7 Td 56/2019-791
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. 8. 2019 v neveřejném zasedání ve věci obviněného P. L., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 T 169/2016, nyní u odvolacího Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 55 To 276/2018, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci neodnímá.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci podal dne 11. 10. 2016 u Okresního soudu v Olomouci obžalobu na obviněného P. L. pro přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
2. Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. 9 T 169/2016, uznal obviněného P. L. vinným přečinem vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let.
3. Obviněný se podle tohoto rozhodnutí uvedeného trestného činu dopustil dvěma skutky blíže specifikovanými v rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. 7. 2018.
4. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 7. 9. 2018 obviněný odvolání (č. l. 711 a násl. trestního spisu), které následně odůvodnil dne 16. 9. 2018 (č. l. 714 a násl. trestního spisu). Věc je nyní vedena u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 55 To 276/2018.
5. V řízení o odvolání bylo na den 26. 6. 2019 nařízeno u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, veřejné zasedání. Při tomto veřejném zasedání předložil obviněný prostřednictvím své obhájkyně návrh na odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci a přikázání některému soudu v Čechách, konkrétně Krajskému soudu v Plzni, Krajskému soudu v Praze, případně Městskému soudu v Praze. Obviněný ve svém návrhu uvedl, že odvolací řízení před soudem je zásadně ovlivněno nátlakem a mediální kampaní ze strany poškozené a jejích nadřízených, novinářů a sdělovacích prostředků. Je osočován z podplácení soudců a ovlivňování jejich rozhodnutí. Těmito útoky je podle obviněného dehonestován on i jeho rodina a rovněž jsou dehonestováni soudci krajského soudu, u nichž je zpochybňována jejich objektivita a nezávislost, jelikož jsou zcela vykonstruovaným způsobem spojováni s obviněným. Těmto útokům je vystaven na internetu i na veřejnosti. Domnívá se, že odnětím věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci a přikázání některému z českých soudů, tedy Krajskému soudu v Plzni, Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze, by došlo k zamezení podobných útoků a omezení mediálního tlaku na soud, který bude ve věci rozhodovat. Přenesení věci by značně uklidnilo velmi zjitřenou atmosféru, která kolem této kauzy v celém obvodu Vrchního soudu v Olomouci vznikla.
6. Z těchto důvodů má za to, že jsou naplněny zákonné důvody obsažené v § 25 tr. ř. k odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci a přikázání jinému z navrhovaných soudů podle uvážení Nejvyššího soudu.
7. Nejvyšší soud však shledal, že nejsou dány důvody vyplývající z ustanovení § 25 tr. ř. pro odnětí věci a její přikázání.
8. Podle § 25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Postup podle § 25 tr. ř. je přitom výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudů a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění úst. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodnily průlom do výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
9. Jediným argumentem obviněného, ve kterém shledává důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř., je jím tvrzená mediální kampaň, kterou je údajně vytvářen tlak jak na něj, tak na všechny soudce odvolacího soudu a podle jeho názoru tuto kampaň ukončí právě odnětí věci příslušnému soudu a přikázání jinému soudu mimo obvod celého Vrchního soudu v Olomouci. Nutno podotknout, že ke své žádosti nepředložil žádný důkaz, který by svědčil o tom, že skutečně natolik zásadní a intenzivní mediální a internetová kampaň probíhá. Žádné takové důkazy nejsou ani součástí trestního spisu.
10. V argumentech obviněného však Nejvyšší soud neshledal důležité důvody ve smyslu § 25 tr. ř. Skutečnost, že trestná činnost podle tvrzení obviněného vyvolala pozornost médií, není neobvyklá a výjimečná (srov. přiměřeně 7 Td 8/2016, 7 Td 41/2016 atd.). Zásadně nemůže být pravidlem, že medializací případu soud jako celek pozbývá způsobilost věc spravedlivě a nestranně rozhodnout a tato mu bude odňata postupem podle § 25 tr. ř. Obecné připuštění takové možnosti by v konečném důsledku v podstatě znamenalo, že v případě medializace médií s celostátní působností (televize, internet), by v České republice nemohl být soud, který by ve věci mohl nestranně rozhodnout. Obviněný uvedl, že návrh činí i s ohledem na soudce odvolacího soudu, jichž se kampaň rovněž dotýká a má za to, že odnětím věci dojde k objektivnímu rozhodnutí věci bez ovlivnění v souvislosti s tvrzenými útoky na jeho osobu. K tomuto Nejvyšší soud uvádí, že mezi předpoklady výkonu funkce soudce lze zařadit i jeho schopnost odolávat vnějším vlivům, ať již ze strany orgánů místní samosprávy, ze strany médií atd. Námitka obviněného, že rozsáhlé a intenzivní negativní akce proti jeho osobě negativně dopadají na posuzování objektivity soudu veřejností, které mají regionální i celostátní dosah, by tedy musela platit v podstatě na všechny soudy a nikoliv jen na Krajský soud Ostravě – pobočku v Olomouci, respektive soudy v obvodu působnosti Vrchního soudu v Olomouci.
11. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 8. 2019
JUDr. Michal Mikláš předseda senátu