7 Td 20/2024-234
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 28. 5. 2024 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněné P. F. vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 187/2023, o návrhu obviněné na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku neodnímá.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku podal dne 24. 11. 2023 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku obžalobu na obviněnou P. F. pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku.
2. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. 3 T 187/2023, byla obviněná uznána vinou zmíněným přečinem a za to jí byl podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Tento rozsudek nenabyl právní moci,
neboť proti němu podali odvolání jednak obviněná a jednak státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku v neprospěch obviněné proti výroku o trestu.
3. Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku se měla obviněná dopustit tím, že ačkoli věděla, že podle výzvy Okresního soudu ve Frýdku-Místku k nástupu výkonu trestu odnětí svobody ze dne 5. 6. 2023, sp. zn. 3 T 163/2018, která jí byla doručena datovou schránkou dne 10. 6. 2023, povinna ve lhůtě deseti dnů od převzetí výzvy, tj. nejpozději do 20. 6. 2023, nastoupit výkon trestu odnětí svobody v délce trvání 50 dnů, který jí byl uložen jako náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 3 T 163/2018, který ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 3 To 114/2020, nabyl právní moci dne 10. 2. 2021, a výkon jehož zbytku v délce trvání 50 dnů jí byl nařízen usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 4. 2023, sp. zn. 3 T 163/2018, které nabylo ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 3 To 139/2023, právní moci dne 24. 5. 2023, přesto v době od 21. 6. 2023 do 29. 8. 2023 11:35 hodin, v Ostravici, okres Frýdek-Místek, či jinde na území České republiky bez závažného důvodu výkon tohoto trestu odnětí svobody nenastoupila a dne 29. 8. 2023 byla do výkonu trestu dodána orgány Policie České republiky na základě příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 8. 2023.
4. Okresní soud ve Frýdku-Místku předložil dne 19. 4. 2024 trestní věc obviněné P. F. Krajskému soudu v Ostravě k rozhodnutí o odvolání státního zástupce. Krajský soud v Ostravě vrátil věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku bez věcného vyřízení s tím, že obviněná již v přípravném řízení uvedla, že jejím zákonným soudem je Obvodní soud pro Prahu 6, v jehož obvodu má trvalé bydliště. V hlavním líčení pak navrhla převést všechny své obžaloby do místa svého trvalého bydliště, neboť na to má ústavní právo, protože jejím zákonným soudem je Obvodní soud pro Prahu 6. Krajský soud (který rovněž poukázal na další podání obviněné, stran jeho posouzení jako odvolání a sdělil k tomu okresnímu soudu určité pokyny) upozornil, že je tak nutné nejprve (před provedením odvolacího řízení) předložit věc soudu příslušnému k rozhodnutí o návrhu obviněné na delegaci vhodnou podle § 25 tr. ř.
5. Okresní soud ve Frýdku-Místku předložil dne 14. 5. 2024 věc obviněné P. F. Nejvyššímu soudu jako soudu příslušnému k rozhodnutí o návrhu obviněné na odnětí věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Současně odkázal na své stanovisko vyjádřené v bodu 6. rozsudku ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. 3 T 187/2023, k problematice místní příslušnosti, a dodal, že obviněná prezentuje toliko své subjektivní stesky a obsáhlá podání jsou vyjádřením jejího přesvědčení o křivdě způsobené civilním sporem, což nenaplňuje zákonnou podmínku důležitého důvodu podle § 25 tr. ř.
6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Obvodnímu soudu pro Prahu 6 (který by podle obviněné měl být ve věci v prvním stupni činný) projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.
7. Jak již bylo výše uvedeno, v trestní věci obviněné vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 187/2023 byl jmenovaným soudem dne 21. 2. 2024 vyhlášen odsuzující rozsudek. Tímto rozhodnutím bylo řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, byť nepravomocně, skončeno. Nejvyšší soud přitom již v minulosti opakovaně vyslovil (viz např. usnesení ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. 7 Td 31/2014 nebo ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 7 Td 70/2014), že pokud v době rozhodování nejblíže nadřízeného soudu bylo řízení u příslušného soudu, jemuž má být věc podle § 25 tr. ř. odňata, skončeno, nelze návrhu na delegaci vyhovět, protože zde není věc, kterou by bylo možno příslušnému soudu odejmout.
8. Za popsané existující situace proto nelze požadavku obviněné vyhovět a Nejvyšší soud rozhodl (o předloženém návrhu obviněné k postupu podle § 25 tr. ř.) v zásadě bez dalšího tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tj. že se věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku neodnímá.
9. Do jisté míry nad rámec aktuálních procesních možností nicméně Nejvyšší soud dodává následující.
10. Obviněná (poté, co shodný názor vyslovila již v přípravném řízení) v hlavním líčení dne 21. 2. 2024 navrhla převést všechny její obžaloby do místa jejího trvalého bydliště, k Obvodnímu soudu pro Prahu 6, který je jejím zákonným soudem.
11. Uvedené vyjádření by bylo lze posoudit jako námitku proti místní příslušnosti ve věci činného soudu (Okresního soudu ve Frýdku-Místku), což tento soud správně vypořádal v bodu 6. svého rozsudku. Nejvyšší soud k tomu připomíná, že podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. § 22 tr. ř. a rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
12. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že se obviněná měla svým jednáním dopustit přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, spáchaného podle právní věty tím, že mařila výkon rozhodnutí soudu tím, že bez závažného důvodu nenastoupila na výzvu soudu trest odnětí svobody. Zmíněný přečin je trvajícím deliktem, přičemž rozhodující pro určení místně příslušného soudu k jeho projednání je místo, kde se obviněný zdržoval po uplynutí lhůty stanovené k nástupu trestu odnětí svobody, nebo místo, kde měl nastoupit, ale nenastoupil výkon trestu do určené věznice (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.
12. 2023, sp. zn. 7 Td 69/2023, schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 24. 4. 2024 k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, místem spáchání zmíněného trestného činu jsou všechna místa, kde se obviněná v době od uplynutí lhůty k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody, tedy ode dne 21. 6. 2023, do 29. 8. 2023, kdy byla zadržena, pohybovala. Takovým místem byla i obec Ostravice, kde byla dne 29. 8. 2023 zadržena hlídkou Policie České republiky. Tato obec se přitom nachází v soudním okrese Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jenž tak byl místně příslušným k projednání posuzované věci, a to bez ohledu na to, že mohla být dána příslušnost více soudů, tedy případně i Obvodního soudu pro Prahu 6, kde má obviněná trvalé bydliště a kde se proto podle svého vyjádření také (patrně) zdržovala.
Podáním obžaloby se Okresní soud ve Frýdku- Místku stal soudem místně příslušným k projednání věci obviněné.
13. Nejvyšší soud se dále zabýval tvrzením obviněné i z toho pohledu, pokud se jím dožadovala postupu podle § 25 tr. ř.
14. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
15. Obviněná však žádné takové důvody neuvedla, pouze sdělila, že má v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6, jemuž měla být věc přikázána, trvalé bydliště. K tomu Nejvyšší soud v obecné rovině podotýká, že skutečnost, že obviněný má bydliště v obvodu jiného soudu než soudu příslušného k projednání věci, není nijak výjimečná a sama o sobě nemůže být důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Pokud jde o důvody, které mohou být na straně obviněného v obdobném případě důvodem pro postup podle § 25 tr. ř., může jít zejména o značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy obviněného, které výrazně omezují jeho mobilitu. Takové skutečnosti však Nejvyšší soud na základě dostupného spisového materiálu neshledal a ani obviněná takové skutečnosti neuvádí. Předložené (resp. v zásadě žádné) argumenty obviněné by tak nebyly ani důležitým důvodem pro odnětí věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a její přikázání soudu jinému.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. 5. 2024
JUDr. Radek Doležel předseda senátu