6 Azs 226/2020- 30 - text
6 Azs 226/2020 - 32 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: D. V., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2020, č. j. MV-16175-4/SO-2020, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. června 2020, č. j. 57 A 47/2020 - 40,
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 5. června 2020, č. j. 57 A 47/2020 - 40, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Dne 13. 11. 2019 neprodloužilo Ministerstvo vnitra (správní orgán prvního stupně) podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. g) v návaznosti na § 9 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) žalobci dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě, neboť obdrželo v průběhu řízení utajovanou informaci v režimu „Důvěrné“ vedenou na Ministerstvu vnitra pod č. j. D237/2018-OAM, která dle jeho názoru odůvodňovala závěr, že existuje důvodné nebezpečí, že by žalobce při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu. Odvolání žalobce žalovaná zamítla.
[2] Proti rozhodnutí žalované brojil žalobce u Krajského soudu v Plzni. Krajský soud shledal žalobu důvodnou, rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
[3] Krajský soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu uvedl, že obsah utajovaných informací není dostatečným podkladem pro (negativní) rozhodnutí o žalobcově žádosti, neboť neobsahuje žádné uchopitelné výsledky (či alespoň jejich reprodukci) operativně pátrací činnosti týkající se žalobce a prokazující jeho osobní jednání v rozporu se zájmy České republiky.
[4] Další pochybení správních orgánů shledal soud v tom, že se nevypořádaly s důkazními návrhy žalobce k posouzení otázky přiměřenosti dopadů rozhodnutí do jeho soukromého a rodinného života, které učinil ve vyjádření ze dne 2. 4. 2019. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce
[5] Proti rozsudku krajského soudu podala žalovaná (stěžovatelka) kasační stížnost z důvodů, které podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[6] Stěžovatelka uvádí, že utajovaná informace obsahuje konkrétní popis zdroje získaných informací a způsobu jejich získání. Jednání žalobce popsané v této informaci lze považovat za způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky, přičemž se jedná o osobní chování žalobce, kterým se projevuje kontinuálně již delší dobu, resp. již od roku 2017, a nejedná se tak o nahodilé či jednorázové jednání, u kterého by se dalo předpokládat, že se v budoucnu nebude opakovat. Chování a jednání žalobce s ohledem na obsah utajované informace tak představuje závažné ohrožení zájmu společnosti na potírání kriminality. Přestože skutečnosti uvedené v utajované informaci nepředstavují samy o sobě naplnění skutkové podstaty trestného činu, považuje stěžovatelka obsah utajované informace za dostatečně přesvědčivý a věrohodný pro zamítnutí žalobcovy žádosti z důvodu, že zde existuje důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu ohrozit bezpečnost státu.
[7] Převažující veřejný zájem, v posuzovaném případě na zachování veřejné bezpečnosti a předcházení zločinnosti, představuje v souladu s čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy výjimku ze zákazu zásahu do soukromého a rodinného života. V této souvislosti stěžovatelka připomíná, že právní řád nezakotvuje právo cizince na pobyt na území České republiky.
[8] Stěžovatelka odkazuje stejně jako krajský soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2020, č. j. 1 Azs 330/2019 - 36, a domnívá se, že předmětná utajovaná informace odpovídá požadavkům judikatury na přesvědčivost a věrohodnost, neboť je z ní zřejmé, že vychází z operativně pátrací činnosti Bezpečnostní a informační služby a je tak reprodukcí konkrétních důkazů. V informaci je zcela konkrétně, dostatečně podrobně a přesvědčivě popsáno, z jakých podkladů BIS vycházela při činění v této informaci tvrzeného závěru a byla popsána činnost žalobce (včetně časových a místních údajů) tak, aby bylo možné přezkoumat důvodnost informace. Utajovaná informace neobsahuje žádné nesrovnalosti, které by vyžadovaly provedení, popř. předložení dalších důkazů.
[9] K otázce posouzení přiměřenosti rozhodnutí ve vztahu k soukromému a rodinnému životu žalobce stěžovatelka uvádí, že byla dostatečně vypořádána, včetně dopadu do žalobcovy podnikatelské činnosti, byť obecně, a to s ohledem na obsah utajované informace. K navrhovaným výslechům stěžovatelka konstatuje, že bylo na žalobci, aby správním orgánům sdělil dle svého uvážení veškeré relevantní informace. V konkrétním případě nebylo provedení výslechu považováno za nezbytné, neboť správní orgány neměly pochybnosti o skutečném stavu věci. K tomu stěžovatelka odkazuje na rozsudek ze dne 6. 2. 2014, č. j 6 As 147/2013, a ze dne 13. 4. 2010, č. j. 1 As 23/2010 - 82.
[10] Žalobce se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje s posouzením věci krajským soudem a dodává, že mu není známa povaha a obsah utajované informace, je tedy odkázán na správnost přezkumu ze strany soudů. I nadále je přesvědčen o tom, že se nikdy nedopustil žádného jednání, které by mohlo být považováno za rozporné se zájmy České republiky, tím spíše, že by se mělo dle stěžovatelky jednat o soustavné a dlouhodobé jednání. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[11] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. srpna 2020
JUDr. Filip Dienstbier předseda senátu