[13] Dle § 37 odst . 2 věty první a druhé
s . ř . s . „[p]odání obsahující úkon, jímž se
disponuje řízením nebo jeho předmětem,
lze provést písemně, ústně do protokolu,
popřípadě v elektronické formě podepsané
elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-
-li takové podání učiněno v jiné formě, musí
být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží .“ Poznámka pod čarou odkazuje na zákon
č . 227/2000 Sb ., o elektronickém podpisu
a o změně některých dalších zákonů (zákon
o elektronickém podpisu) .
[14] Dle § 42 odst . 2 o . s . ř . „[p]ísemné
podání obsahující návrh ve věci samé uči-
něné telefaxem nebo v elektronické podobě
je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit
předložením jeho originálu, případně písem-
ným podáním shodného znění “ . Toto ustanovení, byť formulované od soudního řádu
správního odlišně, plní obdobný smysl jako
§ 37 odst . 2 s . ř . s . Věcí samou se rozumí věc,
která je tím předmětem, pro nějž se řízení
vede . Komentář k občanskému soudnímu
řádu (Drápal, L . Občanský soudní řád: komentář . Praha : C . H . Beck, 2009, s . 269) řadí
mezi podání, obsahující návrh ve věci samé,
žalobu, zpětvzetí žaloby, změnu žaloby, odvolání, dovolání apod . Jedná se tedy nepochybně o ta podání, kterými účastník řízení provádí dispozice s věcí samou, tedy ta podání,
kterými ovlivňuje samotný předmět řízení .
[15] Rozšířený senát nespatřuje důvod,
proč by se v daném ohledu měl lišit režim
žádosti o osvobození od soudních poplatků
dle občanského soudního řádu, umožňuje-li
výklad daných ustanovení dosáhnout shodného výsledku .
[16] Na zodpovězení otázky, zda je žádost
o osvobození od soudního poplatku podáním obsahujícím úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, závisí posouzení, zda žádost, která nebyla podána písemně
nebo ústně do protokolu, musí, či nemusí být
potvrzena dle § 37 odst . 2 věty druhé s . ř . s .
[17] Termín „podání “ je poměrně široký
a nezahrnuje jen úkon, kterým se disponuje řízením nebo jeho předmětem, ale i jiný
procesní úkon, kterým se účastník ve vztahu
k soudu domáhá konkrétního rozhodnutí,
případně soudu sděluje skutečnosti, které
jsou podstatné pro rozhodnutí ve věci . Z každého podání musí být patrno, kterému soudu
je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co
sleduje, musí být podepsáno a datováno . Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na
podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu .
[17] Termín „podání “ je poměrně široký
a nezahrnuje jen úkon, kterým se disponuje řízením nebo jeho předmětem, ale i jiný
procesní úkon, kterým se účastník ve vztahu
k soudu domáhá konkrétního rozhodnutí,
případně soudu sděluje skutečnosti, které
jsou podstatné pro rozhodnutí ve věci . Z každého podání musí být patrno, kterému soudu
je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co
sleduje, musí být podepsáno a datováno . Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na
podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu .
[18] Písemná podání obsahující návrh ve
věci samé mají odlišný režim podle toho, jaký
komunikační prostředek byl k jejich zaslání
použit . Důvodem pro diferencovaný přístup
zákona je snaha zajistit autenticitu podání
a identitu podatele . U písemného podání,
které je vtěleno v listině a zasláno poštou, je
zárukou autenticity podpis toho, kdo podání učinil . Písemné podání, které bylo soudu
sděleno telegrafem, telefaxem nebo elektronickou poštou, takovou záruku – s výjimkou podání zaslaných elektronickou poštou
a opatřených uznávaným elektronickým podpisem – samo o sobě neposkytuje . Z tohoto
důvodu je nezbytné, aby podání učiněná telegraficky, telefaxem nebo v elektronické
podobě (vyjma podání podepsaného uznávaným elektronickým podpisem) byla ve lhůtě
tří dnů doplněna o chybějící náležitosti, resp .
předložením originálu nebo písemným podáním shodného znění (§ 37 odst . 2 s . ř . s .) .
Nejsou-li podání učiněná ve věci samé ve stanovené lhůtě doplněna, soud k nim dále nepřihlíží .
[19] Povinnost doplnit podání se vztahuje toliko na podání obsahující úkon, kterým
se disponuje řízením nebo jeho předmětem .
Ostatními podáními se soud musí zabývat,
aniž byla doplněna; zákon ostatně účastníkům žádnou povinnost v tomto směru ne-
ukládá .
[20] Žádost o osvobození od soudního
poplatku podanou v již zahájeném řízení
nelze považovat za podání obsahující úkon,
kterým se disponuje řízením nebo jeho
předmětem . Na rozhodování o těchto žádostech nelze nahlížet jako na nějaké zvláštní
řízení „vnořené“ do řízení o žalobě (kasační
stížnosti) . Žádost o osvobození od soudního
poplatku je zde jedním z procesních návrhů,
o kterém se rozhoduje usnesením vydaným
přímo v rámci probíhajícího řízení o žalobě
(kasační stížnosti) . Neexistuje zde tak žádné řízení, jímž nebo jehož předmětem by se
žádostí o osvobození od soudního poplatku
disponovalo . Žádost o osvobození od soudního poplatku podaná v reakci na výzvu
soudu k zaplacení soudního poplatku, tedy
již po podání návrhu ve věci samé, která nebyla podána písemně, ústně do protokolu,
popřípadě v elektronické formě podepsané
podle zvláštního zákona, proto nemusí být
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016
Pavel Č . proti Krajskému soudu v Českých Budějovicích o ochranu proti nezákonnému odkázat na postup podle § 106 a § 107 zákona
o hlavním městě Praze a korespondující čl . 87
odst . 1 písm . b) Ústavy, podle něhož rozhoduje Ústavní soud „o zrušení jiných právních
předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
nebo zákonem“ . Nejvyššímu správnímu soudu proto nepřísluší, aby posuzoval námitky
stěžovatelky, podle které napadená vyhláška
nesplňuje požadavky kladené na právní předpisy Ústavním soudem .