7 Td 37/2025-2977
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 7. 2025 v trestní věci obviněného Ing. Tomáše Slamjáka, bytem 739 01 Baška č. p. 469, okres Frýdek-Místek, a obviněné právnické osoby ARCIMPEX s. r. o., se sídlem 739 25 Sviadnov, K Čističce č. p. 53, okres Frýdek-Místek, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 159/2019, o návrhu obviněných, aby věc byla odňata Krajskému soudu v Ostravě jako soudu odvolacímu a přikázána Městskému soudu v Praze, takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě neodnímá.
1. Obviněný Ing. Tomáš Slamják a obviněná právnická osoba – obchodní společnost ARCIMPEX, s. r. o., podali odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 1. 2025, č. j. 3 T 159/2019-2904, jímž byli shledáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a byly jim uloženy peněžité tresty. O odvolání má rozhodnout Krajský soud v Ostravě jako soud funkčně a místně příslušný. U tohoto soudu je věc vedena pod spisovou značkou 5 To 140/2025.
2. Krajský soud v Ostravě předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem obviněných (společné podání prostřednictvím obhájkyně) na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. (tzv. delegaci věci), v němž obvinění navrhli, aby věc byla odňata Krajskému soudu v Ostravě a aby byla přikázána Městskému soudu v Praze. V obsáhlém odůvodnění návrhu obvinění poukázali na to, že předchozím rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. 6. 2021, č. j. 3 T 159/2019-2227, byli zproštěni obžaloby, ale Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. 5 To 412/2021-2284, zprošťující rozsudek zrušil, přičemž okresnímu soudu podle nich nepřípustným způsobem uložil, jak má hodnotit důkazy. To obvinění rozvedli a podrobně se přitom zabývali důkazní situací ve věci. Poukázali také na jiná řízení vedená u Krajského soudu v Ostravě, zejména na důkazní souvislost s trestním řízením vedeným pod sp. zn. 77 T 1/2016, v němž rozhodoval současný předseda odvolacího senátu. Vyslovili názor, že všichni soudci Krajského soudu v Ostravě jsou natolik ovlivněni závěry soudu „v jiných obdobných kauzách, týkajících se činnosti Propagstorm“, že nepřipustí jiný výsledek než rozhodnutí o vině, a to i v případě důvodných pochybností, a že „bude-li Krajský soud v Ostravě rozhodovat o podaném odvolání, nebudou provedené důkazy v tomto řízení i přes odlišnost s ostatními řízeními v obdobných věcech, vedených u tohoto soudu, vyhodnoceny v souladu se základními zásadami hodnocení důkazů, stanovenými platnou právní úpravou a rozhodnutím kteréhokoli senátu Krajského soudu v Ostravě bude dále porušováno právo obviněných na spravedlivý proces, tak jak se již stalo dříve při rozhodování o odvolání, které bylo podáno státním zástupcem do zprošťujícího rozsudku“.
3. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
4. Nejprve je nutno připomenout, že obvinění nijak neodůvodnili, proč navrhují přikázání věci právě Městskému soudu v Praze, když jejich důvody se vztahují výlučně k obavám z nezákonného (nespravedlivého) rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě. Nicméně s ohledem na formulaci návrhu obviněných se Nejvyšší soud tímto návrhem zabýval.
5. Nejvyšší soud shledal, že nejsou dány důležité důvody pro odnětí a přikázání věci.
6. Pojem „důležité důvody“ ve smyslu § 25 tr. ř. sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné. Odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu je průlomem do ústavně garantované zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je tato zásada stanovena v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Odnětí věci soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, se tedy musí zakládat na důvodech, které jsou objektivně závažné. Jde o to, zda je zásadním způsobem zpochybněna možnost příslušného soudu věc řádně projednat za dodržení základních zásad trestního řízení. Taková situace v posuzované věci nenastala.
7. Podstatou odůvodnění návrhu obviněných na delegaci jsou výhrady proti dosavadnímu postupu (jiného) odvolacího senátu Krajského soudu v Ostravě v této trestní věci, konkrétně proti jeho odůvodnění usnesení o zrušení zprošťujícího rozsudku. V něm krajský soud podle obviněných nepřípustně zavázal soud prvního stupně k určitému způsobu hodnocení důkazů a k určitým skutkovým závěrům, což pak vedlo k tomu, že za nezměněné důkazní situace soud prvního stupně uznal obviněné vinnými.
8. Tyto výhrady se tedy ve skutečnosti týkají předchozího postupu a rozhodnutí odvolacího soudu, z něhož obvinění dovozují obavu, že pokud bude tento soud rozhodovat také v nynějším stadiu řízení o jejich odvolání, nebude jeho přístup nestranný a nezaujatý. Takové výhrady obviněných nemohou odůvodnit delegaci věci. Jak Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, v případě pochybností o nestrannosti soudců činných v určité věci se lze v zásadě domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu, a návazně rozhodnout o odnětí a přikázání věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. 7 Td 51/2023). Obvinění v návrhu na delegaci ostatně ani neuvedli zřetelné důvody, proč by měli být z projednání věci vyloučeni skutečně všichni soudci Krajského soudu v Ostravě, resp. všichni soudci vyřizující trestní agendu. Ani jejich poukazy na některá jiná řízení vedená u tohoto soudu takové důvody nepředstavují. Za „důležité důvody“ ve smyslu § 25 tr. ř. není možné považovat pouhé obavy obviněného z toho, jak v jeho věci bude postupovat a rozhodne příslušný soud. Opodstatněnost deklarovaných obav nijak nevyplývá ani z toho, jak příslušný soud v minulosti rozhodl v jiných kauzách. Žádná konkrétní skutečnost neopodstatňuje závěr, že by u Krajského soudu v Ostravě nebyly podmínky pro nestranné a objektivní projednání věci a pro spravedlivé rozhodnutí.
9. K procesnímu postupu a k samotné možnosti vyloučení konkrétních soudců, jimž byla věc podle rozvrhu práce přidělena k vyřízení, Nejvyššímu soudu nepřísluší se nyní v řízení o návrhu na delegaci vyjadřovat. Na rozhodnutí o vyloučení je stanoven speciální postup v § 31 tr. ř. a k nápravě procesních vad jsou určeny řádné a mimořádné opravné prostředky. Jen v obecné rovině lze uvést, že způsob rozhodování soudu (soudců) nemůže být bez dalšího důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování věci (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod č. 23/1998 Sb. rozh. tr.). Takovým důvodem by dokonce nebylo samo o sobě ani zjištění, že soud v minulosti porušil některé z ústavně zaručených základních práv obviněného (viz citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Td 51/2023). Navíc je třeba zdůraznit, že z obsahu spisu vyplývá, že o odvolání obviněných má nyní rozhodovat odvolací senát ve zcela jiném složení, bez účasti kteréhokoli ze tří soudců, kteří rozhodovali zmíněným kasačním usnesením ze dne 22. 8. 2022.
10. Ve věci není dán žádný důležitý důvod pro delegaci. Nejvyšší soud proto podle § 25 tr. ř. rozhodl, že věc se Krajskému soudu v Ostravě neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. 7. 2025
JUDr. Josef Mazák předseda senátu