Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

8 Ao 6/2011

ze dne 2011-12-22
ECLI:CZ:NSS:2011:8.AO.6.2011.87

I. Chce-li se obec při změně územního plánu odchýlit od pravidel uvedených v zásadách územního rozvoje, musí takový postup v odůvodnění změny územního plánu podložit věcně a formálně logicky správnou argumentací, která se bude opírat

o konkrétní skutečnosti. II. Podmínkám § 55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 neodpovídá obecné

konstatování o nemožnosti využití již dříve vymezených zastavitelných ploch a potřebě vymezit plochy jiné. Obec tedy musí v potřebné a přezkoumatelné míře podrobností zdůvodnit nejen to, které zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity a proč

je použít k nové výstavbě nelze, ale i to, proč se u konkrétních pozemků mění jejich

charakteristika z nezastavitelných na zastavitelné, a proč se jeví být vhodnou náhradou za pozemky nevyužité.

I. Chce-li se obec při změně územního plánu odchýlit od pravidel uvedených v zásadách územního rozvoje, musí takový postup v odůvodnění změny územního plánu podložit věcně a formálně logicky správnou argumentací, která se bude opírat

o konkrétní skutečnosti. II. Podmínkám § 55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 neodpovídá obecné

konstatování o nemožnosti využití již dříve vymezených zastavitelných ploch a potřebě vymezit plochy jiné. Obec tedy musí v potřebné a přezkoumatelné míře podrobností zdůvodnit nejen to, které zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity a proč

je použít k nové výstavbě nelze, ale i to, proč se u konkrétních pozemků mění jejich

charakteristika z nezastavitelných na zastavitelné, a proč se jeví být vhodnou náhradou za pozemky nevyužité.

[65] Otázku náležitostí rozhodnutí o námitkách (§ 68 odst. 3 správního řádu) již Nejvyšší správní soud řešil. Např. v rozsudku ze

dne 24. 11. 2010, čj. 1 Ao 5/2010-169,

č. 2266/2011 Sb. NSS) vyslovil, že na odůvodnění rozhodnutí o námitkách je třeba klást

stejné požadavky jako v případě klasických

správních rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu). Musí z něho být seznatelné, z jakého důvodu považuje obec námitky uplatněné

oprávněnou osobou (§ 52 odst. 2 stavebního

zákona z roku 2006) za liché, mylné nebo

vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti

předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené. Zajisté nelze

vždy očekávat, že každá námitka bude vypořádána vyčerpávajícím způsobem a do nejmenších podrobností. Přesto však musí být

vždy jasně seznatelné, proč ji správní orgán

považuje za nedůvodnou; je povinen se zabývat – třeba i stručně – všemi jejími součástmi.

[66] V nyní řešené věci vypořádání námitek ani jeden z těchto požadavků nesplňuje,

protože věcně lze považovat za odůvodnění

pouze jednu větu („nejedná se o zelené svahy

ve smyslu zásad územního rozvoje, ale

o přerušení celoměstského systému zeleně“).

Ta je tak obecná, že z ní nelze zjistit konkrétní důvody pro neakceptování námitky. Navrhovatelky v průběhu pořizování opatření

obecné povahy podaly zcela konkrétní námitku k návrhu změny územního plánu, která

rozsáhle vysvětlovala důvody nesouhlasu

s napadeným opatřením obecné povahy. Odpůrce na ni sice reagoval, ale nedostatečným

způsobem, protože neuvedl důvody, pro něž

námitce nevyhověl. Odpůrce byl povinen

kvalifikovaným způsobem své jednání zdůvodnit. To neučinil.

[66] V nyní řešené věci vypořádání námitek ani jeden z těchto požadavků nesplňuje,

protože věcně lze považovat za odůvodnění

pouze jednu větu („nejedná se o zelené svahy

ve smyslu zásad územního rozvoje, ale

o přerušení celoměstského systému zeleně“).

Ta je tak obecná, že z ní nelze zjistit konkrétní důvody pro neakceptování námitky. Navrhovatelky v průběhu pořizování opatření

obecné povahy podaly zcela konkrétní námitku k návrhu změny územního plánu, která

rozsáhle vysvětlovala důvody nesouhlasu

s napadeným opatřením obecné povahy. Odpůrce na ni sice reagoval, ale nedostatečným

způsobem, protože neuvedl důvody, pro něž

námitce nevyhověl. Odpůrce byl povinen

kvalifikovaným způsobem své jednání zdůvodnit. To neučinil.

[67] Soud se dále zabýval odůvodněním

opatření obecné povahy a zjistil, že ani ono

není ve vytýkaných směrech přezkoumatelné. Soud již v předchozích rozhodnutích vyslovil, že „[i] v odůvodnění opatření obecné

povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se

81

správní orgán řídil při jejich hodnocení a při

výkladu právních předpisů. Protože ve vztahu k výše uvedeným otázkám podmínek pro

vymezení zastavěného území samostatným

postupem odůvodnění napadeného opatření obecné povahy postrádá způsobilé rozhodovací důvody, shledal je soud v této části nepřezkoumatelným“ (srov. rozsudek ze dne

16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136,

č. 1795/2009 Sb. NSS). Podle § 173 odst. 1

správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický

obsah je blíže určován řadou ustanovení

(např. z § 172 odst. 4 správního řádu plyne,

že správní orgán se v odůvodnění opatření

obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172

odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí

o námitkách, které navíc musí obsahovat

vlastní odůvodnění; podle § 60 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 pak odůvodnění

opatření obecné povahy, jímž se vymezuje zastavěné území, vždy obsahuje i vyhodnocení

souladu s § 58 odst. 1 a 2 téhož zákona).

Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174

odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že

v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí

chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí.

[67] Soud se dále zabýval odůvodněním

opatření obecné povahy a zjistil, že ani ono

není ve vytýkaných směrech přezkoumatelné. Soud již v předchozích rozhodnutích vyslovil, že „[i] v odůvodnění opatření obecné

povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se

81

správní orgán řídil při jejich hodnocení a při

výkladu právních předpisů. Protože ve vztahu k výše uvedeným otázkám podmínek pro

vymezení zastavěného území samostatným

postupem odůvodnění napadeného opatření obecné povahy postrádá způsobilé rozhodovací důvody, shledal je soud v této části nepřezkoumatelným“ (srov. rozsudek ze dne

16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136,

č. 1795/2009 Sb. NSS). Podle § 173 odst. 1

správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický

obsah je blíže určován řadou ustanovení

(např. z § 172 odst. 4 správního řádu plyne,

že správní orgán se v odůvodnění opatření

obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172

odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí

o námitkách, které navíc musí obsahovat

vlastní odůvodnění; podle § 60 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 pak odůvodnění

opatření obecné povahy, jímž se vymezuje zastavěné území, vždy obsahuje i vyhodnocení

souladu s § 58 odst. 1 a 2 téhož zákona).

Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174

odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že

v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí

chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí.

[68] Soud si je vědom, že územní plán

hl. m. Prahy zasahuje značně rozsáhlé území;

obecně je tedy možné akceptovat, že míra

konkrétnosti odůvodnění změny územního

plánu hlavního města (především změny rozsáhlé) může být nižší, než v malých obcích.

Tato skutečnost ale nemůže ospravedlnit vypuštění konkrétních důvodů pro změnu

územního plánu. Odpůrce v odůvodnění

změny Z 1201/07 pouze uvedl, že „žadatel

požaduje urbanistické doplnění bytové zástavby podél komunikace Nad Turbovou“.

Takové zdůvodnění nestačí. Odpůrce nijak

nerozvedl, proč žádost akceptoval a považoval ji za důvodnou. Sama žádost nemůže být

jedinou skutečností (tím méně postačujícím

argumentem), na jejímž základě bude přijata

změna, která omezuje městskou zeleň a proti-

82

řečí tedy koncepci stanovené zásadami územního rozvoje.

[69] Odpůrce namítal, že opatření obecné povahy není rozhodnutím, a proto se na

něj § 68 odst. 3 správního řádu nevztahuje.

K této námitce Nejvyšší správní soud uvádí,

že pouhý fakt, že opatření obecné povahy není rozhodnutím, nemůže vést k závěru, že

odůvodnění opatření obecné povahy nemusí

splňovat požadavky správního řádu, jejichž

účelem je přezkoumatelnost správních aktů

a možnost zjistit, proč správní orgán určitý

úkon učinil. Námitka odpůrce i s ohledem na

judikaturu Nejvyššího správního soudu není

důvodná.

[69] Odpůrce namítal, že opatření obecné povahy není rozhodnutím, a proto se na

něj § 68 odst. 3 správního řádu nevztahuje.

K této námitce Nejvyšší správní soud uvádí,

že pouhý fakt, že opatření obecné povahy není rozhodnutím, nemůže vést k závěru, že

odůvodnění opatření obecné povahy nemusí

splňovat požadavky správního řádu, jejichž

účelem je přezkoumatelnost správních aktů

a možnost zjistit, proč správní orgán určitý

úkon učinil. Námitka odpůrce i s ohledem na

judikaturu Nejvyššího správního soudu není

důvodná.

[70] Odpůrce v odůvodnění změny

Z 1201/07 nevysvětlil, proč považuje změnu

nezastavitelného území na území zastavitelné za účelnou. Lze souhlasit s odpůrcem, že

navrhovatelky nemohou očekávat, že okolí jejich nemovitostí zůstane neměnné. Navrhovatelky by ale měly z opatření obecné povahy

zjistit, z jakého důvodu považuje odpůrce

změnu funkce pozemku z důvodu stavby jediného bytového domu za vhodnou.

[71] Nejvyšší správní soud se s touto námitkou navrhovatelek ztotožnil a považoval ji

za důvodnou. Odůvodnění rozhodnutí o námitce, tak i samotné odůvodnění opatření

obecné povahy má zásadní deficity. Napadené opatření obecné povahy je proto v této

části nepřezkoumatelné.

Nesoulad změny Z 1201/07 s cíli

územního plánování a zásadami územního rozvoje

[72] Navrhovatelky dále namítaly, že odpůrce neposoudil, zda je změna Z 1201/07

v souladu se zásadami územního rozvoje.

[73] Smyslem a cílem územního plánování (srov. k tomu § 18 a násl. stavebního zákona z roku 2006) je komplexní řešení funkčního

využití území a vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území,

zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Konkretizaci úkolů územního plánování v repub-

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 1 / 2 013

likových, přeshraničních a mezinárodních

souvislostech určuje politika územního rozvoje, tu dále rozvíjejí na území kraje zásady

územního rozvoje, které nesmí být s politikou územního rozvoje v rozporu. Územní

plán koncepce uvedené v zásadách územního

rozvoje dále rozvíjí s ohledem na skutečné potřeby daného území. Při respektování těchto

pravidel konkretizují zásady územního rozvoje koncepci uvedenou v politice územního

rozvoje a územní plán koncepci uvedenou

v zásadách. Vzniká tak komplexní systém, který vede k jednotnému rozvoji území. V případě, že by se zpracovatelé územních plánů od

této koncepce odchýlili, došlo by k narušení

systému jako celku, proto by k tomuto jednání

měly vést konkrétní důvody, které by pořizovatel územního plánu měl vysvětlit.

[73] Smyslem a cílem územního plánování (srov. k tomu § 18 a násl. stavebního zákona z roku 2006) je komplexní řešení funkčního

využití území a vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území,

zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Konkretizaci úkolů územního plánování v repub-

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 1 / 2 013

likových, přeshraničních a mezinárodních

souvislostech určuje politika územního rozvoje, tu dále rozvíjejí na území kraje zásady

územního rozvoje, které nesmí být s politikou územního rozvoje v rozporu. Územní

plán koncepce uvedené v zásadách územního

rozvoje dále rozvíjí s ohledem na skutečné potřeby daného území. Při respektování těchto

pravidel konkretizují zásady územního rozvoje koncepci uvedenou v politice územního

rozvoje a územní plán koncepci uvedenou

v zásadách. Vzniká tak komplexní systém, který vede k jednotnému rozvoji území. V případě, že by se zpracovatelé územních plánů od

této koncepce odchýlili, došlo by k narušení

systému jako celku, proto by k tomuto jednání

měly vést konkrétní důvody, které by pořizovatel územního plánu měl vysvětlit.

[74] Zásady územního rozvoje jako územně plánovací dokumentace upravují podle

§ 36 stavebního zákona z roku 2006 základní

požadavky na hospodárné a účelné uspořádání území kraje. Na jejich základě se stanoví

koncepce pro dané území, které musí obce

respektovat při tvorbě územních plánů. Zásady územního rozvoje zasahují velké území,

proto není možné vyžadovat, aby se zabývaly

jednotlivými oblastmi podrobně. Závěry uvedené v zásadách územního rozvoje však lze

chápat jako obecná pravidla, které musí obce

dodržovat, a pokud se chtějí od jednotné koncepce pro celé území odchýlit, měly by tuto

změnu dostatečně odůvodnit.

