8 As 6/2026- 25 - text
8 As 6/2026-26
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobců: a) M. S., a b) J. S., oba zast. Mgr. Martinem Bílým, advokátem se sídlem Veleslavínova 252/5, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2024, č. j. JMK 39106/2024, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2025, č. j. 62 A 37/2024-44,
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že se až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2025, č. j. 62 A 37/2024-44, a účinky rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2024, č. j. JMK 39106/2024.
II. Každému ze žalobců se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Městský úřad Boskovice (dále jen „stavební úřad“) nařídil rozhodnutím ze dne 12. 12. 2022, č. j. DMBO 28295/2022, odstranění stavby označené jako „stavba zídky ze šamotových tvárnic“ na pozemcích parc. č. XA a XB v k. ú. B. (dále jen „zídka“ nebo „stavba“). Stavba byla postavena bez povolení. Nebyla dodatečně povolena ani odstraněna. Žalobci se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolali. Žalovaný napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí částečně změnil ve výrokové části a ve zbytku jej potvrdil. Žalobci se následně bránili žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Krajský soud žalobě přiznal odkladný účinek usnesením ze dne 7. 6. 2024, č. j. 62 A 37/2024-20. Po věcném posouzení však žalobu zamítl.
II. Návrh na přiznání odkladného účinku
[2] Žalobci (dále „stěžovatelé“) podali proti napadenému rozsudku kasační stížnost, jejíž součástí byl i návrh na přiznání odkladného účinku. Domnívají se, že splňují podmínky pro jeho přiznání. Namítají, že by pro ně výkon rozhodnutí znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Judikatura potvrdila, že v některých případech je vhodné zmrazit stav věci v době před napadeným správním rozhodnutím, jelikož vrátit stav věcí do dřívější podoby by bylo nemožné nebo neúměrně obtížné. Ve věci žalobců jde o odstranění stavby zídky, která v užívání sousedního pozemku nijak nebrání. Stavba na cizí pozemek ani nezasahuje. Svou existencí nikoho neomezuje. V případě nepřiznání odkladného účinku by zídka byla odstraněna a nenávratně by zanikla. Vyhověl-li by následně Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) kasační stížnosti, museli by žalobci celou zídku znovu postavit, což by bylo finančně náročné a působilo by jim to újmu.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[4] Kasační stížnost nemá odkladný účinek, jak plyne z § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bodu 24:
1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu,
2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a
3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bodu 24:
1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu,
2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a
3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20).
[7] NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovateli dospěl k závěru, že v projednávaném případě jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.
[8] NSS nejprve posuzoval splnění podmínky existence újmy v důsledku výkonu rozhodnutí. Stěžovatelé tvrdí, že jim v důsledku napadeného rozsudku hrozí zejména majetková újma. Tato újma by spočívala v nákladech vynaložených na odstranění a následně znovupostavení zídky. Navíc jejím odstraněním by zídka nenávratně zanikla. Takto, byť bez bližších podrobností, popsanou újmu lze pro účely posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku považovat za reálně hrozící a nikoliv bagatelní. Stěžovatelé dále tvrdí, že by jim tato újma nevznikla, pokud by NSS kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. NSS s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti dospěl k závěru, že stěžovateli tvrzenou újmu nelze vyloučit (usnesení NSS ze dne 16. 5. 2018, č. j. 1 As 128/2018-42, či ze dne 4. 11. 2020, č. j. 8 As 203/2020-78). Újma v podobě zbourání zídky může být navíc v případě nepřiznání odkladného účinku již obtížně napravitelná (viz např. usnesení NSS ze dne 13. 5. 2020, č. j. 3 As 133/2020-31, bod 6). Z tohoto důvodu NSS shledal splnění první podmínky pro přiznání odkladného účinku.
[9] NSS má za splněnou i druhou podmínku pro přiznání odkladného účinku, tedy že by deklarovaná újma byla pro stěžovatele nepoměrně větší než újma hrozící jiným osobám. Bez ohledu na případnou nezákonnost umístění stavby by mohla třetím osobám jen stěží vzniknout újma, která by mohla být srovnatelná s újmou, která hrozí stěžovatelům.
[9] NSS má za splněnou i druhou podmínku pro přiznání odkladného účinku, tedy že by deklarovaná újma byla pro stěžovatele nepoměrně větší než újma hrozící jiným osobám. Bez ohledu na případnou nezákonnost umístění stavby by mohla třetím osobám jen stěží vzniknout újma, která by mohla být srovnatelná s újmou, která hrozí stěžovatelům.
[10] I podmínka, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem, je dle NSS naplněna. Hájit v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti veřejný zájem je především povinností žalovaného správního orgánu (usnesení NSS ze dne 1. 11. 2023, č. j. 8 As 224/2023-48, či ze dne 25. 4. 2024, č. j. 8 As 97/2024-21). V nyní souzené věci se však žalovaný k návrhu nevyjádřil, a tedy neuvedl žádný veřejný zájem, který by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohl být ohrožen. NSS sám žádné takové dostatečně závažné důvody neshledal, a proto dospěl k závěru, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem.
[11] NSS dodává, že v rámci posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku nemohl reagovat na argumentaci stěžovatelů ohledně toho, zda stavba zasahuje na cizí pozemek, či nikoliv. Posouzením tohoto tvrzení se bude zabývat až v rámci meritorního přezkumu věci.
[12] Zbývá zdůraznit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení č. j. 8 As 26/2005-76). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).
IV. Závěr
[13] Z výše uvedených důvodů NSS kasační stížnosti přiznal odkladný účinek dle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.
[14] K dosažení požadovaných účinků návrhu na přiznání odkladného účinku vztáhl NSS v souladu s bodem 52 usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, výrokem I. dopady svého usnesení jak na napadený rozsudek, tak na napadené rozhodnutí žalovaného, jehož účinky se tímto pozastavují.
[15] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud proto výrokem II. tohoto usnesení vyzval každého ze stěžovatelů (viz § 33 odst. 8 s. ř. s.) ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost zaplatit poplatek dle § 7 odst. 1 citovaného zákona.
[16] Soudní poplatek lze zaplatit:
- v hotovosti na pokladně NSS;
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1080400626. Závazný specifický symbol žalobce a) je: 1, závazný specifický symbol pro žalobkyni b) je: 2;
- [OBRÁZEK]pomocí QR kódu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. února 2026
Pavel Molek
předseda senátu