L. Z 5 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nevyplývá, že jen soud v ci- vilním řízení může posuzovat platnost či neplatnost valné hromady a že jen člen ho- nebního společenstva má výhradní možnost k posouzení neplatnosti uvedené valné hromady. Smyslem této právní úpravy je to, aby i členové honebního společenstva měli obecně možnost napadnout rozhodnutí valné hromady, pokud je považují za nezákonné nebo za odporující stanovám.
II. Platnost transformační valné hromady musí zkoumat a posuzovat též i orgán státní správy myslivosti v případě rozhodování o návrhu na vydání úředního potvr- zení, které se týká zápisu údajně transformovaného honebního společenstva do rej- stříku honebních společenstev (6 28 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti).
V řízení o návrhu stěžovatele ze dne 31. 5. 2005 na vydání úředního potvrzení, jež se týka- lo zápisu Honebního společenstva Stradouň, se sídlem ve Vinarech do rejstříku honebních společenstev, je rozhodující posouzení plat- nosti „transformační valné hromady“ tohoto společenstva ze dne 26. 3. 2003. 449 2272 Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 8. 11. 2006, čj. 8 As 27/2005-214, č. 1830/2009 Sb. NSS, vyslovil, že „[řlízení po- dle S 69 zákona o myslivosti (přechodné ustanovení) si zjevně klade za cíl pouze transformaci honiteb do stavu odpovídající- ho nové zákonné úpravě (f 69 odst. 1 cito- vaného zákona) stejně jako odpovídající změnu honebních společenstev (f 69 odst. 2 citovaného zákona).
V rámci těchto řízení proto může být řešen soulad dříve uznaných honiteb, které zůstávají zachovány, $ novou právní úpravou (f 69 odst. 1 citovaného zá- kona), nikoliv však změna těchto honiteb, která je sice možná, ale pouze v rámci odpo- vídajících ustanovení zákona o myslivosti“ Obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 9. 2007, čj. 6 As 61/2006-123, za- ujal názor, že „[p]lokud orgán státní správy myslivosti rozhoduje v řízení o uznání honit- by podle f 69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, o návrhu na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem podaném ho- nebním společenstvem vzniklým podle předchozí platné právní úpravy zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, v době, kdy již uplynula tomuto honebnímu společenstvu zákonná lhůta pro provedení transformace podle f 69 odst. 2 (zákonná lhůta do 31.
3. 2003), nejdříve zjistí a posoudí, zda byly spi- něny zákonné předpoklady pro tuto trans- formaci stanovené v J 69 odst. 2 zákona o myslivosti, tj. zda honební společenstvo přijalo stanovy, popřípadě je přizpůsobilo právní úpravě podle nového zákona o mysli- vosti a zda zvolilo orgány. Pokud dospěje k závěru, že tyto zákonné předpoklady spl- něny nebyly a došlo k zániku honebního společenstva a honitby k 31. 3. 2003 ex lege, musí k této skutečnosti přihlédnout a pro- mítnout ji ve výroku rozhodnutí vydaném v řízení o uznání honitby (tj. zamítnutím návrhu).
Tuto formu činnosti orgánu státní správy myslivosti nemůže nahrazovat soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu v rámci zkoumání podmínky řízení týkající se procesní způsobilosti zmíněného honebního společenstva jako žalobce.“ (...) 450 Nejvyšší správní soud musí v této souvis- losti poukázat na závěry obou správních or- gánů, jež jsou obsaženy v jejich správních rozhodnutích a na které také reaguje krajský soud. Oba správní orgány vycházely z pravo- mocného rozsudku Okresního soudu v Chru- dimi ze dne 15.
7. 2003, kterým bylo určeno, že je neplatné ustanovení honebního výboru Honebního společenstva Stradouň ve složení Josef M., Ing. Jan M., Jaromír H. a František V., k němuž mělo dojít dne 1. 9. 1996. Důvodem neplatnosti volby tohoto výboru byl fakt, že uvedené společenstvo od doby svého vzniku roce 1992 až do doby konání valné hromady dne 26. 3. 2003 nemělo upraveno zásady své činnosti (členové nepřijali žádné stanovy ani neuzavřeli smlouvu, která by upravovala je- jich jednání a rozhodování, vztahy mezi se- bou navzájem, hlasování orgánů, způsob usnášení, jejich pravomoci a další aspekty je- jich existence).
Jelikož nebyl sjednán majorit- ní princip při vzniku rozhodnutí honebního společenstva nebo jeho orgánů a ke 100% shodě všech členů korporace nedošlo ani při volbě výboru v roce 1992 a dne 1. 9. 1996, ne- mohlo dojít ani k platnému zvolení výborů v těchto letech. Stěžovatel proto neměl ani mandát ke svolání transformační valné hro- mady Honebního společenstva Stradouň na den 26. 3. 2003, protože byl jmenován před- sedou neplatně zvoleným výborem Honební- ho společenstva Stradouň z roku 1992, a jeho jmenování je tak neplatné.
Ostatně i volba or- gánů na této valné hromadě proběhla neplat- ně a stejně tak byly neplatně přijaty i stanovy tohoto honebního společenstva. Je tomu tak proto, že se valné hromady zúčastnily osoby, které měly 7,8 % hlasů všech členů Honební- ho společenstva Stradouň. Orgány státní správy myslivosti především spatřovaly důvod neplatnosti transformace Ho- nebního společenstva Stradouň v nesplnění základního předpokladu platnosti transfor- mační valné hromady a potažmo celé trans- formace, kterým je neplatné svolání této hro- mady stěžovatelem.
Pokud tedy stěžovatel nesouhlasil s uvedenými závěry správních or- gánů, měl své výhrady proti nim uplatnit již v podané žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 22. 12. 2008. Právě tento důvod však stěžovatel nenapadl žádnou žalobní námitkou v podané žalobě (žalobce brojil toliko žalobní námitkou, týka- jící se způsobu hlasování a usnášeníschop- nosti „fransformační“ valné hromady ze dne 26. 3. 2003). Dispoziční zásada proto nedo- volovala ex officio přezkoumávat důvodnost závěrů orgánů státní správy myslivosti o ne- platnosti valného hromady (nešlo o nepře- zkoumatelnost žalobou napadeného rozhod- nutí, ani o jeho nicotnost).
Podle ustálené judikatury kasačního soudu proto bylo mož- no jen posoudit, zda byla úvaha orgánu státní správy myslivosti srozumitelná a odůvodně- ná (bez hodnocení zákonnosti právní kvalifi- kace této úvahy). Krajský soud proto právem uvážil, že pokud stěžovatel ve své žalobě ne- zpochybnil uvedené úvahy správních orgánů opírající se o závěry Okresního soudu v Chrudimi, nebylo možno zkoumat uvede- nou otázku, a suplovat tak vymezení žalob- ních bodů za stěžovatele tehdy v postavení žalobce, který tak učinit mohl.
Nebylo proto ani možné akceptovat stěžovatelem zmíněný názor o tom, že se dne 26. 3. 2003 konalo jed- nání „transformační valné hromady“, a že te- dy bylo možno aplikovat ustanovení zákona o myslivosti, které se týká usnášeníschopnos- ti a způsobu hlasování při jednání této „valné hromady“ (v důsledku uvedené vady se ne- jednalo o žádnou valnou hromadu, natož transformační). V tomto směru se sluší připo- menout i rozsudek Nejvyššího správního sou- du ze dne 22. 9. 2004, čj. 1 Azs 34/2004-49, č. 419/2004 Sb. NSS, v němž byl vysloven právní názor, že: „Ustanovení f 104 odst. 4 s.
ř s. in fine brání tomu, aby stěžovatel v ka- sační stížnosti uplatňoval jíné právní důvo- dy, než které uplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohl; takové námitky jsou ne- přípustné. Ustanovení f 109 odst. 4 s. ř. s. na- proti tomu brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, uplat- ňovaly skutkové novoty. K takto uplatně- mým novým skutečnostem kasační soud při Sur - svém rozhodování nepřihlíží. Stěžovatel v kasační stížnosti též zásadně nesouhlasí s úvahou krajského soudu ve vzta- hu k oprávněním orgánů státní správy mysli- vosti při posuzování výsledků valné hromady honebního společenstva.
Stěžovatel konkrétně vytýká krajskému soudu jeho závěry o platnosti či neplatnosti rozhodnutí přijatých na transformační valné hromadě. Je tomu tak proto, že správním or- gánům nepřísluší úvaha o tom, která rozhod- nutí na valné hromadě byla či nebyla přijata platně. To je ve výlučné pravomoci obecných soudů. Jestliže tedy byly předloženy podkla- dy o tom, že valná hromada byla svolána, že valná hromada proběhla a jakým způsobem a že rozhodnutí nebyla v prekluzivní lhůtě napadena dotčenými subjekty, jsou dostačují- cími podklady pro rozhodnutí této věci.
Or- gán státní správy myslivosti proto nemá prá- vo vyhrazovat si další podklady. xx Nejvyšší správní soud musí v této souvis- losti poukázat na správné závěry krajského soudu k této otázce i na závěry konstantní ju- dikatury. Stěžovatel jako žalobce v souvislosti s posuzováním platnosti „transformační val- né hromady“ Honebního společenstva Stra- douň ze dne 26. 3. 2003, která byla rozhodu- jící pro řízení o zamítnutí návrhu na vydání * úředního potvrzení, jež se týkalo zápisu Ho- nebního společenstva Stradouň, se sídlem ve Vinarech, do rejstříku honebních společen- stev, vznesl ve své žalobě zásadní námitku, že správním orgánům nepřísluší zkoumat, zda rozhodnutí přijatá na valné hromadě jsou platná či neplatná, a že správní orgán nemá právo vyžadovat listiny nutné k posouzení této otázky.
Krajský soud vyvodil v tomto směru zá- sadně správný právní závěr, že pokud orgán státní správy myslivosti rozhoduje o návrhu na vydání úředního potvrzení týkajícího se zápisu transformovaného honebního spole- čenstva do rejstříku honebních společenstev (S 28 odst. 2 zákona o myslivosti), je nejen oprávněn, ale i povinen zkoumat platnost ta- kové transformace, včetně posouzení zákon- ných náležitostí všech úkonů týkajících se té- to transformace. Je tomu tak proto, že orgán státní správy myslivosti není „evidenčním 451 2273 orgánem“, který by vzal pouze na vědomí provedení jakékoliv „transformace“ stávající- ho honebního společenstva, aniž by zkoumal její platnost.
Činnost orgánu státní správy myslivosti při vydávání úředního potvrzení Cosvědčení) o zápisu do rejstříku honebních společenstev totiž spočívá buď ve formě vy- dání tohoto osvědčení, nebo ve formě vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na jeho vydá- ní. Tento orgán proto musí mít možnost zjis- tit a posoudit, zda byly splněny zákonné před- poklady pro transformaci stanovené v $ 69 odst. 2 zákona o myslivosti, tj. zda honební společenstvo přijalo stanovy, popřípadě je přizpůsobilo právní úpravě podle nového zá- kona o myslivosti a zda zvolilo své orgány.
Splnění povinností daných $ 69 odst. 2 záko- na o myslivosti je povinen příslušný správní orgán zkoumat před tím, než transformované honební společenstvo zapíše od rejstříku ho- nebních společenstev. Nestačilo proto pouze formální předlože- ní přijatých stanov Honebního společenstva Stradouň ze dne 26. 3. 2003 a zápisu z trans- formační valné hromady, který má doklado- vat volbu orgánů, bcz další možnosti zkoumat platnost jejich přijetí. Je skutečností, že po- dle $ 22 odst. 8 zákona o myslivosti má člen honebního společenstva právo domáhat se u soudu v civilním řízení určovací žalobou vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hro- mady, a to v zákonem stanovené lhůtě, pokud považuje rozhodnutí valné hromady za nezá- konné nebo odporující stanovám.
To však ne- znamená, že jen soud v civilním řízení může posuzovat platnost či neplatnost valné hro- mady a že jen člen honebního společenstva má výhradní možnost k posouzení neplatnos- ti uvedené valné hromady. Smyslem této právní úpravy je, aby i členové honebního společenstva měli obecně možnost napad- nout rozhodnutí valné hromady, pokud je po- važují za nezákonné nebo za odporující sta- novám. Konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu svědčí správnosti uvedené- ho právního názoru. Tak např. již výše zmiňo- vaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj.
6 As 61/2006-123. (...) 2273 Kompetenční spory: zrušení národní správy k $ 11 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů (v textu jen „dekret o národní správě“) k článku CXIX bodu 3 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvis- losti s ukončením činnosti okresních úřadů Lze-li z právních předpisů dovodit postupný a nepřerušený zákonný přechod pů- sobnosti ke zrušení zavedené národní správy ($ 11 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobo- dy a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů), neužije se závěrečného ustanovení článku CXIX bodu 3 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
Toto ustanovení má místo jen tehdy, kdy ur- čitý orgán zanikl bez kompetenčního nástupce a po jeho zániku příslušnost k výko- nu veřejné správy na jiný správní orgán nepřešla.
Vladimír P. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o vydání úředního potvrzení o zá- pisu honebního společenstva do rejstříku honebních společenstev, o kasační stížnosti žalobce.
konu č. 59/2003 Sb., nutno v plném rozsahu odkázat na již uvedený výklad stran zániku honitby ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 zákona o myslivosti.
Jelikož se krajský soud znovu zabýval žalobními námitkami stěžovatele proti novému rozhodnutí odvolacího správního orgánu, s nimiž se řádně a přesvědčivým způsobem vypořádal, Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů zamítl i kasační stížnost stěžovatele směřující proti napadenému rozsudku krajského soudu ( § 110 odst.1 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání, protože mu takový postup umožňuje ustanovení § 109 odst. 1 s. ř. s.
Kasační soud již nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože bez prodlení (ihned po předložení spisu a po nezbytném poučení účastníků řízení) rozhodl o věci samé. Za této situace potom nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ani nastat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, č. j. 2 Azs 3/2003 - 44, který byl publikován pod č. 173/2004 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., za použití ustanovení § 120 s. ř. s. Stěžovatel ve věci úspěch neměl a podle obsahu spisu úspěšnému správnímu orgánu žádné náklady v řízení o kasační stížnosti před soudem nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. ledna 2010
JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu