7 Td 50/2024-638
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 8. 1. 2025 v neveřejném zasedání ve věci obviněného D. T. vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 6 T 96/2024, o návrhu soudu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a přikazuje se Okresnímu soudu v Ostravě.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem podal dne 5. 6. 2024 u Okresního soudu v Ústí nad Labem obžalobu na obviněného D. T. pro jednání, v němž spatřoval přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem spáchaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Obviněný se měl tohoto přečinu dopustit jednáním spočívajícím v tom, že v úmyslu získat vlastní prospěch v postavení obchodního zástupce společnosti N. B., s. r. o., se sídlem v Brně, na základě smluv o spolupráci či partnerských smluv uzavřených s poškozenou společností CENTROPOL ENERGY, a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, na různých místech České republiky v době od 8. 3. 2017 do 10. 5. 2017 postupně sjednal smlouvy na dodávky elektřiny a plynu s třetími osobami (zákazníky), přičemž při sjednávání jednotlivých smluv uváděl třetím osobám vědomě nepravdivé údaje spočívající v tom, že zastupuje jejich současného dodavatele, u kterých měly tyto osoby řádně uzavřené smlouvy. Činil tak přitom za účelem získání údajů ke stávajícímu dodavateli a dalším údajům, aby mohl bez vědomí těchto osob vyplnit žádosti o přechod k jinému dodavateli, konkrétně uzavřít novou smlouvu se společností CENTROPOL ENERGY, a. s. Takto sjednané smlouvy nechal předkládat prostřednictvím společnosti N. B., s. r. o., poškozené společnosti CENTROPOL ENERGY, a. s., k proplacení provizí za řádně uzavřené smlouvy, ačkoliv od počátku věděl, že nově uzavřené smlouvy jsou neplatné a na provizi tak nevznikl nárok. Takto měl jednat vůči 24 konkrétně označeným zákazníkům při osobním jednání s nimi.
3. Trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 7. 2024, sp. zn. 6 T 96/2024, byl obviněný uznán vinným žalovaným přečinem, byl mu uložen trest a bylo rozhodnuto o nároku poškozené společnosti na náhradu škody.
4. Okresní soud v Ústí nad Labem následně usnesením ze dne 23. 11. 2024, sp. zn. 6 T 96/2024, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu podle § 25 tr. ř. věc obviněného D. T. předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Karviné. Nesporoval svou věcnou ani místní příslušnost, neboť následek v podobě vzniklé škody měl nastat u poškozené společnosti CENTROPOL ENERGY, a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, kde jí měly být předkládány v obžalobě uvedené smlouvy. Řízení u Okresního soudu v Ústí nad Labem však považoval za extrémně nehospodárné, pro všechny osoby zúčastněné na řízení mimořádně zatěžující a celkově nepraktické a nevhodné.
5. Uvedl, že obviněný bydlí v XY, okres Karviná, 425 km od Ústí nad Labem. Téměř veškeré projednávané jednání, k němuž by mělo být vedeno dokazování, se mělo odehrát v místech bydliště osob (zákazníků), s nimiž byly smlouvy uzavírány, a to ve východních částech České republiky vzdálených Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Osoby, u nichž připadá v úvahu jejich svědecký výslech, tak bydlí cca 400 kilometrů od Ústí nad Labem a jsou převážně velmi vysokého věku, tudíž by jejich případná cesta k hlavnímu líčení byla spojena s komplikacemi, k čemuž předložil tabulku specifikující tyto údaje (vzdálenost bydliště jednotlivých zákazníků a jejich věk). V podstatě veškeré dokazování výslechem osob by tak bylo nutné vést prostřednictvím videokonferencí, což je nevhodné a nepraktické, neboť takový postup by byl jak pro soud konající hlavní líčení, tak současně i pro soud dožádaný velkou organizační, personální i technickou zátěží.
6. Všechny tyto výše uvedené skutečnosti Okresní soud v Ústí nad Labem považoval za důležité důvody ve smyslu § 25 tr. ř., pro které je vhodné mu věc odejmout a přikázat ji jinému soudu téhož druhu a stupně, který bude lépe dostupný osobám, které mají být v hlavním líčení vyslechnuty a které pro svůj vysoký věk ani nemusejí být plně mobilní, tedy přikázat ji Okresnímu soudu v Karviné, popřípadě jinému soudu v daném regionu. Projednání věci takovým soudem bude výrazně snazší a hospodárnější, pro všechny vyslýchané osoby komfortnější a povede mnohem lépe k naplnění účelu trestního řízení.
7. Návrh na delegaci byl zaslán obviněnému, který se však k němu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
8. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
9. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
10. V daném případě není pochyb o místní příslušnosti (delegací lze změnit jen místní příslušnost soudu) Okresního soudu v Ústí nad Labem k projednání věci, což ostatně ani tento soud nesporuje. Obvod tohoto soudu je totiž podle obžaloby místem spáchání trestného činu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. zákoníku, konkrétně místem, kde měl nastat následek jednání obviněného v podobě škody u poškozené společnosti CENTROPOL ENERGY, a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, které měly být předkládány v obžalobě uvedené smlouvy k vyplácení provizí (srov. rozhodnutí publikované pod č. 37/1961 Sb. rozh. tr.). U tohoto soudu byla podána na obviněného obžaloba, čímž se tento soud stal místně příslušným k projednání věci, bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek § 18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (srov. § 22 tr. ř. a rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
11. S ohledem na to, který soud je příslušný a kterému je delegování věci navrhováno (soudy z obvodu Krajského soudu v Ostravě), je současně zřejmé, že příslušným k rozhodnutí o delegaci je Nejvyšší soud.
12. Nejvyšší soud se tedy dále zabýval návrhem Okresního soudu v Ústí nad Labem na delegaci stran jeho důvodnosti, totiž zda jsou dány důležité důvody pro jím navrhovaný postup. Tento pojem (důležité důvody) sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Okresní soud v Ústí nad Labem poukázal na vzdálenost bydliště obviněného a potencionálních svědků a na jejich osobní situaci (věk).
13. K tomu je namístě především uvést, že v dané věci byla obžaloba podána proti jednomu obviněnému, který nemá bydliště v obvodu příslušného Okresního soudu v Ústí nad Labem, nýbrž v okrese Karviná. Skutečnost, že obviněný má bydliště mimo obvod soudu příslušného k projednání věci, obecně a sama o sobě není důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Z trestního spisu navíc ani nejsou zřejmé žádné důležité důvody, proč by se obviněný nemohl účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Ústí nad Labem (zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které by výrazně omezovaly jeho mobilitu).
14. Dále je nutno zdůraznit, že ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení (zejména tedy jsou-li opravdu navrženi) je z různých (jiných) částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není obecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř., neboť se jedná o běžnou situaci. Důvody pro odnětí a přikázání věci totiž nelze mechanicky dovozovat z pouhého porovnání počtu útoků spáchaných v obvodu toho kterého soudu, ani z počtu tam bydlících svědků (srov. rozhodnutí publikované pod č. 4/1994 Sb. rozh. tr.). Obžaloba ostatně navrhuje toliko čtení úředních záznamů o podaných vysvětleních podle § 211 odst. 6 tr. ř., byť bude samozřejmě otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné v hlavním líčení skutečně vyslechnout.
15. Nicméně ačkoli je tedy jinak nutno trvat na tom, že delegace je postupem zcela výjimečným a obecně vzato takové argumenty, jaké byly předloženy Okresním soudem v Ústí nad Labem, ji obvykle nemohou podložit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2024, sp. zn. 7 Td 32/2024 nebo ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 7 Td 44/2024), Nejvyšší soud v daném konkrétním případě a v konkrétní situaci v návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. shledal.
16. Podle doposud tvrzených skutkových zjištění měl obviněný celkem ve 24 případech uzavřít smlouvy uvedené v obžalobě (na základě klamavých informací), a to při osobním setkání s osobami uvedenými v obžalobě v místě jejich bydliště. Pokud jde o tyto osoby, především žádná z nich nemá bydliště v obvodu příslušného Okresního soudu v Ústí nad Labem, naopak bydliště těchto osob, jakož i bydliště samotného obviněného, jsou koncentrována v Moravskoslezském kraji (se dvěma výjimkami pro Zlínský kraj), tedy jednak na místě značně vzdáleném od Okresního soudu v Ústí nad Labem, a jednak, jak bylo řečeno, v podobě místně koncentrované. Nejde proto např. o situaci, v níž by bydliště svědků byla rozptýlena po větším území a návrh na delegaci by se opíral pouze o porovnání počtu svědků bydlících v různých soudních obvodech nebo o porovnání vzdáleností z jejich bydlišť do více v úvahu připadajících soudních obvodů.
17. Rovněž je třeba uvést, že ve všech případech zákazníků, které měl obviněný klamavým způsobem přimět k vydání údajů nutných k uzavření smluv, jde o osoby vysokého věku či dokonce značně vysokého věku (z 24 osob je 20 starších 70 let a z toho dokonce 13 starších 80 let). Ačkoli, jak již bylo uvedeno, bude věcí dalšího posouzení, které z nich bude jako svědky třeba před soudem osobně vyslechnout, jsou to osoby, které potencionálně s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji řízení (obviněným podaný odpor proti trestnímu příkazu) mohou být slyšeny jako svědci v hlavním líčení a lze v takovém případě skutečně s jistou mírou pravděpodobnosti očekávat s ohledem na jejich věk komplikace spojené s cestou ke vzdálenému příslušnému Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, resp. i při případném využití videokonference.
18. Nejvyšší soud proto po pečlivém zvážení okolností tohoto případu a v této konkrétní trestní věci shledal v argumentech Okresního soudu v Ústí nad Labem důležité důvody pro postup § 25 tr. ř. Odnětím věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a jejím přikázáním Okresnímu soudu v Ostravě, který se jeví s přihlédnutím k okolnostem a své poloze jako nejvhodnější (i oproti Okresnímu soudu v Karviné, který byl navrhován, nicméně vedle dalších okresních soudů z daného regionu), navíc v jehož obvodu byl podle § 18 odst. 1 tr. ř. trestný čin také spáchán (zde mělo podle obžaloby dojít s ohledem na bydliště zákazníků v 6 případech k uvádění v omyl), dojde lépe k zabezpečení a dosažení účelu trestního řízení. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že v této konkrétní projednávané věci jsou naplněny podmínky odůvodňující průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
19. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že se podle § 25 tr. ř. věc odnímá Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a přikazuje se Okresnímu soudu v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 8. 1. 2025
JUDr. Radek Doležel předseda senátu