6 Azs 259/2024- 30 - text
6 Azs 259/2024 - 31 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobce: C. T., zastoupeného Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem, sídlem Vrázova 1324/40, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2024, č. j. OAM-1504/ZA-ZA11-VL14-2023, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2024, č. j. 62 Az 5/2024-22,
I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 1. 2024 zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou krajský soud jako nedůvodnou zamítl.
[3] Krajský soud shledal, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu. S věcným posouzením žalovaného se krajský soud ztotožnil. Žalobce uváděl ekonomické důvody vycestování z vlasti a zároveň neuvedl žádné skutečnosti, které by mohly svědčit o jeho pronásledování v zemi původu. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[4] Proti rozsudku krajského soudu se žalobce (stěžovatel) brání kasační stížností, v níž odkazuje na důvody dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“).
[5] Stěžovatel namítá, že bylo rozhodnuto podle skutkového stavu, který nemá oporu v provedeném dokazování, a použitelné právní předpisy byly nesprávně vyloženy a aplikovány. Rozhodnutí žalovaného a napadený rozsudek krajského soudu jsou nedostatečně odůvodněny, a jsou proto nepřezkoumatelné.
[6] Stěžovatel má za to, že byly splněny důvody pro udělení mezinárodní ochrany, resp. důvody pro udělení doplňkové ochrany. Stěžovatel uvedl, že pro svou averzi k prezidentu Erdoganovi nebyl schopen v Turecku najít zaměstnání. Je ochoten se do Turecka vrátit, jakmile se změní prezident. V Turecku jsou osoby, které nesouhlasí se současnou politickou situací, šikanovány a ponižovány. Z důvodu politické situace, jež ovlivňuje i ekonomickou situaci, je stěžovatelova situace tíživá.
[7] Stěžovatel se obává, že by mohl být po návratu do Turecka jako neúspěšný žadatel o mezinárodní ochranu perzekvován, a že může být vystaven nebezpečí na zdraví či životě, jelikož Turecko nedodržuje lidská práva jako státy Evropské unie. Politickým vězňům v tureckých vězeních hrozí mučení a smrt, k tomu stěžovatel citoval pasáže z internetového článku.
[8] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[9] Žalovaný ve vyjádření zdůraznil, že stěžovatel ve správním řízení sám uvedl, že z vlasti vycestoval za prací na české pracovní vízum. Neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve vlasti pronásledován z důvodů dle § 12 zákona o azylu nebo že mu tam hrozí vážná újma dle § 14a zákona o azylu.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[10] Judikatura zdůrazňuje, že důvody kasační stížnosti se musí upínat k rozsudku krajského soudu, neboť kasační stížnost je podle § 102 s. ř. s. opravným prostředkem právě proti rozsudku krajského soudu; smyslem řízení o kasační stížnosti tak je polemika s rozhodnutím krajského soudu (usnesení NSS ze dne 3. 6. 2003, č. j. 6 Ads 3/2003-73). Kasační stížností proto nelze brojit proti rozhodnutí žalovaného, aniž by stěžovatel reagoval na rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Takové námitky jsou dle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustné, neboť se neopírají o některý z důvodů uvedených v § 103 s. ř. s. (srov. usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS). Uvedení konkrétních stížních námitek zároveň nelze nahradit zopakováním námitek uplatněných v žalobě, neboť žalobní námitky směřovaly proti jinému rozhodnutí, než je rozhodnutí přezkoumávané Nejvyšším správním soudem (rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2007, č. j. 8 Afs 106/2006-58).
[11] V usnesení ze dne 5. 11. 2020, č. j. 7 Ads 243/2020-14, Nejvyšší správní soud při odmítnutí kasační stížnosti pro nepřípustnost poukázal na „extrémní shodu“ kasační stížnosti s žalobou. Tak je tomu i v případě nyní projednávané kasační stížnosti, neboť podstatná část kasační stížnosti je doslovným převzetím textu žaloby proti rozhodnutí žalovaného. Kasační stížnost byla doplněna pouze o paušální nesouhlas s neudělením mezinárodní ochrany (resp. doplňkové ochrany) a obecně formulované námitky, že byly nesprávně aplikovány právní předpisy, bylo rozhodnuto na základě skutkového stavu, který nemá oporu v dokazování, a že rozhodnutí žalovaného a rozsudek krajského soudu jsou nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění.
[12] Takové námitky se však neshodují s podstatou dispoziční zásady v řízení o kasační stížnosti. Z ní musí být zřejmé, z jakých skutkových a právních důvodů považuje stěžovatel napadený rozsudek krajského soudu za nezákonný, tyto body musí být konkrétní a individualizované (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58). Kasační stížnost proto musí obsahovat konkrétní a individualizovaná skutková tvrzení ve vztahu k věci i k osobě stěžovatele, doprovázená konkrétní právní argumentací (vztaženou k situaci stěžovatele), z níž plyne, z jakých důvodů považuje stěžovatel napadený rozsudek krajského soudu za nezákonný (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, č. j. 4 Azs 149/2004-52, 488/2005 Sb. NSS).
[13] Skutková tvrzení i právní výtky stěžovatele vůči napadenému rozsudku krajského soudu v projednávaném případě jsou však zcela paušální, frázovité a typizované. Vyjádření právních důvodů se v podstatě omezuje na parafrázi vymezení důvodů kasační stížnosti v § 103 s. ř. s. Takové námitky jsou nepřípustné (§ 104 odst. 4 s. ř. s.).
[14] Převzetí žalobní argumentace do kasační stížnosti bez jakékoli snahy o reakci na vypořádání krajského soudu je přípustné jen za situace, kdy se krajský soud s žalobní argumentací ve svém rozhodnutí nevypořádal, pročež je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. V tomto případě se však krajský soud v napadeném rozsudku žalobními námitkami stěžovatele zabýval a vypořádal je adekvátně ke kvalitě žaloby a konkrétnosti žalobních bodů. Skutečnost, že je výsledek přezkumu rozhodnutí žalovaného krajským soudem pro stěžovatele nepříznivý, neznamená nezákonnost ani nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu.
[15] Nepřípustná je podle § 104 odst. 4 s. ř. s. též námitka, že politickým vězňům, kterým by se stěžovatel mohl po svém návratu do vlasti stát, hrozí v tureckých vězeních mučení a smrt. Tuto argumentaci (ani v obecnosti) stěžovatel v žalobě neuvedl, ač mu v tom nic nebránilo.
[16] Kasační přezkum je možný jen v rozsahu, v jakém k tomu stěžovatel formulací kasačních námitek vytvoří prostor. V projednávaném případě žádný prostor stěžovatel nevytvořil, kasační stížnost postrádá projednatelné stížní body. Řízení o kasační stížnosti není „druhým pokusem ještě jednou a z pohledu stěžovatele lépe uvážit o tomtéž“ (rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2019, č. j. 1 Afs 44/2019-41). Nadto v situaci, kdy se opakuje text nedostatečně precizní žaloby, nelze o druhém pokusu uvážit lépe ani mluvit.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.
[18] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. března 2025
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu