 odst. 6

Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy“

(v podrobnostech Nejvyšší správní soud v zá-

SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016

jmu stručnosti odkazuje na samotné usnesení

čj . 6 As 114/2014-55) . Šestý senát Nejvyššího

správního soudu, který o věci vedené pod

sp . zn . 6 As 114/2014 věcně rozhodoval poté,

co spornou právní otázku rozhodl rozšířený

senát, následně uzavřel, že s ohledem na závěry rozšířeného senátu bylo na místě aplikovat zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch

pachatele a stěžovateli zaznamenat do registru řidičů pouze dva body namísto tří, neboť

v průběhu správního řízení o přestupku došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele

(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze

dne 26 . 10 . 2015, čj . 6 As 114/2014-69) .

[13] Nyní projednávaný případ se však od

věci řešené pod sp . zn . 6 As 114/2014 významně liší . Žalobkyně se dopustila dne 28 . 4 . 2011

přestupku spočívajícího v držení telefonního

přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla [§ 22 odst . 1 písm . f)

bod 1 zákona o přestupcích ve znění účinném

do 31 . 7 . 2011] . O přestupku bylo rozhodnuto

záhy po jeho spáchání, neboť byl projednán

v blokovém řízení . Výsledkem blokového řízení je přitom individuální správní akt autoritativně zasahující do právních vztahů osoby

obviněné z přestupku (rozsudek Nejvyššího

správního soudu ze dne 29 . 12 . 2004, čj . 6 As

49/2003-46, č . 505/2005 Sb . NSS, či ze dne

19 . 9 . 2007, čj . 1 As 30/2007-53), proti němuž

se nelze odvolat (§ 84 odst . 2 zákona o přestupcích) . Pro úplnost lze dodat, že žaloba

proti němu je nepřípustná (citovaný rozsudek čj . 6 As 49/2003-46) . Správní řízení o daném přestupku tedy skončilo ještě téhož dne

28 . 4 . 2011 . Na základě rozhodnutí vydaného

v blokovém řízení dne 28 . 4 . 2011, jež bylo

formálně vydáno vystavením bloku, proto

došlo v souladu s tehdy účinnými předpisy

k zápisu tří bodů do registru řidičů (§ 123b

odst . 1 zákona o silničním provozu) . Relevantní část zákona č . 133/2011 Sb ., kterým

zákonodárce snížil bodovou dotaci za přestupek spočívající v „telefonování při řízení “ ze

tří bodů na dva, nabyla účinnosti až 1 . 8 . 2011,

tedy víc než tři měsíce po skončení správního řízení, nikoliv v průběhu správního řízení

jako ve zmiňované kauze řešené rozšířeným

SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016

senátem . V době nabytí účinnosti pro pachatele příznivější právní úpravy (1 . 8 . 2011)

zde nebylo vedeno žádné neskončené řízení

o vině a trestu za daný přestupek, v němž by

byl prostor pro zohlednění zásady příkazu

retroaktivity ve prospěch pachatele . Na okraj

proto Nejvyšší správní soud poznamenává,

že v nyní projednávané věci vůbec nebyla

rozhodná otázka v současnosti řešená rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu

pod čj . 5 As 104/2013-32, zda aplikace zásady

příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele

přichází v úvahu též v soudním řízení správním před krajským soudem nebo Nejvyšším

správním soudem . V nyní řešené věci totiž

žádné řízení o správním deliktu, správní ani

následné přezkumné soudní řízení v době

změny právní úpravy vůbec neprobíhalo .

