7 Tdo 12/2011-42
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 27.
dubna 2011 dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného
P. M. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2010,
sp. zn. 4 To 268/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u
Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 3 T 171/2009 a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 9. 2. 2010, sp. zn. 3 T
171/2009, byl obviněný P. M. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného
nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr.
zákoníku (bod I. výroku o vině rozsudku), pokračujícím zločinem nedovolené
výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §
283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku /pod body II., III. 1) – 2), IV. 1) – 2)
výroku o vině rozsudku/, přičemž pod bodem III. ve spolupachatelství podle § 23
tr. zákoníku, a přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle
§ 284 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 283 odst.
2 tr. zákoníku účinného od 1. 1. 2010, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku
účinného od 1. 1. 2010 k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků.
Podle § 56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku účinného od 1. 1. 2010 byl pro výkon
trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku
účinného od 1. 1. 2010 byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to 7 ks
PE sáčků o rozměrech 4 x 7 cm, 2 ks z nich s obsahem stopového množství
krystalické látky představující hydrochlorid methamfetaminu, 9,5 g využitelné
sušiny rostlinné hmoty zelené barvy obsahující cannabidiol a delta-9-THC,
včetně obalu vážící 12,30 g a 64,7 g využitelné sušiny rostlinné zelené barvy
obsahující cannabidiol a delta-9-THC, včetně obalu vážící 69,8 g a 102 g semen
obsahujících cannabidiol a delta-9-THC, včetně obalu vážících 106 g.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 4 To
268/2010, k odvolání obviněného P. M. rozhodl takto:
A).
K odvolání obžalovaného P. M. a za použití § 261 tr. ř. se napadený rozsudek
podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušuje, a to ve
výroku o vině pod body II. až IV. a v důsledku toho ve výrocích o trestech
uložených oběma obžalovaným.
B).
Podle § 259 odst. 3 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že
Obžalovaní
1) P. M.,
2) L. P.,
se uznávají vinnými, že
s vědomím, že konopí, pokud není pěstováno a používáno výlučně k průmyslovým
účelům, je coby omamná látka zařazeno do seznamu IV podle Jednotné Úmluvy o
omamných látkách (vyhl. č. 47/1965 Sb., ve znění sdělení č. 458/1991 Sb.) a je
uvedeno v příloze č. 3 zákona č. 167/10998 Sb., o návykových látkách a o změně
některých dalších zákonů, když podle § 24 písm. a) tohoto zákona se zakazuje
pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat
více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrocannabinolů a dále, že pervitin
obsahuje psychotropní látku methamfetamin, která je zařazena do seznamu II
podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhl. č. 62/1989 Sb.) a je uvedena v
příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů,
II.
obž. P. M. sám
v přesně nezjištěnou dobu nejméně od roku 2006 do srpna 2008 ve S., jednak v
ul. N., a jednak v ulici B., neoprávněně prodal v přesně nezjištěném počtu
případů L. P. minimálně 50 g marihuany za částku nejméně 10.000,- Kč,
III.
obž. P. M. a obž. L. P. společným jednáním
1) v přesně nezjištěnou dobu nejméně od poloviny roku 2007 do srpna 2008
ve S., jednak v ul. N. a jednak v ul. B., neoprávněně prodali v přesně
nezjištěném počtu případů L. P. minimálně 24 g pervitinu za částku v celkové
výši nejméně 60.000,- Kč, když k prodeji docházelo tak, že L. P. telefonicky
kontaktoval obžalovaného P. M. se žádostí o poskytnutí pervitinu, když
obžalovaný P. M. pak prostřednictvím obžalované L. P. L. P. psychotropní látku
pervitin předal tak, že obžalovaná L. P. od obžalovaného P. M. převzala
pervitin, který následně za finanční hotovost ve výši 1.000,- Kč za 0,4 g této
látky předala L. P. a od tohoto získanou finanční částku za koupi pervitinu
předala zpět obžalovanému P. M., případně obžalovaný P. M. po předání finanční
hotovosti ze strany L. P. tomuto požadovaný pervitin hodil z okna,
2) v přesně nezjištěnou dobu od počátku roku 2008 do léta 2008 ve S.,
jednak v ul. N. a jednak v ulici B., neoprávněně prodali v přesně nezjištěném
počtu případů H. B. minimálně 15 g pervitinu za částku v celkové výši nejméně
15.000,- Kč a obžalovaný P. M. sám jmenovanému minimálně v 9-ti případech
prodal přesně nezjištěné množství marihuany, a to 1 g za 200,- Kč, přičemž k
prodeji docházelo tak, že H. B. kontaktoval obžalovaného P. M. se žádostí o
poskytnutí marihuany či pervitinu, když obžalovaný P. M. sám (v případě
marihuany) nebo prostřednictvím obžalované L. P. (v případě pervitinu)
požadovanou látku H. B. předal; předání pervitinu probíhalo tak, že obžalovaná
L. P. převzala od obžalovaného P. M. pervitin, který po zaplacení předala H.
B., a to 1 g za 1.000,- Kč, když od tohoto získanou finanční částku za prodej
pervitinu předala zpět obžalovanému P. M., případně obžalovaný P. M. po předání
finanční hotovosti ze strany H. B. mu požadovaný pervitin hodil z okna,
IV.
obž. P. M. sám
1) od přesně nezjištěné doby roku 2006 do září 2008 ve S., jednak v ul.
N. a jednak v ulici B., neoprávněně prodal M. Š. nejméně ve 30 případech
pervitin v celkovém množství 50 g, a to za částku minimálně 50.000,- Kč,
2) od přesně nezjištěné doby roku 2007 do dubna 2008 ve S. v ulici B.,
neoprávněně nejméně v pěti případech nabídl obžalované L. P. pervitin,
tedy
obž. P. M. – dílem sám a dílem společně s jiným neoprávněně prodal jinému
omamnou a psychotropní látku a též sám neoprávněně jinému nabídl psychotropní
látku,
obž. L. P. – společně s jiným neoprávněně prodala jinému psychotropní látku
čímž spáchali
obž. P. M.
ad. II., III. 1-2), IV. 1-2)
dílem sám a dílem ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku
pokračující přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a
psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku,
obž. L. P.
ad III. 1-2)
ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku pokračující přečin
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku,
a odsuzují se
obž. P. M.
za tento přečin a za přečiny nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a
psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku a
přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1 trestního
zákoníku, stran nichž zůstal napadený rozsudek v bodech I. a V. nedotčen,
podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku za užití § 43 odst. 1 trestního zákoníku
k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva a půl roku, jehož výkon se podle § 81
odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu
čtyř let,
a dále podle § 70 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku k trestu propadnutí věci,
a to:
· 7 ks PE sáčků o rozměrech 4 x 7 cm, 2 ks z nich s obsahem stopového
množství krystalické látky představující hydrochlorid methamfetaminu,
· 9,5 g využitelné sušiny rostlinné hmoty zelené barvy obsahující
cannabidiol a delta-9-THC, včetně obalu vážící 12,30 g,
· 64,7 g využitelné sušiny rostlinné hmoty zelené barvy obsahující
cannabidiol a delta-9-THC, včetně obalu vážící 69,8 g a
· 102 g semen obsahujících cannabidiol a delta-9-THC, včetně obalu
vážících 106 g,
obž. L. P.
podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody na jeden rok,
jehož výkon se podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního
zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu jednoho a půl roku.
Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě dovolání nejvyšší státní
zástupkyně v neprospěch obviněného P. M. z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř. v jeho první alternativě, tedy že rozsudek Krajského soudu v
Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 4 To 268/2010, spočívá na
nesprávném právním posouzení skutku. Nesprávné právní posouzení skutku spatřuje
v tom, že Krajský soud v Českých Budějovicích neuznal obviněného P. M. vinným
zločinem podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, přestože se obviněný
jednání dopustil ve značném rozsahu. Nesouhlasila se závěrem Krajského soudu v
Českých Budějovicích ohledně posouzení zákonného znaku uvedeného
zločinu ,,značného rozsahu“ a uvedla, že právní úvahy odvolacího soudu
vycházejí z jediné nyní existující konstanty, kterou je množství více než 2 g
pervitinu jako dolní hranice „množství většího než malého“ podle ustanovení §
284 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a
jedu, jak je tato hranice stanovena vládním nařízením č. 467/2009. Poukázala na
nutnost zabývat se časovou působností trestních zákonů, a to s přihlédnutím k
tomu, že od 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník. Pokud jde o
posouzení trestnosti nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek
a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, resp. podle § 187
odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, a přečinu nedovolené
výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §
283 odst. 1 tr. zákoníku, resp. zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s
omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr.
zákoníku, učinila závěr, že z porovnání těchto trestných činů vyplývá, že
příznivější právní úprava je obsažena v novém trestním zákoníku. Nejvyšší
státní zástupkyně proto souhlasila s právním názorem soudu obou stupňů, že
trestnost pokračujícího trestného činu obviněného P. M. je třeba posuzovat
podle zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zák. č. 306/2009 Sb.
Nesouhlasila však s tím, že jednání bylo posouzeno jen jako přečin nedovolené
výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §
283 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud jde o znak ,,větší rozsah“ poukázala na
rozhodnutí č. 1/2006 Sb. rozh. tr. a dále na usnesení Nejvyššího soudu České
republiky ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 6 Tdo 620/2003, a usnesení téhož soudu ze
dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5 Tdo 280/2005, podle nichž lze na „větší rozsah“
usuzovat nejen z množství drogy, ale též z výše peněžní částky, kterou obviněný
za prodávanou drogu utržil, z kvality prodávané drogy i z délky doby, po kterou
pachatel drogu prodával, případně by bylo možno vycházet i z dalších obdobných
okolností, za nichž byl čin spáchán.
Podle nejvyšší státní zástupkyně odvolací soud, aniž by respektoval postupy
pro posouzení ,,značného rozsahu“, nezvažoval v potřebné míře všechny rozhodné
okolnosti, za nichž k činu došlo, jeho následky a konkrétní nebezpečí, které
představovaly, ale vycházel z ustanovení § 138 tr. zákoníku, které stanoví
hranice výše škody a prospěchu. Tím, že svůj závěr opřel o úvahu, že „značný
rozsah“ představuje množství 200 g methamfetaminu (pervitinu) a z něj odvodil
svůj závěr o tom, že tento znak nebyl při množství 89 g methamfetaminu
(pervitinu) naplněn, pominul zcela všechna další kriteria rozhodná pro určení
rozsahu distribuce drogy. Poukázala přitom na to, že obviněný pokračoval v
trestné činnosti od roku 2006 do roku 2008, že za distribuované drogy obdržel
částku minimálně 135.000,- Kč, že obviněný v převážné míře distribuoval drogy a
inkasoval peníze získané jejich prodejem nikoliv sám, ale prostřednictvím své
družky obviněné L. P. Trestná činnost obviněného P. M. proto podle jejího
názoru výrazně přesahuje rámec škodlivosti vyjádřený v ustanovení § 283 odst. 1
tr. zákoníku a veškeré okolnosti spáchání trestného činu svědčí o tom, že se
obviněný trestné činnosti dopustil ve značném rozsahu. Dodala, že celková
koncepce trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění zák. č. 306/2009 Sb.,
účinného od 1. 1. 2010, nesvědčí o tom, že by zákonodárce zamýšlel zmírnění
postihu drogové trestné činnosti.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České
republiky v neveřejném zasedání podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky
uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 4 To 268/2010, ve všech jeho výrocích,
pokud se týkají obviněného P. M., aby zrušil i všechna další rozhodnutí na
zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal
Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl.
Obviněný P. M. ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto jako
nedůvodné. Poukázal na to, že zákonodárce jednoznačně stanovil z hlediska
naplnění znaku „malé množství“ posouzení tohoto znaku k váhovému množství
drogy. Pokud jde o další termín ,,značný rozsah“, jedná se o kvantifikační znak
ve vztahu k množství drogy a podle obviněného se nelze zabývat již tím, co
pachatel utržil nebo chtěl utržit prodejem drog, ani délkou doby, po níž
pachatel s látkami nakládal. Podle obviněného se tento výklad nejvyšší státní
zástupkyně dostává do příkrého rozporu např. se znakem přísnější kvalifikace
podle § 283 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, neboť k naplnění tohoto znaku
zákonodárce neuvažuje s množstvím drogy, ale právě s prospěchem, kterého chtěl
pachatel dosáhnout nebo jej dosáhl.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami
a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku spáchá ten, kdo
neoprávněně vyrobí, doveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak
jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku,
prekursor nebo jed, spáchá-li uvedený čin ve značném rozsahu.
Z hlediska vztahu dovolání a napadeného rozsudku je spornou právní otázkou to,
zda obviněný P. M. spáchal posuzovaný čin „ve značném rozsahu“, jak to
předpokládá ustanovení § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Uvedenou právní
otázkou se Nejvyšší soud podrobně zabýval již v usnesení ze dne 24. 11.
2010, sp. zn. 7 Tdo 1337/2010. V trestní věci
obviněného P. M. nemá důvod se odchylovat od závěrů, k nimž dospěl ve zmíněném
rozhodnutí, v němž zejména uvedl:
Z ustanovení § 283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku je
zřejmé, že rozsah, v němž je trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s
omamnými a psychotropními látkami a s jedy spáchán, je kvalifikační okolností.
V tomto ohledu trestní zákoník rozlišuje spáchání činu „v množství větším než
malém“, „ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a „ve velkém rozsahu“.
Vzájemný vztah a návaznost citovaných ustanovení svědčí pro závěr, že uvedené
pořadí zároveň vyjadřuje posloupnost od nejmenšího po největší množství drog,
které je východiskem pro posouzení, zda byl naplněn příslušný kvalifikační
znak. Sám trestní zákoník toto množství nijak blíže neupřesňuje. V ustanovení §
289 odst. 2 tr. zákoníku je obsaženo zmocnění, aby vláda nařízením stanovila,
jaké je „množství větší než malé“ u omamných látek, psychotropních látek,
přípravků je obsahujících a jedů. To bylo stanoveno nařízením vlády č. 467/2009
Sb., v jehož příloze č. 2 jsou uvedeny obvyklé typy drog, dále jaké množství
příslušné drogy se považuje za „množství větší než malé“, co je účinnou
psychotropní látkou a jaké je její nejmenší množství, jež musí obsahovat látka
označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za „množství
větší než malé“. Z uvedené přílohy citovaného nařízení vlády je patrno, že u
metamfetaminu (pervitinu) se za „množství větší než malé“ považují více než 2
gramy drogy, přičemž nejmenší množství účinné látky je 0,6 gramu. Jinak
neexistuje žádný obecně závazný právní předpis, který by upravoval množství
drogy potřebné pro naplnění znaků „ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a
„ve velkém rozsahu“, takže význam těchto pojmů musí být stanoven cestou výkladu
zákona.
Za účinnosti zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů, tj. do 31. 12. 2009, i ustálená soudní praxe vycházela z toho, že u
metamfetaminu (pervitinu) jde o „množství větší než malé“ za předpokladu, že je
přítomno alespoň 0,5 gramu látky metamfetamin – base (tj. asi 10 dávek po 50
miligramech), a že „větší rozsah” je dán tehdy, jestliže je přítomno alespoň 10
gramů látky metamfetamin – base (tj. asi 200 dávek po 50 miligramech). Šlo o
orientační hodnoty, které pokynem obecné povahy č. 2/2006 a předtím shodně
pokynem obecné povahy č. 6/2000 stanovila nejvyšší státní zástupkyně pro postup
státních zástupců při postihu trestného činu nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zák. Tento interní
předpis s účinností v soustavě státního zastupitelství nebyl sice pro soudy
závazný, avšak pokud podle něho státní zástupci postupovali, bylo to soudy
akceptováno vzhledem k tomu, že uvedené hodnoty byly stanoveny se zřetelem k
poznatkům lékařské vědy o účincích drog na lidský organismus a opíraly se i o
mezinárodní zkušenosti. Jinak je třeba poznamenat, že trestní zákon účinný do
31. 12. 2009 jako znak žádného z drogových trestných činů nestanovil jeho
spáchání „ve značném rozsahu“ ani „ve velkém rozsahu“, takže vůbec nevyvstávala
otázka výkladu těchto pojmů. Tyto pojmy nově zavedl trestní zákoník účinný od
1. 1. 2010, který zároveň převzal z předcházejícího trestního zákona pojmy
„množství větší než malé“ a „ve větším rozsahu“.
Trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010 převzetím dosavadních a stanovením nových
pojmů, které vyjadřují rozsah spáchání drogových trestných činů, vytvořil
předpoklady pro výraznější diferenciaci trestního postihu pachatelů, a to nejen
z hlediska samotného rozsahu trestných činů, ale také v závislosti na tom, vůči
jakým osobám jsou tyto trestné činy páchány.
Základní drogový trestný čin, jak je upraven v § 283 odst. 1 tr. zákoníku, není
vázán na nějaké množství drogy či rozsah spáchání. Tato vazba se promítá teprve
do konstrukce okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby. Podle § 283
odst. 2 písm. c) tr. zákoníku je přísněji trestný pachatel, který spáchá čin
„ve značném rozsahu“, míněno ovšem ve vztahu k dospělým osobám. Stejně je podle
§ 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku trestný pachatel, který spáchá čin „ve
větším rozsahu“, pokud se činu dopustí vůči dítěti (míněna osoba mladší
osmnácti let), resp. „v množství větším než malém“, pokud se činu dopustí vůči
dítěti mladšímu patnácti let. Ještě přísněji trestný je podle § 283 odst. 3
písm. c) tr. zákoníku pachatel, který spáchá čin „ve velkém rozsahu“, míněno
vůči dospělým osobám a dítěti ve věku od patnácti let, a podle § 283 odst. 3
písm. d) tr. zákoníku pachatel, který spáchá čin „ve větším rozsahu“ vůči
dítěti mladšímu patnácti let.
Trestní zákon účinný do 31. 12. 2009 rovněž nestanovil žádné minimální množství
drogy ani žádný minimální rozsah spáchání v rámci znaků srovnatelného
základního drogového trestného činu podle § 187 odst. 1 tr. zák. Spáchání činu
„ve větším rozsahu“ bylo okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby jen
podle § 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. bez ohledu na to, vůči jakým osobám byl
čin spáchán. Jinak byly okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby
koncipovány bez jakékoli návaznosti na rozsah spáchání činu, a to i v
ustanovení § 187 odst. 2 písm. b) tr. zák., podle kterého se postihoval čin
spáchaný vůči osobě mladší než osmnáct let, a v ustanovení § 187 odst. 3 písm.
b) tr. zák., podle něhož se postihoval čin spáchaný vůči osobě mladší patnácti
let.
Výraznější diferenciace okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby,
jak ji stanoví trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010, rozhodně není důvodem pro
to, aby se nějak zásadně měnil výklad pojmu „ve větším rozsahu“, tj. výklad
pojmu, jehož v souvislosti s vymezením rozsahu spáchání trestného činu
používají oba kodexy. Tento závěr je evidentně podporován i tím, že pokud bylo
ve vztahu k jednotlivým typům drog nařízením vlády č. 467/2009 Sb. stanoveno,
co je „množství větší než malé“, nedošlo k žádným podstatným změnám oproti
dosavadnímu výkladu, na kterém se soudní praxe ustálila tak, že soudy
akceptovaly postup státních zástupců usměrněný citovanými pokyny obecné povahy
vydanými nejvyšší státní zástupkyní. Došlo sice k drobnějším odchylkám, ale ty
vyznívají konkrétně u pervitinu tak, že pokud jde o účinnou látku, je v
citovaném nařízení vlády oproti dosavadní soudní praxi (0,5 gramu) stanovena
nepatrně zvýšená hodnota vymezující „množství větší než malé“ (0,6 gramu). Za
účinnosti nového trestního zákoníku jde tedy o to, aby byly vyloženy nově
zavedené pojmy, které se týkají vymezení rozsahu spáchání trestného činu, tj.
pojem „ve značném rozsahu“ a pojem „ve velkém rozsahu“, a nikoli o to, aby byl
nějak korigován výklad stávajícího pojmu „ve větším rozsahu“.
Kvantifikace rozsahu drogového trestného činu, jak je vymezena zákonnými znaky
„ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a „ve velkém rozsahu“, musí
vyjadřovat takové odstupňování, které rovnoměrně a plynule postihuje celou
škálu typicky se vyskytujících případů. Přitom jednotlivé znaky vyjadřující
rozsah spáchání trestného činu musí mít ve vzájemné relaci přiměřený a zároveň
dostatečně citelný odstup, tak aby tím byla vyjádřena typově rozdílná míra, v
níž je dotčen chráněný zájem. Nejvyšší soud považuje za logické, aby určitým
východiskem naznačeného odstupňování byl vzájemný poměr pojmů „množství větší
než malé“ a „ve větším rozsahu“, protože při výkladu těchto pojmů se soudní
praxe ustálila již v rámci výkladu trestního zákona účinného do 31. 12. 2009.
Aplikují-li se tyto zásady na posuzovaný případ, v němž jde o posouzení otázky,
zda je či není spácháním činu „ve značném rozsahu“ nelegální nakládání s
množstvím 89 gramů metamfetaminu (pervitinu), pak je namístě závěr, že nejde o
značný rozsah. Jestliže u metamfetaminu bylo „množství větší než malé“ vázáno
na přítomnost alespoň 0,5 gramu látky metamfetamin – base, což reprezentovalo
asi 10 dávek po 50 miligramech, a „větší rozsah“ byl podmíněn přítomností
alespoň 10 gramů látky metamfetamin – base, což reprezentovalo asi 200 dávek po
50 miligramech, je zřejmé, že u této drogy „větší rozsah“ byl v podstatě
dvacetinásobkem „množství většího než malého“. Za přiměřené vyjádření rozdílu
mezi spácháním činu „ve větším rozsahu“ a spácháním činu „ve značném rozsahu“
Nejvyšší soud pokládá takový vztah, při kterém „značný rozsah“ je alespoň
dvacetinásobkem „většího rozsahu“, neboť tím je do poměru mezi uvedenými pojmy
přenesen stávající poměr mezi pojmy „množství větší než malé“ a „větší rozsah“
a zároveň je plynule, s odpovídajícím odstupem a dostatečně diferencovaně
vystižena gradace jednotlivých znaků vymezujících rozsah spáchání činu.
Jestliže se u pervitinu podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 467/2009 Sb.
vyžaduje 0,6 gramu coby nejmenší množství účinné látky, jež musí obsahovat
látka označená jako droga, aby bylo její množství považováno za „množství větší
než malé“, pak „větší rozsah“ předpokládá přítomnost alespoň 12 gramů a „značný
rozsah“ vyžaduje přítomnost alespoň 240 gramů. Posuzované množství 89 gramů
metamfetaminu, o které šlo ve věci obviněného P. M. této hranice nedosahuje.
Uplatnění zásad vyložených v předcházejících částech tohoto usnesení neznamená
žádné apriorní zmírnění trestní represe při postihu drogových trestných činů,
ale prohloubení diferenciace tohoto postihu v závislosti na rozsahu trestné
činnosti a na tom, zda tato trestná činnost směřuje proti rozlišeným věkovým
kategoriím mládeže. V této spojitosti lze odkázat na to, že trestní sazby
stanovené jednak v ustanovení § 283 odst. 1 tr. zákoníku a jednak v
ustanoveních § 283 odst. 2, 3 tr. zákoníku mají dostatečně široké rozpětí,
vzájemně se překrývají a plně umožňují stanovit druh a výměru trestu tak, aby
to v konkrétních případech náležitě vystihovalo mimo jiné i povahu a závažnost
trestného činu. Za tohoto stavu není nutné zajišťovat přiměřený trestní postih
prostřednictvím takového výkladu zákona, který by byl projevem tendence ke
stanovení co nejnižších hranic zákonných znaků vyjadřujících rozsah spáchání
trestného činu.
Nejvyšší soud si je vědom toho, že při stanovení určitého množství drogy jako
spodní hranice „značného rozsahu“ je třeba podpůrně vzít v úvahu i některé
další okolnosti, za nichž byl čin spáchán, zejména způsob, jakým pachatel s
látkou nakládal, dobu, po kterou tak činil, počet osob, jimž látku opatřil,
atd. (k tomu viz přiměřeně č. 1/2006 Sb. rozh. tr.). Takové okolnosti ovšem
nabývají na významu tehdy, jestliže množství drogy je blízko hranice rozhodné
pro naplnění uvedeného zákonného znaku. V posuzovaném případě se jednalo o
množství drogy, které bylo od hranice „značného rozsahu“ vzdáleno natolik, že
naznačené okolnosti ani ve svém souhrnu nebyly s to odůvodnit závěr o naplnění
znaku „ve značném rozsahu“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11.
2010, sp. zn. 7 Tdo 1337/2010).
Krajský soud v Českých Budějovicích nijak nepochybil, pokud po zrušení rozsudku
Okresního soudu ve Strakonicích uznal obviněného P. M. vinným přečinem
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a skutek neposoudil podle § 283 odst. l,
2 písm. c) tr. zákoníku. Dovolací soud se sice neztotožnil se způsobem, jímž
Krajský soud v Českých Budějovicích vyložil znak ,,ve značném rozsahu“, přesto
krajský soud rozhodl věcně správně. K výkladu byl krajský soud donucen
legislativní praxí, která nejen v tomto, ale i v jiných případech, přenechává
výklad některých, pro posuzování soudní praxí významných zákonných pojmů
soudům, čímž velmi často dochází k jejich nejednotnému posuzování, prodlužování
řízení a zvýšeným nákladům řízení. Nejvyšší soud shledal, že napadený rozsudek
není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve
smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto nedůvodné dovolání nejvyšší státní zástupkyně podle § 265i
odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek §
265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek