7 Tdo 19/2018-30
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 1. 2018 o dovolání obviněného T. P. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. 9 To 197/2017, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 7/2017 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného T. P. odmítá.
Obviněný T. P. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. 9 To 197/2017, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 3 T 7/2017. Odkázal na důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. Dovoláním se domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i odsuzující rozsudek a věc vrátil k novému projednání soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání
proti napadenému rozhodnutí je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř.], avšak bylo podáno opožděně.
Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci (a opatrovníku), běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
Z předloženého spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 3 T 7/2017 Nejvyšší soud zjistil, že napadené usnesení bylo doručeno obviněnému dne 18. 7. 2017 a jeho obhájci dne 17. 7. 2017. Posledním dnem zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1, 2 tr. ř. bylo tedy pondělí 18. 9. 2017 (§ 60 odst. 2 tr. ř.).
Dovolání prostřednictvím obhájce podal obviněný až dne 6. 11. 2017, tedy opožděně.
Ještě předtím sice v dovolací lhůtě sám obviněný učinil podání (došlé však Obvodnímu soudu pro Prahu 4, tedy soudu nepříslušnému, dne 18. 9. 2017 – viz č. l. 621), které označil mimo jiné jako „dovolání“ a které doplnil dalším podáním označeným jako „dovolání“, podaným na poště dne 18. 9. 2017 a adresovaným Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (č. l. 616-619), toto podání však nelze považovat za dovolání ve smyslu trestního řádu.
Podle § 265d odst. 2 tr. ř. totiž obviněný může podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3 tr. ř.). Z obsahu napadeného usnesení Městského soudu v Praze je zřejmé, že toto rozhodnutí zákonem předepsané poučení o dovolání obsahuje.
Jestliže tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě (prostřednictvím pošty ve smyslu § 265e odst. 3 tr. ř.) bylo učiněno podání obviněného, které obviněný označil jako „dovolání“, o dovolání nejde, neboť nebyla splněna zákonná podmínka, že obviněný musí dovolání podat prostřednictvím obhájce (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 3 Tdo 101/2004, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 4/2004, č. T 679).
Podání, které obviněný učinil jinak než prostřednictvím obhájce, tedy v tomto případě podání, které si sám sestavil, nemá žádné právní účinky ve vztahu k dovolacímu řízení. To mimo jiné znamená, že takové podání není způsobilé ani k tomu, aby jím byla zachována zákonná dovolací lhůta. Má-li být dovolání podáno v zákonné lhůtě, musí být ve lhůtě učiněno prostřednictvím obhájce. Z toho zákon nepřipouští žádnou výjimku.
Za dovolání ve smyslu ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. je nutno považovat až dovolání obviněného podané dne 6. 11. 2017 prostřednictvím obhájce Mgr. Pavla Říčky (č. l. 637), byť se v něm poukazuje na výše zmíněné podání obviněného ze dne 18. 9. 2017 jako na dovolání, což je však irelevantní.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako dovolání opožděně podané, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával. Rozhodl tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. ledna 2018
JUDr. Petr Hrachovec předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Josef Mazák