6 Tdo 291/2023-357
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 4. 2023 o dovolání, které podal obviněný P. Ch., nar. XY, trvale bytem XY, XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 11. 2022, č. j. 14 To 356/2022-296, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 162/2020-258, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 6. 2022, č. j. 2 T 162/2020-258, byl obviněný P. Ch. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku (ad 1) a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (ad 2), jichž se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že 1) v přesně neustanovené době, cca od 17:10 hod. do 17:15 hod. dne 25. 8. 2018, na příjezdové cestě, před závorou u zatopeného lomu v k.ú. XY, Kraj Vysočina, odcizil odstavený motocykl zn. BMW F 800 GS E8GS, rok výroby: 2016, registrační značky: XY, VIN: XY, bílo-černé barvy, včetně klíčků ponechaných v zapalování a ochranné přilby zn. Next, bílé barvy, vše v majetku poškozeného J. Š., kterému tak způsobil hmotnou škodu ve výši nejméně 240.000 Kč na odcizeném motocyklu a nejméně 5.000 Kč na ochranné přilbě, tedy celkem hmotnou škodu ve výši nejméně 245.000 Kč, 2) dne 28. 7. 2020 v 09:21 hod. v obci XY, na sil. XY, před domem čp. XY, vykonal jako řidič jízdu osobním vozidlem BMW 320D, registrační značky: XY, ve směru na obec XY, přičemž byl zastaven bylo hlídkou PČR u osady "XY", v místě u čekárny na autobusové zastávce, po zastavení se náhle rozjel a hlídce ujíždět přes obec XY a XY, kde najel na lesní cestu a touto ujížděl k obci XY, kde vozidlo na lesní cestě zanechal, uzamkl a od vozidla utekl, avšak poblíž odstaveného vozidla byl vypátrán přivolanou hlídkou OOP XY, přičemž jízdu vykonal, přestože na základě rozhodnutí Městského úřadu v Kutné Hoře ze dne 24. 1. 2020, č. j. MKH/008490/2020/JAN, které nabylo právní moci 12. 2. 2020, byl obviněnému uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců, s platností od 12. 2. 2020 do 12. 8. 2020.
2. Obviněný byl za uvedené přečiny a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 7. 9. 2020, č. j. 6 T 71/2020-114, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 14 To 363/2020, odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen též trest zákazu činnosti, a to řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu čtyř roků. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen celý výrok o trestu v rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 7. 9. 2020, č. j. 6 T 71/2020-114, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 14 To 363/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
3. O odvoláních obviněného a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 16. 11. 2022, č. j. 14 To 356/2022-296, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Barbory Lacinové dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
5. Ve vztahu ke skutku pod bodem 1) výroku o vině obviněný namítl, že nebyl proveden jím navržený důkaz, aniž to bylo zdůvodněno. Opakovaně navrhoval důkaz výpisem telekomunikačního provozu jeho SIM karty v širším časovém rozmezí a jako důvod uváděl, že pokud z důkazu vyplyne zjištění, že se karta pohybovala několik minut na zcela odlišném místě, než je lokalita XY, pak prokáže svoje tvrzení, že touto lokalitou pouze projížděl po silnici a nezdržoval se tam takovou dobu, za kterou by mohl provést krádež motocyklu. Na tento důkazní návrh poukazoval ve svém odvolání. Odvolací soud si nechal od Policie zaslat kompletní výpis telekomunikačního provozu v lokalitě XY, avšak nevyžádal si výpis zaměřený na dovolatelovu SIM kartu. Tento důkaz však dovolatel považuje za rozhodující. Podle jeho názoru totiž soud vyjma výpisu telekomunikačního provozu, o který se opřel, nedisponuje žádným jiným důkazem ke zjištění, že se odcizení předmětného motocyklu dopustil.
6. Na výtku státního zástupce, že v řízení neprokázal, že vlastní diagnostický přístroj na motocykly (při zastavení hlídkou Policie ČR dne 29. 5. 2020 měl předmětný motocykl pouze za účelem provedení jeho diagnostiky) reagoval předložením dokladu o koupi diagnostického přístroje na motocykly v řízení před odvolacím soudem. Soud se takovým důkazem odmítl zabývat, neboť byl v angličtině. Takto postupoval, aniž si zajistil překlad listiny nebo aniž by o totéž požádal dovolatele. Naopak jako důkaz připustil šetření Policie ČR ohledně vztahu svědka P. T. k motocyklům a tento důkaz zahrnul do řetězce nepřímých důkazů; jak tento důkaz získala Polici, však již neuvedl.
7. Ke skutku 2) výroku o vině dovolatel namítl, že usvědčující výpovědi policistů, kteří u hlavního líčení shodně uvedli, že osobu řidiče viděli a ztotožnili ji s osobou dovolatele, byly v rozporu s jeho obhajobou, která byla podporována svědectvím L. P. Obviněný tvrdí, že jsou dány pochybnosti o tom, zda se činu skutečně dopustil a poukazuje na způsob, jakým byly ve vztahu k tomuto skutku hodnoceny důkazy v rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 2 T 162/2020.
8. Obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil jak napadené rozhodnutí odvolacího soudu, tak i vadné rozhodnutí soudu prvního stupně, které mu předcházelo, a soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále „státní zástupkyně“). Podle ní je z dovolací argumentace zřejmé, že jejím prostřednictvím zpochybňuje míru důkazní podloženosti závěrů soudu o jeho vině (pachatelství) oběma skutky.
10. Ač lze konstatovat, že formálně námitky obviněného odpovídají jím zvoleném důvodu dovolání, nevznesl je podle státní zástupkyně způsobem, jenž by odpovídal zákonným a dostupnou judikaturou blíže rozvedeným podmínkám, které by zásah do rozhodných skutkových zjištění umožňovaly. Musel by ohledně tvrzeného zjevného rozporu argumentovat tak, že rozhodné skutkové závěry nemohou obstát při žádném z logicky přijatelných způsobů hodnocení provedených důkazů. Ve vztahu k namítané neúplnosti skutkového podkladu ohledně skutku pod bodem 1) výroku o vině by pak musel vyložit, že jím navržený důkaz je natolik podstatné povahy, že by mohl vést k odstranění důvodných pochybností ve skutkovém závěru, že se skutku dopustil právě on, a nikoliv jiná od něho odlišná osoba.
11. Podle státní zástupkyně však obsah dostupného spisového materiálu nevypovídá o tom, že by napadené rozhodnutí trpělo takovým deficitem kvality a rozsahu rozhodného skutkového stavu věci, který by se zcela vymykal předepsanému postupu jeho opatření ve smyslu § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Soudy sice nemohly vycházet z okruhu přímých důkazů ve vztahu k bodu 1) výroku o vině, nicméně z výpovědi poškozeného J. Š. vyplynulo, že jím uváděným časoprostorovým okolnostem, za kterých mu byl předmětný motocykl odcizen, plně odpovídá provoz dovolatelem užívaného mobilního telefonu dne 25. 8. 2018 v dané lokalitě a čase. A to, aniž by byl výskyt signálu jeho mobilního telefonu zaznamenán v jiné lokálně vymezené buňce kteréhokoliv z operátorů mobilních sítí na území ČR. Skutkový závěr o tom, že se přisvojení předmětného motocyklu dopustil právě dovolatel přítomný v rozhodné době na místě činu, pak konvenuje i zjištění o tom, že téměř po dvou letech od jeho krádeže (29. 5. 2020) byl při jízdě na něm zastaven policejní hlídkou z důvodu dopravního přestupku, které za důvod svého původního nerespektování jejího pokynu k zastavení nepravdivě uvedl zákaz řízení motorových vozidel (ačkoliv mu doba výkonu tohoto trestu vypršela již dne 12. 8. 2020).
12. Pokud se ve smyslu takto uplatněné obhajoby o maření výkonu uloženého trestu zákazu řízení všech motorových vozidel odvolával na to, že důvodem jeho porušení byla prováděná diagnostika motocyklu, o kterou byl požádán svědkem P. T., pak soudy nemohly přehlédnout, že důkazní návrh na výslech tohoto svědka dovolatel uplatnil až v řízení před soudem, a to v době, kdy svědek již nežil, aniž by tak mohl takovou versi k důvodu užívání předmětného motocyklu potvrdit nebo vyvrátit. Pokud by tomu tak ve smyslu dovolatelovy obhajoby bylo, pak by jen stěží mohl vysvětlit, že jím tvrzenou diagnostiku motocyklu, o kterou měl být jmenovaným požádán, prováděl na území zcela jiného okresu, než byl ten, ve kterém se svědkovo bydliště nacházelo. Konečně o naprosto absentujícím vztahu jmenovaného potenciálního svědka a tím i důvodu, pro který by si nechal diagnostiku tohoto značkového motocyklu třídy BMW provádět, vypovídají k důkazu provedené výsledky policejního šetření ze dne 27. 6. 2022. Akcentovaný listinný důkaz o koupi diagnostického přístroje pak nemohl nikterak zvrátit hodnotící závěr soudů, které na poukazovaném důkazním podkladě odmítly uznat takto tvrzený důvod dovolatelovy jízdy na předmětném motocyklu za věrohodný.
