8 Tdo 325/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. března 2011 o dovolání obviněného V. S., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 10. 2010, sp. zn. 6 To 438/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 3 T 212/2009, t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 10. 2010, sp. zn. 6 To 438/2010. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Plzni p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., o nějž obviněný dovolání opřel, je možné dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž by byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Podle textu podaného dovolání, v němž obviněný vytýká, že odvolací soud jeho odvolání bez meritorního přezkoumání podle § 253 tr.
ř. zamítl, byl označený důvod uplatněn v jeho prvé alternativě. Podle něho nesprávnost postupu odvolacího soudu spočívala v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku pro opožděnost, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. S ohledem na takto uplatněné výhrady Nejvyšší soud považoval označený dovolací důvod za naplněný, a protože neshledal důvod k odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné.
K výhradám uvedeným v dovolání je nutné nejprve na podkladě spisu uvést, že při hlavním líčení dne 15. 7. 2010, jemuž byli přítomni obviněný i obhájce obviněného, byl vyhlášen odsuzující rozsudek a obviněný prohlásil, že se k podání opravného prostředku nevyjadřuje (č. l. 71). Písemné vyhotovení rozsudku bylo obviněnému zasláno dne 23. 7. 2010 a jeho obhájci dne 26. 7. 2010 (viz č. l. 76). Prvním dokladem o podaném odvolání je na č. l. 78 založený originál odvolání s razítkem Okresního soudu v Klatovech s datem osobního podání dne 4. 8. 2010. Poté byla věc předložena odvolacímu soudu, který na základě tohoto dokladu shledal, že pokud byl rozsudek soudu prvního stupně obviněnému doručen dne 23. 7. 2010 a obhájci dne 26. 7. 2010, uplynula osmidenní lhůta k podání odvolání dne 3. 8. 2010. Jestliže bylo odvolání soudu předáno osobně dne 4. 8. 2010, stalo se tak po uplynutí této lhůty. Odvolací soud považoval odvolání za podané opožděně, a proto ho podle § 253 tr. ř. odmítl (viz odůvodnění usnesení odvolacího soudu). Když obviněný a obhájce obviněného obdrželi toto usnesení odvolacího soudu, obhájce zaslal Krajskému soudu v Plzni žádost o projednání podaného odvolání, jíž odvolací soud nevyhověl s tím, že nápravy se lze domáhat jen v rámci mimořádného opravného prostředku (viz č. 86 až 98). Důvodem tohoto požadavku byla výhrada obhájce, že odvolání sice bylo podáno na Okresním soudu v Klatovech dne 4. 8. 2010, avšak před tím, dne 2. 8. 2010 toto odvolání obhájce podal prostřednictvím faxu na Okresní soud v Klatovech. K tomuto sdělení doložil i doklad faxového podání (viz č. l. 95), z něhož je patrné, že na telefonní číslo 376310661 dne 2. 8. 2010 ve 2.13 AM hodin bylo faxováno s výsledkem „OK“. Podle úředního záznamu (č. l. 90) na podatelně soudu Okresního soudu v Klatovech mající telefonní číslo 376310661 bylo zjištěno, že „…se zde ve věci sp. zn. 3 T 212/2009, nenachází podání ze dne 2. 8. 2010, a že zpětně již nelze zjistit, zda konkrétní podání v tento den opravdu došlo“.
K takto zjištěným skutečnostem je nutné nejprve uvést, že podle § 248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Ve smyslu tohoto ustanovení zákon nestanoví pro podání odvolání žádnou zvláštní formu a platí všechny obecné způsoby uvedené v ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. tj. písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Pokud jde o podání učiněné faxem (telefaxem), zákonná forma podle § 59 odst. 1 tr. ř. je v jeho případě zachována (viz rozhodnutí č. 10/2004 Sb. rozh. tr.). V případě, že v soudní evidenci nelze najít faxové podání, nemůže být stěžovateli jako účastníku řízení tato skutečnost přičítána k tíži, a je proto nutno, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce (s přihlédnutím k běhu lhůty a k předložení originálu), že bylo podáno včas (viz nález sp. zn. III. ÚS 329/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 20, nález č. 176, též nález sp. zn. I. ÚS 460/1997, uveřejněn tamtéž, svazek 12, nález č. 114).
Z obsahu spisového materiálu je tak zřejmé, že v době, kdy odvolací soud rozhodoval, obsahoval spis toliko podání, jež obhájce obviněného učinil dne 4. 8. 2010 což, jak správně dovodil odvolací soud, bylo již poté, co obviněnému dne 3. 8. 2010 uplynula lhůta k včasnému podání odvolání. Až když odvolací soud rozhodl a obviněný a obhájce obdrželi napadené rozhodnutí, zaslal obhájce obviněného odvolacímu soudu doklad o tom, že na Okresní soud v Klatovech dne 2. 8. 2010 odeslal faxové podání, což doložil výpisem o přenosu informací z faxu. Nutno je konstatovat, že z jeho obsahu není zřejmé, co toto podání obsahovalo, tedy ani to, v jaké věci a z jakého důvodu bylo učiněno.
Nejvyšší soud tak v projednávané věci shledal, že nelze najisto postavit, že obhájce obviněného dne 2. 8. 2010 faxem Okresnímu soudu v Klatovech, jak dokladoval, zaslal odvolání v předmětné trestní věci obviněného V. S., a ani ze zjištění, která byla učiněna, dodatečně nelze již tuto skutečnost dohledat a ověřit. Proto tuto neobjasněnou okolnost je nutné vyložit ve prospěch obviněného (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 230/2010).
Na základě těchto důvodů, především pro přetrvávající a neodstranitelné pochybnosti Nejvyšší soud shledal, i když odvolací soud v době, kdy projednával odvolání obviněného, neměl jiný doklad, než odvolání dodané dne 4. 8. 2010, a proto zamítl odvolání jako podané opožděně, nebyl v době svého rozhodování srozuměn se všemi posléze namítanými okolnostmi, jež je nutné vyložit ve prospěch obviněného tak, že odvolání bylo podáno včas. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 10. 2010, sp. zn. 6 To 438/2010, zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Na odvolacím soudu nyní bude, aby odvolání považoval za včasně podané a se zřetelem na uvedené námitky v něm uplatněné toto odvolání ve smyslu § 254 tr. ř. meritorně přezkoumal.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 23. března 2011
Předsedkyně senátu: JUDr. Milada Šámalová