7 Td 39/2024-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 30. 10. 2024 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněné H. R., vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 89/2024, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Náchodě podala u Okresního soudu v Náchodě dne 18. 6. 2024 obžalobu na obviněnou H. R. pro skutek kvalifikovaný jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2 tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se obviněná měla dopustit jednáním spočívajícím v tom, že dne 18. 8. 2023 jako majitelka a jediná osoba mající dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu číslo XY vedeného společností Československá obchodní banka, a. s., provedla platbu ve výši 114 710,08 Kč ve prospěch bankovního účtu číslo XY obchodníka PayWard, a to na základě instrukcí osoby, vystupující jako makléř P. B., kterého do té doby neznala, a kterému po nainstalování aplikace AnyDesk podle jeho instrukcí umožnila do svého mobilního telefonu dálkový přístup včetně přístupu do svého internetového bankovnictví. Platba byla provedena s jejím souhlasem poté, co dne 18. 8. 2023 přijala na svůj účet z bankovního účtu číslo XY, vedeného u UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., majitelky A. K. platbu ve výši 115 000 Kč, podvodně vylákané z účtu A. K., která předtím reagovala na nabídku inzerátu umístěného na stránkách Facebooku, nabízející investování do kryptoměn a dalších komodit, kde se zaregistrovala, a poté podle instrukcí dosud neustanovené osoby, vystupující též jako makléř P. B., provedla několik dalších plateb na bankovní účty dalších fyzických osob. Obviněná takto jednala, ačkoli věděla, že uvedené finanční prostředky došly na její účet od jí neznámé osoby, a musela si být vědoma, že se jedná o cizí finanční prostředky, se kterými nemá žádné oprávnění disponovat, neznala důvod převodu těchto prostředků na další účet, neznala ani osobu, které byly tyto finanční prostředky odeslány, a ke zjištění těchto informací nečinila žádné kroky, čímž svou nedůsledností a vidinou vlastního zisku umožnila převádět finanční prostředky nejprve na svůj účet, a poté na cizí účet, přestože jí muselo být ze všech okolností zřejmé, že jde o nezákonně získané finanční prostředky.
2. Trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 11 T 89/2024, byla obviněná uznána vinnou přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2 tr. zákoníku, byl jí uložen trest a bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Trestní příkaz
3. Podáním ze dne 19. 9. 2024 vznesla obviněná prostřednictvím svého obhájce námitku místní příslušnosti soudu s tím, že Okresní soud v Náchodě není místně příslušný k projednání věci. Zdůraznila, že s ohledem na popis skutku žádnou platbu sama neprovedla, aktivně ve věci nepůsobila. Z hlediska znaků skutkové podstaty trestného činu podle § 217 odst. 2 tr. zákoníku nevykonávala žádnou činnost v obvodu Okresního soudu v Náchodě. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 7 Td 22/2024, upozornila, že stran místní příslušnosti je u žalovaného trestného činu podstatné místo, kde obviněná jednala, tedy kde umožnila použít k transakci svůj bankovní účet a kde předala k využití svůj účet. K jednání však nemohlo dojít v obvodu Okresního soudu v Náchodě, byť zde měl být spáchán predikativní trestný čin.
4. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 9. 2024, sp. zn. 11 T 89/2024, byla podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 7 Tz 12/2001) věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Náchodě není příslušný k projednání věci. Z podání obhajoby ani z výpovědi obviněné podle soudu sice nevyplývá, kde mělo dojít ze strany obviněné k žalovaným bankovním transakcím, lze se však oprávněně domnívat, že k nim mělo dojít v místě bydliště či zaměstnání obviněné, tedy v Brně. Okresní soud v Náchodě proto předložil věc Nejvyššímu soudu, který je soudem společně nadřízeným Okresnímu soudu v Náchodě a Městskému soudu v Brně.
5. Nejvyšší soud zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícím závěrům.
6. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
7. Z obžaloby je zřejmé, že obviněná se měla svým jednáním dopustit přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2 tr. zákoníku, a to podle právní věty tím, že z nedbalosti na sebe a na jiného převedla a přechovávala věc větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky jinou osobou. Objektivní stránka skutkové podstaty žalovaného přečinu měla být naplněna jednáním obviněné spočívajícím v umožnění neznámé osobě (podle popisu skutku v podstatě na žádost a podle instrukcí neznámé osoby vystupující jako makléř P. B.) přístupu do svého mobilního telefonu včetně internetového bankovnictví, za účelem poskytnutí možnosti dálkového přístupu do svého bankovnictví včetně následného přijetí finanční částky ve výši 115 000 Kč, která pocházela z trestné činnosti spáchané jinou osobou podvodným jednáním vůči poškozené, zdržující se v okrese XY, a její převedení na jiný účet. Tímto jednáním měla neznámé osobě umožnit legalizaci finančních prostředků pocházejících z podvodného jednání spáchaného na území České republiky.
8. Místní příslušnost soudu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. k projednání věci vedené pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku není určena místem, kde byl spáchán tzv. zdrojový trestný čin, ale místem, kde pachatel umožnil zastřít původ nebo zjištění původu věci ve smyslu § 217 odst. 1 tr. zákoníku, která byla výnosem z takového již spáchaného tzv. zdrojového trestného činu (rozhodnutí publikované pod č. 28/2024 Sb. rozh. tr.).
9. Pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. je v tomto případě podstatné místo, kde obviněná jednala, tedy kde umožnila neznámé osobě přístup ke svému mobilnímu či internetovému bankovnictví dálkovým přístupem. Z dostupného spisového materiálu (ve věci prozatím proběhlo přípravné řízení a byla podána obžaloba), vyplývá, že obviněná využila svého práva a ve věci nevypovídala, z úředního záznamu o podaném vysvětlení uvedla, že má trvalé bydliště v Brně, kde také pracuje a zdržuje se, je samoživitelkou tří dětí. S neznámou osobou vystupující jako makléř P. B. komunikovala opakovaně jednak telefonicky, jednak přes aplikaci Whatsapp, a také přes aplikaci Wire. Uvedla, že k bankovnímu účtu užívá internetové bankovnictví, přičemž doma má wifi, používá i mobilní bankovnictví.
10. Ačkoli tak nebyla obviněná policejním orgánem přímo dotazována na místo, kde se při vytýkaném jednání nacházela, je na základě poznatků dosud uvedených v trestním spise zřejmé, že se tak stalo (byť případně mimo jiné) i v místě jejího bydliště, kde užívá internet ke svému bankovnictví, resp. v místě kde pracuje a zdržuje se, tedy v Brně.
11. Z těchto skutečností Nejvyšší soud spolehlivě podle § 18 odst. 1 tr. ř. dovodil místní příslušnost Městského soudu v Brně k projednání věci. Naopak ze spisového materiálu není možné podložit závěr, že by ke spáchání žalovaného přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku došlo v obvodu Okresního soudu v Náchodě, byť zde patrně měl být, či mimo jiné měl být, spáchán (s ohledem na bydliště majitelky účtu, z něhož měly peníze pocházet) predikativní (zdrojový) trestný čin. Páchání predikativní trestné činnosti je totiž sice nutnou podmínkou pro závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 tr. zákoníku, neboť předmětem útoku zde je výnos z ní (ze zdrojové trestné činnosti), avšak postihované jednání pachatele, podstatné z pohledu § 18 odst. 1 tr. ř., spočívá – již jen – v určitém nakládání s takovým výnosem, a nikoli v jeho původním opatření.
12. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, tedy že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. 10. 2024
JUDr. Radek Doležel předseda senátu