13. Shodnou důkazní hodnotu nese podle státní zástupkyně i svědecká výpověď dovolatelova kamaráda L. P., která měla prokazovat nevinu obviněného pouze na tom zásadním tvrzení, že se o krádeži předmětného motocyklu nedozvěděl od dovolatele, ale z veřejného informačního zdroje. Skutkový stav týkající se výroku o vině v bodě 1) je tak založen na řetězci vzájemně se doplňujících důkazů nepřímé povahy, aniž by bylo na místě jeho doplnění ve smyslu dovolatelem poukazovaného důkazního návrhu. Adekvátní odůvodnění odmítnutí důkazního návrhu obhajoby je vyloženo pod bodem 17. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.
14. Ohledně skutku pod bodem 2) výroku o vině státní zástupkyně uvedla, že není pochyb o tom, že k usvědčení obviněného došlo na podkladě přímých důkazů, výpověďmi dvou policejních hlídek, jimiž byl při zjištění dopravního přestupku pronásledován, zobrazen na kamerovém záznamu služebního vozidla a následně i identifikován. Těmito důkazy bylo prokázáno, že se tak stalo při řízení motorového vozidla v době výkonu trestu zákazu takové činností. Poukazované svědectví L. P. o tom, že se v době takového policejního zákroku nacházel v místě svědkova bydliště, tak jen stěží mohlo obstát do té míry, aby bylo způsobilé vyvolat důvodné pochybnosti o učiněných skutkových zjištěních.
15. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby takto rozhodl podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. neveřejném zasedání. Vyjádřila též svůj souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiných rozhodnutí Nejvyššího soudu, než jsou uvedena v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř. [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
16. Obviněný v replice k vyjádření státní zástupkyně odkázal na své dovolání a uvedl, že za podstatný důkaz označil výpis telekomunikačního provozu své SIM karty obžalovaného (resp. zaměření výpisu telekomunikačního provozu na tuto SIM kartu a nikoliv pouze na lokalitu XY). Řetězec nepřímých důkazů, které podle odvolacího soudu jeho vinu prokázaly, je tvořen pouze dvěma články. První článek představuje nepřímý důkaz – výpis telekomunikačního provozu z lokality XY, ze kterého vyplývá, že se v daném místě a čase několik minut pohyboval. Dalším a zároveň posledním článkem řetězce je to, že byl po dvou letech od krádeže zastaven hlídkou policie na předmětném motocyklu. V případě, že by byl proveden důkaz, který navrhoval, a vyplynulo z něho, že místem, kde byl motocykl odcizen, skutečně pouze projížděl po silnici a nemohl se tudíž krádeže dopustit, potom se onen řetězec nepřímých důkazů rozpadne, protože už zbyde jen to, že byl na motocyklu zastaven hlídkou. Soud neprovedl žádný jiný důkaz o tom, že by se krádeže motocyklu dopustil. Ke skutku 2) uvedl, že svědectví L. P. je nutné rovněž považovat za důkaz přímý, neboť ten se jednoznačně vyjádřil k tomu, kde byl v době, kdy došlo ke spáchání trestného činu a svou výpovědí tak vzbudil závažné pochybnosti ve vztahu k ostatním svědeckým výpovědím. III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování
17. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
IV. Důvodnost dovolání
18. Jak již bylo zmíněno, dovolání obviněného se opírá o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., konkrétně jeho první a třetí variantu. Byť by bylo možno namítnout, že s ohledem na způsob rozhodnutí odvolacího soudu, který o odvolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 256 tr. ř., měl obviněný svůj mimořádný opravný prostředek spojit s uplatněním dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., tento nedostatek jeho dovolání nemá zásadní vliv na posouzení jeho důvodnosti Nejvyšším soudem. K variantě první
19. Pokud se týká první varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., její naplnění by zakládalo zjištění, že rozhodná skutková zjištění, které jsou určující pro právní kvalifikaci skutku, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Takový očividný rozpor by byl dán tehdy, pokud by zjištění soudu vyjádřená v tzv. skutkové větě výroku o vině neměla dostatečné ukotvení v provedených důkazem, tj. pokud by z nich nebyla vyvoditelná při žádném jejich logickém hodnocení, popř. by byla přímo jejich opakem.
20. Zavedením tohoto dovolacího důvodu (s účinností od 1. 1. 2022) se nic nezměnilo na způsobu rozhodování dovolacího soudu v otázkách skutkových, neboť ve své podstatě vyjádřil toliko to, co z hlediska prosazení práva obviněného na spravedlivý proces požadovala judikatura Ústavní soudu vztahující se k tzv. extrémnímu rozporu/nesouladu. Kasace dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem byla i v období do 31. 12. 2021 odůvodněna jen zjištěním očividného rozporu, pro který dané rozhodnutí nemohlo obstát. Přitom předpokladem jeho zjištění byla (a nadále je, neboť revizní princip se v řízení o dovolání neuplatňuje) vlastní dovolací argumentace dovolatele, neboť k přezkumu napadeného rozhodnutí podle § 265i odst. 3 tr. ř. Nejvyšším soudem dochází na podkladě jím vznesených námitek odpovídajících zvolenému dovolacímu důvodu.
21. V případě první varianty tohoto dovolacího důvodu to znamená, že je na samotném dovolateli tvrdícím existenci zjevného rozporu mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními, aby svou argumentací, tedy konkrétními námitkami osvědčil, že jím napadená rozhodnutí taková vada skutečně zatěžuje.
22. Nic takového však z dovolání obviněného neplyne. Ten se totiž omezuje · v případě skutku pod bodem 1) výroku na tvrzení, že řetězec nepřímých důkazů je nedostačující k vyslovení jeho viny, resp. že jeho součástí je i poznatek plynoucí z šetření Policie ČR ohledně vztahu svědka P. T. k motocyklům (aniž by ve vztahu k tomuto důkazu uplatnil tvrzení o založení rozhodného skutkového zjištění na procesně neúčinném důkazu a vyložil, proč se podle něj o takový důkaz jedná, tedy aniž by vznesl druhou variantu zvoleného důvodu dovolání), · v případě skutku pod bodem 2) výroku na poukazu, že usvědčujícím výpovědím policistů oponuje jeho obhajoba podporovaná svědkem L. P.
23. K právě uvedenému je třeba uvést, že zjevný rozpor ve smyslu první varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nezakládá zjištění o existenci důkazu, či skupiny důkazů umožňujících vyvození jiných skutkových zjištění, resp. obhajoba obviněného, jež je (a zpravidla bude) odlišná od skutkových zjištění, která zakládají důvod pro vyvození trestní odpovědnosti obviněného příslušným trestným činem. Stejně tak nezakládají uvedený rozpor ani námitky dovolatele vůči hodnocení důkazů soudem, pokud nejde o námitky, které svědčí o jeho libovůli a nedodržení požadavků plynoucích pro soud z § 2 odst. 6 tr. ř., v důsledku čehož nelze jím učiněná skutková zjištění považovat za dopovídající § 2 odst. 5 tr. ř.
24. Uvedené vady, které by se vztahovaly k procesu dokazování, resp. hodnocení jeho výsledků, napadená rozhodnutí odvolacího soudu, resp. ani jemu předcházející rozsudku soudu první stupně nezatěžuje a dovolatel je svou argumentací ani neoznačuje a neosvědčuje. K zásahu do skutkových zjištění ze strany dovolacího soudu tak nenastává důvod, protože tato nelze označit za zjevně rozporná ve smyslu první varianty obviněným zvoleného dovolacího důvodu.
25. Zbývá dodat, že není na dovolacím soudu, aby opětovně vyložil důvody pro vyslovení viny obviněného, neboť to bylo úkolem soudů nižších stupňů, které se ho zcela odpovídajícím způsobem zhostily. V dostatečném rozsahu v odůvodněních svých rozhodnutí vyložily, na základě jakých důkazů a z jakých důvodů dospěly k závěru o vině obviněného žalovanými trestnými činy a proč považovaly jeho obhajobu za vyvrácenou. Zejména odvolací soud (str. 3 až 5 jeho rozhodnutí) v kontextu poznatků plynoucích z provedených důkazů (v konfrontaci s časovými údaji) logicky a přesvědčivě vyložil, proč ve shodě se soudem prvního stupně považuje za nevěrohodnou a účelovou výpověď L. P., o niž se obviněný ve své obhajobě popírající spáchání obou skutků opírá. Obviněný ve svém dovolání neuplatňuje nic, co by mohlo vést k závěru, že hodnocení provedených důkazů soudy nevyhovuje požadavku zákona. V návaznosti na odůvodnění napadených rozhodnutí se k věci vyslovila státní zástupkyně (body 10. až 14.), jejíž závěry o správnosti skutkových zjištění soudů nižších stupňů dovolací soud sdílí. K variantě třetí
26. Podstata této varianty spočívá ve věcně neodůvodněném odmítnutí důkazního návrhu a tudíž neprovedení důkazu, který má vztah k prokázání
skutkových zjištění rozhodných pro právní posouzení věci (skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu). 27. Úvodem lze v obecnosti připomenout, že to je soud, který – nejsa vázán důkazními návrhy procesních stran – samostatně rozhoduje o tom, v jakém rozsahu provede dokazování nezbytné pro své rozhodnutí. V tom se projevuje princip nezávislosti soudů (čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy). Na straně druhé je to právě soud, jehož váže povinnost, v případě, že důkaznímu návrhu nevyhoví, aby svůj procesní postup odůvodnil (viz též § 125 odst. 1 tr. ř. v případě odůvodnění rozsudku). 28. Judikatura Ústavního soudu vyložila, že odmítnutí provedení dalšího dokazování lze založit v zásadě jen na třech důvodech, jimiž jsou jeho irelevance, vypovídací impotence či redundance ve vztahu k prokazované skutečnosti (srov. např. nálezy sp. zn. III. ÚS 3320/09 ze dne 18. 3. 2010 a sp. zn. I. ÚS 733/01 ze dne 24. 2. 2004). 29. Uvedená východiska s vazbou na vymezení dovolacího důvodu (nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy) se však mohou uplatnit jen tehdy, jde-li o důkaz, jehož provedení příslušná procesní strana, ve věci posuzované obviněný, navrhl. Podstatou výtky obviněného, kterou by bylo možno pod třetí alternativu uplatněného dovolacího důvodu podřadit je jeho tvrzení, že „nebyl proveden důkaz, který … navrhoval, aniž to bylo jakkoli zdůvodněno“. V návaznosti na toto tvrzení, uvádí, že požadoval důkaz výpisem telekomunikačního provozu jeho SIM karty v širším časovém rozmezí, včetně zaměření nikoli pouze na lokalitu XY, a namítá, že na svůj důkazní návrh poukazoval ve svém odvolání a následně i při veřejném zasedání u odvolacího soudu.
30. Z obsahu spisu plyne, že v písemném vyhotovení odvolání, a to jak v podání vypracovaném obhájkyní obviněného (č. l. 263 až 264), tak v podání vlastnoručně sepsaném obviněným (č. l. 265 až 266), se jako odvolatel o (před soudem prvního stupně) vzneseném důkazním návrhu zmínil, nově (ve vztahu k soudu odvolacím) ho však neuplatnil. To učinil až v průběhu veřejného zasedání dne 26. 10. 2022 (č. l. 290 verte, č. l. 290b verte). Odvolací soud jednání odročil a při veřejném zasedání dne 16. 11. 2022 provedl důkaz vyžádanou zprávou. K tomuto důkazu se obviněný vyjádřil a po přeložení dokladu o zakoupení diagnostiky (a po krátké poradě s obhájkyní) uvedl, že další návrhy na doplnění dokazování nemá. 31. Při daných zjištěních nelze oprávněně tvrdit, že soud neprovedl obviněným navržený důkaz, a to aniž by toto jakkoli zdůvodnil. Pokud vyjádření obviněného vyznělo tak, že po provedení důkazu opatřeného z jeho podnětu odvolacím soudem již žádný další důkazní návrh nemá, z povahy věci plyne, že soud neměl (z hlediska dalšího dokazování) o čem rozhodovat a neměl co (neprovedení navrženého důkazu) zdůvodňovat. 32. Protože Nejvyšší soud nezjistil, že by řízení před odvolacím soudem, resp. i jím vyhotovené rozhodnutí, bylo zatíženo vadou, na kterou obviněný poukazoval ve svém dovolání, dospěl k závěru, že třetí varianta obviněným uplatněného důvodu taktéž nebyla naplněna. V. Způsob rozhodnutí 33. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že námitky, které byly způsobilé obsahově dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplnit, nebyly shledány opodstatněnými. Nejvyšší soud proto o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle něhož dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. 34. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 11. 4. 2023
JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu