USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 9. 2024 o dovolání obviněného P. V. podaném proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 4. 2024, sp. zn. 10 To 46/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 82/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 1. 2024, č. j. 3 T 82/2023-1100, byl pod bodem I. obviněný P. V. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku dílem ve stadiu dokonaném (ad 1., 2., 3., 4., 12., 13., 14.) a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (ad 15.), přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr.
zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Naproti tomu byl obviněný pod bodem II. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 1. 9. 2023, sp. zn. 1 ZT 392/2022, pro skutky popsané ve zprošťující části rozsudku, neboť nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchal obviněný.
V souvislosti s tímto výrokem pak bylo podle § 229 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
2. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný P. V. v podstatě v tím, že 1. v Hradci Králové v době od 22. 6. 2022 16:00 hod. do 26. 6. 2022 16:30 hod. vnikl po rozbití skleněné okenní výplně a vysazení dřevěného rámu okna v kotelně do suterénu řadového domku v ulici XY XY a ze suterénu měl dále přístup do celého domu, který následně celý prohledal a z místnosti obývacího pokoje v přízemí odcizil z peněženky uložené v obývací stěně částku 20 000 Kč, dále z ložnice v prvním patře vyndal zde uloženou šperkovnici uloženou ve stěně v zásuvce vpravo vedle postelí, ze které odcizil šperky podrobně specifikované ve výroku rozsudku, dále z místnosti ložnice v prvním patře odcizil ze zde uložené peněženky ve stolku částku 36 000 Kč, kdy tímto jednáním způsobil celkovou škodu na odcizení ve výši 265 500 Kč manželům V.
F. a M. F., a dále škodu na poškození rozbité dvojité skleněné výplně okna v suterénu v částce 1 050 Kč, přičemž v dané věci bylo ze strany pojišťovny ČSOB Pojišťovna, a. s., vyplaceno M. F. pojistné plnění ve výši 17 310 Kč, 2. v Hradci Králové v době od 24. 6. 2022 07:00 hod. do 26. 6. 2022 16:30 hod. vnikl po rozbití skleněné okenní výplně a vysazení dřevěného rámu okna v kotelně do suterénu řadového domku v ulici XY XY, odkud měl dále přístup do celého domu, který následně prohledal, a z místnosti obývacího pokoje ze sekretáře vyndal peněženku, ze které odcizil kuny (chorvatskou měnu) v přepočtu na české koruny v hodnotě 75 000 Kč, a dále způsobil škodu poškozením rozbité dvojité skleněné výplně okna v suterénu v částce 1 050 Kč, kdy tímto jednáním byla způsobena celková škoda ve výši 76 050 Kč poškozenému J.
L., 3. v Hradci Králové v době od dne 1. 7. 2022 11:00 hod. do dne 3. 7. 2022 16:15 hod. v ulici XY XY u řadového domu nezjištěným způsobem za užití násilí poškodil dvojitou skleněnou výplň okna od koupelny rozměru 60 x 118 cm (škoda 688 Kč), tímto oknem vstoupil do vnitřních prostor domu, dům v přízemí a v 1. patře prohledal a z ložnice, která se nachází v 1. patře, tak z plastové krabičky, která byla v komodě, odcizil šperky podrobně specifikované ve výroku rozsudku, 1 ks hodinek značky Prim, čímž poškozené J.
M. způsobil celkovou škodu ve výši 20 388 Kč, přičemž poškozené byla škoda nahrazena pojišťovnou Generali Česká pojišťovna, a. s., v rámci pojistného plnění, a to ve výši 24 640 Kč,
4. v Hradci Králové v době od dne 30. 6. 2022 15:30 hod. do dne 3. 7. 2022 16:15 hod. v ulici XY XY u řadového domu nezjištěným způsobem za užití násilí poškodil dvojitou skleněnou výplň okna od koupelny rozměru 60 x 118 cm (škoda 688 Kč), tímto oknem vstoupil do vnitřních prostor domu, dům v přízemí a 1. patře prohledal, kdy ze skříně za zádveří vstupních dveří do domu odcizil finanční hotovost ve výši 1 000 Kč a dále z ložnice, která se nachází v 1. patře, tak z papírových krabiček, které byly na poličce, odcizil šperky podrobně specifikované ve výroku rozsudku a 1 ks kamene zeleného Smaragdu, čímž poškozenému J. R. způsobil celkovou škodu ve výši 24 188 Kč, 12. v XY v době od 17:00 hodin dne 9. 7. 2022 do 10:45 hodin dne 10. 7.
2022 v ulici XY XY vniknul do třípatrového rodinného domu, a to tím způsobem, že rozlomil zámek značky FAB u zahradní branky a poškodil krycí štítek daného zámku, čímž způsobil škodu poškozením ve výši 665 Kč, následně vstoupil na pozemek poškozených, kde přelepil na domě skleněnou výplň bočního okna izolepou a poté dané okno nezjištěným předmětem rozbil, čímž způsobil škodu poškozením skleněné výplně okna ve výši 1 599 Kč, následně vniknul do domu, kde z 1. patra v obýváku odcizil láhev alkoholu o objemu 0,7 litru značky Hennessy a dále finanční hotovost 2 000 Kč, která byla uložena v peněžence a tato umístěna v kabelce na chodbě, poté ve 2.
patře odcizil ze šatny, šperkovnice na okenním parapetu a dětského pokoje šperky podrobně specifikované ve výroku rozsudku, dále z rodinného domu odcizil autokameru značky NAVITEL R 600 a 1x klíč FAB od vstupních dveří daného domu, a tímto způsobil poškozeným S. S. a Z. S. škodu odcizením ve výši 39 173,90 Kč a škodu poškozením ve výši 2 464 Kč, přičemž bylo ze strany pojišťovny Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, vyplaceno poškozenému Z. S. pojistné plnění ve výši 57 152 Kč, 13.
v XY v době od 15:00 hod. dne 7. 7. 2022 do 17:30 hod. dne 13. 7. 2022 v ulici XY XY vniknul do třípatrového rodinného domu a to tím způsobem, že rozbil skleněnou výplň sklepního okna z čelní strany domu, čímž způsobil škodu poškozením ve výši 644 Kč, kdy takto si okno dále otevřel, čímž měl pak volný vstup po celém domě, kde z 1. patra obývacího pokoje odcizil finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, která byla uložená v peněžence, poté ve 2. patře ložnice odcizil šperky podrobně specifikované ve výroku rozsudku, kdy tímto jednáním způsobil poškozené M.
O. škodu odcizením v celkové výši 24 200 Kč a škodu poškozením skleněné výplně okna ve výši 644 Kč, přičemž bylo ze strany pojišťovny Generali Česká pojišťovna, a. s., vyplaceno poškozené pojistné plnění ve výši 25 398 Kč,
14. v XY dne 25. 9. 2022 v 02:19 hod. v přízemí rodinného domu číslo XY na ulici XY rozbil dvojitou skleněnou výplň plastového okna a vytvořeným otvorem si plastové okno otevřel, načež vnikl do rodinného domu, který prohledal a odcizil šperky podrobně specifikované ve výroku rozsudku, finanční hotovost 20 000 Kč, 1 600 EUR (39 448 Kč), 5 000 forintů (30 420 Kč), čímž B. H. způsobil škodu odcizením dle odborného vyjádření 334 468 Kč a škodu poškozením 1 950 Kč, přičemž bylo ze strany pojišťovny Generali Česká pojišťovna, a. s., vyplaceno poškozené pojistné plnění ve výši 236 477 Kč, 15. v XY v době od 23. 9. 2022 do 17:00 hod. dne 25. 9. 2022 na adrese XY XY za účelem vniknutí a odcizení věcí, což se mu nezdařilo, poškodil zámek vchodových dveří domu, čímž poškozenému P. P. způsobil škodu ve výši ve výši 4 500 Kč na poškozených věcech,
čímž shora uvedeným jednáním způsobil celkovou škodu ve výši 781 541,90 Kč na odcizených věcech a 11 658 Kč na poškozených věcech, a výše uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 2 T 42/2017, v právní moci dne 30. 5. 2017, odsouzen za zločin krádeže podle § 205 odst.
1 písm. b), odst. 2, odst. 4
písm. c) tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, mimo jiné k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, který vykonal dne 25. 12. 2020, a k trestu vyhoštění z území České republiky v trvání 7 let.
3. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 4. 2024, č. j. 10 To 46/2024-1177, bylo odvolání obviněného směřující proti výroku o vině pod bodem I. napadeného rozsudku a odvolání státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného do výroku o trestu napadeného rozsudku podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný P. V. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože v řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu, byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 1. 2024, č. j. 3 T 82/2023-1100, spočíval na nesprávném právním posouzení skutků, které jsou obsaženy v jeho výroku o vině.
5. Deklaroval, že předmětných skutků, jak jsou popsány a kvalifikovány v rozsudku okresního soudu, vyjma skutku kvalifikovaného jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, se nedopustil a skutky mu ani nebyly prokázány. Již sama skutečnost, že z původních 15 dílčích skutků, u 7 nebylo prokázáno, že by se jich dopustil, a následně byl k návrhu státní zástupkyně ohledně těchto skutků obžaloby zproštěn, měla avizovat pozorné přezkoumání, zda dalších 8 skutků bylo s dostatečnou mírou jistoty prokázáno. Odvolací soud se námitkami obviněného téměř nezabýval, kdy podle jeho přesvědčení nepřímé důkazy netvořily uzavřený kruh vylučující verzi, že by je spáchala jiná osoba, přičemž ve věci je tak dán extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovým stavem dovozeným soudy. Obecně akcentoval, že ani jedna z velkého množství odcizených věcí u něj nebyla nalezena a ani v jednom případě nebyl přistižen na místě krádeže. Nepopíral, že se pohyboval poblíž takových míst, nicméně tato skutečnost souvisela s jeho pracovní činností, a to roznášením letáků.
6. Ke skutkům pod body 1. až 4. spáchaných v Hradci Králové popřel, že by se jich dopustil. Pohyboval se na místech, kde došlo ke krádežím, neboť roznášel letáky a vracel se tudy do místa, kde přechodně bydlel. Skutečnost, že na místě kontroloval, zda bylo s letáky manipulováno, z čehož by bylo možno poznat přítomnost majitelů domů, označil za ničím nepodloženou interpretaci věci soudem. Ohledně pokládání větviček popřel, že by tak činil a poukázal na to, že o větvičkách se zmiňovala jen jedna poškozená s tím, že tyto neviděla přede dveřmi domu, ale v záhonu růží před domem. Pakliže soud odkázal na výpověď policisty R. T. ohledně shodného způsobu spáchání krádeže ve XY, konstatoval, že ve XY se žádné trestné činnosti nedopustil s odkazem na výpověď téhož svědka o odložení věci. Ke stopě DNA na zvonku domu v XY ulici trval na svém vysvětlení náhodným dotykem zvonku a dodal, že tato stopa nesvědčí o tom, že by byl v domě a vyloupil jej. Nemohly jej pak usvědčovat ani zajištěné trasologické stopy obuvi v XY a XY ulici, neboť tyto vykazují toliko druhovou shodnost a nemají žádnou souvislost s obuví, kterou by nosil a která by u něj byla např. zajištěna.
7. Rovněž popřel, že by v XY spáchal skutky pod body 12. a 13. Ke skutku v ulici XY, z nějž měl být usvědčován kamerovým záznamem, kde měl být údajně zachycen s lahví alkoholu, uvedl, že nebyl osobou na kamerovém záznamu s akcentem na nekvalitu záznamu. Odkázal na svůj návrh již z přípravného řízení na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru antropologie, event. biometrie, který by mohl alespoň s určitou mírou pravděpodobnosti stanovit, zda se na záběrech z kamer nacházel, přičemž tento jeho návrh nebyl bez jakéhokoli zdůvodnění akceptován. Spáchání skutku v ulici XY soud dovodil toliko ze zajištěné pachové stopy z peněženky uvnitř domu. K této uvedl, že se sem mohla dostat přenosem zvenku domu, kde mohl klást letáky, dotknout se zábradlí atd., a to samé mohli udělat poškození po zjištění krádeže. Takový přenos je možný, což vyplývá i z odborných studií s tématem pachových stop. V této souvislosti odkázal rovněž na velkou nespolehlivost pachové identifikace i na soudní praxi, která požaduje, aby takovýto důkaz nebyl pro uznání viny důkazem osamoceným, ale byl používán jen v případech, kdy doplňuje důkazy jiné, nicméně v daném případě soud jiné důkazy nemá.
8. Ke skutkům pod body 14. a 15. spáchaných v XY měl soud jeho vinu dovodit z jeho stopy DNA na lahvi alkoholu nalezené „naproti“ vykradeného domu č. p. XY, z modu operandi pachatele, toho, že se měl inkriminovaného dne pohybovat na nádraží v XY, kde byl zachycen kamerami a výpovědí taxikáře, který uvedl, že na nádraží vezl muže, který hovořil slovensky. Na základě výše uvedeného ho měl soud bez bližšího zdůvodnění uznat vinným i pokusem o vyloupení domu č. p. XY v XY. Konstatoval, že dovodit vinu pachatele z krádeže a pokusu krádeže jen z takto zajištěné stopy DNA, kdy navíc podle policejního plánku místo nálezu lahve není naproti vykradenému domu, ale ve značné vzdálenosti od něj, a z toho, že v den, kdy ke skutkům došlo, byl zachycen kamerami v XY na nádraží, je zcela absurdní myšlenkový postup.
9. Ke všem uvedeným skutkům dodal, že pokud soudy odkázaly na stejný modus operandi, kterým byly spáchány, pak pouhým nahlédnutím do statistik lze doložit, že k vloupání do rodinných domků dochází ve valné většině právě způsobem, který byl u daných skutků zjištěn, tj. pachatel rozbije skleněnou výplň okna nebo vstupních dveří a takto do domu vnikne a z domů většinou odcizí peníze a šperky. Způsob, kterým pachatel provedl skutky popsané shora, nelze označit za atypický, aby podle něj bylo možno označit konkrétního pachatele. Navíc u skutku pod bodem 15. je zřejmé, že pokus o vniknutí do domku byl proveden jiným způsobem, a to přes zámek vstupních dveří, který byl poškozen. Okresní soud tak měl k dispozici toliko nepřímé důkazy, přičemž tyto netvořily vzájemně propojený nepřerušený, resp. uzavřený řetězec, který jinou alternativu, než vinu obviněného, nepřipouští. Důkazy měly být vyhodnoceny jako nedostatečné a za použití zásady in dubio pro reo měl být ohledně těchto 8 dílčích útoků obžaloby zproštěn. Vytýkal pak odvolacímu soudu, že se jeho námitkami nezabýval. Rozhodnutí soudů se podle něj opírají o nepřesvědčivá skutková zjištění, jsou s těmito zjištěními v hrubém rozporu, a tato skutečnost se odráží v nesprávném právním posouzení věci.
10. Závěrem proto navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal v potřebném rozsahu věc znovu projednat a rozhodnout.
11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Nejvyššímu soudu sdělil, že po seznámení se s obsahem dovolání obviněného a obsahem soudních rozhodnutí se nebude k dovolání vyjadřovat.
III. Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že
dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným, prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), avšak je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
13. Nejvyšší soud nejprve konstatuje, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s odkazem na existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v předchozím řízení, neboť rozsudek okresního soudu podle jeho přesvědčení spočíval na nesprávném právním posouzení skutku. Je s podivem (jeho podání je datováno k 31. 5. 2024 a podáno 3. 6. 2024), že zřejmě nereflektoval posun v dikci zákona, neboť s účinností od 1. 1. 2022 byl pod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zařazen nový dovolací důvod (čímž současně došlo i k přejmenování následujících písmen), který je naplněn, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Vymezení tohoto důvodu v zásadě úzce navazuje na Ústavním soudem vymezená pochybení stran vad důkazního řízení, jejichž přítomnost může mít za následek porušení práva na spravedlivý proces, která ovšem nyní nejsou součástí extenzivního výkladu některého z dovolacích důvodů, ale přímým obsahem dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022.
14. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů.
15. Podstatou dovolací argumentace obviněného bylo tvrzení, že se vytýkaných skutků nedopustil a současně mu nebyly ani s dostatečnou mírou jistoty prokázány. Polemizoval tedy s hodnocením provedených důkazů soudy, deklaroval extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, z čehož usuzoval na nesprávné právní posouzení věci. Byť tedy formálně brojil proti užitým právním kvalifikacím přečinu krádeže, přečinu porušování domovní svobody a přečinu poškození cizí věci, svou argumentaci vystavěl výlučně na odlišném skutkovém podkladě než na tom, který byl zjištěn soudy obou stupňů. Uvedené námitky tudíž nelze podřadit pod zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. [obviněným nesprávně označen jako písm. g)]. Platí totiž, že v rámci zvoleného dovolacího důvodu je skutkový stav hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Vznesenou dovolací argumentaci je možno jen s notnou dávkou tolerance podřadit pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dovolatel výslovně nedefinoval předvídaný zjevný rozpor mezi rozhodnými skutkovými zjištěními určujícími pro naplnění znaků trestných činů s obsahem provedených důkazů, jak vyžaduje první alternativa shora citovaného dovolacího důvodu, tj. konkrétní vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se námitka týká, v čem konkrétně je spatřován zjevný rozpor s provedenými důkazy, a proč jsou tato skutková zjištění podstatná (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22). Lze však připustit, že spatřoval hrubý rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištění a provedenými (vyjmenovanými) důkazy s odkazem na neprokázání skutečnosti, že se jednotlivých dílčích útoků dopustil. Nejvyšší soud ovšem jeho výhradám nemohl přiznat opodstatnění.
16. Nejdříve nutno v obecné rovině k podanému mimořádnému opravnému prostředku akcentovat, že dovolací námitky jsou pouze opakováním námitek obviněného, které uplatňoval v průběhu celého trestního řízení, a soudy obou stupňů se s nimi řádně vypořádaly. Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů je dostatečně zřejmé, jak hodnotily provedené důkazy a k jakým závěrům přitom dospěly. Je zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením, učiněnými skutkovými zjištěními relevantními pro právní posouzení i přijatými právními závěry.
17. Ve vztahu ke skutkům pod body 1. až 4. s ohledem na obsah skutkových námitek nutno zopakovat přezkoumatelné úvahy zejména nalézacího soudu (viz odstavec 23. odůvodnění jeho rozsudku), jenž svá skutková zjištění založil na skutečnosti, že se obviněný pohyboval v místech spáchání jednotlivých dílčích útoků přesně v době, kdy došlo k vyloupení domů a poškození věcí. Byl zřetelně zachycen na kamerových záznamech, jak opakovaně v nočních i denních hodinách chodí v ulicích, kde byly domy vykradeny, kdy si domy obhlížel, vstupoval na schodiště a pokládal letáky či jiné předměty, kdy následně kontroloval, zda s nimi bylo manipulováno.
Kontroly činil v relativně krátkém časovém úseku za sebou, což bylo vyhodnoceno jako kontrola objektů na přítomnost jejich majitelů. Jeho obhajoba, že toliko roznášel letáky, byla shledána nevěrohodnou. Pakliže popřel pokládání větviček, poškozená J. M. stvrdila, že u záhonku růží se nacházely dvě větvičky, túje a vrba, kdy tyto stromy na zahradě neměli ani neví o tom, že by někdo ze sousedů tyto stromy na svém pozemku měl, a před jejím odjezdem z domu se zde větvičky na zemi nenacházely. Nalézací soud rovněž odkázal na analytické zprávy z Hradce Králové a XY, kdy vyšetřoval R.
T v případě vyloupení domu ve XY konstatoval shodné znaky, tedy letáky a větvičky před vchodem, kdy na záběrech byla opakovaně zachycena osoba ztotožněná jako obviněný v této věci P. V. (bez ohledu na skutečnost, že věc ve XY byla odložena). Jeho vina byla prokázána též typově shodnými trasologickými stopami zajištěnými v XY a XY ulici, a stopa DNA obviněného v XY ulici na zvonku. Zjištěná stopa potvrzuje přítomnost obviněného, jenž kontroloval, zda jsou majitelé doma. Obhajoba o náhodném kontaktu se zvonkem byla shledána nevěrohodnou, neboť obviněný neměl důvod zvonit, když nadto zvonky nejsou obecně součástí dveří, kam by mohl pokládat předměty.
Konečně za shodnou majetkovou trestnou činnost byl v minulosti odsouzen, kdy se shodoval způsob provedení, tj. odcizení pouze finanční hotovosti a šperků, dále v XY a XY ulici byly u všech vykradených domů zatemněné žaluzie nebo zatažené závěsy, což korespondovalo i s trestnou činností spáchanou ve XY, Plzni a XY, kdy ve všech případech byl na místě činu obviněný zachycen.
18. Dále k výhradám dovolatele ve vztahu k dílčím útokům pod body 12. a 13. spáchaných v XY s ohledem na obsah uplatněné obhajoby nutno konstatovat, že učiněná skutková zjištění se opírala o zajištěné kamerové záznamy, z nichž bylo zřejmé, že se jedná o osobu obviněného, který se v době páchání trestné činnosti pohyboval na místě činu. V ulici XY pak mimo finanční hotovost odcizil i lahev alkoholu, s níž byl zachycen na kamerovém záznamu. O přítomnosti obviněného v domě v ulici XY svědčila i zajištěná pachová stopa na peněžence uvnitř domu, která náležela právě obviněnému. Obhajoba dovolatele stran možného způsobu přenesení této pachové stopy byla shledána účelovou až absurdní, neboť jím nebylo možno úplně pachovou stopnu přenést, kdy se navíc jednalo o dům poškozené M. O., která již delší domu pobývala mimo dům a její dcera s manželem dům kontrolovali jednou za sedm až deset dnů, a daném případě přenos pachové stopy na peněženku uloženou uvnitř domu, z níž byla odcizena hotovost v celkové výši 10 000 Kč, byla shledána nepravděpodobnou. I v případě těchto dílčích útoků lze plně odkázat na odůvodnění rozsudku nalézacího soudu (viz odstavec 24.).
19. Konečně ve vztahu k dílčím útokům pod body 14. a 15. spáchaným v XY byla vina obviněného (jak je podrobně popsáno v odstavci 25. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu) prokázána na základě zajištěné stopy DNA obviněného na lahvi alkoholu, která byla v pozorovatelně obviněného naproti vykradenému domu č. p. XY s odkazem na odborné vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví genetiky, a zajištěnou fotografickou dokumentaci. Nelze přitom přisvědčit dovolateli, že by se místo nálezu lahve nacházelo ve značné vzdálenosti od vykradeného domu (viz náčrtek místa činu na č. l. 749). I v případě této trestné činnosti byl stejný modus operandi, tedy pohozené letáky, kdy byla odcizena opět toliko finanční hotovost a šperky (pokud jde o dílčí útok pod bodem 15. k odcizení věcí nedošlo). Rovněž bylo poukázáno na kamerové záznamy na vlakovém nádraží v XY, na kterém se obviněný prokazatelně pohyboval ve dne, kdy došlo k vloupáním, resp. pokusu, a na svědeckou výpověď taxikáře J. H., vezoucího obviněného na vlakové nádraží v XY, který si vybavoval, že muž mluvil slovensky.
20. Existence případného zjevného rozporu mezi učiněnými rozhodnými skutkovými zjištěními soudů a obsahem provedených důkazů nemůže být založena jen na tom, že obviněný předkládá vlastní hodnocení důkazů a dovozuje z toho jiné skutkové, popř. i právní závěry (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013). Nejvyšší soud jako soud dovolací není jakousi třetí instancí plného skutkového přezkumu. Zjevný rozpor skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu s obsahem provedených důkazů, je namístě dovodit zejména, pokud by skutková zjištění neměla vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, případně nevyplývala z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, anebo že zjištění jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod., k čemuž však nedošlo.
Soudy totiž na základě dokazování, provedeného v dostatečném rozsahu, dovodily průběh skutkového děje tak, jak je popsán výše. V provedených důkazech nelze shledat rozpory se zjištěným skutkovým stavem. Jedná se o důkazy, které ve svém souhrnu tvoří logickou soustavu vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících důkazů ve svém celku shodně prokazujících skutečnost, že se dovolatel dopustil shora popsaného jednání. V těchto souvislostech je potřeba zdůraznit, že pokud soudy nižších stupňů při vyvozování svých skutkových závěrů vycházely pouze z nepřímých důkazů, nelze konstatovat, že by jejich skutková zjištění byla založena na svévolných či spekulativních úvahách, resp. že by se mohlo jednat o extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů.
Současně bylo zdůvodněno, proč soudy neuvěřily verzi prezentované obviněným, která byla provedenými důkazy vyvrácena.
21. Nejvyšší soud tak mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Hradci Králové, z nichž v napadeném usnesení vycházel Krajský soud v Hradci Králové, na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, požadovaný zjevný rozpor neshledal. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad v provedených důkazech, které nalézací soud řádně zhodnotil a svůj postup vysvětlil v odůvodnění rozsudku. Odvolací soud se s jeho závěry ztotožnil a své úvahy rovněž odůvodnil. V podrobnostech proto Nejvyšší soud na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů odkazuje. Není předmětem řízení o dovolání jednotlivé důkazy znovu dopodrobna reprodukovat, rozebírat, porovnávat, přehodnocovat a vyvozovat z nich vlastní skutkové závěry. Lze proto uzavřít, že soudy nižších stupňů k náležitému objasnění věci provedly všechny potřebné důkazy, tak jak to vyžaduje ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., tyto i náležitě hodnotily v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., takže zjistily takový skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro náležité rozhodnutí ve věci. Hodnocení důkazů soudy nižších stupňů nevykazuje žádné znaky libovůle či svévole, nýbrž odpovídá zásadám logiky. Nemohl-li být v nyní posuzované věci shledán zjevný rozpor, nemohla být ani porušena procesní zásada in dubio pro reo. Zásada in dubio pro reo, která vyplývá ze zásady presumpce neviny, znamená, že za situace, kdy nelze odstranit dalším dokazováním důvodné pochybnosti o skutkové otázce významné pro rozhodnutí ve věci, je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného. V této věci však pochybnosti o průběhu skutkového děje nevznikly.
22. Na okraj je nutno dodat, že jestliže dále obviněný ne zcela jasně identifikoval vadu důkazního řízení spočívající v nedůvodném neprovedení jím navrhovaným důkazem znaleckým posudkem z oboru antropologie, event. biometrie, jenž by mohl s určitou mírou pravděpodobnosti stanovit, zda se na záběrech z kamer nacházel, nelze v této části jeho argumentaci podřadit pod shora citovaný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to v té jeho alternativě, podle níž ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním určujícím pro naplnění znaků trestného činu nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 9. 1. 2024 (na č. l. 1077) je zřejmé, že před prohlášením důkazního řízení za skončené a přednesením závěrečných návrhů neměla žádná ze stran návrhy na doplnění dokazování. Z protokolu o veřejném zasedání o podaném odvolání ze dne 4. 4. 2024 (na č. l. 1171) se pak uvádí, že rovněž nebyly předloženy návrhy na doplnění dokazování.
23. Obviněný rovněž uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. [byť je opětovně nutno poukázat na skutečnost, že jej označil jako písm. l)], který obsahuje dvě základní alternativy: dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, tj. dovolateli bylo v odvolacím řízení odepřeno meritorní přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně (někdy se zde ještě rozlišují dvě podalternativy – zamítnutí opravného prostředku z formálních důvodů a jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí), nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř.
24. Obviněný jej uplatnil v jeho druhé alternativě, tedy v návaznosti na existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. [označeného jako písm. g)]. Jestliže však bylo dovolání ve vztahu k tomuto dovolacímu důvodu podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a ve vztahu k důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. shledáno zjevně neopodstatněným, plyne z logiky věci, že stejné závěry platí i z hlediska důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
V.Závěr
25. Ze shora uvedených skutečností je tak namístě především konstatovat, že naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), h) či m) tr. ř. nebylo možné na základě předložené argumentace dovodit.
26. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto rozhodnutí, proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného P. V. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 9. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu