7 Pzo 5/2024-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 1. 2025 návrh, který podal I. N. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 12. 2022, sp. zn. Nt 270/2022, a příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 12. 2022 pod sp. zn. Nt 269/2022, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 12. 2022, sp. zn. Nt 270/2022, a příkazem ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 12. 2022 pod sp. zn. Nt 269/2022, nebyl porušen zákon.
1. Nejvyššímu soudu byl dne 11. 11. 2024 prostřednictvím advokáta JUDr. Marka Nespaly, doručen návrh I. N. (dále též jen „navrhovatel“), na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Navrhovatel ve svém podání přesně neidentifikoval předmětné příkazy, když tyto byly identifikovány pouze prostřednictvím policejního orgánu provádějícího vyšetřování a jeho spisové značky, který navrhovatele o provedení předmětných příkazu vyrozuměl, tedy PČR, NCOZ, SKPV, Odbor korupce, č. j. NCOZ-1560-938/TČ-2022-412100-H. Navrhovatel považuje oba příkazy za nezákonné.
2. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že je předním lékařem v oblasti kardiovaskulární chirurgie, který nikdy nebyl obviněn ze žádného trestného činu nebo protiprávního jednání, a který vykonává své povolání i tím způsobem, že telefonicky poměrně často konzultuje zdravotní stav svých pacientů. Došlo tedy k zásahu nejen do ochrany jeho osobnosti, ale i osobnosti mnoha pacientů, konkrétně došlo k zásahu do jejich soukromí.
3. Navrhovatel uvedl, že mu sice není známo odůvodnění příkazů Obvodního soudu pro Prahu 5, nicméně přesto zpochybňuje, že se z předmětného příkazu podává důvodnost nezbytnosti zásahu do soukromí jeho pacientů, zda byly splněny zákonné požadavky pro prolomení ochrany citlivých údajů třetích osob, a z jakého důvodu bylo třeba takového zásahu po dobu devíti měsíců (3 měsíce odposlechu a 6 měsíců sdělení údajů). Proto došlo jednáním orgánů činných v trestním řízení k zásahu do článku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (neoprávněný zásah do soukromého života) a článku 13 Listiny (porušení tajemství zpráv podávaných telefonem) nejen samotného navrhovatele, ale i jeho pacientů.
4. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazem ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu byl porušen zákon.
5. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání řízení o přezkumu navrhovatelem napadených příkazů, jak vyplývají z § 314l odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 88 odst. 8 tr. ř a § 88a odst. 2 tr. ř. Mohl se tak zabývat otázkou zákonnosti uvedených příkazů, přičemž dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný.
6. Ačkoliv navrhovatel přesně neidentifikoval předmětné příkazy vydané Obvodním soudem pro Prahu 5, s ohledem na jím označenou trestní věc vedenou policejním orgánem Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR je zřejmé, že má na zřeteli příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 9. 12. 2022 pod sp. zn. Nt 270/2022 a příkaz ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ze dne 9. 12. 2022 pod sp. zn. Nt 269/2022.
7. Z vyžádaného spisového materiálu PČR, NCOZ, SKPV, Odbor korupce, č. j. NCOZ-1560/TČ-2022-412100 vyplývá, že trestní řízení bylo vedeno pro trestné činy přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2, 4 písm. d) tr. zákoníku a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. U všech uvedených trestných činů se jednalo o zločin s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.
Současně je nutné zdůraznit, že ke stíhání korupčních trestných činů zavazovala Českou republiku Trestněprávní úmluva o korupci, vyhlášená pod č. 70/2002 Sb. m. s. Na zákonnosti povoleného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu nemá vliv ani pozdější skutečnost, že trestní věc byla odložena policejním orgánem podle § 159a odst. 1 tr. ř., jestliže nebylo prokázáno podezření z trestného činu a nebylo namístě vyřídit věc jinak.
Trestní řízení se v době vydání příkazů vedlo pro předvídané kategorie úmyslných trestných činů, u nichž je dovolen realizovat i odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Na odposlech a záznam telekomunikačního provozu se musí nahlížet jako na zajišťovací institut, jenž tvoří podklad pro další konání trestního řízení, v němž teprve jsou skutečnosti, které jsou v odposlechu zaznamenány, prověřovány a objasňovány.
8. Dále Nejvyšší soud zjistil, že v podnětech PČR, NCOZ, SKPV ze dne 7. 12. 2022, které byly předloženy Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze za účelem podání návrhu na vydání příkazu k povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na telefonní číslo XY, jehož uživatelem byl navrhovatel, a telefonní číslo XY uživatele J. M. a dále za účelem podání návrhu na vydání příkazu ke sdělní údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu na telefonní číslo XY, jehož uživatelem byl navrhovatel, a telefonní číslo XY uživatele J.
M. a to zpětně za období od 9. 12. 2022 do 9. 6. 2022 (dále též jen „podněty policejního orgánu“), i v navazujících návrzích Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 8. 12. 2022 na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu výše uvedených telefonních stanic (dále též jen „návrhy státního zástupce“) byly na základě dosavadních výsledků prověřování detailně popsány zjištěné skutečnosti ve vztahu k podezřelým osobám, a to včetně okolností důvodně nasvědčujících zapojení navrhovatele do páchání trestné činnosti.
Ve stručnosti šlo o manipulace se zadávacími řízeními ve vztahu k veřejným zakázkám zadavatele Institutu klinické a experimentální medicíny. Pokud jde o osobu navrhovatele, pak šlo především o nákup nového kardiochirurgického robota, přičemž navrhovatel se zúčastnil 26. 10. 2022 jednání na přístrojové komisi ministerstva, kde bylo vydáno souhlasné stanovisko. Ze zachycených odposlechů bylo zjištěno, že potřeba pořízení nového chirurgického robota vzešla od navrhovatele, který za tímto účelem vypracoval odborné posudky pro S.
Navrhovatel se chtěl sám osobně zúčastnit jednání přístrojové komise, ačkoliv jeho přítomnost na jednání nebyla povinná. Přičemž z dalších odposlechů vyplynulo důvodné podezření, že je předem domluveno (před veřejnou soutěží), že dodavatelem nového kardiochirurgického robota bude společnost PROMEDICA PRAHA GROUP, a. s. (dále jen PROMEDICA), přičemž tato skutečnost musela být zřejmá z podkladů, které dodal navrhovatel. Předmětný robot měl sice být darován IKEM touto společností, ta ale měla získat a inkasovat částku ve výši 20.000.000 Kč za školení zaměstnanců, kteří budou s tímto robotem pracovat, čím mělo dojít k obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek.
Zároveň bylo dáno podezření na zvýhodnění společnosti PROMEDICA tím, že došlo ze strany zástupců IKEM předem k výběru konkrétního chirurgického robota konkrétního dodavatele, když na trhu existují i další konkurenční výrobci a dodavatelé. Vyšší angažovanost mimo jiných i navrhovatele ve věci pořízení nových zdravotnických přístrojů vedlo orgány činné v trestním řízení k podezření, že zástupci IKEM včetně navrhovatele by mohli domlouvat zvýhodnění určitých dodavatelů IKEM a za uvedené případy obdržet protiplnění, což vedlo k nutnosti ověřit, zda probíhají kontakty mezi navrhovatelem a společností PROMEDICA.
9. Pokud jde příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Nt 270/2022 a příkaz ke sdělní údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu Nt 269/2022 jenž navazovaly na shora uvedené podněty policejního orgánu a návrhy státního zástupce, při přezkoumání jejich zákonnosti z hlediska materiálně- formálního podle Nejvyššího soudu můžou obstát.
10. Podle § 88 odst. 1 tr. ř. lze odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolit u stanoveného okruhu trestných činů, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Podle § 88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
11. Podle § 88a odst. 1 tr. ř. lze sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu povolit u stanoveného okruhu trestných činů, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Podle § 88a odst. 1 tr. ř. nařídit sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
12. Nejvyšší soud nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že by jeho odůvodnění výše uvedených příkazů postrádalo zákonné náležitosti. Pokud jde o konkrétní navrhovatelem vytýkané vady, Nejvyšší soud konstatuje, že z příkazů jednoznačně vyplývá, že soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh státního zástupce včetně spisového materiálu řádně přezkoumal a s jeho obsahem se ztotožnil. V příkazu také shrnul relevantní doposud učiněné poznatky, a to i ve vztahu k navrhovateli. Nelze proto přisvědčit výhradě navrhovatele, že v příkazech absentovala úvaha soudu zabývající se důvodností návrhů státního zástupce.
Nezbytnost zásahu do soukromí navrhovatele byla dána právě popsanými skutkovými okolnostmi, z nichž vyplývalo důvodné podezření ze zapojení navrhovatele do páchaní trestné činnosti v koordinaci s dalšími podezřelými osobami. Dosavadní ve věci provedené odposlechy přitom potvrdily, že navrhovatel se na řadě skutečností, které byly předmětem prověřování, domlouval s jinými podezřelými, resp. též s dalšími osobami, a to právě též prostřednictvím telefonického kontaktu. Z odůvodnění příkazu je zároveň zřejmé, že v době jeho vydání bylo trestní řízení vedeno pro několik zločinů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.
Jednalo se o zločiny přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2, 4 písm. d) tr. zákoníku, případně zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Současně je nutné zdůraznit, že ke stíhání korupčních trestných činů zavazovala Českou republiku Trestněprávní úmluva o korupci, vyhlášená pod č. 70/2002 Sb. m. s., což soud neopomněl ve svém příkazu uvést.
V příkazu sice byla délka nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trvání tří měsíců odůvodněna toliko ztotožněním se s návrhem státního zástupce, nicméně z návrhu státního zástupce vyplývá, že délka odposlechu v trvání 3 měsíců byla nutná k řádnému objasnění věci především s ohledem na její povahu a charakter. Z provedeného dokazování vyplynulo, že případný výběr dodavatele přístrojů pro IKEM ať již v rámci zadávacího řízení nebo mimo něj by vždycky zabral dobu několika měsíců.
13. Nejvyšší soud také připomíná, že kvalita, resp. obsahová preciznost odůvodnění určitého rozhodnutí se vždy odvíjí mimo jiné od pokročilosti stadia trestního řízení, v němž je rozhodnutí vydáno. Ve stadiu před zahájením trestního stíhání musí být nároky na podrobnost odůvodnění rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení z povahy věci nižší, než je tomu v případě rozhodnutí vydávaných v meritu věci (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. III. ÚS 2221/08). Soudní praxe proto přistupuje k posuzování zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z hlediska materiálně- formálního, a to v kontextu všech doposud zjištěných skutkových okolností.
Do úvahy je třeba vzít nejen skutečnosti uvedené v samotných příkazech, nýbrž také se zřetelem k obsahu příslušného návrhu státního zástupce a jemu předcházejícího podnětu policejního orgánu (tzv. test účinnosti trojí kontroly), případně je vhodné zohlednit také další spisový materiál, jakož i okolnosti případu (viz např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 47/13). V této souvislosti není přitom nijak neobvyklá ani skutečnost, že soud převzal názor státního zástupce vyjádřený v jeho návrhu, pokud se s ním ztotožnil a považoval jej za důvodný.
Po soudu se nepožaduje zcela detailní odůvodnění, neboť jde o institut užívaný zejména v rámci přípravného řízení, který je určen ke shromažďování dalších důkazů za účelem potvrzení či vyvrácení podezření i ve vztahu ke konkrétním osobám. O vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je účelné rozhodovat co nejrychleji tak, aby nedošlo ke ztrátě jeho smyslu a aby orgány činné v přípravném řízení mohly činit kroky nutné k opatření co nejširšího objemu informací (přiměřeně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.
7. 2024, sp. zn. 3 Pzo 1/2024).