[75] Zásady územního rozvoje stanovují

cíl „zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do

uceleného systému“, dále „rozvíjet systém zeleně, který je významným atributem krajinného rázu, základem zdravého městského

prostředí a kvalitní příměstské krajiny poskytující městu rekreační zázemí“ a „podporovat v kompaktním městě členění zástavby

plošnými i liniovými prvky zeleně, chránit

stávající zelené plochy a podporovat tvorbu

nových“. Tyto zásady jsou sice obecné, ale

jedná se o ucelenou koncepci pro hl. m. Prahu, která má zajistit vhodný vývoj území jako

celku. Odpůrce měl proto pravidla stanovená

zásadami – ač obecná – respektovat a v případě, že považoval za nutné se od nich odchýlit,

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 1 / 2 013

měl toto jednání podložit věcně i formálně logicky správnou argumentací, opírající se

o konkrétní skutečnosti.

[75] Zásady územního rozvoje stanovují

cíl „zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do

uceleného systému“, dále „rozvíjet systém zeleně, který je významným atributem krajinného rázu, základem zdravého městského

prostředí a kvalitní příměstské krajiny poskytující městu rekreační zázemí“ a „podporovat v kompaktním městě členění zástavby

plošnými i liniovými prvky zeleně, chránit

stávající zelené plochy a podporovat tvorbu

nových“. Tyto zásady jsou sice obecné, ale

jedná se o ucelenou koncepci pro hl. m. Prahu, která má zajistit vhodný vývoj území jako

celku. Odpůrce měl proto pravidla stanovená

zásadami – ač obecná – respektovat a v případě, že považoval za nutné se od nich odchýlit,

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 1 / 2 013

měl toto jednání podložit věcně i formálně logicky správnou argumentací, opírající se

o konkrétní skutečnosti.

[76] Změnou Z 1201/07 došlo k významnému – lhostejno zda lokálnímu – zásahu do

systému zeleně. Je samozřejmé, že území –

a právě území velkého města – se vyvíjí s nepopíratelnou dynamikou; není nezměnitelné

a musí reagovat na potřeby občanů obce. Posuzovaná změna Z 1201/07 se týká pouze jednoho pozemku. Nejde tedy o koncepční urbanistické pojetí celé lokality, kterou by

vyvolaly nové skutečnosti, nejde také o provádění zamýšleného rozvoje (ať intenzivního

či extenzivního) městské části. V daném území není a nebyla plánována rozsáhlá oblast

určená pro bydlení, aby uspokojila potřeby

občanů (i ty by musely být řádně konkretizovány a doloženy), nejedná se o stavbu občanské vybavenosti, ani o doplnění současného

stavu. Předmětem změny Z 1201/07 je pouze

jeden pozemek, na němž má být vybudován

nový bytový dům „Na vyhlídce“. V případě, že

odpůrce považoval za nutné, aby stavba – zcela mimo celkovou koncepci zeleně uvedenou

v zásadách územního rozvoje – byla postavena, a z toho důvodu bylo nutné změnit nezastavitelné území na zastavitelné, měl tuto

skutečnost pečlivě zdůvodnit.

[77] Odpůrce jednal v rozporu s obecně

stanovenými zásadami uvedenými v zásadách

územního rozvoje. Pokud si této skutečnosti

nebyl vědom, navrhovatelky jej na ni upozornily v námitkách. Bylo na odpůrci, aby změnu

Z 1201/07 obhájil ve vypořádání námitek

a v odůvodnění změny územního plánu a racionálně vysvětlil, co jej k této změně vedlo.

Neučinil tak a pouze obecně uvedl, že „se nejedná o zelené svahy ve smyslu zásad územního rozvoje, ale o přerušení celoměstského

systému zeleně“. Toto vypořádání je také

vnitřně rozporné, protože samy zásady územního rozvoje stanoví, že systém zeleně je nutné rozvíjet. Tvrzení odpůrce v odůvodnění

rozhodnutí o námitce se tak dostalo do přímého rozporu se zásadami územního rozvoje.

[78] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že námitka navrhovatelek je důvodná.

83

Rozpor s požadavky na ochranu ne-

zastavitelných ploch

[79] Podle § 55 odst. 3 stavebního zákona

z roku 2006 lze další zastavitelné plochy změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené

zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

[79] Podle § 55 odst. 3 stavebního zákona

z roku 2006 lze další zastavitelné plochy změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené

zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

[80] Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav

územního rozvoje, zpracovalo v srpnu 2008

metodický pokyn Vyhodnocení účelného

využití zastavěného území a vyhodnocení

potřeby vymezení

zastavitelných ploch

(http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/ZU/ZU_Rozbor

PotrebyPloch_20080901.pdf).

[81] V bodě 4 metodiky je uvedeno, že

požadavky uplatňované dotčenými orgány,

krajským úřadem a připomínky veřejnosti

k zadání budou jedním z ukazatelů, zda je potřeba nových ploch reálná. Součástí odůvodnění návrhu změny územního plánu by mělo

být „komplexní zdůvodnění přijatého řešení

a vybrané varianty, včetně vyhodnocení

předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného

rozvoje území“. Podle metodiky je ve vyhodnocení nutno porovnávat vždy nabídku a poptávku zastavitelných ploch pro jeden účel.

Například dostatek vymezených zastavitelných ploch pro výrobu nemůže být důvodem

nevymezení nových zastavitelných ploch

např. pro bydlení, pokud odborný odhad

prokáže jejich potřebu při zohlednění předpokládaného demografického vývoje, průzkumu rozsahu nechtěného soužití, předpokládaného reálného zájmu investorů atd.

U velkých měst je nutno zohledňovat i potřeby místních částí. Dostatek ploch pro občanské vybavení na severu území ještě neznamená, že zastavitelných ploch, vymezených

k tomuto účelu na jihu, je dostatek.

[82] Nejvyšší správní soud nepopírá, že

vymezení nových zastavitelných ploch je

oprávněním obce, která změnou územního

plánu reaguje na aktuální situaci v daném

území. Vždy je ale nutné, aby obec tyto změny a vymezení nových zastavitelných ploch

84

zdůvodnila, což odpůrce neučinil. Odpůrce

odkazuje na přílohu č. 4 k odůvodnění změny územního plánu: Odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch ve smyslu § 55 stavebního zákona z roku 2006 pro změnu

vlny 07. Tento dokument je dle názoru Nejvyššího správního soudu nedostatečný a pouze formálně naplňuje podmínky stanovené

§ 55 odst. 3 citovaného zákona.

[83] Odpůrce měl podrobně odůvodnit,

jaké zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity, z jakých důvodů je nelze k nové výstavbě

použít. Odpůrce však pouze obecně konstatoval, že „tento přesah lze odůvodnit např.

nevyjasněnými majetkovými poměry na dosud nevyužitých plochách pro bydlení či jinými důvody, které pro investory znevýhodňují využití pozemků v nabídce územního

plánu před pozemky, u nichž se vyžaduje

změna“. Pouhé znevýhodnění investorů nemá soud za dostatečný důvod pro to, aby byla

narušena jednotná koncepce zásad územního rozvoje a docházelo libovolně ke změnám

v nezastavitelných územích.

[83] Odpůrce měl podrobně odůvodnit,

jaké zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity, z jakých důvodů je nelze k nové výstavbě

použít. Odpůrce však pouze obecně konstatoval, že „tento přesah lze odůvodnit např.

nevyjasněnými majetkovými poměry na dosud nevyužitých plochách pro bydlení či jinými důvody, které pro investory znevýhodňují využití pozemků v nabídce územního

plánu před pozemky, u nichž se vyžaduje

změna“. Pouhé znevýhodnění investorů nemá soud za dostatečný důvod pro to, aby byla

narušena jednotná koncepce zásad územního rozvoje a docházelo libovolně ke změnám

v nezastavitelných územích.

[84] Povinností odpůrce tedy bylo u všech

pozemků, u kterých došlo ke změně z nezastavitelných na zastavitelné, podrobně vysvětlit, proč se právě tyto pozemky jeví jako

vhodná náhrada za nevyužité pozemky. Odpůrce tak neučinil; jeho tvrzení v příloze č. 4

jsou neurčitá, chybí část zabývající se tím, jaké nezastavitelné plochy jsou v územním plánu vymezeny, proč je nelze využít, a jakým

způsobem budou měněné plochy tuto situaci

řešit. Nejvyšší správní soud uzavřel, že také

tato námitka navrhovatelek je důvodná.

[85] Soud se proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti ztotožnil s námitkou

stěžovatelek.

Shrnutí

[86] Nejvyšší správní soud shledal rozhodnutí o námitkách navrhovatelek ze shora

vypočtených důvodů nepřezkoumatelným.

Stejnou vadou bylo zatíženo i odůvodnění napadené změny Z 1201/07.

[87] S odkazem na pravidla popsaná

v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 1 / 2 013

a) Ing. Ivana M. a b) RNDr. Helena P., Ph.D., proti Hlavnímu městu Praha o návrhu na zru- ve znění účinném do 31. 12. 2012 k § 173 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) šení části opatření obecné povahy.