7 Td 22/2025-101
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 24. 4. 2025 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného M. L. vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 T 97/2024, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Karviné.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě podal dne 28. 11. 2024 k Okresnímu soudu v Náchodě obžalobu na obviněného M. L., pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Trestné činnosti se měl obviněný dopustit tím, že dne 4. 10. 2023, poté, co si k pokynu neznámé osoby nainstaloval do svého mobilního telefonu aplikaci AnyDesk a poskytl přístup i do svého internetového bankovnictví, umožnil neznámému pachateli na svůj bankovní účet č. XY zaslat od O. J., narozené XY, z místa jejího bydliště XY za XY, XY, podvodně vylákané finanční prostředky ve výši 79.500 Kč, 50.500 Kč a 68.500 Kč, načež obratem neznámý pachatel z jeho účtu odeslal částky ve výši 170.737,78 Kč, 25.075 Kč a 300,90 Kč ve prospěch kryptoměnových účtů nezjištěných majitelů v zahraničí, přičemž si vzhledem k okolnostem musel být vědom, že připsané finanční prostředky mohou pocházet z trestné činnosti.
3. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 2. 12. 2024, sp. zn. 14 T 97/2024, byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud v Náchodě měl za to, že není příslušný k projednání věci obviněného. Svůj závěr nejprve zcela nedostatečně odůvodnil toliko odkazem na rozhodnutí „Nejvyššího soudu ČR“ (správně Nejvyššího soudu) sp. zn. 7 Td 22/2024, aniž by uvedl, co z něj dovozuje. Přičemž dále zcela nesrozumitelně konstatoval, že „z obžaloby se podává, že k bankovním transakcím, které jsou předmětem trestního stíhání obviněného, došlo mimo okres Náchod, příslušný by tedy měl být soud dle místa spáchání skutku – dle obsahu spisu místo bydliště obviněného v Karviné (§ 18/1 tr. ř.)“. Nebylo tedy vůbec zřejmé, ze kterého kritéria pro určení místní příslušnosti soudu okresní soud vychází, zda z místa spáchání trestného činu (podle § 18 odst. 1 tr. ř.) nebo bydliště obviněného (podle § 18 odst. 2 tr. ř.).
4. Přes nedostačující argumentaci okresního soudu Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř., avšak z obsahu trestního spisu zjistil, že o příslušnosti soudu k projednání věci obviněného nebylo možné spolehlivě rozhodnout. Nejvyšší soud proto dne 9. 1. 2025 vrátil spis Okresnímu soudu v Náchodě bez rozhodnutí o místní příslušnosti soudu s žádostí o objasnění skutečností významných pro rozhodnutí, především o vyjádření obviněného, kde došlo k instalaci aplikace AnyDesk do jeho mobilního telefonu.
5. Okresní soud v Náchodě se pokusil doplnit požadované informace, a to cestou dožádaného Okresního soudu v Karviné, který si obviněného předvolal v rámci dožádání. Nicméně tento využil svého práva a k věci odmítl vypovídat. Místo, kde obviněný provedl instalaci aplikace AnyDesk se tedy soudu zjistit nepodařilo. Okresní soud v Náchodě proto dne 1. 4. 2025 zaslal zpět Nejvyššímu soudu předmětný trestní spis, přičemž doplnil odůvodnění svého návrhu ze dne 2. 12. 2024 o sdělení, že informace pro určení místní příslušnosti soudu na základě místa spáchání skutku není možné zjistit, domnívá se tedy, že je na místě určit místní příslušnost soudu podle místa bydliště obviněného, které se nachází v obvodu Okresního soudu v Karviné.
6. Nejvyšší soud jako soud příslušný ve smyslu § 24 tr. ř. z podnětu citovaného usnesení Okresního soudu v Náchodě posoudil na podkladě doplněného spisového materiálu otázku místní příslušnosti a dospěl k závěru, že obžaloba byla podána u soudu, který není příslušný k projednání věci obviněného.
7. Spornou nebyla v dané věci otázka věcné příslušnosti. Pokud jde o příslušnost místní, stanoví se podle § 18 tr. ř. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. řízení koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Toto kritérium určení místní příslušnosti je prioritní, pouze v případě, že místní příslušnost nelze pomocí tohoto kritéria zjistit, určuje se místní příslušnost podle § 18 odst. 2 tr. ř., ze kterého vyplývá, že nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Shodný závěr vyplývá i z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 7 Td 68/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2014, sp. zn. 7 Td 70/2013), která zdůrazňuje, že shora uvedená zákonná hlediska místní příslušnosti jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek.
8. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo ke skutkovým dějům naplňujícím jednotlivé znaky objektivní stránky skutkové podstaty daného trestného činu. Místem spáchání trestného činu legalizace výnosu z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku je místo, kde pachatel jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině.
9. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě, jak doposud vyplývá z obžaloby, obviněný jinému umožnil z nedbalosti zastřít původ věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky tím, že si nainstaloval do svého mobilního telefonu aplikaci AnyDesk, což potom vedlo k dalšímu jednání popsanému v obžalobě, avšak bez jakéhokoliv aktivního jednání obviněného. Místem spáchání trestného činu – jednání obviněného, které je možné zjistit v tomto konkrétním případě je místo, kde obviněný do svého mobilního telefonu nainstaloval předmětnou aplikaci, jelikož následně vše probíhalo bez jeho aktivní účasti. Nicméně, ačkoliv se o to soud pokusil toto místo se mu zjistit nepodařilo. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že místo spáchání trestného činu v projednávané věci nebylo zjištěno. Za této situace nelze určovat místní příslušnost soudu podle § 18 odst. 1 tr. ř., ale je nutné ji určit podle § 18 odst. 2 tr. ř., tedy podle místa bydliště obviněného, které zjištěno v tomto řízení bylo.
10. Obviněný M. L., má bydliště a fakticky se zdržuje na adrese XY XY, Karviná, jak vyplývá z jeho výpovědi jako obviněného (č. l. 9), tak z protokolu o výslechu ze dne 21. 3. 2025 (č. l. 94), což je místo v soudním obvodu Okresního soudu v Karviné.
11. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. 4. 2025
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu