6 Tdo 464/2024

6 Tdo 464/2024-2398

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 7. 2024 o dovolání, které podala obviněná Z. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2023, č. j. 5 To 231/2023-2295, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 5/2023, takto:

I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2023, č. j. 5 To 231/2023-2295, jakož i další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě (dále „soud prvního stupně“, příp. „soud“) ze dne 25. 5. 2023, č. j. 4 T 5/2023-2021, byla Z. Ch. (dále „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, kterého se podle jeho skutkových zjištění dopustila způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku.

2. Za uvedený trestný čin byla odsouzena podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců.

3. O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze 18. 10. 2023, č. j. 5 To 231/2023-2295, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a za podmínek § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. nově rozhodl tak, že uznal obviněnou vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, jehož se dopustila tím, že

v době nejméně od dne 29. 5. 2015 do 22. 11. 2021 v Ostravě a jinde převážně prostřednictvím své e-mailové adresy XY@seznam.cz a následně XY@seznam.cz, v úmyslu přivodit trestní stíhání bývalého manžela – poškozeného Z. B., za účelem následného ovlivnění rozhodování opatrovnického soudu ohledně styku poškozeného se svými společnými dětmi AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), popř. dalších rozhodnutích týkajících se jejich společných dětí, úmyslně zasílala e-mailové zprávy adresované Okresnímu soudu v Ostravě ke sp. zn. 0 P 620/2011 a odvolacímu Krajskému soudu v Ostravě, řešících v jednotlivých věcech úpravu styku poškozeného s jejich společnými dětmi, stanovení výživného a rozhodování o stanovení dohledu nad výchovou obou dětí, a dále rovněž dalším orgánům veřejné moci, obsahující smyšlené informace o osobě a chování poškozeného vůči ní a jejich společným dětem, kde lživě poukazuje zejména na to, že děti byly z jeho strany dlouhodobě vystaveny fyzickému a psychickému týrání, vulgárnímu a hrubému zacházení, domácímu násilí, kdy děti bil, byl na ně vulgární, obnažoval se před nimi a nabízel jim soulož, vyhrožoval dětem, že je bude souložit, sexuálně se před dětmi uspokojoval, naváděl je k prostituci a dceru vulgárně nazýval prostitutkou, před dětmi dostával záchvaty zlosti, hlasitě několik hodin v kuse na děti křičel vulgarismy, vyhrožoval jim s rukou v pěst ublížením na zdraví i v budoucnu, syna krmil zvratky z podlahy a bil ho po tváři, děti krmil jídlem s nečistotami, dceru předávkoval léčivem, v minulosti ji měl shodit těhotnou ze schodů, rovněž ji bil, při kojení syna jí rozbil pěstí ústa a brýle, až jí tekla krev, synovi bránil v pití mateřského mléka, když takto zaslala nejméně:

- v roce 2015 e-mailové zprávy na Okresní a Krajský soud v Ostravě a Úřad městského obvodu Slezská Ostrava,

- v roce 2016 e-mailové zprávy na Krajský soud v Ostravě, Okresní soud v Ostravě, Policii České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení policie Slezská Ostrava, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje,

- v roce 2017 e-mailové zprávy na Magistrát města Ostravy, Městský úřad Bohumín, Krajský soud v Ostravě, Krajské státní zastupitelství v Ostravě, Policejní prezidium České republiky, Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Obvodní oddělení policie Vratimov, Policii České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení policie Ostrava-střed, Policii České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení policie Slezská Ostrava, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje,

- v roce 2020 e-mailové zprávy na Okresní soud ve Frýdku-Místku a Krajský soud v Ostravě,

- v roce 2021 e-mailové zprávy na Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí, Policii České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení policie Ostrava Přívoz,

přičemž tyto informace se však nezakládaly na pravdě a prověřování trestního oznámení bylo Policií České republiky, Městským ředitelstvím Policie Ostrava, Obvodním oddělením Slezská Ostrava pod sp. zn. KRPT-217710/ČJ-2016-070718, uloženo Ad acta.

4. Za uvedený trestný čin odsoudil obviněnou podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, jehož výkon jí podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců.

