Rozhodnutí v blokovém řízení ($ 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je vydáno vystavením pokutového bloku (bloku na pokutu na místě nezaplacenou) a jeho podpisem obviněným z přestupku.
Rozhodnutí v blokovém řízení ($ 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je vydáno vystavením pokutového bloku (bloku na pokutu na místě nezaplacenou) a jeho podpisem obviněným z přestupku.
Stěžovatel vytkl krajskému soudu ne- správné posouzení překážky věci rozhodnu- té v souvislosti s blokovým řízením vedeným s žalobcem. Pro posouzení věci je podstatné, zda byla v blokovém řízení žalobci skutečně uložena pokuta, resp. zda bylo vydáno roz- hodnutí o jejím uložení, jež by založilo pře- kážku rei iudicatae ve vztahu k rozhodnutí městského úřadu. Nejvyšší správní soud připomíná, že i právní úprava správního trestání respektuje zásadu ne bis tn idem, podle níž nemůže být nikdo dvakrát postižen za stejný skutek (srov. např. rozsudky NSS ze dne 16. 2. 2005, čj. A 6/2003-44, č. 1038/2007 Sb. NSS, či ze dne 26. 10. 2007, čj. 2 As 30/2007-58). Se zře- telem ke skutkovému půdorysu právě posu- zované věci je přitom třeba upozornit na $ 66 odst. 3 písm. c) zákona o přestupcích, dle ně- hož „[s]právní orgán věc dále odloží, jestliže o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem čínným v trestním řízení anebo v blokovém řízení“, a rovněž na $ 76 odst. 1 písm. h) téhož zákona, podle kterého „[s]právní orgán řízení o pře- stupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že za přestupek byla uložena bloková pokuta“. Krajský soud přisvědčil žalobci, že dne 27. 8. 2009, kdy se žalobce dopustil předmět- ného skutku, bylo vydáno rozhodnutí o ulo- žení blokové pokuty ve výši 2 500 Kč. Vyšel přitom z úvahy, že blokové řízení je ve své podstatě vedeno formou ústního jednání, v jehož rámci bylo ústně vyhlášeno rozhod- nutí o uložení pokuty a správní orgán jím byl do budoucna vázán. Krajský soud zjistil, že ža- lobci bylo příslušnicí Policie ČR sděleno, ja- kého přestupku se dopustil, byla mu uložena 402 pokuta ve výši 2 500 Kč, žalobce s tímto způ- sobem vyřízení projevil souhlas a zatímco příslušnice Policie ČR „šla [...] vypisovat blok na pokutu na místě nezaplacenou“, její kole- ga prováděl lustraci žalobce v evidenci řidi- čů, přičemž pro nejasné výsledky této lustra- ce byl žalobce „vyzván k dalšímu šetření“ a „blok na pokutu na místě nezaplacenou vydán a předán žalobci nebyl. Nejvyšší správní soud k uvedeným skut kovým zjištěním doplňuje, že v rámci násled- ně provedené lustrace žalobce příslušníci Po- licie ČR zjistili, že se žalobce obdobného přestupku již v minulosti dopustil. Proto správní orgán považoval za vyloučené (se zře- telem k možnému uložení sankce v podobě zákazu činnosti) vést v daném případě se ža- lobcem blokové řízení a věc postoupil měst- skému úřadu k provedení standardního pře- stupkového řízení. Obecně lze krajskému soudu i žalobci při- svědčit, že pokud by byla bloková pokuta sku- tečně uložena, resp. by bylo v blokovém řízení rozhodnuto o jejím uložení, byla by rozhod- nutí městského úřadu i rozhodnutí stěžovate- le stižena vadou nezákonnosti pro porušení zásady zákazu dvojího postihu v téže věci, jež je imanentní každému trestnímu řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). To ostatně jednoznačně vyplývá i z $ 66 odst. 3 písm. ©) a $ 76 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. xx Nejvyšší správní soud se ovšem neztotož- nil s krajským soudem v závěru, že bylo roz- hodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení skutečně vydáno. Tento soud v minulosti opakovaně zdůraz- nil, že „blokové řízení je svou povahou říze- ním specifickým, zkráceným, zjednoduše- ným, ve kterém do značné míry splývá řízení se svým výsledkem — uložením pokuty“ (srov. rozsudek NSS ze dne 6. 2. 2008, čj. 3 As 58/2007-117). Rovněž judikoval, že „[b]/oko- vé řízení je vedle řízení příkazního jednou z forem zkráceného řízení o přestupku, je- hož výsledkem je individuální správní akt, tj. rozhodnutí v materiálním smyslu, jímž se obviněnému z přestupku ukládá povinnost zaplatit pokutu. Přes svou neformální pova- hu je tedy blokové řízení o přestupku dru- hem správního řízení a jeho výsledek je tře- ba považovat za rozhodnutí správního orgánu dle f 65 odst. 1 s. ř. s.“ (rozsudek NSS ze dne 15. 1. 2009, čj. 5 As 16/2008-68, č. 1797/2009 Sb. NSS). Ve vztahu k rozhodnu- tí vydávanému v daném typu řízení přitom Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 3 As 58/2007-117 postuloval, že „[zlatímco výsled- kem řízení podle f 67 a násl. zákona o pře- stupcích je formalizované rozhodnutí o pře- depsaných náležitostech (f 77), které je možno napadnout odvoláním (f 81 a 82), a následně navrhnout jeho přezkoumání soudem (S 83), je jediným výstupem blokové- ho řízení tzv. pokutový blok (f 85)“. Lze dopl- nit, že proti uložení pokuty se podle $ 84 odst. 2 zákona o přestupcích nelze odvolat a žaloba proti němu je se zřetelem k ustálené rozhodo- vací praxi správních soudů nepřípustná (srov. zejména rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2004, čj. 6 As 49/2003-46, č. 505/2005 Sb. NSS). Bez povšimnutí nelze nechat ani další zá- věry Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 19. 9. 2007, čj. 1 As 30/2007-53, a výše citovaný rozsudek č. 505/2005 Sb. NSS), dle nichž je „[rlozhodnutí vydané v blokovém řízení [..] formálně vydáno vystavením blo- ku, jsou-li pro to splněny podmínky“ a „musí obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v J 85 odst. 4 zákona o přestupcích, a další údaje vy- plývající z použití bloku k ukládání pokut vy- daného podle f 85 odst. I tohoto zákoná“. Nejvyšší správní soud, vědom si zvlášt- ností tohoto typu zkráceného řízení a se zře- telem ke shora citovaným právním závěrům, nepřisvědčil stanovisku krajského soudu, že by bylo možné na projednání věci v bloko- vém řízení bez dalšího aplikovat ustanovení o ústním jednání a uzavřít, že je rozhodnutí o uložení blokové pokuty vydáno jeho ústním vyhlášením již v okamžiku projevení souhlasu obviněného s projednáním věci v tomto typu ří- zení, resp. s uložením pokuty v určité výši, a že vystavení bloku představuje toliko jeho potvr- zení, popř. písemné vyhotovení, jak konstato- val žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti. Krajský soud sám v napadeném rozsudku naznačil, že okamžik vydání rozhodnutí v blo- kovém řízení a s ním v jedno spadající oka- mžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určo- ván identickým způsobem. Takovým okamži- kem je však podle Nejvyššího správního sou- du okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou ob- viněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehli- vým zjištěním přestupku a s jeho projedná- ním v blokovém řízení, tedy jednoznačně po- tvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v $ 84 zákona o přestupcích (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 1. 2009, čj. 2 As 89/2008-54). Nabytí právní moci rozhodnutí o uložení blokové pokuty nelze činit závislým na Časo- vě tak obtížně uchopitelném a nejistém oka- mžiku, jako je ústní souhlas obviněného z přestupku, obzvláště za situace, kdy jde ve většině případů de facto o pouhé vyjádření souhlasu s navrhovanou výší blokové pokuty. Opačný závěr, zvolený krajským soudem, by umožňoval, aby obviněný případným odvolá- ním (ústního) souhlasu, jež by se projevilo v odmítnutí podpisu bloku, jednak s obdob- nou argumentací jako v této věci zabránil dal- šímu správnímu řízení pro namítaný zákaz dvojího postihu, a současně zajistil absenci exekučního titulu, kterým je dle ustálené roz- hodovací praxe Nejvyššího soudu právě po- kutový blok podepsaný obviněným. S přihlédnutím k požadavku jednotnosti a bezrozpornosti právního řádu není bez vý- znamu ani to, že závěr zdejšího soudu odpo- vídá ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Podle ní právě pokutový blok, resp. blok na pokutu na místě nezaplacenou, před- stavuje vlastní rozhodnutí v blokovém řízení, jež musí vyhovět obsahovým a formálním ná- ležitostem vyplývajícím z $ 85 odst. 1, $ 85 odst. 3 a $ 85 odst. 4 věty druhé zákona o pře- stupcích a musí obsahovat další údaje vyplý- vající z použití bloku k ukládání pokut vyda- ného podle $ 85 odst. 1 tohoto zákona (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 403 2265 bě vést k rozhodnutí o uložení blokové poku- ty, a tedy překážce pro vydání rozhodnutí dle $ 77 zákona o přestupcích. Nejvyšší správní 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 775/2000, č. 4/2002 Sb. NS, a ně navazující judikaturu). Lze uzavřít, že v nyní posuzované věci ne- mohl ústně projevený souhlas žalobce s ulo- žením pokuty za zjištěný přestupek sám 0 so- (..) soud proto shledal stížní námitku důvodnou. 2265 Územní plánování: formální náležitosti zasedání zastupitelstva; změna funkčního využití pozemku k $ 93 a 6 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. k $ 40 odst. 1 písm. 4) správního řádu (č. 500/2004 Sb.) k 139b odst. 15 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.* I. Pokud podle jednacího řádu přijatého na základě $ 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mají být písemné materiály určené pro zasedání zastupitelstva doručeny členům zastupitelstva nejpozději 7 dní přede dnem zasedání, ale některé z podkladů jsou členům zastupitelstva dodány ve lhůtě kratší, nezpůsobuje tato okolnost sama o sobě nezákonnost rozhodnutí přijatého na základě těchto podkladů. II. V případě zveřejnění informace o konání zasedání zastupitelstva je účelu zve- řejnění informace dosaženo i tehdy, kdy se do doby zveřejnění informace započítá den, kdy byla informace o konání zasedání zveřejněna. Na základě zveřejnění infor- mace o místě, době a programu totiž nezačíná běžet žádná lhůta ke splnění povin- nosti, a není proto důvodu aplikovat $ 40 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004. III. Pozemek, na kterém navrhovatelé zamýšlí v budoucnu postavit rodinný dům, se nestává stavebním pozemkem podle $ 139b odst. 15 stavebního zákona z ro- ku 1976 jenom proto, že bylo vydáno stavební a následně kolaudační rozhodnutí na stavbu kanalizační přípojky pro tento rodinný dům.
Mgr. Jiří V. proti Krajskému úřadu Libereckého kraje o uložení pokuty, o kasační stíž-