I. Při záznamu bodů do registru řidičů se zásada příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod) ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55, č. 3339/2016 Sb. NSS, uplatní toliko v těch případech, kdy ke změně zákona v pachatelův prospěch (ke snížení počtu bodů zaznamenávaných za daný přestupek) došlo v období mezi spácháním přestupku a okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o tomto přestupku.
Usnesení rozšířeného senátu čj. 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak, že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy, znovu rozhodovat o „potrestání“ přestupce a revidovat body zaznamenané v registru řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před námitkovým řízením došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele.
II. Přezkoumává-li správní orgán v námitkovém řízení (§ 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) správnost počtu bodů zaznamenaných do registru řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému v době spáchání přestupku (čl. 40 odst. 6 věta první Listiny základních práv a svobod) nebo – pokud je to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod) – ve vztahu k zákonu účinnému ke dni rozhodnutí v blokovém řízení či ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.
[10] Následně se Nejvyšší správní soud věnoval námitce nesprávného posouzení právní otázky městským soudem . Stěžovatel učinil spornou otázku, kdy lze zohlednit zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele a na jaké případy lze vztáhnout závěry přijaté rozšířeným senátem Nejvyššího správ-
ního soudu v usnesení čj . 6 As 114/2014-55 . Stěžovatel městskému soudu vytkl, že nosné důvody uvedeného usnesení na nyní pojednávaný případ vůbec nedopadají . Nejvyšší správní soud shledal tuto námitku opodstatněnou .
[11] Podobně jako je v případě aplikace právní normy třeba posoudit, zda byla v konkrétní věci naplněna hypotéza právní normy a zda je možné tuto normu aplikovat, je i v případě argumentace dřívějšími soudními rozhodnutími nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vztažení dřívějšího judikaturního závěru na danou věc, a zvlášť zda to relevantní skutkové a právní okolnosti dovolují . V případu řešeném Nejvyšším správním soudem pod sp . zn . 6 As 114/2014 tehdejší stěžovatel brojil v rámci námitkového řízení proti záznamu bodů provedenému na základě rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově ze dne 13 . 10 . 2011, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst . 1 písm . f) bodu 1 zákona o silničním provozu, podle něhož se přestupku dopustí, kdo „v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) při řízení drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení“ . Daného přestupku se tehdejší stěžovatel dopustil 30 . 6 . 2011 . Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci 8 . 11 . 2011 . Na základě tohoto rozhodnutí byly tehdejšímu stěžovateli do registru řidičů zaznamenány tři body, ačkoliv s účinností od 1 . 8 . 2011 byl zákonný bodový postih za daný přestupek snížen ze tří bodů na dva . Jinými slovy, v onom případě došlo ke snížení počtu ukládaných bodů za daný přestupek v průběhu správního řízení v mezidobí mezi spácháním přestupku a vynesením pravomocného rozhodnutí, jak správně poukázal stěžovatel v nyní projednávaném případě .
[12] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v opakovaně citovaném usnesení čj . 6 As 114/2014-55 rozhodl, že „[z]áznam stanoveného počtu bodů v registru řidičů podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu je ,trestem‘ ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy“ (v podrobnostech Nejvyšší správní soud v zá-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016
jmu stručnosti odkazuje na samotné usnesení čj . 6 As 114/2014-55) . Šestý senát Nejvyššího správního soudu, který o věci vedené pod sp . zn . 6 As 114/2014 věcně rozhodoval poté, co spornou právní otázku rozhodl rozšířený senát, následně uzavřel, že s ohledem na závěry rozšířeného senátu bylo na místě aplikovat zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele a stěžovateli zaznamenat do registru řidičů pouze dva body namísto tří, neboť v průběhu správního řízení o přestupku došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26 . 10 . 2015, čj . 6 As 114/2014-69) .
[13] Nyní projednávaný případ se však od věci řešené pod sp . zn . 6 As 114/2014 významně liší . Žalobkyně se dopustila dne 28 . 4 . 2011 přestupku spočívajícího v držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla [§ 22 odst . 1 písm . f) bod 1 zákona o přestupcích ve znění účinném do 31 . 7 . 2011] . O přestupku bylo rozhodnuto záhy po jeho spáchání, neboť byl projednán v blokovém řízení . Výsledkem blokového řízení je přitom individuální správní akt autoritativně zasahující do právních vztahů osoby obviněné z přestupku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29 . 12 . 2004, čj . 6 As 49/2003-46, č . 505/2005 Sb . NSS, či ze dne 19 . 9 . 2007, čj . 1 As 30/2007-53), proti němuž se nelze odvolat (§ 84 odst . 2 zákona o přestupcích) . Pro úplnost lze dodat, že žaloba proti němu je nepřípustná (citovaný rozsudek čj . 6 As 49/2003-46) . Správní řízení o daném přestupku tedy skončilo ještě téhož dne 28 . 4 . 2011 . Na základě rozhodnutí vydaného v blokovém řízení dne 28 . 4 . 2011, jež bylo formálně vydáno vystavením bloku, proto došlo v souladu s tehdy účinnými předpisy k zápisu tří bodů do registru řidičů (§ 123b odst . 1 zákona o silničním provozu) . Relevantní část zákona č . 133/2011 Sb ., kterým zákonodárce snížil bodovou dotaci za přestupek spočívající v „telefonování při řízení “ ze tří bodů na dva, nabyla účinnosti až 1 . 8 . 2011, tedy víc než tři měsíce po skončení správního řízení, nikoliv v průběhu správního řízení jako ve zmiňované kauze řešené rozšířeným
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016
senátem . V době nabytí účinnosti pro pachatele příznivější právní úpravy (1 . 8 . 2011) zde nebylo vedeno žádné neskončené řízení o vině a trestu za daný přestupek, v němž by byl prostor pro zohlednění zásady příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele . Na okraj proto Nejvyšší správní soud poznamenává, že v nyní projednávané věci vůbec nebyla rozhodná otázka v současnosti řešená rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu pod čj . 5 As 104/2013-32, zda aplikace zásady příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele přichází v úvahu též v soudním řízení správním před krajským soudem nebo Nejvyšším správním soudem . V nyní řešené věci totiž žádné řízení o správním deliktu, správní ani následné přezkumné soudní řízení v době změny právní úpravy vůbec neprobíhalo .
[13] Nyní projednávaný případ se však od věci řešené pod sp . zn . 6 As 114/2014 významně liší . Žalobkyně se dopustila dne 28 . 4 . 2011 přestupku spočívajícího v držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla [§ 22 odst . 1 písm . f) bod 1 zákona o přestupcích ve znění účinném do 31 . 7 . 2011] . O přestupku bylo rozhodnuto záhy po jeho spáchání, neboť byl projednán v blokovém řízení . Výsledkem blokového řízení je přitom individuální správní akt autoritativně zasahující do právních vztahů osoby obviněné z přestupku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29 . 12 . 2004, čj . 6 As 49/2003-46, č . 505/2005 Sb . NSS, či ze dne 19 . 9 . 2007, čj . 1 As 30/2007-53), proti němuž se nelze odvolat (§ 84 odst . 2 zákona o přestupcích) . Pro úplnost lze dodat, že žaloba proti němu je nepřípustná (citovaný rozsudek čj . 6 As 49/2003-46) . Správní řízení o daném přestupku tedy skončilo ještě téhož dne 28 . 4 . 2011 . Na základě rozhodnutí vydaného v blokovém řízení dne 28 . 4 . 2011, jež bylo formálně vydáno vystavením bloku, proto došlo v souladu s tehdy účinnými předpisy k zápisu tří bodů do registru řidičů (§ 123b odst . 1 zákona o silničním provozu) . Relevantní část zákona č . 133/2011 Sb ., kterým zákonodárce snížil bodovou dotaci za přestupek spočívající v „telefonování při řízení “ ze tří bodů na dva, nabyla účinnosti až 1 . 8 . 2011, tedy víc než tři měsíce po skončení správního řízení, nikoliv v průběhu správního řízení jako ve zmiňované kauze řešené rozšířeným
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016
senátem . V době nabytí účinnosti pro pachatele příznivější právní úpravy (1 . 8 . 2011) zde nebylo vedeno žádné neskončené řízení o vině a trestu za daný přestupek, v němž by byl prostor pro zohlednění zásady příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele . Na okraj proto Nejvyšší správní soud poznamenává, že v nyní projednávané věci vůbec nebyla rozhodná otázka v současnosti řešená rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu pod čj . 5 As 104/2013-32, zda aplikace zásady příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele přichází v úvahu též v soudním řízení správním před krajským soudem nebo Nejvyšším správním soudem . V nyní řešené věci totiž žádné řízení o správním deliktu, správní ani následné přezkumné soudní řízení v době změny právní úpravy vůbec neprobíhalo .
[14] Nejvyšší správní soud z výše uvedeného dovodil, že prostor pro aplikaci zásady příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele při vydání oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění řidičů magistrátem, resp . v následném řízení o námitkách, jak tvrdil městský soud, nebyl dán .
[15] Co se týče oznámení o dosažení 12 bo- dů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu, správní orgán podle § 123c odst . 3 zákona o silničním provozu řidiči toliko oznamuje skutečnost, že dosáhl 12 bodů . Co se týče námitkového řízení, podle § 123f zákona o silničním provozu, „[n]e- souhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“ (odst . 1) . „Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče“ (odst . 2) .
[16] Správní soudy se opakovaně vyjádřily k rozsahu otázek, které lze zkoumat v námit-
kovém řízení . Tento rozsah je poměrně omezený . „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona […] o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání “ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 . 2009, čj . 9 As 96/2008-44, viz též např . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4 . 12 . 2013, čj . 6 As 67/2013-16) .
[17] V opakovaně odkazované kauze rozhodované rozšířeným senátem (usnesení čj . 6 As 114/2014-55), která vznikla na půdorysu námitkového řízení, bylo možné, aby správní soudy zavázaly správní orgán k aplikaci zásady příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele . Jak bylo opakovaně zmíněno, ke snížení bodového ohodnocení přestupku došlo v této kauze v průběhu správního řízení o přestupku samotném, a správní orgán měl proto zaznamenat počet bodů, který odpovídal zákonnému znění účinnému v den právní moci rozhodnutí o přestupku, jež bylo podkladem pro záznam bodů, neboť taková úprava byla pro pachatele příznivější než úprava účinná v době spáchání přestupku . Správní orgán, který prováděl záznam bodů, tak v oné věci měl povinnost zohlednit zásadu příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele již v okamžiku záznamu bodů . Správní orgán tedy za spáchaný přestupek ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku připsal do registru řidičů nesprávný počet bodů . Nejvyšší správní soud v dané věci výslovně uvedl, že „[s]těžovatel sice spáchal přestupek v době, kdy mu za něj podle platné a účinné úpravy měly být zaznamenány tři body do registru řidičů, o tomto přestupku však bylo pravomocně rozhodnuto a do registru řidičů byly body zaznamenávány již v době, kdy za totéž jednání pozdější zákon stanovil postih
v rozsahu pouze dvou bodů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26 . 10 . 2015, čj . 6 As 114/2014-69, bod [17]) .
[18] V nyní projednávané věci oproti tomu postupoval magistrát, jehož postup aproboval žalovaný, zcela správně . V souladu s § 123b odst . 2 zákona o silničním provozu, který váže provedení záznamu v registru řidičů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení (nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek), zaznamenal magistrát žalobkyni za daný přestupek v souladu s tehdy účinným zněním zákona tři body . Usnesení rozšířeného senátu čj . 6 As 114/2014-55 nelze interpretovat tak, že by správním orgánům až v řízení o námitkách přikazovalo v případech, kdy byl přestupek spáchán i o něm bylo pravomocně rozhodnuto před změnou právní úpravy, znovu rozhodovat o „potrestání “ přestupce a revidovat body zaznamenané v registru řidičů jen proto, že v době po uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před námitkovým řízením došlo ke změně zákona ve prospěch pachatele . Přezkoumává-li tedy správní orgán v námitkovém řízení správnost počtu zaznamenaných bodů v registru řidičů, činí tak ve vztahu k zákonu účinnému v době spáchání přestupku (čl . 40 odst . 6 věta první Listiny) nebo – pokud je to pro pachatele příznivější (čl . 40 odst . 6 věta druhá Listiny) – ve vztahu k zákonu účinnému ke dni rozhodnutí v blokovém řízení či ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku . Správní orgán však zaznamenaný počet bodů nepřezkoumává ve vztahu ke znění zákona účinnému v době námitkového řízení . Správní orgán totiž v řízení o námitkách již nově nerozhoduje o vině za přestupek a přestupce znovu za jednotlivé přestupky „netrestá “ , nýbrž pouze přezkoumává dřívější postup správních orgánů co do otázek vymezených v bodu [16] tohoto rozsudku .
[19] Ostatně Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 16 . 12 . 2014, čj . 8 As 111/2013-53, uvedl, že v řízení o námitkách správní orgán znovu nerozhoduje o záznamu bodů, pouze ověřuje, zda již provedený zá-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016