14. Nelze přisvědčit ani námitce navrhovatele, že v příkazech absentuje výslovné zdůvodnění důvodnosti nezbytnosti zásahu do soukromí jeho pacientů. Tato námitka souvisela s postavením navrhovatele jako lékaře v oblasti kardiovaskulární chirurgie, který často konzultuje zdravotní stav svých pacientů prostřednictvím telefonu, v důsledku čehož jsou mezi nimi tímto způsobem předávány i citlivé údaje. V tomto směru je třeba souhlasit s názorem státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že avizované povolání lékaře jako takové nepřivozuje exkluzivní vynětí z aplikace institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a dalších operativně pátracích prostředků.
Zvýšené míry ochrany požívá leda vztah mezi obhájcem a obviněným, jestliže provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je s poukazem na § 88 odst. 1 tr. ř. nepřípustné. Ani platná právní úprava nepředpokládá a nepožaduje aktivitu orgánů činných v trestním řízení ve smyslu cíleného vyhledávání záznamů komunikace mezi obviněným a obhájcem. Povinnost protokolárního zničení záznamu odposlechu hovoru mezi obviněným a obhájcem nastává až za situace, kdy policejní orgán skutečnost, že došlo k záznamu komunikace mezi obviněným a obhájcem, zjistí v rámci průběžného vyhodnocování zaznamenaných odposlechů.
Dokonce i odposlech a záznam telekomunikačního provozu mezi advokátem a jeho klientem, kteří nejsou v postavení obhájce a obviněného, je dovolený, byť vztah mezi advokátem a klientem požívá z hlediska důvěrnosti a soukromí zvýšené ochrany, neboť se jedná o vztah do jisté míry privilegovaný. Na tento typ komunikace se však nevztahuje ochrana práva na obhajobu, resp. práva na spravedlivý proces, pod který lze podřadit pouze komunikaci mezi obviněným a obhájcem v trestním řízení.
15. Z tohoto důvodu je pak možné v projednávané věci dospět k závěru, že vymezení podmínek, za nichž může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkaz ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, poskytuje ochranu práv rovněž třetím osobám, s nimiž může lékař vstupovat do styku v souvislosti s výkonem vlastní profesní činnosti. Pakliže navrhovatel odkazoval na ochranu citlivých údajů pacientů předávaných prostřednictvím telefonu, stojí za to zdůraznit, že prověřování v dané věci nebylo žádným způsobem koncentrováno na zjišťování údajů o jeho případných pacientech, s nimiž se rozhodl jejich zdravotní stav konzultovat tímto dálkovým způsobem. Že se odposlech a záznam telekomunikačního provozu odehrával na úseku zdravotnictví je logické, jestliže v rámci jeho organizačního a materiálního zabezpečení byly prověřovány poznatky o spáchání trestné činnosti korupčního charakteru. Pokud by takové telefonické hovory byly ve sledovaném období navrhovatelem jakožto lékařem vedeny bez vztahu k prověřované trestné činnosti korupčního charakteru, nebyly by zaznamenány, resp. přepisovány k využití pro trestní řízení, a pro nakládání s nimi je předvídán postup ve smyslu § 88 odst. 6 věty druhé tr. ř. Ve stanoveném režimu jsou ostatní záznamy, ohledně nichž nebyl sepsán protokol, dostatečně chráněny před neoprávněným zneužitím, a to tak, že jsou uschovány mimo trestní spis. To znamená, že policejní orgán je povinen tyto ostatní záznamy označit a uschovat, aby byla zajištěna ochrana před neoprávněným zneužitím záznamů, a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. Podle Nejvyššího soudu tedy nemohlo dojít k ohrožení soukromí třetích osob a údajů o jejich zdravotním stavu. Navíc Obvodní soud pro Prahu 5 také zdůvodnil, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak, když zdůraznil, že v případě využití jiných prostředků, jako je např. vytěžení osob z okolí podezřelých či provedení opakovaných místních šetření, existuje významné riziko odhalení zájmu policie a možnosti okamžitého odstranění potencionálních důkazů ze strany podezřelých či dalších osob, a mohlo by tedy vést ke zmaření celého trestního řízení, o to více s ohledem na vysoký a sofistikovaný charakter předmětné trestné činnosti, kdy pachatelé jednají s vysokou mírou opatrnosti.
16. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 22. 1. 2025
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu