6 Td 2/2025-11502
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 2. 2025 v trestní věci obviněných F. Š. a M. V. vedené u Nejvyššího soudu v dovolacím řízení pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024, o návrhu na vyloučení soudců, takto:
Podle § 30 odst. 1 tr. ř. nejsou soudci JUDr. Blanka Roušalová, JUDr. Bohuslav Horký a JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024.
1. Senátu č. 6, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu určen k rozhodování o vyloučení soudců senátu č. 5, byl předložen návrh obviněných F. Š. a M. V. (dále „obvinění“) na vyloučení soudců senátu č. 5, JUDr. Blanky Roušalové, JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., z rozhodování v trestní věci obviněných, která je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024. Stejný senát, tedy senát č. 5, rozhodoval i v předcházejícím dovolacím řízení vedeným v téže trestní věci pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020. I v rámci tohoto předcházejícího dovolacího řízení vystupovali F. Š. a M. V. v postavení obviněných.
2. Obvinění ve svém návrhu na rozhodnutí o vyloučení výše zmíněných soudců uvedli, a to s odkazem na relevantní judikaturu, že v předkládané věci dochází k vyvolání oprávněných pohybností o nestrannosti soudců v rámci objektivního náhledu na rozhodování tohoto senátu v dané trestní věci, tím spíše za situace, kdy se tento senát již v minulosti podílel na rozhodování o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce (u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020). Danou situaci podle obviněných umocňuje i skutečnost, že proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021, č. j. 5 Tdo 1251/2020-11049, tedy proti rozhodnutí senátu č. 5 v předcházejícím dovolacím řízení, podala obhajoba dne 23. 2. 2022 ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
3. K návrhu obviněných se vyjádřili soudci senátu č. 5, kteří byli řádně určeni rozvrhem práce, tedy JUDr. Bohuslav Horký, JUDr. Blanka Roušalová a JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.
4. JUDr. Bohuslav Horký uvedl, že nemá žádný poměr k projednávané věci nebo osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, a dále nemá ani žádný poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, pro který by ve věci nemohl nestranně rozhodovat, přičemž neexistují ani žádné jiné skutečnosti, pro které by byl vyloučen z rozhodování v předmětné věci ve smyslu § 30 odst. 2, 3 tr. ř. Okolností, která by jej měla vyloučit z projednávání předmětné věci, podle něj nemůže být to, že se podílel na rozhodování v předchozím dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020.
5. JUDr. Blanka Roušalová se vyjádřila v tom smyslu, že návrh obviněných považuje za nedůvodný, neboť neodpovídá zákonným podmínkám stanoveným v § 30 odst. 1 tr. ř. Samotné rozhodování v dovolacím řízení, které skončilo kasačním výrokem, po němž bylo pokračováno v řízení před soudy nižších stupňů, nevylučuje příslušné členy rozhodujícího senátu dovolacího soudu z účasti na opětovném projednání dovolání v téže trestní věci. Podle platného rozvrhu práce byla posuzovaná trestní věc řádně přidělena senátu č. 5, z důvodu specializace i jeho předsedkyni. JUDr. Roušalová dodala, že z těchto skutečností nevyplývá žádný poměr k osobám obviněných, jejich obhájcům, dalším osobám či orgánům činným v trestním řízení, pro které by mohly vyvstat jakékoli pochybnosti o nestrannosti rozhodujícího senátu č. 5, resp. k její osobě v aktuálním dovolacím řízení. V posuzované trestní věci navíc nejsou naplněny ani další skutečnosti, pro které by mohla být vyloučena z rozhodování v předmětné věci ve smyslu § 30 odst. 2 a 3 tr. ř.
6. JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., připomněl, že již v předcházejícím dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020, byl vyloučen z rozhodování v této trestní věci, a to usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 6 Td 43/2021, přičemž má za to, že s ohledem na formulaci výroku tohoto usnesení by se mělo jeho vyloučení vztahovat i na všechna další řízení o opravných prostředcích podaných v tomto trestním řízení.
7. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.
8. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností. Obdobný poměr může mít též např. orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. 62/1980 Sb. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce § 30 tr. ř. vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter.
Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení.
Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. 14/2000 Sb. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek.
Naproti tomu odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícího přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci
samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím. Jak Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí vyslovil, tzv. subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, samo rozhodování o této otázce se však musí dít na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 187/10). 9. Senát č. 6, jemuž byla věc přidělena k rozhodnutí o návrhu obviněných F. Š. a M. V. na vyloučení soudců senátu č. 5, JUDr. Blanky Roušalové, JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., z rozhodování v trestní věci obviněných, zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 10. 2023, č. j. 17 T 30/2018-11402, byli obvinění F. Š. a M. V. uznání vinnými zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, spáchaným ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, a dále zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, spáchaným ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Uvedený rozsudek napadli obvinění svými odvoláními, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 5 To 9/2024, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.
10. Ve stejné věci byli již dříve rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2022, č. j. 17 T 30/2018-11224 (jednalo se o nové rozhodnutí ve věci po kasaci ze strany Nejvyššího soudu, a to v řízení o dovolání vedeném pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020), uznáni vinnými zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, oba spáchanými ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, M. S., nar. XY, V. H., nar. XY, a P. D., nar. XY. O již zmíněném dovolání, které podali obvinění S., H. a D., jakož i o dovolání nejvyššího státního zástupce v dané věci, rozhodoval Nejvyšší soud v dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020. Obhajobu obviněného M. S. přitom vykonával (a jeho dovolání i zpracoval) prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., který je blízkým přítelem soudce senátu č. 5, JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D. Z tohoto důvodu tak JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., v této předcházející věci sám předložil návrh na své vyloučení z rozhodování v trestní věci, která byla u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020.
11. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl usnesením ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 6 Td 43/2021, o tom, že je soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného M. S., a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020 v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako soudu prvního stupně, vedené pod sp. zn. 17 T 30/2018. 12. Soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., tedy sice byl podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučen pro v minulosti vedené dovolací řízení (sp. zn. 5 Tdo 1251/2020), avšak o vyloučení bylo rozhodnuto pro jeho poměr k osobě obhájce obviněného M. S., nikoliv pro poměr k projednávané věci. V současném dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024, již obviněný M. S., a tedy ani jeho obhájce prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., nefigurují. Původní důvod pro vyloučení tedy pominul a poměr soudce JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. tak v předkládané věci není dán.
13. Senát č. 6 pak dodává, že podle jeho názoru z výroku usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 6 Td 43/2021, neplyne, že by se mělo vyloučení JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., vztahovat na všechna řízení o opravných prostředcích podaných v této trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 30/2018, neboť výrok uvedeného usnesení hovoří o vyloučení „z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného M. S., a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020 v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako soudu prvního stupně, vedené pod sp. zn. 17 T 30/2018“.
14. Nad uvedené je třeba poznamenat, že návrh obviněných F. Š. a M. V. na vyloučení soudců senátu č. 5 z rozhodování v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024, který obvinění odůvodnili tím, že stejný senát rozhodoval i v předcházejícím dovolacím řízení vedeným v téže trestní věci pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020, ve své podstatě ani nesměřuje k vyloučení JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., neboť uvedený soudce v tomto předcházejícím dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 5 Tdo 1251/2020, nerozhodoval, a to v důsledku, výše popsaného, vyloučení z rozhodování.
15. Pokud jde o ostatní soudce téhož senátu, tedy o JUDr. Blanku Roušalovou a JUDr. Bohuslava Horkého, Nejvyšší soud na základě hledisek uvedených v bodě 8. tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř. a contrario dány důvody pro jejich vyloučení z vykonávání úkonů v rámci řízení o dovolání vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024, neboť nejsou zřejmé žádné důvody, které by jejich vyloučení opodstatňovaly, a nevyplynuly ani z žádných skutečností, které se podávají z obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 17 T 30/2018. Samotné rozhodování v dovolacím řízení, které skončilo kasačním výrokem, nevylučuje příslušné členy senátu dovolacího soudu z účasti na opětovném projednání dovolání v téže trestní věci. Stejně tak neexistují důvody pro jejich vyloučení ani podle § 30 odst. 2, 3 tr. ř. Ostatně námitky v tomto směru obvinění ani nevznesli.
16. Z důvodů výše uvedených senát č. 6 rozhodl, že JUDr. Blanka Roušalová, JUDr. Bohuslav Horký a JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1103/2024.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 2. 2025
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu