7 Azs 202/2025- 28 - text
7 Azs 202/2025 - 29
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Davida Hipšra v právní věci žalobce: O. G., zastoupen JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2025, č. j. 19 Az 14/2025 28,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce pochází z Moldavska a v České republice požádal o mezinárodní ochranu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalovaný mu ji neudělil v žádné formě (podle § 12–14b zákona o azylu) rozhodnutím ze dne 29. 4. 2025, č. j. OAM 165/ZA ZA15 ZA03 2025. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí bránil žalobou u Městského soudu v Praze, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) se obrátil na Nejvyšší správní soud s kasační stížností. V ní uvádí, že závěry napadeného rozsudku nemají dostatečné podklady ve spise a napadený rozsudek je i nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Nezákonnost rozsudku spatřuje stěžovatel v ignorování skutkových okolností případu, ačkoliv jsou objektivně dány důvody a splněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12–14b zákona o azylu. Městský soud ignoroval skutková zjištění, některá dokonce nemístně zlehčoval. Stěžovatel upozorňuje na skutečnosti o Moldavsku, které prezentoval v rámci předcházejícího řízení; zejména na katastrofální ekonomickou situaci, nárůst případů vražd, nebezpečí pro civilisty a přímé ohrožení vzhledem k invazi Ruska na Ukrajinu. Poukazuje na Podněstří, ve kterém je situace podobná jako na Ukrajině. Došlo zde ke střelbě a sérii explozí u státních budov a rozhlasových vysílačů. Žádá zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci městskému soudu k novému projednání a rozhodnutí.
[3] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že se s totožným textem kasační stížnosti setkává opakovaně v dalších případech žadatelů z Moldavska. I zde však postrádá jakoukoliv individualizaci. Podle žalovaného kasační stížnost neobsahuje žádné námitky, které by již nebyly v minulosti vypořádány. K podobnosti Podněstří a Ukrajiny uvedl, že tento popis neodpovídá realitě, navíc stěžovatel nemá na oblast Podněstří žádné vazby. Žalovaný proto plně odkazuje na své rozhodnutí i na napadený rozsudek a navrhuje kasační stížnost zamítnout, případně odmítnout pro nepřijatelnost.
[4] Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve přijatelností kasační stížnosti (v dané věci rozhodovala u městského soudu samosoudkyně). Pokud kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, je třeba ji odmítnout pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Pro věcný přezkum by bylo nutné, aby řešená právní otázka měla přesah nad rámec konkrétního případu z důvodu 1) neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury nebo 2) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[5] Žádná z těchto podmínek zde splněná není a kasační stížnost je nepřijatelná. Kasační stížnost obsahuje pouze obecnou argumentaci, a to na samé hranici přípustnosti. Nejvyšší správní soud ostatně nemohl ani přehlédnout skutečnost, že samotný text kasační stížnosti je téměř identický s textem kasačních stížností ve věci jiných stěžovatelů zastoupených týmž zástupcem (viz např. usnesení NSS ze dne 23. 5. 2025, č. j. 10 Azs 75/2025 29, ze dne 15. 7. 2025, č. j. 7 Azs 57/2025 32 a ze dne 21. 8. 2025, č. j. 7 Azs 104/2025 26). Nejvyšší správní soud neshledal důvod se od závěrů přijatých ve výše citovaných usneseních, na které tímto odkazuje, jakkoliv odchýlit.
[6] Argumentace stěžovatele svým obsahem předně míří na nedostatky odůvodnění napadeného rozsudku. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu za nepřezkoumatelný bude považován rozsudek, ze kterého není patrné, jaký skutkový stav vzal orgán rozhodující ve věci za rozhodný, jakým způsobem postupoval při utváření právního závěru a proč považuje argumentaci účastníka řízení za nesprávnou (srov. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 130, ze dne 1. 6. 2005, č. j. 2 Azs 391/2004 62, či ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008
76; obdobně též nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97, a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06). V projednávané věci však městský soud vzal v potaz všechny relevantní skutečnosti a argumenty a s těmito se dostatečně vypořádal, přičemž své závěry řádně zdůvodnil. Stěžovatel nadto v kasační stížnosti jen velmi obecně vytýká městskému soudu nedostatečné zdůvodnění, přičemž ale nijak nerozvádí, v čem ho spatřuje a ani například neobjasňuje, jakou konkrétní žalobní námitku nebo skutečnost městský soud nedostatečně či vůbec nezdůvodnil.
[7] Co se týče jednotlivých tvrzených skutečností, i zde nezbývá než odkázat stěžovatele na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu. Důkazní břemeno je rozloženo mezi žadatele o mezinárodní ochranu a žalovaného (rozsudek NSS ze dne 4. 1. 2018, č. j. 10 Azs 254/2017
40). Ačkoliv žadatel je povinen prokázat jím tvrzené skutečnosti, žalovaný je povinen zajistit k dané žádosti co nejvíce možných důkazů, a to jak těch, které vyvracejí tvrzení žadatele, tak těch, co je podporují. Správní orgán si přitom musí obstarat klíčové informace o zemi původu žadatele, které jsou: (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, (4) dohledatelné (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2008, č. j. 5 Azs 55/2008 71; ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008 81; dále usnesení NSS ze dne 1. 4. 2021, č. j. 1 Azs 501/2020 31; či ze dne 31. 3. 2021, č. j. 1 Azs 400/2020 33). Dále v souladu s konstantní judikaturou platí, že ekonomické důvody nejsou relevantní důvody pro poskytnutí mezinárodní ochrany (srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2003, č. j. 5 Azs 3/2003 54; nebo ze dne 8. 4. 2004, č. j. 4 Azs 47/2004 60; či usnesení NSS ze dne 8. 7. 2021, č. j. 7 Azs 58/2021 36).
[8] Městský soud v napadeném rozsudku shrnul relevantní skutkové okolnosti, včetně těch, které stěžovatel zopakoval v kasační stížnosti. Stěžovatel nijak nekonkretizoval, která skutková zjištění žalovaný nesprávně nebo nedostatečně vyhodnotil, ani proč jsou shromážděné podklady nedostatečné. Ani v kasační stížnosti stěžovatel nic konkrétního neuvedl. Městský soud vysvětlil, že žalovaný podrobně zdůvodnil, proč není v případě stěžovatele dán žádný z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu. Zopakoval, že bezpečnostní situace v Moldavské republice je stabilizována, a to včetně oblasti Podněstří, odkud však stěžovatel ani nepochází (body 20–22 napadeného rozsudku). Důvodem pro udělení azylu nemůže být ani samotná špatná ekonomická situace v zemi původu, k čemuž městský soud opět uvedl přiléhavou judikaturu (bod 19 napadeného rozsudku). Ze zpráv o zemi původu stěžovatele neplyne, že by se množily násilné trestné činy a byla porušována lidská práva. Stěžovatelovy obavy o rozšíření ruské agrese do Moldavska jsou předčasné a v tuto chvíli nepodložené (bod 23 napadeného rozsudku).
[9] Městský soud proto vystavěl svůj rozsudek v souladu se zákonem, na závěrech výše citované ustálené judikatury, kterou následoval a nijak z jejích mezí nevybočil. Nejvyšší správní soud neshledal potřebu se od těchto závěrů nyní odchýlit.
[10] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.
[11] Co se týká nákladů řízení, pak odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost je na rozdíl od jiných případů odmítnutí kasační stížnosti druhem zjednodušeného věcného přezkumu rozhodnutí krajského soudu (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS). Výrok o náhradě nákladů řízení se tedy opírá o § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 28, bod 18). Stěžovatel v řízení úspěch neměl a nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. října 2025
Milan Podhrázký
předseda senátu