7 Td 46/2025-92
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 10. 2025 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněné A. H. vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 15 T 53/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Vsetíně.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami podal u Okresního soudu v Příbrami dne 15. 8. 2025 návrh na potrestání obviněné A. H. pro skutek kvalifikovaný jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se obviněná měla dopustit jednáním spočívajícím v podstatě v tom, že v přesně nezjištěné době v měsíci listopadu 2024 na přesně nezjištěném místě ve Zlínském kraji v rámci telefonické komunikace s neznámou osobou a pod příslibem obdržení finančních prostředků ve výši 37 000 USD souhlasila se zasláním finančních prostředků ve výši 350 000 Kč na její bankovní účet (specifikovaný ve skutkové větě).
Na tento její účet pak dne 20. 1. 2025 převedl J. Ř. ze svého účtu finanční prostředky ve výši 350 000 Kč, které od něj dosud neznámý pachatel podvodně vylákal pod smyšlenou záminkou použití finančních prostředků na investice do měnových komodit. Obviněná podle instrukcí uvedené neznámé osoby tyto finanční prostředky následně přeposlala dne 21. 1. 2025 na bankovní účet vedený ve Francii, ač si musela být vědoma, že mohou pocházet z trestné činnosti, jednala bez zájmu o zjištění jakýchkoli informací o podstatě, podmínkách a okolnostech nabídky, bez ověření toho, s kým komunikuje, se záměrem dosažení zisku, bez zachování rozumné míry opatrnosti a obezřetnosti, bez ohledu na možné následky a bez jakýchkoli úvah o možnosti poškození jiných osob v důsledku přijetí nabídky, podle instrukcí přijala a následně obratem odeslala přijatou platbu, čímž realizovala záměr jí neznámé osoby disponovat penězi jiných, získanými způsobem zakládajícím trestní odpovědnost za spáchání trestného činu a způsobit tak neznámým pachatelem škodu v celkové výši 350 000 Kč.
2. Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 8. 2025, sp. zn. 15 T 53/2025, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Příbrami měl za to, že není příslušný k projednání věci. Uvedl, že podle obsahu spisového materiálu měla obviněná bezhotovostně na svůj účet obdržet finanční prostředky ve výši 350 000 Kč patřící J. Ř., které měla následně obratem opět bezhotovostně zaslat na účet vedený ve Francii, a to vše na základě pokynů neznámého pachatele. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 23. 6. 2025 vyplývá, že při telefonické komunikaci s neznámým pachatelem a následně při bezhotovostních operacích s předmětnou částkou se obviněná nacházela na různých místech ve Zlínském kraji. Obviněná si nedokázala vzpomenout, ale ani vyloučit, že se mohla nacházet také ve svém bydlišti. Okresní soud v Příbrami dospěl k závěru, že není podle § 18 tr. ř. příslušný k projednání věci obviněné. K tomu poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 7 Td 23/2024, jako na skutkově podobnou věc, podle nějž není v dané situaci podstatné, kde obviněný komunikoval s neznámým pachatelem, kde obdržel předmětný finanční obnos, ani kde se nachází bydliště poškozeného, ale k určení místní příslušnosti podle § 18 odst. 1 tr. ř. je rozhodující pouze to, kde mělo dojít k nakládání s onou finanční částkou, jakožto s výnosem predikativní trestné činnosti, tedy, kde se obviněný nacházel při zadávání bezhotovostního převodu předmětné částky ze svého účtu na neznámý bankovní účet ve Francii. Z vyjádření obviněné nemělo k posuzované trestné činnosti dojít v obvodu Okresního soudu v Příbrami. Obviněná si však s odstupem času nepamatovala, kde přesně zadávala příkaz k provedení platby. Místo činu se tak podle okresního soudu nepodařilo zjistit a je nutné postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř. K projednání věci by měl být příslušný soud, v jehož obvodu obviněná bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Tímto místem je bydliště obviněné v obci XY č. p. XY, Vsetín. Podle Okresního soudu v Příbrami je tak podle § 18 odst. 2 tr. ř. soudem místně příslušným k projednání věci obviněné Okresní soud ve Vsetíně. Okresní soud v Příbrami proto předložil věc Nejvyššímu soudu, který je soudem společně nadřízeným Okresnímu soudu v Příbrami a Okresnímu soudu ve Vsetíně.
3. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o uvedeném návrhu zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícím závěrům.
4. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odst. 2 téhož ustanovení potom nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení § 18 tr. ř. tak uvádí hlediska, podle nichž se určuje místní příslušnost. V odstavci 1 je uvedeno jako základní hledisko místo spáchání činu, za které je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu, a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo jako poslední hledisko místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.
5. Z návrhu na potrestání vyplývá, že obviněná se měla svým jednáním dopustit přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku. Objektivní stránka skutkové podstaty žalovaného přečinu měla být naplněna jednáním obviněné spočívajícím v umožnění neznámé osobě (podle popisu skutku na žádost a podle instrukcí neznámé osoby) zastřít původ finančních prostředků získaných z trestné činnosti v podstatě tím, že na pokyn neznámé osoby nechala na svůj účet zaslat peníze od poškozeného J. Ř., které následně obratem opět na pokyn jí neznámé osoby odeslala na bankovní účet vedený ve Francii. Tímto jednáním pak měla neznámé osobě umožnit legalizaci finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti spáchané na území České republiky.
6. Ze závěrů soudní praxe je namístě připomenout, že místní příslušnost soudu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. k projednání věci vedené pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku není určena místem, kde byl spáchán tzv. zdrojový (predikativní) trestný čin, ale místem, kde pachatel umožnil zastřít původ nebo zjištění původu věci ve smyslu § 217 odst. 1 tr. zákoníku, která byla výnosem z takového již spáchaného tzv. zdrojového trestného činu (rozhodnutí publikované pod č. 28/2024 Sb. rozh. tr.).
7. Pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. je tedy v tomto případě podstatné místo, kde obviněná jednala ve smyslu § 217 odst. 1 tr. zákoníku, tedy kde podle instrukcí jí neznámé osoby přijala a následně odeslala přijatou platbu. Z dostupného spisového materiálu (ve věci proběhlo zkrácené přípravné řízení a byl podán návrh na potrestání) je zřejmé, že obviněná měla sdělit, že se v danou dobu nacházela na různých místech Zlínského kraje, po kterém se pohybuje v rámci své pracovní činnosti, nevylučuje, že také ve svém bydlišti (XY, Vsetín). Ačkoli se tak obviněná nevyjádřila v daném ohledu zcela explicitně, je na základě poznatků dosud uvedených v trestním spise zřejmé, že se při vytýkaném jednání nacházela různě ve čtyřech okresech tvořících Zlínský kraj, tedy (byť případně mimo jiné) i v okrese Vsetín, kde se nachází místo jejího bydliště.
8. Z těchto skutečností Nejvyšší soud podle § 18 odst. 1 tr. ř. především dovodil, že místně příslušným k projednání věci není Okresní soud v Příbrami, kde sice měl být spáchán predikativní trestný čin podvodu (tímto trestným činem poškozený J. Ř. zde má trvalý pobyt a patrně zde mohl být uveden v omyl pachatelem predikativního trestného činu), což ovšem nemá na místo spáchání byť navazujícího, nicméně jinak zcela samostatného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, podstatný vliv. Následně pak Nejvyšší soud dovodil místní příslušnost Okresního soudu ve Vsetíně k projednání věci, který zde měl být, i když mimo jiné, spáchán.
9. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, tedy že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Vsetíně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. 10. 2025
JUDr. Radek Doležel předseda senátu