[13] Nyní projednávaný případ se však od

věci řešené pod sp . zn . 6 As 114/2014 významně liší . Žalobkyně se dopustila dne 28 . 4 . 2011

přestupku spočívajícího v držení telefonního

přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla [§ 22 odst . 1 písm . f)

bod 1 zákona o přestupcích ve znění účinném

do 31 . 7 . 2011] . O přestupku bylo rozhodnuto

záhy po jeho spáchání, neboť byl projednán

v blokovém řízení . Výsledkem blokového řízení je přitom individuální správní akt autoritativně zasahující do právních vztahů osoby

obviněné z přestupku (rozsudek Nejvyššího

správního soudu ze dne 29 . 12 . 2004, čj . 6 As

49/2003-46, č . 505/2005 Sb . NSS, či ze dne

19 . 9 . 2007, čj . 1 As 30/2007-53), proti němuž

se nelze odvolat (§ 84 odst . 2 zákona o přestupcích) . Pro úplnost lze dodat, že žaloba

proti němu je nepřípustná (citovaný rozsudek čj . 6 As 49/2003-46) . Správní řízení o daném přestupku tedy skončilo ještě téhož dne

28 . 4 . 2011 . Na základě rozhodnutí vydaného

v blokovém řízení dne 28 . 4 . 2011, jež bylo

formálně vydáno vystavením bloku, proto

došlo v souladu s tehdy účinnými předpisy

k zápisu tří bodů do registru řidičů (§ 123b

odst . 1 zákona o silničním provozu) . Relevantní část zákona č . 133/2011 Sb ., kterým

zákonodárce snížil bodovou dotaci za přestupek spočívající v „telefonování při řízení “ ze

tří bodů na dva, nabyla účinnosti až 1 . 8 . 2011,

tedy víc než tři měsíce po skončení správního řízení, nikoliv v průběhu správního řízení

jako ve zmiňované kauze řešené rozšířeným

SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016

senátem . V době nabytí účinnosti pro pachatele příznivější právní úpravy (1 . 8 . 2011)

zde nebylo vedeno žádné neskončené řízení

o vině a trestu za daný přestupek, v němž by

byl prostor pro zohlednění zásady příkazu

retroaktivity ve prospěch pachatele . Na okraj

proto Nejvyšší správní soud poznamenává,

že v nyní projednávané věci vůbec nebyla

rozhodná otázka v současnosti řešená rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu

pod čj . 5 As 104/2013-32, zda aplikace zásady

příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele

přichází v úvahu též v soudním řízení správním před krajským soudem nebo Nejvyšším

správním soudem . V nyní řešené věci totiž

žádné řízení o správním deliktu, správní ani

následné přezkumné soudní řízení v době

změny právní úpravy vůbec neprobíhalo .

[14] Nejvyšší správní soud z výše uvedeného dovodil, že prostor pro aplikaci zásady

příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele při vydání oznámení o dosažení 12 bodů

v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání

řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění řidičů magistrátem, resp .

v následném řízení o námitkách, jak tvrdil

městský soud, nebyl dán .

[14] Nejvyšší správní soud z výše uvedeného dovodil, že prostor pro aplikaci zásady

příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele při vydání oznámení o dosažení 12 bodů

v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání

řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění řidičů magistrátem, resp .

v následném řízení o námitkách, jak tvrdil

městský soud, nebyl dán .

[15] Co se týče oznámení o dosažení 12 bo-

dů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu, správní orgán podle

§ 123c odst . 3 zákona o silničním provozu

řidiči toliko oznamuje skutečnost, že dosáhl

12 bodů . Co se týče námitkového řízení, podle § 123f zákona o silničním provozu, „[n]e-

souhlasí-li řidič s provedeným záznamem

bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“ (odst . 1) .

„Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou

působností námitky oprávněné, nejpozději

do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly

námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů

v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče“

(odst . 2) .

[16] Správní soudy se opakovaně vyjádřily

k rozsahu otázek, které lze zkoumat v námit-

kovém řízení . Tento rozsah je poměrně omezený . „Správní orgán rozhodující v řízení

o námitkách proti provedenému záznamu

bodů v registru řidičů (§ 123f zákona […]

o silničním provozu) je oprávněn zkoumat

pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro

záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona),

zda záznam v registru řidičů byl proveden

zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá

v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání “ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 .

2009, čj . 9 As 96/2008-44, viz též např . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4 . 12 .

2013, čj . 6 As 67/2013-16) .

[16] Správní soudy se opakovaně vyjádřily

k rozsahu otázek, které lze zkoumat v námit-

kovém řízení . Tento rozsah je poměrně omezený . „Správní orgán rozhodující v řízení

o námitkách proti provedenému záznamu

bodů v registru řidičů (§ 123f zákona […]

o silničním provozu) je oprávněn zkoumat

pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro

záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona),

zda záznam v registru řidičů byl proveden

zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá

v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání “ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 .

2009, čj . 9 As 96/2008-44, viz též např . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4 . 12 .

2013, čj . 6 As 67/2013-16) .

[17] V opakovaně odkazované kauze rozhodované rozšířeným senátem (usnesení

čj . 6 As 114/2014-55), která vznikla na půdorysu námitkového řízení, bylo možné, aby

správní soudy zavázaly správní orgán k aplikaci zásady příkazu retroaktivity ve prospěch

pachatele . Jak bylo opakovaně zmíněno, ke

snížení bodového ohodnocení přestupku došlo v této kauze v průběhu správního řízení

o přestupku samotném, a správní orgán měl

proto zaznamenat počet bodů, který odpovídal zákonnému znění účinnému v den právní

moci rozhodnutí o přestupku, jež bylo podkladem pro záznam bodů, neboť taková úprava byla pro pachatele příznivější než úprava

účinná v době spáchání přestupku . Správní

orgán, který prováděl záznam bodů, tak v oné

věci měl povinnost zohlednit zásadu příkazu

retroaktivity ve prospěch pachatele již v okamžiku záznamu bodů . Správní orgán tedy

za spáchaný přestupek ke dni nabytí právní

moci rozhodnutí o přestupku připsal do registru řidičů nesprávný počet bodů . Nejvyšší

správní soud v dané věci výslovně uvedl, že

„[s]těžovatel sice spáchal přestupek v době,

kdy mu za něj podle platné a účinné úpravy

měly být zaznamenány tři body do registru

řidičů, o tomto přestupku však bylo pravomocně rozhodnuto a do registru řidičů byly

body zaznamenávány již v době, kdy za totéž jednání pozdější zákon stanovil postih

v rozsahu pouze dvou bodů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26 . 10 . 2015,

čj . 6 As 114/2014-69, bod [17]) .

[17] V opakovaně odkazované kauze rozhodované rozšířeným senátem (usnesení

čj . 6 As 114/2014-55), která vznikla na půdorysu námitkového řízení, bylo možné, aby

správní soudy zavázaly správní orgán k aplikaci zásady příkazu retroaktivity ve prospěch

pachatele . Jak bylo opakovaně zmíněno, ke

snížení bodového ohodnocení přestupku došlo v této kauze v průběhu správního řízení

o přestupku samotném, a správní orgán měl

proto zaznamenat počet bodů, který odpovídal zákonnému znění účinnému v den právní

moci rozhodnutí o přestupku, jež bylo podkladem pro záznam bodů, neboť taková úprava byla pro pachatele příznivější než úprava

účinná v době spáchání přestupku . Správní

orgán, který prováděl záznam bodů, tak v oné

věci měl povinnost zohlednit zásadu příkazu

retroaktivity ve prospěch pachatele již v okamžiku záznamu bodů . Správní orgán tedy

za spáchaný přestupek ke dni nabytí právní

moci rozhodnutí o přestupku připsal do registru řidičů nesprávný počet bodů . Nejvyšší

správní soud v dané věci výslovně uvedl, že

„[s]těžovatel sice spáchal přestupek v době,

kdy mu za něj podle platné a účinné úpravy

měly být zaznamenány tři body do registru

řidičů, o tomto přestupku však bylo pravomocně rozhodnuto a do registru řidičů byly

body zaznamenávány již v době, kdy za totéž jednání pozdější zákon stanovil postih

v rozsahu pouze dvou bodů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26 . 10 . 2015,

čj . 6 As 114/2014-69, bod [17]) .

[18] V nyní projednávané věci oproti

tomu postupoval magistrát, jehož postup

aproboval žalovaný, zcela správně . V souladu

s § 123b odst . 2 zákona o silničním provozu,

který váže provedení záznamu v registru řidičů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení (nebo ke dni nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení sankce za přestupek),

zaznamenal magistrát žalobkyni za daný přestupek v souladu s tehdy účinným zněním

zákona tři body . Usnesení rozšířeného senátu

čj . 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,

že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl

přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,

znovu rozhodovat o „potrestání “ přestupce

a revidovat body zaznamenané v registru řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty

za přestupek v blokovém řízení nebo nabytí

právní moci rozhodnutí o přestupku a před

námitkovým řízením došlo ke změně zákona

ve prospěch pachatele . Přezkoumává-li tedy

správní orgán v námitkovém řízení správnost počtu zaznamenaných bodů v registru

řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému

v době spáchání přestupku (čl . 40 odst . 6

věta první Listiny) nebo – pokud je to pro pachatele příznivější (čl . 40 odst . 6 věta druhá

Listiny) – ve vztahu k zákonu účinnému ke

dni rozhodnutí v blokovém řízení či ke dni

nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku .

Správní orgán však zaznamenaný počet bodů

nepřezkoumává ve vztahu ke znění zákona

účinnému v době námitkového řízení . Správní orgán totiž v řízení o námitkách již nově

nerozhoduje o vině za přestupek a přestupce znovu za jednotlivé přestupky „netrestá “ ,

nýbrž pouze přezkoumává dřívější postup

správních orgánů co do otázek vymezených

v bodu [16] tohoto rozsudku .

[18] V nyní projednávané věci oproti

tomu postupoval magistrát, jehož postup

aproboval žalovaný, zcela správně . V souladu

s § 123b odst . 2 zákona o silničním provozu,

který váže provedení záznamu v registru řidičů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení (nebo ke dni nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení sankce za přestupek),

zaznamenal magistrát žalobkyni za daný přestupek v souladu s tehdy účinným zněním

zákona tři body . Usnesení rozšířeného senátu

čj . 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak,

že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl

přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy,

znovu rozhodovat o „potrestání “ přestupce

a revidovat body zaznamenané v registru řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty

za přestupek v blokovém řízení nebo nabytí

právní moci rozhodnutí o přestupku a před

námitkovým řízením došlo ke změně zákona

ve prospěch pachatele . Přezkoumává-li tedy

správní orgán v námitkovém řízení správnost počtu zaznamenaných bodů v registru

řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému

v době spáchání přestupku (čl . 40 odst . 6

věta první Listiny) nebo – pokud je to pro pachatele příznivější (čl . 40 odst . 6 věta druhá

Listiny) – ve vztahu k zákonu účinnému ke

dni rozhodnutí v blokovém řízení či ke dni

nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku .

Správní orgán však zaznamenaný počet bodů

nepřezkoumává ve vztahu ke znění zákona

účinnému v době námitkového řízení . Správní orgán totiž v řízení o námitkách již nově

nerozhoduje o vině za přestupek a přestupce znovu za jednotlivé přestupky „netrestá “ ,

nýbrž pouze přezkoumává dřívější postup

správních orgánů co do otázek vymezených

v bodu [16] tohoto rozsudku .

[19] Ostatně Nejvyšší správní soud již

v rozsudku ze dne 16 . 12 . 2014, čj . 8 As

111/2013-53, uvedl, že v řízení o námitkách

správní orgán znovu nerozhoduje o záznamu

bodů, pouze ověřuje, zda již provedený zá-

SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016