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podala obviněná prostřednictvím svojí obhájkyně Mgr. Barbary Wilczkové dovolání, jež opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř.

6. K prvnímu zmíněnému dovolacímu důvodu uvádí, že s dvoudenním předstihem požádala odvolací soud o odročení veřejného zasedání, a to kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu, což podložila lékařskými zprávami. Odvolací soud věc přesto projednal s odkazem na to, že se jedná o obstrukční jednání, ačkoliv nezohlednil, že k hlavnímu líčení se obviněná vždy dostavila a aktivně se ho účastnila. V té době nebyla zastoupena obhájcem, a tudíž u veřejného zasedání nebyl přítomen nikdo, kdo by hájil její práva.

7. K druhému důvodu dovolání obviněná uvedla, že si nemohla údaje o chování poškozeného vymyslet a začít je uvádět až v roce 2015. Dané informace poskytovala již v minulosti, a to k přímým výzvám soudu jako vyjádřením k podanému návrhu, případně byly uvedeny i v církevní žalobě o neplatnost manželství a v trestních oznámeních na poškozeného z dřívějších let. Následně obviněná poukazuje na duševní obtíže poškozeného, vyplývající z jeho vlastní výpovědi i lékařských zpráv. Poškozený je psychicky nevyrovnaný a jeho paměť je na úrovní mentální retardace. Soudy zcela pomíjí výpověď svědkyně F., podle níž se poškozený projevoval náhlým agresivním chováním. Na uvedeném nic nemění, že trpí roztroušenou sklerózou, ačkoliv odvolací soud dovodil, že kvůli tomuto onemocnění by neměl být schopen agresivního jednání vůči rodinným příslušníkům. Vzhledem k tomu, že soudy vycházely zejména z výpovědi poškozeného, mělo dojít ke zkoumání jeho duševního stavu a schopnosti reprodukce prožitých událostí. Dále mělo dojít k výslechu matky a dcery obviněné před soudem, když se jednalo o přímé svědkyně jednání poškozeného. Jejich výpovědi mohly prokázat, že její tvrzení o poškozeném nebyla smyšlená. Pokud jde o dceru, ta se o špatném chování poškozeného svěřila i znalkyni PhDr. Mrkvicové, která nezjistila přímé ovlivňování dětí obviněnou. Soudy se zabývaly především znaleckými posudky vypracovanými k její osobě v jiné trestní věci. Znaleckými posudky, které sama předložila v právě projednávané věci, se zabývaly jen okrajově a bagatelizovaly jejich obsah.

8. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. 5 To 231/2023, a současně i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. 4 T 5/2023, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a rozhodnutí.

9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněné vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která uvedla, že obviněná uplatnila námitky relevantní k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., když tvrdí, že veřejné zasedání o jejím odvolání mělo být konáno v její přítomnosti. Z dikce § 233 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že obviněná může být k veřejnému zasedání předvolána nebo o něm vyrozuměna v závislosti na tom, zda předseda senátu považuje její účast u veřejného zasedání za nutnou či nutnost její účasti vyplývá přímo ze zákona. Platí, že obviněná je k veřejnému zasedání předvolávána tehdy, pokud je její osobní účast u něj podle soudu nutná, a to zejména v případech, kdy soud považuje za nezbytné obviněnou vyslechnout, vyzvat ji k vyjádření k důkazu provedenému ve veřejném zasedání apod. V ostatních případech, kdy účast obviněné u veřejného zasedání nutná není, je o něm pouze vyrozumívána. V předmětné věci byla obviněná předvolána k veřejnému zasedání konanému dne 18. 10. 2023, v jehož rámci soud prováděl dokazování ohledně zdravotního stavu poškozeného, jehož objasnění bylo důležité z hlediska obhajoby dovolatelky. Odvolací soud tedy prováděl dokazování, ke kterému se obviněná nemohla vyjádřit a svou procesní aktivitou jej ovlivňovat. Ačkoliv se jednalo o první nařízené veřejné zasedání, nebylo odročeno, přestože o to obviněná žádala. Odvolací soud uzavřel, že se jedná z její strany o obstrukční jednání a pochybil, když jednal v její nepřítomnosti, a to přesto, že dovolatelku předvolal.

10. Závěrem svého vyjádření státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. 5 To 231/2023, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.

III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování

11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněné je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

IV. Důvodnost dovolání

12. Obviněná, jak již plyne z výše uvedeného (část II.), své dovolání založila na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř.

13. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněnou vznesených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, jestliže · byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného … … ve veřejném zasedání [druhá varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.], · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů … … nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [první a třetí varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]

IV./1. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.

14. Nejvyšší soud z obsahu trestního spisu zjistil, že odvolací soud o řádném opravném prostředku obviněné rozhodl v rámci veřejného zasedání konaného dne 18. 10. 2023 způsobem uvedeným v bodě 3. a 4. odůvodnění tohoto usnesení, a to v její nepřítomnosti, ač jím byla (zasláním vzoru 17 TŘ) k tomuto jednání předvolána.

15. Předvoláním osoby (pozn. tedy i obviněné, jak se stalo ve věci posuzované) podle § 233 odst. 1 tr. ř. dává předseda senátu najevo, že její účast u veřejného zasedání je nutná a že v její nepřítomnosti nelze veřejné zasedání provést. Proto nedostaví-li se předvolaná osoba, přichází v úvahu zpravidla odročení veřejného zasedání, ledaže by senát změnil původní názor na nutnost předvolání takové osoby a podle § 205 odst. 2 tr. ř. za použití § 238 tr. ř. rozhodl, že veřejné zasedání je i přesto možno provést. Dodržení tohoto postupu má význam zejména tehdy, jestliže je předvolanou osobou obviněný, který se však nedostavil k veřejnému zasedání (např. v řízení o odvolání). Pokud by soud bez dalšího konal veřejné zasedání v nepřítomnosti předvolaného obviněného, aniž učinil rozhodnutí podle § 205 odst. 2 a § 238 tr. ř. o možnosti takového postupu, zatížil by řízení procesní vadou, která by mohla naplnit i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. [PÚRY, František. § 233 [Příprava veřejného zasedání]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2913.]

16. V rámci veřejného zasedání odvolací soud využil postup podle § 205 odst. 2 tr. ř. ve spojení s § 238 tr. ř., a jednal tak v nepřítomnosti dovolatelky. Odvolací soud poměrně obsáhle doplnil dokazování a částečně znovu provedl již soudem prvního stupně hodnocené důkazy (č. l. 2291 p. v., 2292). Dokazování se tak orientovalo v první řadě na otázky zdravotního a duševního stavu poškozeného potenciálně majícího vliv na závěry o smyšlenosti obvinění vznesených dovolatelkou. Jak sám odvolací soud v bodě 47. odůvodnění rozsudku uvádí, k doplnění dokazování přistoupil proto, že „… obžalovaná původ protiprávního chování poškozeného vázala de facto k jeho … … obtížím psychického až psychiatrického původu“. Podle odvolacího soudu „… se měl okresní soud zdravotním stavem poškozeného blíže zabývat, respektive bylo na místě prověřit zejména tvrzení obžalované, že byl poškozený na psychiatrických odděleních léčen pro své agresivní a impulzivní chování“.

17. Nejednalo se tak o dokazování marginální povahy, ale o snahu o objasnění skutkového stavu ve směru, který mohl značně ovlivnit výsledek trestního řízení, a to zejména stran výroku o vině. Zároveň na podkladě ve veřejném zasedání provedených důkazů a modifikovaných skutkových zjištění odvolací soud pozměnil vyznění skutkové věty, jak popisuje v bodech 61. – 62. jeho rozsudku, stran rozsahu trestné činnosti dovolatelky (množství obviněnou učiněných trestních oznámení či emailových podání směřujících proti poškozenému a časové vymezení trestné činnosti).

18. K uvedenému lze připomenout závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2007, sp. zn. 11 Tdo 18/2007, podle nichž pokud odvolací soud rozhodne provést ve veřejném zasedání nějaký důkaz, pak musí zajistit přítomnost obviněného u tohoto veřejného zasedání jeho předvoláním, a nikoliv pouhým vyrozuměním o jeho konání. Pokud odvolací soud v takovém případě obviněného jen vyrozumí o konání veřejného zasedání, čímž mu dá najevo, že jeho účast nepokládá za nutnou, a poté ve veřejném zasedání v nepřítomnosti obviněného provede dokazování, pak tento postup odvolacího soudu může zakládat důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Pro závěr, zda uvedený nesprávný postup odvolacího soudu lze skutečně pokládat za tak závažný zásah do práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti s možností se vyjádřit k prováděným důkazům, který je neslučitelný s principy spravedlivého procesu, a zda tedy i po materiální stránce je naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., je rozhodující, jestli takto provedený důkaz má podstatný význam pro skutkové a právní závěry odvolacího soudu, tj. pro jeho rozhodnutí o odvolání. Naplnění citovaného dovolacího důvodu nemusí přicházet v úvahu např. tehdy, když dokazování provedené v nepřítomnosti obviněného nemělo žádný vliv nebo mělo jen podpůrný význam pro rozhodování odvolacího soudu.

19. Uvedené závěry, byť byly vysloveny v procesně odlišné situaci (při vyrozumění obviněného o konání veřejného zasedání o odvolání), jsou aplikovatelné i na situaci v projednávané věci. Odvolací soud sice správně předvolal obviněnou k veřejnému zasedání, ovšem ačkoliv prováděl pro jeho rozhodnutí významné dokazování, zároveň využil postupu podle § 205 odst. 2 tr. ř. ve spojení s § 238 tr. ř. a veřejné zasedání konal v její nepřítomnosti. Tento procesní postup odvolací soud zvolil, přestože se obviněná z veřejného zasedání omluvila a žádala o jeho odročení, čímž dala najevo, že trvá na svojí přítomnosti při něm. Obviněné tak byla upřena možnost aktivně uplatňovat svoje právo na obhajobu, a tudíž i její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny [resp. čl. 6 odst. 1, odst. 3 písm. c) Úmluvy]. Nadto je třeba podotknout, že obviněná ani nebyla zastoupena obhájcem, který by byl přítomen ve veřejném zasedání při provádění důkazů a absentovala v něm tudíž jakákoliv osoba hájící její zájmy, což podtrhuje závažnost popsané situace i nutnost kasačního zásahu v dovolacím řízení.

20. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. tak byl v projednávané věci naplněn již proto, že soud rozhodl o konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněné, ačkoliv ve veřejném zasedání prováděl dokazování, které rozhodně nelze považovat za pouze podpůrného významu pro jeho rozhodnutí. Vzhledem k uvedenému tedy dovolací soud nepovažuje za nutné zabývat se důvodností omluv obviněné z veřejného zasedání a tím, zda se s nimi odvolací soud korektně vypořádal.

IV./2. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

21. Vzhledem ke zjištěnému procesnímu pochybení není na místě vypořádávat se se zbylou argumentací dovolatelky, kterou brojí proti skutkovým zjištěním soudů a neprovedení jí navrhovaných důkazů skrze námitky podřazené pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

22. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že konečné rozhodnutí o vině je v případě obviněné podmíněno posouzením některých dílčích otázek, k čemuž nelze přistoupit bez provedení dalšího dokazování (ať již nad rámec dokazování provedeného před soudem prvního stupně či zopakováním důkazů již dříve provedených soudem prvního stupně), poté je nezbytné, aby toto bylo provedeno při poskytnutí možnosti obviněné na ně reagovat způsobem a prostředky, které jí zákon přiznává. V případě provádění tohoto dokazování odvolacím soudem to znamená, že bude provedeno za přítomnost obviněné při veřejném zasedání, a to v rozsahu, který bude odvolací soud považovat za nezbytný pro své rozhodnutí.

V. Způsob rozhodnutí

23. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněné plyne, že její námitka stran existence vady podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. byla shledána důvodnou, neboť veřejné zasedání o odvolání bylo konáno v její nepřítomnosti, ačkoliv k němu byla předvolána a v jeho rámci došlo k provádění důkazů významných pro rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud tudíž podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2023, č. j. 5 To 231/2023-2295, v celém jeho rozsahu, jakož i další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl s ohledem na to, co bylo vyloženo v tomto usnesení. Úkolem odvolacího soudu je znovu rozhodnout o odvolání podaném proti rozsudku soudu prvního stupně.

24. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 2. 7. 2024

JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu