6 Tdo 1133/2024-228
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v konaném dne 22. 1. 2025 o dovolání, které podal obviněný P. D. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 8. 2024, č. j. 14 To 159/2024-201, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 12 T 124/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. D. odmítá.
I. Dosavadní průběh jednání
1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 2. 2024, č. j. 12 T 124/2023-183, byl obviněný P. D. (dále jen „obviněný”) uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se zločinu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že 8. 4. 2023 v podvečerních hodinách za budovou elektrorozvodny před poškozenou AAAAA (pseudonym) obnažil svůj penis, onanoval a poté, co se poškozená odvrátila, ji povalil na zem, začal ji rukou osahávat pod oblečením na ňadrech a poté, co jí ke kolenům svlékl tepláky a kalhotky, se dotkl jejího stehna penisem, ačkoliv poškozená se jeho jednání slovně bránila a mlátila jej pěstí do obličeje. 2. Odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 28. 8. 2024, č. j. 14 To 159/2024-201, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal prostřednictvím svého obhájce dovolání obviněný. Opřel je o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř. Tyto dovolací důvody shledal za naplněny tím, že v dosavadním řízení nebyl proveden důkaz sexuologickým znaleckým posudkem, který je podstatný pro posouzení, zda se obviněný mohl znásilnění dopustit tak, jak za ně byl odsouzen. Je totiž homosexuál a není možné, aby jej sexuálně přitahovala žena. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
4. Obviněný dále požádal, aby Nejvyšší soud do doby svého rozhodnutí odložil nástup výkonu trestu. Sdělil, že aktuálně ambulantně navštěvuje psychiatričku, kde se snaží zajistit si odborné posouzení svého psychického stavu, včetně sexuální orientace. Po obdržení této zprávy ji přislíbil předložit soudu.
5. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně”). Ta upozornila, že vznášené dovolací námitky jsou v zásadě opakováním výhrad, na něž bylo ze strany nižších soudů adekvátně reagováno. Obecně platí, že dokazování není bezbřehé a jeho rozsah není určován přáními či požadavky procesních stran, ale vyplývá výlučně z potřeby objasnit skutkový stav v míře nezbytné a postačující k náležitému a spravedlivému rozhodnutí. Soudy opodstatněně dospěly k závěru, že námitce obviněného o jeho homosexualitě nelze přiznat relevanci, neboť ta neznamená, že by se nemohl pokusit o intimní styk se ženou. Sexuologický znalecký posudek shledaly proto nadbytečným, neboť ostatní důkazy spolehlivě prokázaly, že obviněný se o soulož s nezletilou poškozenou pokusil. Jeho jednání bylo prokázáno i telefonickým oznámením znásilnění, dále ohledáním těla poškozené, u níž v oblasti stehen byly zjištěny hematomy a v oblasti ňadra otlaky, a rovněž i genetickým odborným vyjádřením, podle něhož stěr z prstýnku poškozené obsahoval DNA profil obviněného. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl a učinil tak v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání vyslovila souhlas i pro případ jiného než navrženého rozhodnutí. III. Přípustnost dovolání
6. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání
7. V prvé řadě nutno zmínit, že dovolací výhrady jsou opakováním argumentace vznášené již v předchozím řízení. Oba soudy na ně patřičně reagovaly, vypořádaly se s nimi a obviněnému poskytly náležité vysvětlení, proč mu nedaly za pravdu. Na argumentaci obou soudů lze proto v mnohém odkázat i z hlediska nyní uplatněných dovolacích důvodů. V tomto ohledu lze připomenout i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, podle něhož opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky vytýkané v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s nimiž se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
8. Obviněný své dovolání založil na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na posouzení toho, zda jím vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání, a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost.
9. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, jestliže · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], · bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.].
IV./1. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
10. Úvodem je vhodné zmínit, že znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř.: Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …), činí tak zásadně jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu zákonem č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle písm. g) – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22 (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry nad rámec dovolací argumentace, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 trestního řádu, který nařizuje Nejvyššímu soudu přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání“. Současné znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak z hlediska vlastního obsahu dovolání „vyžaduje podstatně konkrétnější vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy a proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny“.
11. Obviněný tento dovolací důvod uplatnil poukazem na to, že k rozhodnému skutkovému zjištění (k jeho pachatelství) nebyly nedůvodně provedeny podstatné důkazy, za které označil sexuologický znalecký posudek. To s argumentem, že je homosexuál a s touto sexuální preferencí není možné, aby jej přitahovala žena. Tuto jeho námitku lze s jistou měrou tolerance pod třetí alternativu zmíněného dovolacího důvodu podřadit, jde však o námitku zjevně neopodstatněnou. Obviněný se jí domáhá, aby skutkový děj mohl být zjišťován jen z určitého typu důkazu (znaleckého posudku) osvědčujícího jeden z možných motivátorů stíhaného jednání (sexuální motivace). Opomíjí však či odmítá, že by závěr o jeho pachatelství mohl být činěn na základě jiných skutečností, než je jeho sexuální zaměření. Takový jím prosazovaný postup neodpovídá procesním předpisům, neboť zákon neurčuje způsob, jakým má být ta která skutečnost prokazována.
12. Nižší soudy dospěly k závěru o jeho pachatelství nikoliv na podkladě jeho (tvrzené) sexuální preference, ale na základě celé řady důkazů, které podrobně a v jejich provázanosti vyhodnotily a správně dovodily, že skutkový závěr učiněný na tomto podkladě nemůže zvrátit obviněným navrhovaný sexuologický posudek ani v případě, že by z něho vyplynula jeho homosexualita. Z uvedeného je zřejmé, že poptávaný sexuologický znalecký posudek nelze mít v projednávaném případě za podstatný důkaz, neboť i kdyby z něho vyplynuly skutečnosti, které obviněný tvrdí (totiž jeho homosexualita), nemělo by to žádný dopad na skutková zjištění o jeho pachatelství, která byla zbudována na základě skutečností zjištěných z jiných důkazních zdrojů.
IV./2. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
13. Dovolací důvod podle tohoto ustanovení obviněný neuplatnil v prvé alternativě – tedy, že mu bylo odepřeno právo na přístup k druhé instanci. Uplatnil jej v alternativně druhé – totiž, že odvolací soud v rámci svého přezkumu neodstranil vadu vytýkanou již v řádném opravném prostředku. Takto formulovaný důvod dovolání lze ovšem úspěšně uplatnit jen tehdy, byla-li zjištěna vada zakládající některý z důvodů dovolání, jež by zatěžovala řízení před soudem prvního a druhého stupně. To se však v projednávané věci nestalo, neboť námitky obviněného k namítanému jinému dovolacímu důvodu byly shledány zjevně neopodstatněnými. V. Způsob rozhodnutí
14. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten ve svém dovolání vznesl námitky, které se s dovolacími důvody sice nemíjejí, jsou však zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl způsobem upraveným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle něhož dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
15. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
16. Pokud v dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265o odst. 1 tr. ř. rozhodl o odkladu výkonu trestu odnětí svobody, je třeba uvést, že se jednalo o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí (takový návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení § 265h odst. 3 tr. ř. pouze předseda senátu soudu prvního stupně). Předseda senátu Nejvyššího soudu však důvody pro přerušení výkonu rozhodnutí neshledal. Za této situace nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 1. 2025
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů